Kapitola 29.

JARED

Chloe se ke mně otočila zády, ale celý ten pohyb byl ztuhlý, pomalý a nedokázal jsem si nevšimnout, že by si nejraději vykroutila hlavu, jenom aby mohla vidět za sebe. Bože chtěl jsem ji přesně tímhle způsobem už od doby, co vyslovila to zatracený pravidlo, ale ničilo mě vidět, jak ji tohle všechno děsí a musí překonávat samu sebe, jenom aby mi udělala radost. Stačilo, abych jí položil ruku na záda a málem vyletěla z kůže, i když se to snažila maskovat. Křečovitě se držela kuchyňský linky, až si na ní málem vylámala nehty. A i přes to jsem byl nadrženej jak puberťák před prvním sexem.

„Mohl bys... mohl bys prosím říkat, co zrovna děláš?" zeptala se Chloe s napětím v hlase.

„Dobře. Dobře. Teď ti jenom sundám kalhotky, ano? A bylo by moc fajn, kdyby si mi tim podpatkem nevypíchla oko," uculil jsem se.

„Tak je sundáme taky," řekla Chloe, která se stále držela kuchyňské linky jako záchranného lana.

„Ne, ne. Ty zůstanou na svým místě.... vlastně. Všechno může zůstat na svým místě," zazubil jsem se sám pro sebe a odhrnul kalhotky na stranu. Hladil jsem jí přes zadek a pořád jí povídal, co dělám, ale její strach to nijak nezmírňovalo. Spíš naopak.

„Chloe jsi strašně napjatá. Jestli do tebe v tomhle stavu přirazim, tak mi tam zůstane už navždycky viset jako mrtvola," rozhodl jsem se tohle zarazit hned v úvodu, než bych jí nebo sobě nějak ublížil. Chloe se na mě otočila se slzami v očích a horečně se začala omlouvat za něco, za co vlastně nemohla. Stulila se mi do náruče, zatímco jsem stál v kuchyni s kalhotama napůl žerdi a napůl nadrženým ptákem. V tu chvíli mi padl pohled na velkou vestavěnou skříň s velkým zrcadlem.

„Jestli to chceš pořád zkusit, mám nápad," pronesl jsem polohlasně a odtáhl jí od sebe na délku paží, abych vzal její obličej do dlaní a setřel těch několik slz, které jí na něm ulpěly. Chloe jenom přikývla a nechápavě zírala, jak tahám kus gauče před skříň a hlavně před zrcadlo, kam jsem jí dovedl.

„Tady si klekni, chytni se opěradla a koukej před sebe, dobře?" nařídil jsem jí a Chloe jen tiše přikývla s pohledem zabodnutým do zrcadla, kde viděla všechno, co dělám a kde jsem její pohled oplácel. Poprvé za celou dobu se na mě usmála a roztáhla nohy jako povel k tomu, že je připravená. Myslel jsem, že se udělám na místě. Bez prdele. Její nádherný, hříšný oči kontrastovaly se stejně zelenou podprsenkou, ve které se její prsa zvedala a zase klesala v hlubokých nádeších. Musel jsem se hodně držet, abych z ní nevyšukal duši. Pomalu a opatrně jsem do ní proniknul a z Chloe vyšlo spokojené zamručení.

„Všechno v pohodě?" zeptal jsem se přes zatnuté zuby.

„Jo," vycenila na mě Chloe v zrcadle zuby a já si tak dovolil se oddálit a znovu přirazit, tentokrát trochu silněji než jsem původně zamýšlel. Chloe zaklonila hlavu a z hrdla se jí vydral tak úžasný sten, že jsem ho chtěl slyšet znovu a pohyb zopakoval.

„Jare? Přidej..." zaúpěla Chloe a tím všechny moje zábrany i sliby sobě samýmu, jak na to půjdu pomalu, vzaly za svý. Tohle byl ten nejzběsilejší sex, jakej jsem kdy zažil. A jí se to líbilo. Viděl jsem to v tom zrcadle, jak se jí oči protáčí do slastný extáze, zatímco jsem pořád zvyšoval intenzitu, protože jsem neměl dost. Chtěl jsem pořád víc a víc. Naše oči se na chvíli střetly v odraze, kde na mě Chloe vycenila zuby, chytila se mých rukou, aby se dostala svými zády na můj hrudník a jednu ruku mi navedla do svého klína, kde si chtěla hrát s klitorisem. Věděl jsem, že tohle miluje a že po tom se vždycky udělá. Jenomže já chtěl tenhle okamžik udržet co nejdýl to šlo. Omotal jsem si její vlasy kolem dlaně a donutil ji klesnout zase zpátky na gauč.

