14. Sami spolu
Genya se odpojil z vášnivého polibku a spokojeně se podíval na jeho roztomilou tvářičku, když byl rudý jako rajče. Hned však pohledem zklouznul na jeho krk, který ho tak moc lákal.
,,Nemyslíš že moc přemýšlíš?" Pronesl a provokativně se mu zavrtěl na klíně.
Vyšší se kousnul do rtu a bez odpovědi se mu přisál na krk.
Muichiro nedopatřením vypustil pár vzdechů když se do něj zakousl a začal sát. Prsty zajel do jeho hnědých vlasů a trochu naklonil hlavu, aby měl lepší přístup.
Po chvíli se odtáhl a podíval se na flek, který mu nechal na krku ,,Nebylo to moc?" Ujistil se a Muichiro jen stydlivě zavrtěl hlavou.
,,Klidné pokračuj" špitl a ochotně naklonil hlavu.
Genya se jen usklibl a pokračoval v tom co před tím začal. Tentokrát se však nesoustředil na jedno místo ale na více najednou. Při tom ho opatrně položil Na gauč a obkročmo si na něj sednul.
Menší ho obejmul kolem krku ,,Co když to někdo uvidí?" Vydechl nervózně.
,,Aspoň bude vědět že si má dát odstup... ale jestli chceš, můžu jít trošku níž" pronesl provokativně a prsty hbitě zajel pod lem jeho trička.
,,Pokud to bude znamenat že se svlékneš i ty, do toho" odpověděl provokativně.
Genya se jen ušklíbnul a odhodil své tričko na podlahu ,,Jak si přeješ" Vydechl a vyhrnul mu tričko už ke krku, aby se mohl přisát na jeho bledou kůži.
Stačilo aby se jazykem přiblížil k jeho bradavce a on z toho byl hotový, což vyššího ve výsledku bavilo nejvíc.
Nechal mu po těle několik dalších značek, ale když chtěl pokračovat, Mui hiro ho zadržel.
,,Počkej, n-nebylo by lepší pokračovat u mě v p-pokoji?" Navrhl rozpačitě.
Genya jen překvapeně zamrkal ,,Co tak najednou?"
,,Uvědomil jsem si že převlečéct postel je jednoduší než gauč" zamumlal a nejistě semkl rty.
Vyšší chvíli nechápal, ale když mu došlo kam tím mířil, tak se začervenal ,,A-asi máš pravdu" Vydechl a vzal ho do náruče.
Muichiro se ho chytil kolem krku a po cestě do jeho pokoje si jen prohlížel jeho vysportované tělo.
Položil ho na postel a kolenem mu zatlačit na rozkrok ,,Tak jdeme do toho?" Odvětil provokativně.
Muichiro hned přikývl a sám odhodil své tričko ,,Dokáž mi že jsi lepší než Tanjiro" ucedil pobaveně a prsty přejel po jeho hrudi.
,,Jen počkej skřítku" ušklíbl se a jako provokaci mezi prsty chytil jeho bradavku.
Menší nedopatřením zavzdychal ,,Baví tě... mě provokovat?" Vydechl zoufale a jednu ruku mu obmotal kolem krku.
Genya jen přikývl ,,Když jsi tak roztomilý tak to jinak ani nejde" ucedil a několikrát ho políbil na hrudi.
,,Radši už do toho pojďme, nebo tě budu mít na svědomí" zasyčel a prohrábl si ofinu.
Vyšší se překvapeně ušklíbl ,,Chtěl jsem na to pomalu, ale ty máš očividně jiné plány" pronesl a hltavě si opět přivlastnil jeho rty, zatímco začal rukou sjíždět k jeho pásku.
Menší ochotně spolupracoval, ale nedokázal se přestat červenal, když cítil jak mu stahoval poslední oblečení co na sobě měl.
Po chvíli se odpojil a do pusy mu procpal dva své prsty ,,Do toho" poručil mu a menší ho poslušně poslechnul a prsty pečlivě naslinil.
