Postupem času, si konečně nahlas začínám říkat věty které jsem si onehdy říkala jen ve své hlavě.

Proč právě já.

Byla jsem nikdo.

Nebyla jsem nejsilnější, ba dokonce ani nejmocnější.

Prostě jsem jenom byla.

Bývala padawanka bez mistra.

Údajný zrádce republiky.

Bez rodiny.

Bez přátel.
Většina jich skončila mrtvá.

Až teď si začínám uvědomovat slova která tehdy řekla Barriss.

,,Nejsme strážci míru!"

Měla pravdu.

Nejsme strážci míru.

Ale rovnováhy.

Aby temnota nikdy nezískala vše a nevyhrála nad světlem.