Ryan

„Vyklop to, kde jsi byl?"

Bylo mi jasný, že to přijde. Zas tak blbej Dante nebyl. Vrátili jsme se asi před pěti minutama a Danteho kocovina už bohužel ustoupila.

„Co tě to zajímá?"

„Whoa....to mě poser. Ryan Reed má blbou náladu a přišel pozdě na schůzku. Budu si to muset poznamenat do deníčku."

„Kreténe."

„Nápodobně, kámo."

Obsadil jsem místo na pohovce s ledovým obkladem vzadu na krku. Kurevsky to štípalo.

„Jdi do hajzlu."

Už měl vážně zavřít hubu.....

„Tam už ale jsme....."

Jak pravdivé.....

„Kterej debil to do tebe napálil?..."

Jasně, nešlo si nevšimnou poškrábaného laku.....

„To bych taky rád věděl."

Kurva, doufám, že nemám otřes  mozku....

„Děláš si prdel!....Jak, že nevíš, kdo?"

Byl jsem nasranej, když jsem si vzpomněl na tu blondýnu, co mě srazila....sexy blondýnu

„Odjela dřív než jsem zjistil, kdo to je."

Čekal jsem další hromadu nadávek od Danteho, což se nestalo.

„Ona?...Musíš si dělat kurva prdel, že tě srazila ženská! Whoa....neuvěřitelný. Kolik jí bylo?"

Měl jsem držet hubu....

„Nevím, možná 17 nebo 18, možná i starší nevšimnul jsem si."

Právě jsem udělal jednu z největších kravin svýho života Dante byl hráč a to ten největší. Posadil se naproti mně s rukama sepnutýma na kolenou byl připraven.

„Byla sexy?...Barva vlasů?...Postava?....Výška?......"

„Do prdele, drž hubu. Blondýna, vysoká, zelený oči....."

„No, vypadá to dobře, chlape..já mizím.  A ty se snaž zapomenout na tvůj objev."

„Nemyslím na ní!...."

Fajn, neměl jsem to tak řvát....

„Když myslíš, mimochodem je tvoje...nestojím o holku, co srazila Ryana Reeda na motorce."

Emma

„Já, vím tati, že je to narychlo, ale mluvila jsem se Suze a nemůžu jí tady nechat."

„V pořádku, Zlato..domluvil jsem to. Dostaneme velký autobus. Teda vychází, to tak, že si budete nakonec moci vybrat.....je tam o pokoj navíc pro mě, ale budu muset trávit čas jinde, takže bude prakticky celý autobus jenom váš."

„To je úžasné, tati...moc díky. Stejně si myslím, že budeme trávit většinu času venku."

„Ehm, Emmo...napadla tě možnost, že odmítne jet? Chceš jí to říct dost narychlo, nechci aby byla zklamaná pokud bude reagovat jinak než očekáváš."

Mačkala jsem svojí deku v pěsti. Její reakce jsem se děsila, teď ze všeho nejvíc.

„Vím, tati....přemýšlela jsem o tom a doufám, že všechno půjde podle plánu. Nechci Suzannah ztratit."

„Dobrá, Beruško.....uděláme si zítra společný den?"

To znělo jako skvělý nápad. Konečně si s tátou uděláme čas pro sebe.

„Budu moc ráda. Co plánuješ?"

Slyšela jsem tátův smích na druhé straně telefonu a nutilo mě to usmívat se taky.

„Jsi moc zvědavá. Nech se překvapit.....a neprotáčej oči!"

Byla jsem naštvaná na sebe, když jsem si uvědomila, že to vážně dělám.

„Neprotáčím oči!"

„Ale, ano..děláš to."

„Jak to můžeš?..."

„Nerozčiluj se, Zlato, jsem tvůj otec...vím, co děláš. Měla by jsi si jít třeba znovu lehnout. Budu doma asi za čtyři hodiny.Uvidíme se. Miluju tě, Beruško."

„Taky tě miluju, uvidíme se."

Táta zavěsil a já hodila mobil na polštář. Měla jsem v hlavě tolik myšlenek, že mě přešla i únava nebo chuť na spaní. Mňau....

„Quintone!"

Quinton vyskočil na postel a já si ho vzala do klína. Dokázal to být nejprotivnější kocour na světě, ale kdo odolá roztomilé perské kočce? Drbala jsem Quintona za ušima až začal příst.

