Londýn Anglie 2018

O čtyři roky později

,,Mami, mami! Já chci k tobě!" Vříská a dožaduje se, pomocí bouchání, malou pěstičkou na dveře, abych mu otevřela.

,, Olíku, nech tam maminku... nevěstu nesmí nikdo vidět!" Vysvětluje mu druhý hlas za dveřmi.

,,Neeee...mamííí, já chci k tobě!" Ozve se zase.

,,Olivere, už jsem řekla!" Houkne o poznání hlasitěji moje máma a zároveň babička v jedný osobě.

Jenže Oli, jako by ji vůbec nevnímal, tříská do dveří vytrvale dál.

Sílu teda máš hochu, po tatínkovi. Bleskne mi hlavou.

,, Pojď se mnou kámo, počkáme na mamku spolu!" Slyším,jak mu za dveřmi domlouvá Taylor a přizvukuje mu i Dave.

,,Neeeee... mamííí!" Zaječí zase.

Rychlým pohledem překontroluju jestli je všechno tak, jak má a rozejdu se ke dveřím.
Prudce se otevřu...

,,Olivere Dave Taylore! Co tady tak hulákáš! Copak tomu nerozumíš, co ti řekla babička a Tay?" Naoko se zlobím a skloním se až k němu.

Zírá na mě, pusinku pootevřenou úžasem... upírá na mě modropohled (přesně tak, jako jeho otec a děda Rog) a trochu nakrčí nos. Pak se zářivě usměje a natáhne po mě obě ruce. Pohodí hlavičkou tak vehementně,až se mu blond kudrlinky roztančí kolem spokojenýho obličeje.

,, Vezmeš mě k sobě, mami?" Jemně zapřede a už už obtáčí ruce kolem mýho krku.

,, Vypadáš jako princezna Tiana a já budu tvůj princ!" Zahlásí spokojeně a zvonivě se rozesměje.

,,To nejde miláčku, tím princem bude tvůj tatínek!" Odpovím s úsměvem, lípnu mu pusu na čelo a postavím ho zpátky na zem.
Kouknu na něj a usměju se. On mě můj úsměv oplatí a v úsměvu na mě vycení malý bílý zoubky. Pokývá důležité hlavou a pak krátce zahlásí - ,, Tak jo!"

Musím se znovu usmát. Tváří se důležitě a snaží se bejt vážnej. Jenže to mu vůbec nejde. Veselost a bezstarostnost zdědil až do poslední molekuly po Rufovi.
Jinak je mix nás obou, jen trochu paradoxně ty Rufovy rysy a vůbec rysy celý rodiny Taylorů převládly nad těma mýma. Po mě má barvu pleti a kudrnatý afro. Zbytek je, tak jak jsem kdysi chtěla, po Rufovi a Rogerovi. Blonďatý vlásky, modrý oči, malej rovnej nos a především radost ze života, humor v každý situaci a smích sotva rozloupne ráno oči. A taky schopnost do všeho mydlit hlava nehlava, schopnost vybubnovat nebo vyťukat rytmus, kdykoliv a kdekoliv je to možný. U jídla, při čištění zubů, u hraní si. A hudbu a hudební sluch zdědil zcela neomylně beze zbytku. Kdoví jestli jednou půjde po stejných stopách jako jeho táta v těch Rogerových.

,,A co teď,mami? Co bude teď?" Vyptává se zvědavě a pořád si mě zkoumavě prohlíží.

,,Teď půjdeme se strejdou Taylorem a Davem do kostela!" Odpovídám mu zase s úsměvem. ,, Ostatní už na nás určitě čekají."

,, Ahaaaa...a co tam budeme dělat?" Vyzvídá zase a trochu nervózně se tahá za kšandy,který mu drží kalhoty v šedý barvě. Přesně v tý samý, co bude mít na sobě Ruf.

,,Tam si tvoje mamka vezme tátu a budete mít konečně všichni stejný jméno, viď Ror?" Usměje se Taylor a plácne si s Davem high-five.

Pak se otočí na mě, podá mi obrovskou kytku sedmikrásek a zahradních fialek, převázanou širokou fialovou stuhou. Tu samou mám i na pásku šatů a ve vlasech. Nabídne mi rámě, já podám kytku Oliemu a chytnu ho za ruku.

