Dante

Brandon udělal dobrý rozhodnutí, když se dnes nevrátil do autobusu. Co jsem měl udělat? Připadal jsem si jako naprostý kretén. Určitě se Beauty vyděsila, špatně si to přebrala, ale to co jsem řekl, bylo myšlenný upřímně. Kdy jsem se začal starat? Kdy se vůbec stalo tohle? Posadil jsem se na pohovku s láhví whisky po boku, zatím jsem se jí nedotkl, ale hodlal jsem jí vypít celou. Události za poslední dny se mi promítaly v hlavě jako nějaký zatracený film. Maličkosti, které mi nedocházely dávaly větší smysl. Co se mohlo zdát jako neviné chování byl opak. Vzal jsem jí na rande, na oběd a byly to nejlepší zážitky za celou dobu mojí kariéry. Poprvé mi nějaká holka rozuměla, poprvé jsem chtěl holku i jinak, než jen do postele. Dostat do postele Beauty by muselo být kurva epický... chutnala perfektně, měkkce, hebce a sladce. Tolik se lišila od těch jejichž jazyk jsem měl během prvních dvou vteřin v krku. V hlavě se mi rodil plán, jak hned zítra vše vysvětlím, slovo za slovem.

Suzannah

Jsem blázen, úplně jsem se zbláznila. Nikdy bych neřekla, že si právě já budu povídat s kocourem. Emma si běžně povídala s touhle chlupatou obludou, ale pro mě to byla novinka. Ani mě nenapadlo se převléct. Stálev šatech jsem seděla uprostřed postele a držela kocoura u sebe. Ten zpropadený mizera musel být v sedmém nebi, dokoncepředl a dával hlasitě najevo svojí spokojenost zatímco já přemýšlelao úplně jiných věcech, které se stáčely jako smyčka kolem jediné věci... Dante. Věci, které mi ukazovaly jeho ukrytou stránku, vyvracely všechny ty řeči, které se psaly v tisku včetně pomluv v televizi. Neukázal se takový.

S povzdechem jsem odhodila sluchátka stranou, neuplynula ani hodina hodina od danteho odjezdu, možná je vzhůru. Odstrčila jsem myšlenku stranou stejně jako kocoura ne sobě. Zabručel, ale kconečně mi jeho váha slezla z klína. Pár zelených, kočičích očí mě pozoroval.

„Máš snad nějaký návrh, co mám dělat?"

Odpovědi se mi nedostalo, čtyřnohá potvora se převalovala v mojí posteli, což dělalo věci ještě těžší. Napadlo mě zvednout telefon a zavolat Emmě, ale vzhledem k hodinám, které ukazovaly nebezpěčný čas po půlnoci to nebyl tak dobrý nápad. Měla bych jít spát, ale věděla jsem, že by se mi to nepodařilo. Jak se mám teď Dantemu podívat do očí? Byla jsem v pasti a v koncích. Přála jsem si aby tohle léto bylo něčím výjimečné, abych na něj mohla vzpomínat, až budu zase zpátky v našem rodinném podniku rozlévat kávu. Emmu jsem přesvědčila, že o Danteho Owense nemám zájem, jenže... to se změnilo. Kdy se to změnilo? Ani tohle má paměť nevěděla, ale jedno bylo jasné... měla jsem ho ráda, možná i maličko víc, než ráda. Přecházela jsem po pokoji sem a tam v těsném prostoru a pomalu začínala šílet. Musela jsem ukončit to šílenství dřív, než se věci ještě více pokazí. Zítra se vrátí Emma a pokud věci mezi mnou a Dantem nevyřeším, tak to bude ještě horší. Šlo o sázku, teď nebo nikdy. Nadchla jsem se pro ten nápad a během okamžiku jsem vyběhla z autobusu. Běžela jsem přímo k danteho autobusu a teprve, až když jsem klepala na dveře, tak mi došlo, jak pitomý nápad to je. Bohužel, už bylo pozdě... on otevřel.

Dante

„Beauty?!"

Stála tam ona, Beauty. Vypadala nejistě a stále měla na sobě její šaty, pouze vlasy jí spadaly na ramena v lehkých vlnách. Něco se muselo stát, jinak by tady nebyla.Přes tmu nebylo žádné nebezpečí vidět, ale já nechápal, co tu dělá. Ztuhnul jsem, když vystoupila po prvním schodu, vratce po druhém, až nakonec...kruci, měl jsem její ruce kolem krku během vteřiny a její rty na mých. Vykojilo mě to. Zavrávoral jsem a do rtů zmateně šeptal:

„Beauty?"