Nakonec prsty vyndal a přesunul se k jeho malé dírce ,,Připrav se že budeš prosit" ušklíbl se a bez varování vnikl dovnitř jedním prst.
Překvapeně zalapal po dechu a zaryl nehty do své peřiny.
Genya začal pomalu hýbat tam a zpátky a po chvíli přidal i druhý prst.
Muichiro se prohnul v zádech v návalu slasti a hlasitě zavzdychal ,,G-genya umm p-počkej..." zavzdychal ale on se jen tak nehodlal vzdát.
Postupně začal zrychlovat, čímž ho doslova doháněl k šílenství. Jen se pod ním kroutil jako žížala a snažil se zůstat co nejvíc potichu, přestože to bylo dost těžké.
,,Kdo je tu citlivý co?" Zašklebil se a zatlačit na jeho citlivé místo.
Menší hlasitě vykřikl a zaklonil hlavu ,,T-tam..umm...ne!" Vyhrkl zoufale a zaryl nehty do prostěradla.
On však drze pokračoval a naopak zrychlil ,,Co že jsi říkal? Chceš abych pokračoval?"
Muichiro mu odpověděl jen dalšími vzdechy a jen slastně přivřel oči.
,,Fakt se ti to líbí, nestyď se, chci tě slyšet" pronesl a přidal i třetí prst.
Tokito mu začal pod rukama vzdychat jako pominutý a on si uvědomil že jsou vlastně nad nimi i pod nimi byty ve kterých někdo určitě je. Bylo úžasné se na něj dívat a poslouchat ho jak mu dělá dobře, ale nebyl by rád kdyby se o nich něco šířilo po baráku.
Vášnivě ho políbil aby ho trošku utišil, ale stále odmítal spomalit.
Ještě chvíli se držel ale než stihl cokoli říct tak se udělal, což byl pro vyššího signál aby prsty vyndal.
,,T-tohle... si... vypiješ..." Vydechl zatímco co to všechno rozdýchával.
,,Neboj, ještě pokračujem... jestli na to máš ještě máš výdrž" odvětil a provokativně ho kousnul do spodního rtu.
Muichiro se jen zamračil ,,Nedělej ze mě nějakého malého panice!" Odsekl uraženě.
,,Dobře Promiň" Zasmál se a naklonil se k jeho uchu ,,tím pádem budeme pokračovat" zašeptal a olíznul mu ouško.
Menší překvapeně vydechl a celý sebou cuknul ,,N-no tak!"
,,Dobře, dobře... jsi připravený?" Ujistil se a on přitakal na souhlas.
Zhluboka se nadechl a těsně než do něj vnikl ho dlouze políbil, aby ho utišil.
Muichiro zalapal po dechu a nedopatřením upustil pár slz.
,,V pohodě?" Vydechl a jemně ho kousnul do rtu.
Je úzký...
,,J-jo..." špitl a obejmul ho kolem krku.
Vyšší mu dal chvíli aby si zvykl a propletl si s ním prsty ,,Mužů?" Zeptal se a on odhodlaně přikývl.
°•°•°•°•°
Genya si unaveně lehnul do peřin a pritahnul si Muichira k sobě ,,Tak co... jsem lepší než Tanjiro?" Vydechl zadýchaně a políbil ho do vlasů.
Druhý utahaně přikývl a přitulil se k jeho ulepenému tělu ,,Jo... bylo to něco..." odpověděl a zavřel oči.
,,Měli bychom se osprchovat, jsme spocení a ulepení" usmál se a více si ho k sobě přitáhl.
,,To mě tam budeš muset odnést... neudělám ani krok" odsekl.
On se jen zasmál a jednou rukou ho obejmul kolem pasu ,,Nejsi jediný kdo je unavený" Povzdechl si.
Muichiro unaveně mykl rameny ,,To je jedno, stejně se odmítám zvednout" zamumlal a spokojeně se mu zavrtal do hrudi.
,,Dobře... tak pojď" Vydechl a z posledních sil se i s černovláskem v náručí vydal do koupelny. Postavil ho do sprchy a zapnul teplou vodu, zatímco menší jen bolestně kňoural.
