Rog zastavil u benzínky, na parkovišti.

,,Pojď ke mně." Pobídl mě.

Odpoutala jsem se a vlezla na něj. Začal rukama přejíždět přes celé tělo. Já zajela rukama do jeho vlasů a hrála si s nimi. Zavřel oči a opřel si hlavu o můj dekolt. Přitáhl si mě do objetí. Po chvíli mi začal sundávat triko.

,,Rogi, tohle ne." Zastavila jsem ho.
,,Promiň, měli bychom jet."
,,Jo asi jo."

Daisy? Proč si vždycky zničíš tak hezkou chvíli?

,,Pokazila jsem to co?" Zeptala jsem se ho ještě než nastartoval.

,,Ne, jen si mě zastavila ve chvíli, kdy už to pro tebe bylo moc. Nech to být."

❁❁❁

Už jsme projížděli Glasgow, když nás napadla myšlenka, kde ji vůbec hledat?

,,Tak máš ten její deník?"

,,Jo, ale v tom báglu."

Jen kývl a u krajnice mi zastavil. Šla jsem pro deník.

,,Máš ho?"

,,Jo." Otevřela jsem ho a hledala. Po chvíli hledání jsem se dostala ke stránce 'sny'.

,,Mám to!" Zakřičela jsem na celé auto, když jsem konečně narazila na řádek kde bylo napsáno: 'až odtud zmizím, pojedu zpět za svými rodiči do Glasgow.'

,,No a to je kde?" Pousmál se.

,,A jo... Prdele..." Začala jsem znovu listovat. ,,Tady."

,,Ukaž, Cathedral street, dobře." Začal hledat na mapě.

,,Naviguj mě. Tady jsme."

,, Dobře." To bude katastrofa. ,,Kam?"
,, Vpravo." Takhle to kupodivu fungovalo. Po chvíli se nám podařilo dojet do té ulice.

,,Jakej že barák?"
,,25, to nevím kde je."
,,Ukaž. Tady, ty trubko." Zasmál se.

Tak pardón, že se neumím orientovat v mapách.

,,No jo furt."
,,Takže rovně?" ,,Jo."
Dobu to nemohl Rog najít, když potom zvolal ,,jsme tady."

Vystoupili jsme a šli zazvonit. Otevřela nám nějaká starší žena.

,,Dobrý den, je tady Renee?" Zeptal se Roger opatrně.

,, Jistě. Renee!"

,,Ano mami?" Přiběhla Renee. Chvíli na nás civěla.

,,Co tady děláte?!" Zeptala se.

,,Taky tě rád vidím." Odpověděl ji Rog. ,, Proč si tak rychle zmizela?"

,,Já vás nechtěla vidět. Rogi mezi námi je konec." Odpověděla mu rychle.

Chytla jsem ho za ruku.

,, Stejně se dáte dohromady, ty ho miluješ, je mi tě docela líto. Že tě bude podvádět, tak jako podváděl mě." Dívala se soucitně na mě.

Podívala jsem se na Roge. Byl mimo, cítila jsem, jak mi zmáčkl ruku.

,,Sbohem." Práskla dveřmi.

,,Tak tohle jsem nečekala." Otočila jsem se na Roge.

,,Pojď ke mně." Objala jsem ho.

,,Co teď?" Zeptal se nešťastně.

,,No..  já měla narozeniny a ty jsi je sice měl už skoro před půl rokem, ale vůbec jsme to neslavili, tak co kdybychom to tady oslavili?" Navrhla jsem to, abych ho trochu rozveselila.

,,Beru." Usmál se.

Jeli jsme do nejbližší pizzerie. Oba dva totiž milujeme pizzu. My jsme si fakt snad asi souzení...

,,Daisy co si dáš? Margaritu jako vždycky?" Zeptal se mile.

On si pamatuje mojí oblíbenou pizzu!!! O můj bože!

,,Jo Margaritu." Usmála jsem se na něj.

,,A vezmeme si to sebou ne?"
,,Jo."
,,Tak tady počkej." Odešel a trvalo to dobu, než měl přijít.

Nudila jsem se a našla u něj nějaký časopis. A tam sudoku. Díky bohu za to, že tam měl i tužku. Po chvíli luštění mi začínala být zima, takže jsem hledala, co všechno v tom autě najdu. Rog je šíleně chytrej. Má tam i deku. A dokonce je to deka, kterou jsem mu dala před rokem k narozeninám. Zachumlala jsem se do deky a luštila. Málem mi kleplo, když na mě někdo zaklepal. Kdo jiný to mohl být než Rog. Jenže stále neměl tu pizzu.

