Dean a Sam spolu tráví čas jako bratři.

Když se o několik hodin později Bobby vrátil, našel oba sourozence v hlavní obývací místnosti. Sledovali jedno z Deanových DVD s Metallicou, kdy ten starší si spolu s kapelou prozpěvoval, k ohromnému pobavení toho mladšího.

„Kluci," Bobby podal tašku, kterou sebou přinesl, Deanovi. „Něco pro vás mám."

„Co to je?" starší z bratrů pozastavil obraz a otevřel ji. Uvnitř byly učebnice hry na kytaru. Ihned je prolistoval. „Wow. Díky, Bobby."

„Není zač. Vzal jsem i další zpěvníky rockových a metalových songů, takže se můžeš naučit hrát ty svý oblíbený kousky od AC/DC a Zeppelin."

„Cool," Dean z toho byl nadšený, odložil tašku a odešel do patra. Když se po několika minutách vrátil, nesl sebou svou černou kytaru Gibson SG. Po nezbytném štelování se s ní postavil. „Uvidíme, jestli si ještě pamatuju začátek Ramble On."

Sam a Bobby se na sebe usmáli a sledovali, jak vybrnkává úvodní tóny písně. Podařilo se mu zahrát všechny noty správně, proto se hrdě zazubil. „Tak co si o tom myslíte? Válím?"

„Jo. A docela dobře. Ale nechceš tohle omílat pořád a pořád dokola, celej den, že ne?"

„No, musím cvičit. Nikdy ze mě rocková hvězda nebude, pokud nebudu umět hrát."

Oba muži se na sebe podívali a vzdychli. Tušili, že z toho budou šílet. Ale pokud právě tohle Deana udělá šťastným, budou šťastní i oni.

Ten právě opatrně odložil kytaru na židli a otevřel jednu z instrukčních knih, aby pročetl prvních pár stránek.

„Dobrá," prohlásil a zvedl hudební nástroj. Dělíc svou pozornost mezi struny a učebnici, zabrnkal na každou strunu, neustále si něco mumlajíc. "EADGBE. EADGBE. Even Attractive Dudes Get Bored Eventually. To je lehce k zapamatování."

„O čem to sakra mluvíš?" Sam byl zmatený.

„Abych si pamatoval, jaká struna je jaká, vymyslel jsem si vlastní způsob," popadl další z knih. Chvíli ji studoval, než přešel k praktickému cvičení. Učil se opravdu rychle a po krátkém čase byl schopný dle instrukcí vybrnkat začátek k Stairway to Heaven. Bylo to trochu nejisté a pomalé, avšak snadné určit skladbu, speciálně poté, co si Dean k tomu začal pobrukovat slova.

Sam měl velký úsměv na tváři, když ho sledoval. Byl rád za tenhle Bobbyho nápad dát Deanovi něco, na co se může během svého uzdravování soustředit.

„Slyšeli jste to? Nebylo to úžasný? Já si myslím, že bylo!" šklebil se na oba dva.

„Máš talent, synku a podle mě odvádíš skvělou práci," řekl mu hrdě Bobby. „Když vydržíš, budeš si moct brzy založit svojí vlastní rockovou kapelu."

Deanův úsměv se při té chvále rozšířil. Pokračoval s hraním a zpíváním a Bobby se Samem nepřestávali sledovat ten šťastný výraz na jeho pohublé tváři.

****

O něco později sešli oba dva do suterénu, aby si to jako bratr proti bratrovi rozdali v kulečníku.

„Tak jo, nachystej je, Sammy-boy," Dean pohodil hlavou ke kulečníkovým koulím mezitím, co vybíral tága. Když se otočil, spatřil Sama táhnout jedno z pohodlných křesel blíže k hracímu stolu. „Same?"

Po dosažení místa, kde ho chtěl mít, se narovnal. „No?"

„Co to, sakra, děláš?"

„Jen pro případ, kdyby se ti zatočila hlava a chtěl se rychle posadit."

„Nejsem dítě, Same. Nepotřebuju mít u sebe židli pokaždý, když se někam hnu. Budu v pořádku, i když si na chvíli postojím."

„Ale jak dlouho je na chvíli?" Sam si dal ruce v bok."Co když se budeš cítit slabě a zhroutíš se ještě předtím, než nám dáš vědět?"

„Vážně! Kdyby bylo po vašem, měl bych židli k zadku přidělanou chirurgicky pro případ, že bych si potřeboval sednout. Nejsem bezmocnej nebo slabej, jak si oba myslíte, že jsem."

