Hermiona

Čekala jsem druhé dítě s mužem, který mi byl vším. Ale stále více jsem byla osamělejší. Draco získal práci u Svatého Munga a byl doma čím dál méně. Amber byla u mých rodičů a já jsem bez váhání hledala větší byt, kde bychom mohli vychovávat naše drobečky. Narcissinu nabídku, bydlení na letním sídle Malfoyových, jsem odmítla bez rozmyslu. Nechci mít každý den na očích salón, kde visely obrazy Bellatrix, Amber byla neskutečně zvědavá a já nechtěla, aby znala její tvář nebo objevila knihy s černou magií, kterých tam podle Draca bylo více než čtyři sta.
Čím dál víc jsem přemýšlela nad bydlením v Godrikově dolu. Bohužel jsem zjistila, že dům, o který jsme s Dracem měli zájem, koupila Padma Patilová s mužem. A jak mi Ginny prozradila, byl to Zachariáš Smith. O něj jsem skutečně nestála, zvlášť když jsme se vídali denně na ministerstvu.
Pak mi Harry nabídl dům na Grimmauldově náměstí. Musela jsem o tom vážně přemýšlet, ale vídat dennodenně Siriusovu matku?
"Hermiono, co bys víc chtěla? Ten dům je prázdný víc než šest let. A my s Ginny, no řekněme, že dům po mých rodičích je skoro opravený..."
"Chci něco, co by bylo jen moje, Dracovo a našich dětí, rozumíš?"
"Tak se podívejte po něčem tady, v Londýně."
"Už o tom nemluv. Četla jsem o Ginny, podle věštce ji vzaly Harpyje."
"Jo, ale nevím jak dlouho bude za ně hrát, vypadá to, že čekáme dítě."
Pohladila jsem si rostoucí bříško a ten malý nezbeda mne kopl do ruky.
"Huh," hekla jsem.
"Jsi v pořádku, Hermiono? Nemám tě vzít k Mungovi?“
"Nene, to jen prcek dělá neplechu. Díky, Harry."
Uběhlo pár dní, stále jsme bydleli v našem malém bytě. Amber měla začít chodit do mudlovské školy.
Draco se na to netvářil moc nadšeně. I když se opravdu snažil, tak jsem poznala, že se nebojí toho, že jeho malá holčička bude mezi dětmi z mudlovského původu. Jak jsem jednou zaslechla jeho rozhovor s Harrym, bojí se spíš toho, aby ji nešikanovali.

Draco

Získal jsem vysněnou práci lékouzelníka. Hermiona už sotva chodila, každým dnem mi měla dát syna. Měl jsem pro nás dům snů. Byl to "malý" domek po mém dědečkovi Abraxasovi u moře. Věděl jsem, že se jí bude líbit. Měl čtyři patra, velký pozemek, který by se dal přirovnat k menšímu zámeckému parku a výhled ze skal na oceán.
Amber měla jít do školy pro mudlovské děti a já měl strach, že skutečnost, že je jiná, povede k výsměchu ze strany ostatních dětí.
A věděl jsem, že se nemýlím.
Seděl jsem u matky v jídelně a svěřil se jí.
"Víš, Draco, něco mi říká, že to bude v pořádku. I já jsem chtěla, abys chodil do školy pro mudly, ale Bellatrix proti mně použila Cruciatus a já se musela podvolit."
"A otec? On ji nechal?"
"Ano, víš rozumím si mnohem víc s tetou Andromedou, Bella ovšem patřila k Tomu, jehož jméno nesmíme vyslovit a já se tenkrát bála hlavně o tebe."
Zíral jsem jak blázen.
"Proč? Proč jsi se za otce vdala? Ubližoval jak tobě, tak i mě a já kvůli němu nemohl..."
Vzplanutí vzteku na mrtvého otce mě tak nějak to nechalo chladným. To on celá ta léta....
"Kletba Imperius, zpočátku, později jsem se do něj doopravdy zamilovala."
To jsem už nevydržel a došel k jeho portrétu na stěně v hlavní hale.
"Jak jsi mohl? Proč jsi to udělal??!!," a rozbil jsem o jeho obraz láhev s ohnivou whisky.
Přemístil jsem se do Děravého kotle.