,,Co je?" Otevřela jsem dveře. ,,Co tady děláš?"

,, Luštím a taky jsem našla tu deku, co jsem ti dala."

,,Jo tu mám rád." Usmál se.

,,To sudoku nebo deku."

,,Pane Bože deku ne?" Zasmál se.

Jo vím, že myslel deku, ale taky vím, že se směje každý hovadině, kterou řeknu. A já potřebuju slyšet znovu a znovu jeho smích.

,,A kde máš tu pizzu?"

,,Dělají ji. Jsem za tebou přišel, abych si s tebou povídal."

,,Tak pojď se mnou luštit sudoku." Pobídla jsem ho.

Opřel se o sedačku a koukal kam co píšu. ,,Neee, trojku máš už tady." Ukázal na řádek.

,,Ale však já to chci napsat sem." Pousmála jsem se.

,,Ajo." Zasmál se.
,,Já mám hlad.."

,,Ne nemáš."

,,Jak jako?" Zasmála jsem se.

,,Máš chuť to je celý.."

,,Taky možnost no..." Zakoulela jsem očima.

,,Tak já asi půjdu." Rozeběhl se do pizzerky a já ho pozorovala. Byl strašně krásnej. Běžel teda zajímavým stylem tak jako já ale to mi nevadilo. A jak mu vlaly vlasy...

Daisy stop!

Chvíli jsem si musela ještě počkat a pak přišel. S mojí nejoblíbenější pizzou.

Nejlepší kombinace - nejoblíbenější kluk a nejoblíbenější pizza, ještě k tomu přidat nejoblíbenější místo a můžete být spokojeni. Tož Glasgow není můj favorit ale dá se to...

,,Prosím madam." Podal mi krabici. 
,,Děkuju."

,,Pojď zalezem si dozadu."

Nejdříve jsem šla já. No nebyla bych to já, kdybych to nevzala přes tu mezeru, která je mezi dvěmi sedačkami. 

,,Že jsem si to nemyslel." Řekl s úsměvem a pak zalezl za mnou úplně stejným způsobem jako já. Přikryla jsem nás dekou a konečně se zahryzla do pizzy.
,,Dobrý?" Zeptal se mě.
,,Jo." Odpověděla jsem s plnou pusou.

❁❁❁

,,To jsme to hezky oslavili." Zavřel prázdnou krabici.

,,Jojo..." Odpověděl ne moc nadšeně.

,,Nebo snad ne?"

,,Ale jo." Snažil se hrat nadšeného ale moc mu to nešlo.

,,Co ti je?" Zeptala jsem se ho narovinu.

,,Ne nic."

Jak ženská bože... No... On podstatě taková dámička je..

,,Pane Bože Rogi dělej, mluv."

,,Ale nic se neděje."

,,Tak já nevim jak ty, ale když se najím tak jsem většinou šťastná." Řekla jsem se smíchem.

On se ale nesmál.

,,Rogi co ti je? Myslíš pořád na Renee? Nebo co se děje?"

Pouze se na mě otočil.

,,Jde o Renée žejo?"

Kývl. ,,Já nevím proč to takhle prožívám... Naposledy jsem nějaký rozchod prožíval asi v šestnácti." Řekl smutně.

,,Rogi, nemá cenu to řešit... Ona chce být tady a neznat nás." Nic neříkal. Asi neměl co na to říct.
,,Rogi co kdybychom se ještě stavili někde, abychom si koupili nějaký dáreček?" Snažila jsem se o to, aby nevnímal fakt, že René s ním už nebude.

,,Ehh, tak jo,ale kam? Já to tady neznám." Konečně se taky usmál.

,,Najdeme něco na mapě." Vzala jsem mapu a hledala.

,,Hledáš v Truro, tam jsem žil s rodiči a se ségrou." Koukal se mnou do mapy.
,,A kde máš mapu Glasgow?"

Chvíli hrabal a pak vytáhl mapku.

,,Ooo...tady je nějaký obchoďák." Rozsvítily se mu oči. Miluje nakupování.

,,Takže máme vybráno kam?"
,,Jo." Koukal stále do mapy.

Já přelezla dopředu a pak i Rog udělal to samé.