Bobby právě scházel po schodech a viděl Deana snažícího se dostat své emoce pod kontrolu. „Nikdy jsme si nemysleli, že bys byl slabý nebo bezmocný..."

„JSI ale nemocný," dodal Sam v rozčarování. „Ty jsi u toho nebyl, když ses zhroutil během naší krátké procházky."

„Ehm... myslím, že u toho jsem byl."

„Jo, ale nebyl jsi TAM, neviděl ses," Sam se kousl do rtu, když se mu zatřásl hlas. „Myslel jsem, že umíráš, nehýbal ses a..." nemohl pokračovat, obraz bledého a vyzáblého bratra, ležícího na nemocničním lůžku se mu promítl před očima.

Dean povzdechl a zavrtěl podrážděně hlavou. „Dobře. Ale jestli překročíte hranici a budete mě chtít přenášet v náručí nebo podobně, začnu kopat kolem sebe těžkou botou a vaše zadky budou na konci její špičky," vyhrožoval.

„Hele, je mi líto, pokud si myslíš, že reagujeme přehnaně, ale nechceme, abys skončil zpátky v nemocnici."

„Neskončím, Same. Když mi bude špatně, sednu si, dobře? Tak už přestaň vyšilovat."

„Tak jo, pokusím se. A omlouvám se za to."

„Nedopustím, aby se to stalo znovu. protože už mám dost všech těch chick flick momentů v posledních týdnech. Budu z nich čerpat do konce života," podal Samovi jedno z tág.

Sam ho přijal a rozestavěl kulečníkové koule. „Vzhledem k tomu, že jsi oslavenec, můžeš zahájit hru."

„Narozky jsem měl včera," upozornil ho Dean a mírně se nahnul nad stůl, připraven ke šťouchu. „Nezačneš brečet, když tě porazím, že ne?"

„Zkus to."

Dean se na něj pochybovačně podíval, poté se zaměřil na koule, snažíc se potlačit třes rukou. Zhluboka se nadechl, aby se zklidnil, šťouchl a pyšně se usmál, když čtyři koule spadly do kapes. „Jsem pořád dobrej."

„Pěkná rána, synku," pochválil ho Bobby, sedící v jedné ze židlí, sledujíce jak se oba bratři spolu baví.

Dean se posunul podél stolu, chystajíc se znovu k odpalu, když Sam zničehonic zapískal a tím ho rozhodil. „Ty vole!"

„Co je? Chtělo se mi písknout. Je to snad trestný?"

„Pokud toho nenecháš, tak tvůj zadek navštíví moje noha. JE tohle trestný?"

Sam se usmál. „Chybělo mi to."

„Co? Moje výhrůžky ohledně mý nohy navštěvující tvoje... místo? Tak to jsi divnej."

„Tohle ne. Měl jsem na mysli, že se chováme zase jako bráchové."

Dean si odkašlal a sklopil pohled. „Mě taky. A teď se přichystej na masakr." Byl připraven k dalšímu šťouchu a právě, když tak chtěl učinit, Sam si hlasitě odkašlal. „VOLE!"

„Promiň, jen jsem si musel pročistit krk," snažil se vypadat nevinně, ale jeho velký úsměv mu to zkazil.

„Samozřejmě, že musel," konečně se podařilo Deanovi odehrát. Pokračoval, dokud neminul, až poté odstoupil od stolu.

Sam zvedl tágo a zamířil s ním na zelenou kouli. Vyskočil překvapením, když jeho bratr těsně za ním náhle vykřikl „Metallica boduje!"

„Cože? To jsem nebyl já. Neudělal jsem to. Nemůžeš mi nic dokázat." Dean zvedl ve své nevinnosti ruce, zelené oči doširoka otevřené.

Bobby se těm dvěma musel smát, mezitím co poodešel do rohu místnosti k juboxu, aby pustil nějakou hudbu.

Zatímco zněl Bat Out of Hell od Meat Loafa, oba bratři pokračovali v hraní a ve snaze jeden druhého rozesmát.

„Hej! Ty podvádíš!" zafňukal Sam a ukázal na Deana obviňujícím prstem.

„Ne, jen jsem tak dobrej."

Sam se usmál, ale nehádal se. Jeho bratr BYL dobrý a bylo hezké vidět po tak dlouhé době, jak se mu pomalu navrací sebedůvěra.

****

První kolo Dean vyhrál a Sam si žádal odvetu. Takže mezitím, co se starší Winchester občerstvoval, mladší připravil stůl pro další hru.