Hermiona

"Mami, kde je tatínek?, "ptala se mě Amber a já jí nedokázala odpovědět.
Bylo už po půlnoci, naše dcerka už znovu upadla do říše snů, tak jsem vyšla do Děravého kotle, kde jsem našla namol opilého manžela.
"Hermjouno, kde se tu žereš?"
"Ty vypadáš, Draco, kolik jsi toho vypil?"
"Já tě mluju.."
Je to s ním těžší než bych čekala.
"Kolik jsi toho vypil?! A proč ses tak zřídil?!!"
"Hermiono, podle toho, co říkal, má vztek na otce, měl tři lahve whisky a pak pořád říkal něco o tom, že Lucius...," přispěchala s odpovědí Hannah Abbotová, nová majitelka Děravého kotle.
"Díky, Hannah."
Vyčarovala jsem nosítka, uložila na ně toho opilce, zaplatila jeho útratu a nasměrovala nosítka domů.

Draco

Probudil jsem se doma a nedokážu vysvětlit, jak. Nikde jsem neviděl Hermionu ani Amber.
Na stolku jsem měl na kusu pergamenu vzkaz od manželky.

Draco, v kuchyni máš lektvar proti kocovině, šla jsem s Amber pro věci do školy, vrátíme se večer, zajdeme ještě za Harrym a Ginny. Hermiona

Měl jsem hned lepší náladu. Zašel jsem za Weasleym do krámu, mám přeci celý den volno.
"Weasley, můžu použít tvůj krb?"
"Ale jistě, Malfoyi."
Vzal jsem trochu letaxu, hodil ho do ohně a vstoupil do plamenů.
"Ministerstvo kouzel."
Dorazil jsem k Potterovi do kanceláře a zabušil na dveře.
"Dále," ozval se hlas mé ženy, "Harry, je to tvoje kancelář. Draco, co...?"
"Hermiono, tak jsem tě přece našel. Děkuji za lektvar. Kde je malá?"
"S babičkou na zmrzlině, šla jsem sem jenom pro...."
"Nějakou práci," dořekl jsem a usmál se.
"Ne, šla jsem sem jenom pro Harryho, ale ještě se nevrátil z mise."
"Mám pro nás dům," oznámil jsem svojí manželce, ale neřekl jsem kde.
"Tady v Londýně?"
"Ne tak docela, je to dům po mém dědečkovi Abraxasovi přibližně 13 kilometrů od Londýna. Můžu tě tam vzít, pokud budeš chtít. Tam mi bylo vždycky dobře, dědeček byl fajn."
"Tak fajn, kdy se tam půjdeme podívat?"
"Paní Malfoyová, jsi trochu nedočkavá, ale pokud chceš, můžeme prakticky ihned."
"A co zítra, až dovedeme Amber do školy?"
Jak já jí miluju.
"Ale půjdete se mnou na oběd, ženy moje."
Z rohu místnosti se ozvalo zakašlání.
"Je fajn vidět, jak se mí přátelé mají rádi," v momentě, kdy jsem se chystal políbit svou ženu, "ale jste v mojí kanceláři."
Neodolal jsem jízlivému úšklebku.
"Pottere!"
"Malfoyovi," opáčil na oplátku majitel místnosti,"čemu vděčím za vaší návštěvu?"
Řeči se ujala Hermiona.
"Domluvila jsem s Ginny oběd, tak jsem tě přišla vyzvednout. Teddy je prý u vás a naše dcera o něm pořád mluví."
Další škleb, Amber Teddyho milovala, prý se jednou vezmou.
"A kde je, princezna? Něco jsem jí přivezl z mise."