„Tak to máš rád, co?..ty jeden Protivo. Musíš být na Suze hodný, rozumíš? Hodný, žádné škrábání, prskání ani syčení."

Quinton zabručel ale dál si užíval masáže. Tak jsem strávila asi další půlhodinu, než jsem ucítila lahodnou vůni. Zakručelo mi v břiše, jaký jsem měla hlad....to probudilo Quintona.

„No, co někteří z nás se nenechávají krmit Quintone!"

Quinton ospale zamňoukal, ale nakonec sám seskočil na koberec, když jsem se chtěla zvednout. Po vůni koření jsem mířila přímo do kuchyně a Quinton mi byl v patách. Zastavila jsem se ve dveřích naší kuchyně. Greta byla mistrovská kuchařka nevím o ničem, co by nedokázala uvařit.  Neváhala jsem  a zamířila k lince. Natáhla jsem se do poličky a sebrala jídelní sadu.

„Vyspala ses dobře?"

Začala jsem na stole prostírat pro tři a kličkovala, abych nekopla do Quintona, který kolem mě mlsně kroužil.

„Popravdě jsem skoro nespala. Volala mi Suze, pak táta a jistý kocour mě nenechal spát..."

Strčila jsem Quintona jemně do čumáku a zaprskal. Greta se zasmála.

„Myslím, že je to vážně roztomilý, ale vychytralý..možná až moc."

Kdybys jen věděla, jak....

„Oh, Zlatíčko....prostři jen pro nás dvě.Viktor na oběd nepřijde."

Zmateně jsem sklidila třetí místo. Viktor s námi dříve obědval pravidelně, já, Greta, táta a Viktor.

„Nebuď zkleslá, určitě se zastaví jindy. Do města přijely jeho neteře. Musel je vidět."

Aha. Bylo mi trapné, že jsem za tu dobu úplně zapomněla na jeho neteře dvojčata Jessicu a Dominicu. Teď by jim mělo být asi dvanáct oběma.

„Jak se jim daří?"

„No, to víš začínají na ně působit hormony. Obě dvě budou pěkně divoké. Pojď můžeme obědvat."

Sedly jsem si s Gretou k útulnému kuchyňskému stolu a v tichosti za Quintonova škemrání obědvali.

„Jak to vypadá s tvojí kamarádkou?"

Moje lžíce se zasekla v půlce cesty.

„Balí věci na cestu."

„Nesmíš na ní spěchat. Řekni mi o ní něco."

Nešlo se neusmívat, když jsem si představila osobnost Suzannah Bayerové. Byla mým opakem. Studovala na fotografku, byla nadaná umělkyně a milovala módu, vytvářela si svůj vlastní styl, ze starých kusů oblečení dokázala vytvořit nové. Když jsem se s ní seznámila myslela jsem si, že je plachá a stydlivá, po měsících bydlení s ní, mi došlo, že to není pravda. Ledy mezi námi se prolomily a brzo jsme našly společnou řeč., když jsem jí začala schovávat časopisy.Nikdy jsem nezjistila, proč byla Suze na veřejnosti najednou tou nejplašší dívkou, co jsem kdy viděla, ale stačilo mi, že se mnou taková není.

„Suze byla první s mým jsem se seznámila. Studuje aby byla nejlepší fotografkou a miluje módu. Nesnáší Quintona a na první pohled je dost plachá."

Greta dojídala svéjídlo, ale já už ze vzpomínky na to, na co se musím připravit jíst nemohla.

„Vypadá, že ta Suze je milá dívka. Musíš na to jít opatrně a pochopí tě."

Doufala jsem v to.

