Večeře proběhla bez žádných slov, bez očích kontaktů, nic. Byla jsem ráda, ale na druhou stranu, mi toho bylo moc líto. Zničehonic. Jen tak. Napila jsem a sledovala svůj talíř. Na co to myslím? Vždyť musím najít Lokiho! To je můj hlavní úkol! Najít ho! A to ihned! Odsunula jsem židli a chystala se odejít, když v tom je někdo chytil za zápěstí. Ale no tak.

,,Kam chceš jít?"

,,Proč se ptáš?"

,,Nechci zase vidět poletující obleky."

,,Já za to můžu, že oblek tu poletoval?"

,,Ano! Ty jsi byla venku! Ty jsi hledala knihu! Ty sis nedal pokoj!"

,,A co z toho?! Jsi naštvaný?"

,,Ano jsem!"

,,Tak mi dej pokoj! Já nechtěla být tady! Já nechtěla! Nechtěla!"

Křičela jsem a vytrhla svou ruku z jeho spárů. Udělala jsem krok, který mě teleportoval do mého pokoje. Naštvaně jsem si stoupla doprostřed místnosti a všechno rozbíjela. Hněv rostl a nechtěl odejít bez jakýchkoliv příležitosti. Vzala jsem sklenici v koupelně a hodila na zem. Sklíčka se hned roztříštila a všude se válela, ale mě bylo fuk, jestli se říznu, spíš jsem to chtěla. Vzala jsem sklo válející se blízko mě. Dala jsem si ho k hrdlu. Tohle chci skočit! Už mě to přestává bavit! Hádání s Starkem a je nesnesitelné! A kde je Loki? Ten mě klidně i zabije a vůbec se neukáže! Nadechla jsem se a zavřela oči. Teď to udělám. Pomalu jsem přejížděla po hrdle a víc přitvrdila, ale než jsem mohla svůj úkol provést spadla jsem na zem. Lépe řečeno, někdo mě hodil. Otevřela jsem oči a všude se rozhlížela. V rychle gestu jsem si udělala dýku, kterou jsem byla kdykoliv použít.

,,Hledal jsem tě."

,,Kdo to je?"

,,Ale nehraj hloupou. "

,,Kdo to je?"

,,Chceš to vědět?"

,,Ano. "

Všechno světlo v místnosti zhaslo a jediným světelném byl muž. V zeleném oblečení. Konečně. Postavila jsem se. To mu to trvalo.

,,To ti trvalo. "

,,Trvalo? Viděl jsem tě venku. "

,,A já v parku!"

,,Jak si mohla?"

,,Nejsi jediný, který si umí najít někoho."

Řekla jsem a založila si ruce na prsou. Loki prootočil oči a posadil se na postel.

,,A proč jsi mi nedala vědět?"

,,Vědět? Šla jsem za tebou a nebyl jsi tam, chtěla jsem ti dát 'vědět', ale pro tebe bude jednodušší mě zabít. "

,,Myslel jsem, že jsi někdo jiný. "

,,Kdo jiný?"

,,Ano. "

,,A kdo?"

,,Nepřišel jsem si s tebou popovídat. "

Postavil se a přišel ke mě blíž. Cítila jsem jeho dech na mém krku, což způsobilo jemné postavení chloupků.

,,A co tedy?"

,,Přišel jsem ti dát úkol."

,,Najít informace?"

,,Ne, najít žezlo. "

,,A co ty informace?"

,,Ty už mám. "

,,A kde mám hledat, když nevím kde to je."

,,Tvá informace je tady. "

Podívala jsem se na pokoj. Dělá si srandu? Nechápavě jsem se zatvářila.

,,Kde přísně?"

,,Avengers přesně vědí, kde je žezlo a jak ho dostat. "

,,A to jsi nemohl říct hned?"

,,Mohl, kdybys tu byla. "

,,Byla jsem. "

Ustoupila jsem od něj o krok, ale on se přiblížil ještě víc ke mě. Polka jsem. Možná to bude znít divně, ale mám z něho divný pocit.

