„Měl bych jít," zamumlal Loki.

„Nechoď," požádal tiše Tony, přitiskl se k jeho zádům blíž a levou rukou si ho přitáhl k sobě. „Líbí se mi s tebou usínat."

Usmál se z hřejivého tónu. „Pokud tu zůstanu, nemám jistotu, že se stihnu vzbudit včas a vrátit se."

„No a co? Tak zruš ta kouzla a on se o to někdo postará," navrhl opatrně.

Bůh se pomalu otočil, aby na smrtelníka viděl. „Chceš, aby to všichni věděli? To není dobrý nápad."

Tony povytáhl obočí a posunul se tak, že se jejich obličeje téměř dotýkaly. Konečky prstů hladil Lokiho odkrytý bok a levou nohu vsunul mezi jeho stehna. „Stejně už to vědí."

„Ne definitivně," odporoval. „Stále to jsou jen domněnky. Pokud nás ráno najdou spolu v posteli, už nebude cesta zpět."

„A to by byl takový problém? Stydíš se za mě?" zamručel nespokojeně.

„Idiote," zavrčel a plácl Tonyho po nahém zadku. „Copak to vážně nechápeš?"

„Hm, vysvětli mi to..." zapředl a skousl si ret. „A tohle můžeš dělat časteji..."

Loki tu poznámku ignoroval, ale dlaň nechal na místě, kde zanechal červený otisk, jenž začal jemně hladit. „Oni mi nevěří. Dobrá polovina z nich pochybuje i nad tvým úsudkem. Jestli zjistí, že jsme..." hledal správný výraz, „spolu... tak budou předpokládat, že jsem tě očaroval a zmanipuloval."

„Vždyť je to víceméně pravda," zapředl a prsty přejel na stehno.

Bůh obrátil oči v sloup. „Přestaň, Anthony. Mluvím vážně."

„Já taky," opáčil, ve tváři výraz naprosté nevinnosti. „Jsi ten nejvíc sexy manipulátor, kterého znám," zasmál se, strčil do něj, až ho povalil na záda, a rychle si mu sedl na klín. Sklonil se k němu, ruce položil vedle jeho hlavy a něžně ho políbil. „Seru na ně. Já se nechci schovávat."

„Já se s tebou nebudu vodit za ruku," odsekl, ale jeho slova postrádala útočnost, kterou do nich chtěl vložit. Cítil, jak se jeho těžce vybudované hradby hroutí a na okraji vědomí mu blikal plamínek touhy po tom, co právě odmítl.

„Nemusíme se vodit za ruce," ujistil ho tiše. „Nejsem puberťák, abych to vyžadoval. Ale za dva dny už ani nemusíme oba žít. Vážně ty dva dny, které můžou být naše poslední, chceš strávit v předstírání?" naléhal tiše. Byl ochoten Lokiho rozhodnutí akceptovat, ale doufal, že ho přehodnotí.

Loki polkl. Takto, když to Tony řekl napřímo, musel souhlasit s tím, že by to byla zbytečná ztráta drahocenného času. Plamínek se rozhořel v silný plamen. Koneckonců, měl svou armádu, Avengery vůbec nepotřeboval. Teď, když už Aether opustil tělo smrtelnice, neměl jediný důvod s nimi zůstávat, takže pokud by šlo všechno špatně, stačilo vzít Tonyho a prostě zmizet. Na malý okamžik zavřel oči, nechal svůj klon ležící ve vedlejší místnosti zmizet a zrušil kouzla, jež zabezpečovala pokoj, v němž byli.

„Ne," šeptl a srdce se mu zatřepotalo pod Tonyho úsměvem.

***

„Tony, Tony," volal Steve a rozrazil dveře dokořán, „vstávej, Loki je –" Zbytek slov mu zamrzl na rtech, když na něj zmiňovaný bůh protočil oči, aniž by hlavu zdvihl z Tonyho hrudníku.

„Myslel jsem, že jen Thor neumí klepat," utrousil konverzačním tónem, nenuceně se protáhl a blýskl zuby v úsměvu.

Tony se zatím snažil nevyprsknout smíchy nad Rogersovým výrazem. „Vypadá to, že už budeme muset vstávat. Zařídil někdo snídani?"

„Natasha," zamumlal Steve, jenž zůstal stát jako solný sloup.

„Bezva. Otočíš se? Víš, mně je jedno, kdo mě uvidí, ale Loki je trochu stydlivý."

„Pane Bože," hlesl kapitán, rychle vycouval a hlasitě zavřel dveře.

Loki se podíval na Tonyho a v očích mu hrály pobavené ohníčky. „Myslím, že to držení za ruku nakonec přehodnotím," zapředl, vláčně ho políbil a zvedl se z matrace, aby se oblékl.

„Zase si chceš hrát?" popíchl ho a mlsně si olízl horní ret při pohledu na štíhlé tělo před sebou. Vzápětí mu na hlavě přistálo jeho vlastní oblečení a přišel o výhled.

Loki pokrčil ramena. „Trocha provokace nikdy neuškodí. A kapitán je poněkud prudérní, jak jsem si všiml."