Deanovi se podařil dobrý šťouch a dvě koule zmizely. Narovnal se, aby zahájil další odpal, jenže ten pohyb byl příliš rychlý a jemu se zamotala hlava. Natáhl ruku, ve snaze chytil se Sama, avšak ten stál na opačné straně a on se svezl k zemi jak bezvládná nudle.

„DEANE!" Sam s Bobbym vykřikli v ten samý okamžik, rozeběhli se k němu, mezitím, co on se snažil posadit. „Nehýbej se."

„Jsem v pohodě, Sammy."

„Jo, to vypadáš. Mám zavolat sanitku nebo něco? Jsi v pořádku?" mlel nesouvisle, panikařící.

„Nevím... myslím, že jsem si asi zlomil prdel."

Sam s Bobbym jen protočili oči, pomohli mu vstát a odvedli ho ke křeslu. Posadili ho do kupy polštářů a Sam mu položil dlaň na čelo.

„Příliš rychle jsem se narovnal, proto se mi zamotala hlava. Nepanikař."

„Jak mi můžeš říct, abych nepanikařil. Naposledy, když se tohle stalo, neprobral ses několik dní. Nechci..." Sam se zadrhl, se slzami koulejícími se mu po tváři od něj odešel, dlaň přitisknutou na ústech.

Dean se podíval na Bobbyho. „Vážně to bylo tak hrozný?"

Starší muž několik dlouhých sekund mlčel, než polkl knedlík v krku a dostal emoce pod kontrolu. „Jo," bylo vše, co řekl. Odmítal přiznat, že to byly nejhorší dva dny v jeho životě. „Přinesu ze shora sendviče. Budu hned zpátky."

Dean přikývl a opřel se zády do polštářů, přičemž udělal několik hlubokých nádechů a výdechů. „Sammy? Jsi v pohodě, kámo?"

Sam se otočil a nejistě přikývl. „Jo. Tohle už znovu nedělej, slyšíš mě? Jsem moc mladej na infarkt."

„Yeah, věř mi... není to legrace. Budu v pohodě, Same. Mám vás a to mě pomůže se přes tohle dostat. Za nedlouho už budu zase moc nakopávat zadky."

„Jasně. A já budu hned vedle tebe," Sam mu položil ruku na rameno, zatímco v juboxu začala další píseň. Dech se mu zadrhl, když si uvědomil, co to bylo za song.

„The road is long with a many a winding turn, that leads us to who knows where. Who knows where. But I'm strong, strong enough to carry him. He ain't heavy..."

„He's my brother," zpíval Sam a jemně mu tiskl rameno.

Dean polkl narůstající knedlík v krku. Mlčeli a poslouchali slova písně, každý ztracen ve svých šťastných vzpomínkách z dětství, kdy vedle sebe vyrůstali nejen jako bratři, ale i jako nejlepší přátelé.

Ti dva byli tak zaneprázdněni poslechem, že si nevšimli Bobbyho, který stál u paty schodiště a díval se na ně. Věděl, že tohle je bratrská chvilka, proto položil sendvič na kulečníkový stůl a odešel zpátky nahoru, aby jim dal moment o samotě.

Po skončení písně se oba Winchesteři na sebe podívali.

„Je mi to líto, Sammy," zašeptal Dean.

„To nemusí, dostaneme tě z toho. Jsi nejsilnější člověk, kterého znám. Tohle tě slabým nedělá," řekl mu Sam, protože věděl, jak o sobě kvůli všemu tomuhle Dean smýšlí. A jak daleko od pravdy je.

„Jenže, já to chtěl vzdát... nevěděl jsem, že ty..." Dean zavrtěl hlavou a skousl si spodní ret. „Potom, co táta umřel, jsi občas odcházel z místnosti, když já do ní vstoupil... Myslel jsem, že ten démon měl pravdu... nikoho nezajímám... nikdo mě nepotřebuje. Moje myšlenky byly asi trochu z cesty."

„Jasně, že tě potřebujeme. Tahle rodina tě potřebuje a vždycky jsme potřebovali. Máme tě rádi, ty pitomče."

„A já si přál jen umřít... tak strašně moc," zašeptal, oči pevně zavřené.

„A já jsem nesmírně rád, že se ti to nepodařilo. Nevím, co bych si bez svýho velkýho bráchy počnul. Možná, že si nemůžeme vybrat členy svý rodiny, ale jistojistě si vybíráme nejlepší přátele... a hrdiny. A ten můj je ten nej hrdina na tomhle světě," Sam mu znovu stiskl rameno. „A jsem rád, že je mým bratrem... protože je neúžasnější ze všech."