Hermiona

Šaty, které dal Harry Amber, byly překrásné.
"Neměl jsi utrácet, Harry, ale jsou opravdu nádherné."
Oříškové oči naší blondýnky zářily štěstím, milovala totiž z neznámého důvodu jednorožce.
"Děkuju, strejdo, viděl jsi tu čelenku? Vypadá jako roh jednorožce," oznámila celkem zbytečně.
Harry se pousmál.
"Vím, proto jsem ji vybral, Am."
"Maminko, maminko, že mi koupíš do školy věci s jednorožcem?"
Draco se zazubil, ale nic neřekl.
Ginny už na nás čekala s obědem a Teddym. Jeho vlasy měly dnes fialovou barvu, podobnou té, kterou často nosívala jeho matka a byl jí tak podobný, že jsem si myslela, že je to Tonksová.
" Ahoj Harry, Draco, Hermiono," zajásala Ginny.
"Harry, Amber," zařval pro pobavení všech Teddy a jak dlouhý, tak široký, se rozplácl o zem.
"Edwarde Lupine, dávej na sebe pozor, jsi celý po mámě," rozesmála se Ginny.
"Teto, když já se na ně tak těším. Už jsem Amber a Harryho neviděl přes měsíc, protože mamka s tátou mají moc práce a nevím jestli je to dobrý."
Harry se tázavě podíval po své ženě.
"Potom, Harry."
Draco se culil, držel mě za ruku a hrál si s mými prsty.

Draco

Dobré jídlo téměř uspalo obě děti. Žádný hluk nevycházející ze zahrady nebyl dobrým znamením.
"Ginny, nepůjdeme na zahradu? Je tam nějak moc ticho."
Jakmile to Harry dořekl, ze stromu spadl Teddy, odrazil se a skákal po celé zahradě.
A naše Amber se snášela k zemi jako list. Poletujíc vzduchem, vypadala jako malá víla.
Hermiona se mezitím zvedla ze židle, došla ke skleněným dveřím, když v tom se popadla za bříško a zařvala bolestí.
Okamžitě jsem k ní vyrazil.
"Jdeme k Mungovi!"
"Klid, lásko, já nerodím," řekla nepřesvědčivě a znovu se chytila bříška.
"To vidím, jak nerodíš," podal jsem jí sklenici vody, "Harry, prosím tě postarej se o Amber, za hodinu se pro ni vrátím, dej vědět matce, tady je adresa."

Hermiona

Draco byl neústupný, během deseti minut jsme stáli v atriu nemocnice Svatého Munga.
Čarodějka sedící za pultíkem informací nás spatřila ihned.
"Pane Malfoyi, co se děje?"
Draco ji sjel pohledem a oznámil, co se mi stalo.
Dívka se na mě podívala, odfrkla si, ale jinak nic neřekla.
Procházeli jsme posledními dveřmi. Můj manžel se neobtežoval zdržovat čekáním a zaklepal rovnou na jedny dveře, nedbajíc na přeplněnou čekárnu.
"Na dveřích je jasně napsáno neklepat," zvýšila hlas žena, která právě vyšla z místnosti, "promiňte mi, pane Malfoyi, co si přejete?"
Draco jí vše vysvětlil ohledně mého incidentu, přivřela oči a pak jen pokynula mým směrem, abych vešla do ordinace.
K mému údivu za stolem seděla Nancy.
"Pojďte dál, Hermiono, Draco, co... ?"
Než jsem stihla cokoli říct mým tělem projela neskutečně silná bolest a já omdlela.
Jediné, co jsem ještě zaslechla byl Dracův výkřik.

Draco

"Hermiono! Ne," zařval jsem na celou nemocnici. Ta bezmoc, když se řítila k podlaze byla neskutečně nekonečná.
"Draco, řevem nic nezmůžeš," uklidňovala mě Nancy, ale já ji nevnímal.
"Buď v klidu, jen jsem omdlela, bolestí," řekla k mé úlevě Hermiona.
"Dokážeš si lehnout na lůžko, Hermiono? Abych zjistila, jak na tom jsi?"
Pět minut ticha mi lezlo na nervy a Nancy stále nic neříkala. Po dobu, kdy kouzlila se začala usmívat.
"Hermiona bude dnes přes noc rodit Draco, ale připrav si nervy. Čekáte totiž dvojčata."
Výkřik děsu z úst mé ženy mě rozesmál.
"Zvládneme to?"
"Jako že se Malfoy jmenuju."
"Tak to bude síla," zachechtala se Nancy.