„Není na to zvyklý," vysvětlil, sundal si z obličeje košili a zklamaně zjistil, že už je Loki opět plně oblečen. To kouzlo mu neskutečně záviděl, ale nezbývalo mu, než se obléknout posmrtelnicku. „Je z jiné doby."

„To bych mohl říct i o sobě," podotkl suše, přiblížil se k muži a přejel prsty po knoflíčcích, které se samy začaly zapínat. „Ale na Ásgardu vztahy nikdo neřeší. Muž a žena jsou potřební na plození dětí, ale jinak je každému jedno, kdo s kým nebo čím... No, to je jedno." Tony vyklenul obočí. „Někteří ani ty ženy nepotřebují."

„Mluvíš o sobě?" vyhrkl a zůstal stát s jednou nohavicí nataženou.

Loki vážně přikývl. Okolo něj se zamihotala zelená záře a v té samé chvíli před Tonym stála nádherná černovlasá žena v zelených šatech s bujným poprsím, jež tenká látka sotva zvládala udržet na místě. Otočila se kolem dokola a Tony polkl, vida odhalená záda až k okraji kulatého zadečku. Vzápětí se žena vytratila a na místě stál opět bůh s neproniknutelným výrazem.

„No do prdele," hlesl Tony.

„Když to přežijeme, můžeme si to rozdat takhle, nebo můžu přeměnit i tebe a zkusíme lesbický sex," navrhl Loki podmanivým hlasem, kterým Tonymu zježil chloupky na zátylku. „Ženský orgasmus je úplně jiný než ten mužský. Rozšířím ti obzory."

Tony našel ztracenou rovnováhu, nasoukal se do kalhot a konečně byl schopen promluvit. „Doufám, že to přežijeme," zachraptěl, „protože s tebou se evidentně nudit nebudu."

„Samozřejmě že ne, ale teď už pojďme, než sem vrazí Thor. Slyším, že už přišel."

Tony boha následoval okamžitě. Vydali se do kuchyně, kam už stihla donášková služba kromě snídaně dopravit i dlouhý stůl s dostatkem židlí. S jistým uspokojením se posadil na jednu z nich, vyhnul se kapitánovu pohledu a natáhl se po jenom z hrnečků, v němž tušil kávu. Loki se posadil vedle něj, ostatní se porůznu uvelebili na zbývajících místech.

„Nuže, jistě jste si všichni dostatečně odpočinuli," začal Thor mluvit, „proto bychom se měli dohodnout na určitém plánu. Už nám nezbývá skoro žádný čas."

„Plán je jednoduchý," prohlásil Loki. „Stačí Malekitha zdržet na tak dlouhou dobu, aby nestihl při konvergenci vyvolat podstatu Aetheru. O to se postará moje armáda. Pokud kámen moci nepoužije, opustí ho. Malekith zemře, nebo znovu upadne do spánku a s ním i ostatní elfové. Pak budeme moci Aether ukrýt."

„A to nám říkáš až teď?" ptal se Thor chladně. „Proč mám pocit, že je to zase nějaký z tvých úskoků?"

Loki pokrčil rameny. „Neptal ses a nepustil jsi mne ke slovu. Navíc jsem si to uvědomil v noci, když jsem měl konečně klid."

„To by mohlo fungovat," ozvala se Jane a s určitou naléhavostí se otočila na boha hromu. „Když nám tvůj otec vyprávěl o Borovi, tak se stalo přece něco podobného. Malekith nestihl použít kámen a upadl do kómatu."

Tony se spokojeně ušklíbl, vida, jak Thor něco zamručel, ale jinak se nehádal. „No jo, ale to nějakou dobu potrvá. Víme, kde se ta konvergence odehraje? Neměli bychom evakuovat lidi?" zeptal se.

„To bychom měli, ale je otázka, jestli nás budou poslouchat," podotkl Clint.

„Musíme to aspoň zkusit," mínil Steve.

Natasha se zvedla a začala procházet sem a tam. „Nejlepší by bylo ho nějak odlákat jinam." Otočila se na Lokiho. „Ta konvergence se přece odehrává napříč světy, ne? Nepotřebuje být zrovna na Zemi."

„To je sice pravda," souhlasil bůh, „ale my nemáme nic, na co bychom ho mohli nalákat. Aether už má," připomněl kysele.

„No a co ho tam prostě přenést?" nadnesl Erik, který do té doby seděl co nejdál od Lokiho a snažil se ho vytěsnit.

„Ty tvoje tyče a Janeino udělátko!" vykřikla Darcy nadšeně. „To je bezvadný nápad."

Všichni se podívali na doktorku, jen Loki se naklonil k Tonymu. „Máš tušení, o čem to mluví?"

„Ani v nejmenším."

Loki si povzdechl: „Začínám litovat, že jsem ti kdy dovolil se s těmi cvoky spojit."

Ahoj. 

Musím říct, že se nad Lokim rozplývám. Miluju, jak jeho ledové srdce postupně taje. Tak teď ovšem nastává otázka, zda to oba přežijí. Držte jim palce. Čekají nás poslední 4 kapitoly. 

Věnováno mirkajuskova66.

Mějte se krásně. 

W.