Automaticky se moje ruce přesunuly na její boky, nechápal jsem a koutkem oka kontroloval zda tohle není sen nebo alkohol. Ne, láhev whisky stála na stole stejně jako předtím. Beauty se ode mě začala odtahovat.

„Um, omlouvám se, moc mi to nejde."

Kruci... Beauty couvala dozadu, její ruce sjely nesměle po mých zádech a oči klopila k zemi. Přesně ty úžasný oči, který se začínaly lesknout. Nepřipadalo v úvahu aby odešla a už vůbec, aby o sobě pochybovala. Moje reflexy zareagovaly. Moje dlaně popadly její lokty, masíroval jsem jemnou kůži a ochutnával její rty. Byla to Beauty, kdo tlumeně vykřikla a otevřela ústa. Pokušení mě svádělo, pokušení se vrhnout na její ústa svým jazykem mě drásalo, ale nejdřív jsem potřeboval zjistit, co to znamená. Co dělá tady.

„Beauty, proč jsi přišla?"

Moje dlaně bloudily po jejích bocích, držel jsem se na zasrané hraně a užíval si její blízkost. Beauty zhluboka dýchala, přesně tuhle reakci jsem dobře poznával. V očích měla omámený lesk a její rty byly napuchlé, mírně pootevřené. Zatraceně perfektní...

„Já vlastně, vlastně nevím... přemýšlela jsem a..."

Beauty tvrdě nasála vzduch, když mi nedalo velkou práci pokládat polibky na její klíční kost. Určitě jsem bláznil, tohle nemohlo být skutečný a přesto mi neuniklo ani jedno jediný slovo. Byla tady u mě, v mým autobuse, přesněji zamčená v mým autobuse, protože zámek na dveřích se aktivoval a já neměl v plánu Beauty pustit ven. Alespoň dokud nezjistím, proč přišla a já se modlil, ano zasraně modlil k Bohu, aby si rozmyslela mojí nabídku, potřeboval jsem ji. Beauty se rozhodně učila rychle, její rty se mi otvíraly, byla vášnivější, žádostivější. Její ruce mi jemně spočívaly na prsou, když jsem znovu zkoumal její plný horní ret.

„A o čem jsi přemýšlela?"

Nikdy o mně nikdo nemohl tvrdit, že nejsem parchant, já jsem. V momentě, kdy Beauty otevřela ústa jen o něco víc jsem využil situace a prohloubil polibek. Byl krátký, ale stejně chutný. Usmíval jsem se jako největší idiot na planetě, když se Beauty s očima rozšířenýma odtáhla a lapala po dechu stejně jako já tím jejím nedůvřivým způsobem. Ani netušila, jak se právě teď cítím. Moje kontrola byla na hraně a právěv tu chvíli jsem víc, než chápal Brandona s případem bolestivýho rozkroku. Za to mohla Beauty.

„Přemýšlela jsem o tom, co jsi řekl."

Držel jsem Beauty u sebe pevně, ale použila dost síly, abych jí pustil. Rukama si přejela po bocích jakoby se musela vzpamatovat. V tom jsme měli oba velký problém. Se stále zrychleným dechem a její chutí na rtech jsem hledal lepší polohu, abych skryl svoje nepohodlí.

„Jen nechápu, zda jsi to myslel vážně, tak myslel? Nebo je to jen sázka? Dante, já potřebuju pravdivou odpověď."

Suzannah

Jen nepanikař, uklidni se, jen dýchej... Moje tělo odráželo i zmatek na povrchu, Kromě toho, že jsem stále zpracovávala skutečnost, že jsem právě líbala Danteho Owense tady byla taky skutečnost, že se mi nestálo nejlíp na vratkých nohách. Cítila jsem se zvláštně, moc odhaleně, cize. Dante stál jen kus ode mě. jeho ruce se po mne předtím natáhly, ale teď mu visely podél boků. Oči mu skoro doutnaly, ale nepřečetla jsem jakou emocí... hladem? Když promluvil tak jeho hlas zněl hluboce, chraplavě a způsobil, že se něco uvnitř mě roztopilo.

