_______________________________________

,,Kéžby jsme mohly být znovu přítelkyně... " zašeptá své přání Ichika. Při vyslovení svého přání jí ukápla i poslední slza.
Ichika si utřela oči od slz. Když ucítila vlhkost na ruce přestala si oči třít do rukávu. Ichika naposled popotáhla.
Když Ichiku omrzeli pohledy ostatních kolemjdoucích, rozhodla se že se vrátí domů.
Při cestě domů jí osvětlovali světla pouličních lamp. Ichika došla k menšímu domku. Ichka se předním zastavila. Zvedla hlavu. O očích se jí lesk bílí dům. Ichika si povzdechla. Přišla ke dveřím a otevřela je.

,,Jsem doma !" řekne nahlas když zavře dveře a začne si sundávat boty.
Z vedlejší místnosti vykoukne postarší žena
,,Copak že jsi přišla domů tak pozdě ?" zeptá se jí postarší žena. Ichika se na chvíli zamyslí.
,,Zdržela mě třídní" řekne a pousměje se.
Ichika prošla mlčky okolo své matky. Její matka se za ní dívala ustaraným výrazem.
Ichika otevřela dveře do svého pokoje. Ichika do něj vešla a odhodila batoh na zem vedle psacího stolu. Žuchla sebou na postel i ve školní uniformě. Po chvilce na dveře někdo zaklepal. Ichika zvedla hlavu.

,,Ichiko už je večeře" řekl ženský hlas za dveřmi.
,,J-jistě... za chvíli tam budu mami!" vykoktá ze sebe ,,Jenom se převléknu!" dodá
Ichika vyleze z postele a dojde ke skříni u zdi. Když jí otevře vykoukne na ní tmavě modrá elektrická kytara. Kytara byla polepená různými samolepkami s hvězdami.

,,Saki co to děláš!?"
,,Co bych dělala? Jenom ti krásním kytaru!"

V hlavě se jí přehraje událost kdy jí dívka s blonďatými vlásky nalepovala na kytaru samolepky s hvězdami. Ichika nad tou vzpomínkou zavrtěla hlavou. Rychle si ze skříně vzala mikinu s kraťasy a zabouchla dveře skříně. Ichika se rychle převlékla. Vyšla ze svého pokoje. Přišla do kuchyně a sedla si na volnou židli. Před Ichikou seděl muž středního věku. Její matka jí naservírovala kari. Ichika se dívala do talíře. Nad něčím přemýšlela.

,,Emmm... Mami, tati" řekne z ničeho nic.

Její matka a otec se na ní podívali. Její matka měla stejné oči jako Ichika a leskla se v nich. Otec měl stejnou barvu vlasů jako Ichika.

,,Víte jak mám tu modrou elektrickou kytaru" začne. Její rodiče se naní dívají.
,,Ano víme dali jsme ti jí když jsi začala chodit na základní školu" odpoví jí matka. ,,Je sní něco v nepořádku ?" zeptá se jí otec
,,No ne samozřejmě že ne !" řekne trochu nervózně,,Jenom že... Už na ní nehraju a ve skříni se na ní jenom práší" řekne hodně potichu tak že jí bylo skoro rozumět.

Její rodiče se na ní jenom dívali nechápavím pohledem.

,,A tak mě napadlo že by jsme ji dali někomu kdo ji víc ocení"
,,Co ty jí chceš prodat!?" zvýší hlas její otec
,,A seš si tím jistá Ichiko?"

Ichika přikývne.

,,Vždyť už stejně nemám nikoho s kým bych hrála..." zašeptá.

Její matka chtěla něco namítnout, ale rozhodla se že nic neřekne a začne v poklidu jíst. Po večeři se Ichika vykoupala a vrátila se do svého pokoje. Když si sušila vlasy uslyšela cinknout svůj mobil. Zvedla ho z postele na které ležel a podívala se co jí kdo píše.

Haruka??

Řekne si v hlavě a otevře zprávy. Dívky si psali o tom že k nim nastoupí nová spolužačka. Po chvilce Ichika vypla telefon a dala ho na noční stolek. Lehla si do postele a začala přemýšlet.

Nová spolužačka...
Kdo to asi bude? Možná Saki...

Nad touhle myšlenkou Ichika musela zakroutiť hlavou, protože ani ona sama nedoufala že by to Saki mohla být. Ichika ještě chvíli přemýšlela kdo by mohl být nový student na jejich škole. Po chvilce se jí začali klížit víčka až usnula.
_______________________________________

Ichiku začalo oslňovat bílé světlo. Ichika také uslyšela jemný zvuk elektrické kytary. Když ho zaslechla okamžitě otevřela oči. Začala se rozhlížet kolem sebe. Byl to podobný zvuk kterým zněla její kytara. Ichika se zvedla z podlahy na které se probudila.
,,Halóóóó? Je tady někdo" vykřikne do prázdné místnosti.
Místnost ve které se Ichka probudila byla učebna. Všechny židle byli položené na lavicích. Ichka se rozhodla že místnost trochu víc proskoumá. Lavice a židle vypadali že na nich dlouho nikdo neseděl, ale prach na nich nebyl. Celkově celá místnost vypadala že v ní dlouho nikdo nebyl, ale přesto v místnosti nebyl žádný prach. Dokonce to vypadalo že to tam někdo před chvílí uklízel. Ichiku na tváři hřáli paprsky slunce. Ichika se otočila na okno u kterého stála.