,,Najdi to. "

Řekl a rázem zmizel. Pff, nebude těžký dostat informace od Avengers. Ale kde začít? Měla bych se první zeptat, kdo všechno patří do Avengers. Dveře se otevřeli a dovnitř přišel Steve. Vylekaně se koukal na všechen nepořádek vytvořený mnou. Rychle jsem hýbla prsty. Všechny kusy skleničky se spojili a postavili na stůl. Zbytek nepořádku se uklidil sám, nebo se vrátil na místo. Steve na to všechno hleděl a po několika sekundách se odhodlal jít ke mě. Dvě návštěvy. Jedná co potřebuju, a druhá k informacím. Posadila jsem se, ale místo toho jsem spadla na zem. Steve mi pomohl vstát se mnou si sedl na postel.

,,Co se tu stalo?"

,,Em......vichřice?"

,,Pravdu. "

,,Proč bys chtěl pravdu? Lež je lepší."

,,Mám o tebe strach. "

,,Proč? Jsem jen holka, která ztratila svou mysl."

,,A proto mám o tebe strach. Loki je na svobodě. Je možný......"

,,Že by tu byl?"

,,Ano. "

,,Nebyl. Jsem tu sama. "

,,A co ten nepořádek?"

,,Byla jsem dost.........."

,,Naštvaná?"

,,Co to znamená?"

,,Máš hněv, někdo tě rozčílí, prostě naštvaná. "

,,Tak naštvaná. Stark mě naštval."

,,To dělá. "

,,Ale k čemu?"

,,To nevím, ale on sám je dost naštvaný. "

Sklopila jsem pohled dolu a s nádechem se koukla do jeho krásným oči. Měl někoho?

,,Kdo všechno je Avengers?"

,,Proč to chceš vědět?"

,,Zajímá mě to. "

,,Já, Stark, Thor, Banner, Clint, Natasha."

,,Thor?"

,,Znáš ho?"

,,Jen mi to něco říká. "

,,Je nahoře. "

Kývla jsem. To není dobrý. Musím se dozvědět víc! Thor to pozná!

,,A můžu se ještě na něco zeptat?"

,,Ptej se. "

,,Kde je Lokiho žezlo?"

,,To nevím. "

Řekl hodně rychle a kapičky potu, které se rychle objevili stékali z jeho čela. Neumí lhát. Jeho slabina.

,,Opravdu?"

,,Ano. "

,,A nechceš mi to říct?"

Dala jsem svou ruku na jeho hruď. Dýchal hodně rychle a dost nervózně. On se snad bojí? Pomalu jsem ho dala do lehu a sedla si na jeho břicho. Snad nejsem těžká. Měla jsem svoje rty na jeho tváři, když v tom mě hodí na zem, a jako blesk zmizel z mého pokoje. Já to snad nezjistím! Postavila jsem se a přes malou škvírku od dveří, jsem sledovala jeho nervózně stojící postavu. Před něj byla další postava. Žena. Nedýchala jsem a zkusila poslouchat rozhovor.

,,Co se stalo?"

,,Já nevím."

Odpověděl vystrašeně a hrábl si pravou rukou do vlasů. Kousla jsem se do rtu a dal sledovala jeho nervózní a přitažlující postavu.

,,Pomalu a klidu. "

Steve se nadechl a chvíli nemluvil a soustředil se na dýchání.

,,Chtěla mě znásilnit. "

Odpověděl klidu rusovláce. Znásilnit? Chtěla jsem mu dopřát odpočinek! Který by bylo jen líbání na části těla!

,,Znásilnila?!"

,,Možná, já nevím. "

Začal zase panikařit. Tohle bude hodně těžké. Zjistit, kde je Lokiho žezlo. A hlavně nechci používat svoje moc. Moc. To zní docela dobře.

,,Pojď dovnitř. "

Zatáhla rusovláska Steve za triko dovnitř. Spíš ho ona chce znásilnit, a ne já. Přišla jsem k posteli a lehla si do ní. Otočila jsem se na bok a hleděla na otevřou skříň. Jestli mám zjistit, kde je to žezlo, budu muset mít převlek. Nebo jinou tvář.