Deanovy tváře se roztáhly v trochu roztřeseném úsměvu, který přešel do zubení se. „Sakra pravda!"

„A co takhle sendvič?" Sam vstal, aby mu podal talíř, který tam Bobby nechal a na něm půlku sendviče rozdělenou na dvě malé části.

Dean si od něj vše vzal, chvíli zíral na kousky chleba, než jeden uchopil do třesoucí se ruky. Zavřel oči a kousl si.

Sam u něj zůstal po celou dobu, co jedl. Kdykoliv to vypadalo, že to bratr vzdá a položí sendvič zpět, stiskl mu v podpoře druhou ruku a tím ho přiměl pokračovat.

O patnáct minut později Dean umístil kůrku do středu talíře a zakryl si roztřeseně ústa. Nechal oči pevně zavřené dokud neuslyšel Samův hlas.

„Dokázals to," zašeptal k němu slabým hlasem, plným pýchy.

Dean zamrkal a podíval se dolů, jediné co viděl, byla kůrka na jinak prázdném talíři.

„Jen tak dál," Sam ho objal a držel celou minutu, než ho propustil. „Jak se teď cítíš? Je to lepší?"

„Trochu. Závratě zmizely." Vytřeštil oči, když si uvědomil událost poslední minuty."No skvělý! Měli jsme chick flick chvilku! Teď musím udělat něco chlapskýho, abych dokázal, že jsem se neproměnil v pipinu!"

„Doufám, že neplánuješ v rámci toho si sundat oblečení. Protože to by bylo divný."

Dean se zasmál. „Ne. To si budu šetřit pro dámy," zahýbal obočím nahoru dolů, až se Sam k jeho smíchu přidal. „Co takhle si zahrát šipky?"

„Jsi si jistej? Co když..."

„Jsem v pořádku, Same."

Mladší z bratrů stále vypadal ustaraně, teprve po několika sekundách přikývl. „Dobře. Teď si ale na třicet minut odpočineš, než začneme. Nechci, aby se opakovalo... to předtím. Doktor řekl, že musíš hodně odpočívat a to taky budeš."

„Tak jo. Pokud to zastaví tvý vyšilování každých pět minut."

„Platí," potřásli si rukama. „Seď a já se jdu podívat po Bobbym."

Dean se opřel do křesla, když sledoval, jak mizí po schodech nahoru. Jakmile byl Sam z dohledu, přitáhl si kolena ke hrudi, položil na ně svou tvář a tiše si zašeptal pro sebe. „Zvládnu to."

****

Po Deanově odpočinku se vrhli na šipky.

„Jsi si jistej, že budeš schopnej zasáhnout terč?" zeptal se pochybovačně Bobby, protože Deanovy ruce se mírně chvěly.

„Samozřejmě. I kdybych byl napůl mrtvej, klidně trefím démona mezi oči i na několik metrů."

„Pistole a šipka jsou dvě různý věci," přidal se Sam a vyměnil si s Bobbym pochybovačný pohled.

„Pokud mi nevěříte..." Dean si stoupl k čáře, hodil a hned se zašklebil, když uviděl, kam zasáhl. „BULLSEYE!"

„Wow." Na Sama ta plastová věc zapíchnutá uprostřed terče zapůsobila. „Dobře. Hádám, že jsme se mýlili."

Dean se otočil zpět k vrhacímu kruhu. Několikrát sice musel ustálit svou třesoucí se ruku, avšak podařilo se mu ještě dvakrát zasáhnout střed, než šipky posbíral a nechal Sama házet.

Bobby mu přisunul křeslo a posadil ho do něj. „Žádný argumenty. Ne po tom, co stalo předtím."

Tentokrát si nedovolil ani protočil oči, jen zůstal sedět a trpělivě čekal, až na něm bude řada.

Po čtvrtém kole, jedna z Deanových šipek minula terč a skončila na zemi. „Krucinál." Chystal se hodit další, když Sam vešel přímo před terč. „Whoa! Co to, sakra, děláš, idiote?"

„Chci jí jen sebrat, abys mohl pokračovat," vysvětlil a podal mu ji.

„To nemohlo počkat až dohážu? Nechci, aby ti některá skončila mezi očima nebo v zadku. Nebo i někde jinde."

„Sorry." Sam ustoupil a nechal bratra dohrát.

Dean zavrtěl hlavou, hodil a usmál se, když to bylo opět do středu. „Tak tohle bych mohl dělat celý den," vytahal všechny šipky z terče a přenechal ho Samovi.

Poté, co skončil kolo, otočil se k Deanovi, který zíral na plakát jezera a blesku. „Jsi v pořádku?"