„Nejde o sázku. Beauty nejsem v tomhle nejlepší, ale uvědomil jsem si, že děláš něco speciálního, neumím to popsat. Jen vím, že se bavím po tvém boku, chápeš moje názory, nestaráš se o moje peníze nebo o mojí pověst. Záleží mi na tobě a vím, že ty něco cítíš ke mně jinak bys tak nevyšilovala. Proč to nezkusit, ty a já? "

Silně jsem polkla, jak se mi slzy nahrnuly do očí. Tohle bylo tak šílené, tak naprosto šílené a mimo kontrolu, že to ani nebylo možné. Sen, ze kterého jsem se měla probudit každou chvíli. Pohádka, které měla skončit a přesto stál Dante pořád přede mnou. Vyčkával, řekla bych s mírným strachem v očích. V hlavě jsem si namlouvala hlouposti. Bylo to pár dnů, kdy jsem poznala hvězdu motocrossových závodů a odkryla stránky jeho duše, které byly pod tím divným povrchem... oblíbila si ho, zamilovala si jeho bezstarostnost, schopnost zlepšit mi náladu a teď tu stál přede mnou a vvypadal, jakoby byl v bolestech. Natáhla jsem ruku před sebe a letmo se dotkla jeho paže. Dante byl rychlejší, vykřikla jsem ale můj výkřik utlumil polibkem. Přásahala bych, že se usmívá.

„Věděl jsem, že neodoláš."

Jeho slova vyvolala úsměv i na mé tváři. Co se týkalo líbání, tak jsem se snažila zlepšit, jemně Danteho líbala i když on dával úasné polibky. Jeho ruce mi cestovaly po těle nahoru a dolů, dlaněmi zavadil o lem šatů a po chvíli, která se zdála jako věčnost se odtáhl.

„Pokud si teď nedám pauzu, tak za sebe nemůžu ručit. Jsi moc návyková, víš to?"

Cítila jsem, jak se červenám a horko mi stoupá po krku. Moje boty byly pryč a já ani netušila jak. Bosýma nohama jsem stála na tlustém koberci a moje ruce se dostaly pod Danteho košili. Ten pohled mě překvapil a dost možná vyděsil. Danteho kůže byla horká a zasyčel, když jsem ruce odtáhla. Ten zvuk byl jiný a zvláštní. Shlížel na mě s tím zvláštním pohledem jakobych byla něco k snědku, ae se zvláštním úsměvem. Pravda byla, že musel vědět, jaká amatérka ze mě byla. Nikdy jsem s nikým nedělala takovéhle věci a on musel mít dost zkušeností.

„Mračíš se Beauty, proč? Protožejsem přestal?"

Zasmála jsem se jak mě danteho motýlí polibky polechtaly na krku. Ne, bylo hloupé právě přemýšlet o něčem jako byly bývalé vztahy Danteho Owense, ani to nebylo správné a přesně tyhle myšlenky přivedly mračení na mojí tvář.

„Omlouvám se, jen... chápu, že nejsem moc zkušená takže."

Vypískla jsem překvapením, jak se Danteho ruce ocitly na mém zadku. Zvedl mě ze země jako peříčko a já kvůli rovnováze přesunula ruce na jeho ramena. Dokázal mě zvednout do správné výšky, abych byla o něco výš než on a uznávám, že gravitace mě nutila obtočit nohy kolem jeho pasu, byla to dost intimní pozice a já cítila více, ne bych možná měla. Skoro jsem nemohla promluvit a vsadila bych všechno na moje rudé tváře, když mi Dante šeptal do ucha.

„Cítíš, co mi děláš? Za nic se neomlouvej, jsi sexy ani nevíš jak moc. Šílím z tebe."

Svoje slova zakončil Dante skousnutím spodního rtu a poté stejné místo, kde mi zaplál plamínek bolesti olízl. Oba nás posadil na pohovku. Konečně se objevila chvíle na odpočinek a zklidnněí dechu včetně zběsilého tepu. Připadala jsem si jako parní lokomotiva.

„Takže, dnes spíš u mě."

Nebyla to otázka, jen čisté a nefalšované prohlášení, které Dante s širokým úsměvem vypustil z úst. Chtěla jsem si odsednout, ale Dante mi nedovolil slézt z jeho klína. Ne, že by to nebylo pohodlné. Obrátila jsem se přes okna do tmy a hravě se usmála. Na chvíli jsem si mohla dovolit uvolnit se.

„Mohla bych? Nechce se mi jít zpátky. Je tam totiž jeden otravný kocour."

Oba jsme propukli ve smích. Líbilo se mi žertování a ještě více s emi líbilo pozorovat ty malé záblesky hvězd v jeho očích, byl šťastný, uvolněný. Také představovaly malé nezbedné ohníčky. Užjen danteho slova: „Drž se." Mě jen chabě připravily na jeho úkon. Znovu mě zvedl, ale tentokrát mě se smíchem nesl v náruči. Hruď se mu přímo otřásala smíchem, jak se mnou manévroval pokojem, úzkými dveřmi, až dozadu do pokoje. Jen tlumeně jsem si uvědomovala ránu, která se ozvala, když má pravá noha cokoli zachytila. Dante si také nevšímal a jen o malý okamžik jsem skončila na posteli. Kupodivu mi to vůbec nepřipadalo divné, jen zvláštní a trochu cizí. Dante se na mě shlížel z vrchu a jeho úsměv už nemohl být širší. Připadala jsem si ztracená v měkkém povlečení a danteho vůní všude kolem sebe. Zešílela jsem, musela jsem zešílet.

