Ben: „Řekneš mi něco o sobě? "

Já: „Nic zajímavého to není."

Ben: „Jen mluv. "

Já: „Dřív jsem hrál na klavír."

Ben: „Už nehraješ? "

Já: „Ne."

Ben: „A začal bys zas hrát? "

Já: „Proč?"

Ben: „Kvůli mně? "

Já: „To zrovna."

Ben: „Přímá rána do srdce. Ach, krvácím."

Já: „Proč se na mě tak díváš? "

Ben: „Máš nádherný smích."

Já: „A ty bujnou představivost. " Tohle. Tohle mi nikdo nikdy neřekl.