„Mám jednu otázku, Same. Když je bouřka a blesk uhodí do vody, proč to nezabije ryby?"

Sam zamrkal, zcela vyveden z míry. „Proč se mě na to ptáš?"

„Já nevím. Támhle ten plakát vypadá, jako když blesk prásknul do jezera a mě zajímá, jestli všechny ryby díky tomu pochcípaj."

Když Sam pokračoval v nechápavém výrazu, usmál se. „Co je? Ty jsi chodící encyklopedie podivností, měl bys takový věci vědět. A pokud ano, rybaření by bylo pekelně jednoduchý."

Bobby se zasmál. „Máš divný otázky. Prostě pokračuj v šipkách."

****

Po několika dalších kolech, Dean kývl k televizi a obrovské sbírce videoher. „Je libo hru?"

Sam souhlasně přikývl, sklidil šipky i terč. „Je toho tady spousta. Ty si sedneš a já něco vyberu."

Dean si jen povzdechl a udělal to, co mu Sam nařídil bez větších argumentů. Oči se mu rozšířily, když spatřil jednu z herních konzolí. „Ach můj bože. Je to Super Nintendo? Neviděl jsem to od doby, co jsme byli děti. Chci hrát Maria. Je tam Mario? Musíme si zahrát Maria!"

„Zkusím hádat – myslím, že tenhle náš idiot chce hrát Maria."

„Jak jsi na to přišel?" zeptal se pobaveně Sam, který klečel a přehraboval se hrami. Usmál se, když našel jednu z nejoblíbenějších a ukázal jí bratrovi. „Super Mario World. Je to ona?"

„Jo!" Dean nastavil chtivé ruce po joysticku. „Podej mi jeden."

„Vydrž." Sam založil hru a zapnul televizi. Když bylo vše připraveno, vzal ovládání a posadil se vedle bratra. „Ty za Maria, já za Luigiho?"

„Jojo." Ujistili se, že hra je nastavena pro dva hráče, než Dean rozehrál první level. „Konečně někdo, kdo je víckrát unesenej, než ty."

Sam ho mírně šťouchl do ramene. „Hele – zas tak často se mi to nestává."

Dean se zasmál a pokračoval ve hře. „Páni. Tohle je divný."

„Jako za starých časů. Hrávali jsme tohle u Bobbyho, pamatuješ?"

„Jasně, že jo."

„SEBER TU VĚC! SEBER TU VĚC!" zaječel Sam a dloubl do něj, oči stále přilepené na obrazovce.

„DOSTANU JI! SKLAPNI! Woo. Viděls to?" Dean provedl Maria skrz celou úroveň, ovládal ho v běhu a ve skocích, řítil se světem jak šílenec, střílejíc po všem svou ohnivou kytkou. „Son of a bitch! Za tohle zaplatíš!"

Sam byl překvapen, že v tom fofru Dean nespadl do žádné díry a sledoval ho, jak dosáhl cíle.

„WOO! Kdo tu boduje?" zvedl ruku na placáka.

Sam mu plácl a chopil se ovladače. „Doufám, že si vzpomenu, co se s ním dělá."

„Neboj, Sammy. Všechno se ti to vybaví." Dean se díval minutu v tichosti, než začal řvát. „SKOČ! SKOČ! SKÁKEJ!"

„JÁ SKÁČU!" hulákal zpátky a málem při tom s Luigim spadl do propasti.

Během chvíle byl jediným zvukem v suterénu/hrací místnosti Ozzy Osbourne linoucí se z juboxu a jejich společný smích. Něco, co už nebylo slyšet hodně dlouhou dobu, než Sam začal křičet a třást zběsile Deanovým ramenem.

„CHYŤ TU HOUBU! NENECH SE PORAZIT! TEĎ SI SKORO... SKOČ!"

„MŮŽEŠ ZMLKNOUT?"

„BACHA NA... Spadl. Ty jsi spadl."

„Dámy a pánové, největší detektiv všech dob... Sam Winchester," prohlásil Dean a ukázal na něj prstem. „Zvládl bych to, kdybys se mnou tak necloumal, blbečku."

„Sorry. Teď jsem na řadě já." Sam popadl joystick a zadíval se na bratra. Mlčeli po dobu několika sekund, než se rozchechtali.

„Děcka," zamumlal Bobby s mírným úsměvem, sledujíc jejich chování. Byl rád, že sem přijeli, stálo za to je pozorovat. Po tom, čím si nedávno prošli si všechen ten smích a zábavu zasloužili.

TBC