Místnost znovu zavalila příjemná melodie elektrické kytary. Ichika se za ní otočila. Melodie vycházela z jiné místnosti než kde se Ichka nacházela. Ichiče to nedalo a musela se za melodií vydat. Před učebnou byla dlouhá chodba. Když se Ichika rozhlédla tak si všimla zabarikadovaných dveří, avšak melodie vycházela z druhé části chodby. Když Ichika procházela chodbou všimla si že většina dveří byla zamčena.

Na konci chodby se nacházeli čtyři učebny. Každá z učeben měla jinou barvu dveří. Když Ichika přišla blíž k učebnám všimla si že na každé z učeben je místo štítku se třídou jenom zaškrtaná jména která Ichika neuměla rozluštit. Až teda na jedny dveře kde bylo napsané její jméno.

Dveře měli modrou barvu s matnými skly. Klika měla stříbrnou barvu. Dveře byli posunovací. Podobné dveře měli na nižší střední na kterou chodila. Příjemný zvuk elektrické kytary vycházel z druhé strany místnosti. Ichika ani na vteřinu nazahalela a dveře hbitým pohybem otevřela.

Když dveře otevřela jako první spatřila dívku s krátkými zelenými vlasy. Na sobě měla bílí topík bez rukávů, tyrkysovou kravatu a stejno barevnou sukni. Na sobě měla i oranžovou mikinu. Na nohách měla černé kozačky s nevyrázným podpadkem. Dívka si něco prospěvovala. Ichika stála ve dveřích a na tu dívku se nevěřícně dívala. Dívka v rukou svírala její modrou elektrickou kytaru. Ichika ve dveřích stála jako přikovaná.

Když dívka ucítila průvan ze dveří, které zrovna Ichika otevřela, přestala hrát a pobrukovat si. Dívka se otočila na Ichiku, odložila kytaru a v jejích zelených očích se zalesklo. Seskočila z lavice na které seděla.

Dívky se na sebe dívali bez jediného slova. Takhle dívky stáli dobrou půl minutu, než dívka se zelenými vlasy přiběhla k Ichce a vzala jí za ruce.

,,Nemůžu uvěřit že jsi vážně tady !" řekne dívka s hvězdami v očích.
Ichika trochu znervóznila a o krok ustoupila čímž dívce vymanila ruce z jejího sevření.
,,Promiň, ale můžu se zeptat kdo jsi ? A hlavně co je tohle za místo?" zeptá se Ichika.
,,To jsem, ale trubka" řekne dívka pobaveně a ťukne se do hlavy.
Dívka se hrdě postaví před Ichiku. Sluneční paprsky osvětlovali celou místnost. Učebna byla modře vymalovana. U prostřed místnosti byla jedna lavice na které byla položena modrá elektrická kytara, a na tabuli před lavicí byla nakreslená nějaká osoba.
,,Mé jméno je GUMI" odmlčí se na chvilku dívka.
V GUMIJINÝCH zelených očí se znovu zaleskne.
,,A vítej ve vašem SEKAI" GUMI roztáhla ruce. Když to udělala vypadalo to jako kdyby chtěla ukázat celou místnost.
,,SE... KAI..."zopakuje Ichika slovo které mu nerozuměla.

GUMI radostně přikývne ,,Ano ve vašem SEKAI !" GUMI se na chvíli odmlčí ,,tenhle SEKAI se vytvořil z vašich pravých pocitů a vzpomínek !" dořekne šťastným tonem.
Ichiče docvakne že nemluví jenom oni, ale i o dalších dívkách kterým patří místnosti ve vedlejší místnosti.
,,Co ? Našich ?"
GUMI znovu přikývne ,,Ano tvůj a tří dalších dívek, ale..."
,,Takže chceš říct že..." Ichika skočí GUMI do řeči ,,Tím... tím chceš říct že se s holkama zase skamarádím ?" vyhrkne Ichika na GUMI z plných plic
,,Hihi... neřekla jsem kdo to je... to nevím ani já..."
GUMI šáhla do prostoru, jako kdyby chtěla uchopit něco co tam vůbec nebilo.
,,To ví jenom osud" GUMI setne v pěst a uchopí něco co v prostoru vůbec není.

Ichika se dívá na GUMI jako kdyby spadla z jiného světa. GUMI se mezi tím dívala na svou zatlou pěst. Po chvilce co se GUMI dívala na svou zatlou pěst, zvedla hlavu a usmála se na Ichiku. Přistoupila k ní a znovu vzala jí vzala za ruce. GUMI se pořád mírně usmívala.
,,Ale hlavně nesmíš zapomenout své pravé pocity..." GUMI se nachvíli odmlčí a úsměv na tváři jí spadne,,...jinak tohle místo, vaše vzpomínky, vaše přátelství... zanikne..." dořekne GUMI a Ichiče víc stiskne ruce,,to ty jediná dokážeš zachránit tento svět"
Ichiku znovu začalo osvětlovat bílé světlo. Poslední věc kterou Ichika uviděla, než jí světlo osleplo úplně, byla usměvavá tvář zelenovlásky GUMI.
_______________________________________

Ichka se s trhnutím probudila. Začala se rohlížet kolem sebe. Ichika byla zase ve svém pokoji a stopa po zvláštním světě SEKAI byla ta tam. Ichka se podívala na hodiny na jejím nočním stolku.
,,půlnoc..." řekne si pro sebe.
Ichika se začala dívat na své zatlé pěsti.

Vůbec jsem netušila kdo to byl, anebo co jsem tam vlastně dělala... A nebo kdo byla ta zvláštní žena... Ale něco uvnitř mě mi říkalo že jsem tu ženu neviděla poprvé a ani na posled.
_______________________________________

~Pokračování příště