,, Připraven Oli?" Zeptám se ho a on spokojeně kývne.

,,Tak jdem na to Ror, všichni už jsou netrpělivý a myslím,že Ruf asi nejvíc!" Poznamená s úsměvem Taylor a Dave ho plácne po rameni.

,,Hej kámo,nech toho, si vzpomeň na sebe, když sis bral Alison!" Zahlásí s širokým úsměvem i Dave a pak se rozejdeme až ke kostelu.

❁❁❁

Uvnitř čeká velká spousta lidí.
Trochu se nejistě zarazím, ale cítím,jak mě Taylor stiskne ruku a povzbudivě se na mě usměje.

,, Připravená Rory?" Zeptá se po chvilce mýho váhání.

,,Asi ano...teda... jo, stoprocentně" zasměju se na něj. On kývne na Davea a ten otevře velký zdobený dveře kostela.

,,Pravou Ror, pravou!" Vydechne Taylor a lehce mávne.

Ozve se typický svatební pochod, v netypickým podání Justina, Dana a Frankieho z Darkness. Justin se široce usmívá, oblečen do fialovobílýho overalu. Ostatní jsou sladěný do odstínů fialový, bílý a šedý. Když kolem nich procházím, Dan s Frankiem na mě povzbudivě mrknou.
Za těch pár let, co Ruf tříská do bubnů v jejich kapele, se z nás stala téměř rodina.

Procházím uličkou a vidím spoustu kamarádů, známých a další příslušníky našich rodin. Je tam Alison s Annabelle, Shanem a Everleigh. Vedle nich se usmívá Dave s Jordyn, vedle nich stojí Violet,Harpers i Ophelia. Je tam Felix, Rory i Dominique. Debba s Tiger i Lolou, Rog se Sarinou. Vedle nich je mamka a babička...Mona a dokonce přijel i Adam...a spousta dalších a dalších lidí, co si nemohli nechat ujít svatbu Rufuse Tygera Taylora a Violy Rory Hailey Zazury.

Dojdu až na konec, k oltáři, a tam na mě s dechberoucím úsměvem čeká Ruf.
Oblečenej je do šedýho obleku, vlasy má dnes rozpuštěný, fousy důkladně upravený. Na krku se mu třpytí řetízek s přívěskem,kterej mám i já. Jo ten, kterej vlastně byl na samým počátku spojení maminy s Rogem... spojení nás dvou...
Očima sklouzne na syna, šibalsky na něj mrkne a mírným pohybem naznačí, ať jde Oliver k němu.
Ten na nic nečeká, rychle mě pustí ruku, vrazí mi zpátky kytku a rozběhne se k Rufovi.
Ten ho vezme do náruče a trpělivě čeká, až dojdu spolu s Taylorem až úplně k němu.

,,Tady ji máš kámo, jak jsem slíbil!" Zahlaholí Tay a otočí se ke mě.

,,Ror, pamatuješ tenkrát u nás? Vidíš, já svý sliby plnim!" Dodá ještě a předá mě Rufovi.

Díváme se jeden druhýmu do očí a oba najednou zašeptáme společný ,, miluju tě " a dáme si pusu.

V kostele to pobaveně zašumí a Taylor houkne svým typicky nakřáplým hlasem - ,, Ještě ne, nespěchej kámo! To až potom!"

Rufí ještě do polibku stačí zašeptat,jak mi to sluší a oba se otočíme dopředu...

❁❁❁

Hele... já vim...je to strašný klišé, strašnej kýč, ale...já si prostě nemohla pomoct. Via je tak trochu moje alter ego, tak jsem jí (a potažmo i tak trochu sobě) dopřála super šťastnej konec v podobě duhy s jednorožcema, synem a navrch ještě Rufa...tak mi to odpusťte, miluju dobrý konce a tenhle je prostě megadobrej...no ni???

Zároveň bych chtěla poděkovat všem,kdo to dočetl až do konce...vim,asi jich moc není,ale i tak, mě to neskutečně bavilo a @ Rebary taky (teda aspoň na začátku určitě 😆)
Takže třeba zase někdy příště tady, nebo na druhým profilu @ hykyna

Díky 😘 Howgh