,,Příště bys mohl být jemnější... po tomhle si nesednu ještě dlouho" zasyčel a opřel se o zeď sprchového koutu.
Genya se jen ušklíbl ,,Náhodou jsi vypadal že se ti to docela líbilo" ucedil a slabě ho plesknul přes zadek, načež Muichiro překvapeně vykřikl.
,,Ty jsi idiot!" Zakřičel naštvaně a uraženě odvrátil pohled.
,,Promiň... uvařím ti něco na večeři" usmál se a něžně ho políbil.
Černovlásek se odtáhl ,,Takže tu dnes zůstaneš pres noc?" Vyhrkl nadšeně a prosebně zamrkal.
Genya si povzdechl ,,Asi už nemám na výběr, nemůžu tě tu po tomhle nechat" Povzdechl si pobaveně a strčil ho pod sprchu, aby mu mohl umýt vlasy.
Zaradoval se a nechal ho, aby mu umyl mastné vlasy ,,Nebudeš z toho mít problém?" Zeptal se a opřel se o něj, protože byl moc unavený, na to aby stál.
,,Napíšu mamce, určitě bude opilá a bude ji to jedno ani si nevšimne že nebudu doma" odpověděl a dal si na uce trošku šamponu. Mezi tím chvilkama pokukoval po malých značkách, které zanechal na jeho těle. Některé z nich půjdou vidět, což byl docela problém když musí zítra do školy.
Muichiro si po chvíli ticha na něco vzpomněl a zvedl hlavu ,,Neškrábal jsem tě moc? Nedokázal jsem se ovládat, tak doufám že to nebudeš mít moc velké škrábance..." zamumlal omluvně a položil mu dlaně na tváře.
Brunet jen mykl rameny ,,Nevím, můžeš se podívat" odvětil a otočil se k němu zády.
Menší jen překvapeně zalapal po dechu, když uviděl co měl na zádech. Byl úplně poškrábaný, jakoby na něj skocilo několik koček a z některých ran ještě tekla čerstvá krev, které odtékala společně s vodou.
,,Tak jak to vypadá?" Zeptal se netrpělivě, zatímco on hledal správnou volbu slov.
Nakonec se zhluboka nadechl ,,N-no... vypadáš jakobys spadl mezi hladové kočky" Vydechl a omluvně semkl rty ,,Promiň to jsem nechtěl!"
Genya se jen zasmál a otočil se zpět ,,Nech to být, podívej se na sebe. Máš fleky kam se podíváš" usmál se a začal mu z vlasů vymývat šampon.
Menší se jen začervenal ,,Až to Tanjiro uvidí bude zuřit" zahihňal se a pevně ho obejmul.
,,To asi ano" zamumlal pobaveně a pohladil ho po zádech.
Oba se umyli, oblékli a rychle převlékli postel aby to všechno nestihlo náhodou zaschnout.
Poté se Genya podle slibu vrhnul do kuchyně a druhý vzal do ruky hřeben, aby si mohl učesat vlasy.
Jako vždy u toho však nadával jako dlaždič, což hnědovláskovi nedalo a i přes zapnutý sporák se mu rozhodl pomoct.
Sednul si na gauč a Muichiro se mu pomalu a opatrně posadil mezi nohy.
,,Nechceš polštářek na sezení?" Ušklíbl se, když slyšel jak tiše skuhral.
,,To není vtipné!" Odsekl a uraženě zkřížil ruce na prsou.
Jen se pobaveně pousmál a začal mu vlasy pomalu od konečků česat, zatímco spolu vedli velmi záživnou konverzaci.
Druhý však musel uznat, že způsob jakým ho česal byl příjemný, jakoby ho spíše hladil. Proto se jen spokojeně uvolnil, aby trošku ulevil svému bolavému tělu, než ho vyrušil nějaký nepříjemný zápach.
,,Nepálí se tu něco?" Zamumlal s nakrčeným nose.