Pomohla jsem Gretě uklidit nádobí ze stolu a oblékla se ven. Myslím, že prozkoumání zahrady a střechy stálo za to. Vzala jsem sebou provětrat i Quintona. Věděla jsem, že nikam neuteče. Byla to natolik zdomácnělá kočka, že jsem neměla obavy aby se nevrátil. Naše zahrada nebyla nijak velká, jen kus za domem. Celá naše vila, byla oplocena a hlídaná kamerami, co si pamatuju. Navíc jsme měli udržovaný živý plot. Milovala jsem malý zahradní altán vzadu na zahradě. Bylo to dřív moje místo, kde jsem nebyla bohatá dcera milionáře, ale kýmkoliv jsem chtěla. Úplně normální a nemusela jsem řešit, komu můžu uvěřit a komu ne, protože prahne jen po penězích. Chodila jsem tam, jak často to šlo.....když jsem nad tím přemýšlela, byl zázrak, že táta mě utajil před všemi novináři a televizními reportéry. Obešla jsem kolečko dokola celé zahrady a šla prozkoumat bázen na střeše. Nebyl tady, když jsem tu dříve byla a když jsem tu bývala na návštěvách,tak jsem ho nikdy nevyzkoušela. Obrovský bazén s připravenou vyhřívanou vodou, osvětlený a navíc s masážními tryskami....nádhera.

„Můžeš ho vyzkoušet kdykoliv chceš."

Otočila jsem se a po schodech šel nahoru táta. Asi uplynulo mnohem víc času než jsem si myslela.

„To se neboj. Určitě to udělám. Vlastně bych sem ráda vzala Suze na usmíření."

„Určitě to není problém. Vlastně se tenhle bazén osvědčil, jako skvělý. Alespoň tak to tvrdili moji závodníci."

V hlavě mi naskočila představa, ne moc zrovna tichého večírku u bazénu.

„Závodníci, tati?"

Táta se trošku zamračil a sedli jsme si na parkety před vodou.

„No, vlastně ano. Když jsem ho zprovoznil. Konal se večírek na který jsem pozval několik kolegů, sponzorů, zastupitelů firem a samozřejmě závodníky, aby si mohli nají t sponzory. To mi připomíná, že bych byl rád, kdyby ses s nimi seznámila. Nechci aby mi některý z nich ukradl dceru, ale jestli bude tohle všechno jednou tvoje, měla bys být  v obraze."

Zasténala jsem a protočila oči v sloup. Čelem jsem se opřela o tátovo rameno.

„Arrrgh..tati!  Prosím dneska, ne.......nejsem na nic z toho připravená."

Táta mi dal paži kolem ramen, přitáhl si mě k sobě a dal mi pusu na čelo.

„Já, vím Zlato...já,vím. Ale podívat se na kluky, co nám vydělávají se můžeš, ne?"

Vidět Ryana Reeda?....ani náhodou...Odtáhla jsem se kousek od táty abych mu viděla do obličeje a pak sledovala odraz světla v bazénu.

„Tati, moc dobře vím, že o peníze ti nejde....oba to víme. A nijak mě neláká seznamovat se s nafoukanými rádoby hvězdami, které vymetají večírky....viděla jsem jich dost i bez popularity, děkuju pěkně."

Tátova hruď se začala otřásat smíchem.

„Všichni nejsou takoví."

No, jasně....

„Neříkám, že všichni....jen, vím, že většina si užívá slávy, která je pomíjivá. Dostanou se pak do novin a na titulní stránky časopisů a jsou spokojení."

„máš pravdu, ale ty jsi zatím nikdy nepoznala jaké to je, když tě honí paparaziové, nevíš, jaké to je, když tvoje jméno zná půlka světa, nemůžeš mít soukromí.....neodsuzuj někoho, koho neznáš Emmo."

Přemýšlela jsem o tátových slovech a napadlo mě, že Ryan Reed není takový, jak ho popisovali bulváry a magazíny. Ne, ta představa nesouhlasila s tím, co jsem viděla a jak se choval.

„Beruško?...Jsi vzhůru? Nevím,jestli kdybys tady usnula jsem tě dokázal donést do postele, jako když ti bylo deset. Nejlepší bude, když půjdeme do postel oba dva."

Zatřásla jsem hlavou a zvedla se z pohodlného tátova ramena. Vrátili jsme se dolů a před pokojem jsem dala tátovi pusu na dobrou noc.

„Dobrou, tati. Dobrou, Greto!"

Zakřičela jsem, protože Greta myla nádobí v kuchyni.

„Dobrou noc."

Kývla jsem na tátu a ten mi ještě stisknul rameno.

„Dobrou, Zlato...zítra nás čeká společný den."

S úsměvem jsem šla spát a už ignorovala Quintona, který se ke mně ve spánku připojil.

Zajímalo by mě, kudy se do pokoje dostal?.....