„Tohle. Bude. Podle. Mých. Pravidel," zašeptal jsem jí do ucha a nedržel se zpátky. Kdyby chtěla, aby přestal, udělala by to už dávno. Chloe sténala stále hlasitěji, a když naposledy vykřikla moje jméno, udělal jsem se tak silně, že jsem spolu s ní spadl na gauč, kde jsem dokázal jenom dlouze oddechovat a pokoušel se neomdlít.

V tu zatraceně blaženou chvíli mi mozek nemyslel a já málem vyhrknul ty dvě zatracený slova, který rozhodně nechtěla slyšet. Miluju tě. Rozhodně je jako chlap nechcete říkat první a rozhodně je nechcete říkat holce, která vám dal jasně najevo, že jste pro ni jenom sex a jedním z prvních pravidel bylo, že mezi vás nechce tahat city. Jenomže já jsem se v ten moment cítil tak přiblble šťastně... ale, co si to nakecávám. S ní jsem se cítil šťastně pořád. Těšil jsem se domů, až jí uvidím. Byl jsem štěstím bez sebe, když měla volnej den a my ho mohli strávit jenom sami dva. Byl jsem šťastnej s ní, ale nechtěl jsem to podělat nějakýma dvěma trapnýma slovama, který by mi jí vzaly. Naštěstí, než jsem stačil otevřít pusu a vylít si srdíčko, se k nám přiřítil Brix a zahryznul se mi do mojí nahatý prdele. Takže místo miluju tě, ze mě vyšel naprosto nehrdinskej, zděšenej výkřik, když mě Brix začal tahat ze svojí paničky, jako bych ji právě zabil.

„Ne... Brixi. Fuj je to," zvedla se Chloe se smíchem ve snaze odehnat Brixe z mýho zadku.

„Hej... podívej. Jsem v pohodě... jasný? Slibujeme, že příště budeme potichu, dobře?" mluvila dál Chloe na psa, jako by jí snad mohl rozumět, a ten jako na povel povolil sevření mojí levý půlky, olíznul jí obličej a vesele odhopsal dál, zatímco moje zadnice trpěla.

„Zůstaň ležet. Něco ti na to přinesu," vyprskla Chloe smíchy a zmizela v koupelně, aby z ní o chvíli později vylezla s lékárničkou v ruce.

„Víš, o dost bys mi usnadnila moje trápení, kdyby sis na sebe něco přehodila. Je fakt a hovno bejt nadrženej a do toho mít natrženou prdel," zaprotestoval jsem, když jsem si poraženecky ležet na břiše a sledoval Chloe na podpatcích, jak se producíruje po bytě, jako zvrácená bohyně pomsty.

„Nemáš natrženou prdel. Jenom tě maličko škrábnul. Kdyby se trochu víc snažil, vytrhnul by ti sval z toho tvýho výstavního zadku," opravila mě Chloe s úsměvem a vyšplíchla na moje válečný zranění dezinfekci.

„Jsem zvědavej, jak by se ti potom moje prdel líbila potom. Byla by chromá, nesouměrná, možná by musela na plastiku a naprosto by ztratila veškerý svoje kouzlo," uchechtnul jsem se, když Chloe setřela zbytky krve s dezinfekcí a nalepila mi na zadek náplast. Trochu jsem ji podezříval z toho, že na ní byli minimálně nějací medvídci nebo autíčka.

„Slibuju, že tvůj zadek budu chránit před nenechavými zuby svého psa a nedovolím, aby se mi něco stalo. Viď, prdelko," zasmála se Chloe a mně došlo, že si nepovídá se psem, ale mým zadkem.

„Víš... normální holky i kluci si většinou povídají s jinými částmi těla," posadil jsem se a potlačil bolestné syknutí.

„Tak to máme vážně obrovský štěstí, že já nejsem normální a můžu tvýmu zadku přísahat věrnost, oddanost a ostří svého meče."

Jo, ta holka byla jednoznačně blázen a já byl blázen do ní. Přitáhnul jsem si jí k sobě jenom proto, že jsem jí potřeboval držet a stulili jsme se společně na gauči, kde jsme nakonec i usnuli v těsným obětí. 

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top