Genya nechápavě pozvedl obočí, než si vzpomněl na večeři, kterou vařil ,,Sakra!" Zasyčel a rozběhl se do kuchyně s přáním, aby to šlo ještě nějak zachránit.
Menší se jen zahihňal a opatrně se zvedl, aby ho mohl jít zkontrolovat ,,Tak co? Budeme o hladu?" Zavtipkoval a opřel se o futra.
,,Haha, vtipné" odvětil otráveně, zatímco vyhazovat připálenou omeletu do koše.
,,Máš i něco jiného kromě tohohle škvarku?" Zeptal se a nenápadně nakoukl do hrnce na plotně.
Přikývl ,,Jo, brambory a tamhle je nakrájená zelenina" odpověděl.
Muichiro spokojeně přikývl ,,Dobře, tak to nech na mě, něco připravím" usmál se a začal vytahovat nějaké věci z lednice.
,,Promiň, slíbil jsem že ti uvařím já..." Povzdechl si a zoufale ho zezadu obejmul kolem pasu.
,,To nic, aspoň se s tou zeleninou nemusím krájet" odvětil s úsměvem a trošku se otočil, aby ho mohl políbit a dál se věnoval vaření.
Nakonec si uvařili večeři, najedli se a hned unaveně padli do postele.
Vyšší si ho k sobě trošku přitáhnul ,,Kdyby to viděl Yuichiro, zabil by mě" ušklíbl se.
,,To je dost možné" zahihňal se a položil mu dlaň na hruď. Musel využít toho, že spal jen v boxerkách, kvůli nedostatku oblečení v jeho velikosti.
Genya ho jemně pohladil po vlasech, ale než stihl něco říct, ozval se jeho mobil. Otráveně se pro něj natáhl a podíval se kdo mu píše.
Sanemi...?
,,Kdo ti píše?" Vydechl zvědavě.
,,Nemi... proč tak najednou?" Nechápal a přečetl si zprávu.
Sugar brother 💅: hej, brácha, proč jsi mi tajit že někoho máš? Vypadá synpaticky, proč mi ho nepředstavíš?
Genya překvapeně zalapal po dechu.
Jak to ví?!
Menší nechápavě naklonil hlavu a pohladil ho po tváři ,,Co je? Co se děje?"
,,Můj bratr ví že s tebou chodím... nechápu to, neřekl jsem mu to" vyhrkl a začal psát nějakou odpověď.
Poor brother 🪦: jak to víš? Pokud vím tak jsem ti to neřekl....
Sugar brother💅: ke mě se dostane všechno. Je to ten Muichiro ne? Přijďte za mnou po škole, chci vidět toho kdo tráví čas s mým bratrem
Poor brother🪦: ne, nejsem dítě abys mě pořád kontroloval, tak mi radši řekni odkud to víš
Jen si povzdechl a položil mobil vedle sebe na stolek ,,Já to nechápu prostě. Nikdo kromě tvého bratra by to neměl vědět..."
,,Tak co už, aspoň vidíš jak se o tebe zajímá" usmál se a trošku stydlivě mu vtiskl polibek na hruď.
,,Já vím, nemůžu se na něj zlobil" Vydechl pobaveně a trošku pohodlněji se uvelebil.
Muichiro udělal to samé a spokojeně zavřel oči, aby si mohl klidně užívat teplo, které sálalo z jeho těla. Hned mu na jazyk skočila nějaká poznámka, ale nevěděl jestli měl energii na to ji ještě říct.
,,Jsi hrozně teplý, ani nevím jestli budu potřebovat to peřinu" zahihňal se.
Druhý se jen dotčeně ušklíbl ,,Teplí jsme oba, jinak bychom spolu právě neleželi v posteli" ušklíbl se a jemně ho polechtal po bocích.
Menší sebou jen překvapeně cukl ,,Hej!" Vyhrkl a své rudé tváře mu schoval do hrudi.
Ještě chvíli spolu trošku laškovali a nakonec oba kvůli výpadku životní energie propadli hlubokému spánku.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top