„Co?"

Na to jediné slovo jsem se zmohla. Jediným tlumeným osvětlením byla lampa na nočním stolku a stejně dantův bílý úsměv zářil do tmy.

„Nic, jen si prohlížím tebe v mojí posteli. je to oficiální. Ty a já... my dva.Nevěřil jsem, že se to stane."

Dante připomínal šelmu, když se blížil po matraci ke mně. Bylo tam těsno, ale nebála jsem se jeho dotyku. Byl to pokrok o kterém jsem si byla plně vědomá ale nepomohlo, když si Dante sundal jeho košili. To nastal problém.

„Co to děláš?"

Dech se mi zasekl v krku. Tohle nebylo poprvé, kdy jsem měla tu čest vidět daneho holý hrudník, ale teď to bylo tak nějak víc reálné. Tetování se vlnilo po svalech a kúži.

„Svlékám se, jdu spát."

Jednoduchá odpověď. Danteho kalhoty zůstaly na místě. Nesundal si je, ale lehl si na záda a svojí paži mi nabídl jako polštář. Opatrně jsem ulehla k jeho boku a položila hlavu na jeho hrudník. V téhle poloze jsem mohla cítit tlukot jeho srdce zatímco on měl prsty v mých vlasech. Strnula jsem při tom ujištění a doufala, že jeho pozornost nebude tak velká jak by mohla být.

„Pokud chceš, tak si ty šaty můžeš sundat, Beauty... nedotknu se tě, pokud nebudeš chtít. Můžu jít spát k ryanovi, ale nenuť mě to udělat."

Uplynulo pár vteřin, kdy mohl snad každý slyšet otáčet kolečka v mojí hlavě. Můj prst mapoval cestičku po danteho paži, přesněji po linii černého inkoustu na jeho levém lokti. Černá přecházela v barevný inkoust do určitého vzoru, vypadalo to na výjev ptáka s ohromnými, majestátními křídly.

„Ne, zůstaň tady. Co, to tetování znamená?"

Dante vypustil dlouhý výdech a jeho pravá ruka spočinula na mém boku. Myslela jsem, že neodpoví, ale ozval se.

„Je to pro mojí matku, je tam pták držící růži jak letí nad mořem. Dál se mění na sanskrt a je tam napsáno: „Miluj srdcem." Umřela před pár lety, je to dávno."

Bodlo mě u srdce, ale slova: To mě mrzí nebo je mi líto mi nepřišla vhodná. Místo toho jsem mapovala další obrazy a znaky. Vážně to byla umělecká díla, směsice propletených vzorů, které z dálky možná nedávaly smysl ukazovaly svoje tajemství. V ornamentech byla schovaná slova, která se při danteho dýchání napínala a ožívala. Po rozvaze jsem našla odvahu promluvit.

„Takže všechna ta tetování mají smysl? Říkali, že si je necháváš dělat opilý."

Danteho hrudník se otřásl tichým smíchem.

„Mají smysl, a nebyl jsem opilý, teda aspoň většinou."

Hravě jsem plácla do holé hrudi, jakmile mi došel význam hloupího žertu.

„Nedělej si ze mě legraci, mluvím vážně. Proč sis to nechal udělat? Důvod."

Nakláněla jsem hlavu, abych viděla do dantova obličeje. Přes tvář mu proběhl stín, jak odpověděl a přitom mě pevně přivinul k sobě.

„Abych nezapomněl, abych věděl, kdo jsem."

Přesně tenhle pocit jsem znala. Moje vzpomínky byly hluboko pod povrchem, ale já je uzamykala, ať už se jednalo o cokoliv, nový sestřih vlasů, změna stylu. Každá radikální změna mi pomohla dostat se dál, pohřbít věci za mnou. Mrknutím oka jsem se odtáhla a jediným pohybem si látku šatů přetáhla přes hlavu. Seděla jsem na posteli jen v podprsence a kalhotkách. Děkovala jsem všem svatým za Izzy, která trvala i na nákupu sladěného prádla. Třásla jsem se jako osika a obávala se pohnout nebo zvednout hlavu vědomá si danteho pohledu. Ubývalo mi seběvědomí, jak jsem mačkala látku šatů a pak ucítila první letmý dotek na mém rameni. Prsty kroužily kolečka po mojí kůži, jely výše až do míst, kde se mé rameno potkávalo s krkem, tam umístil svoje rty. Trhaný výdech zvedal můj hrudník tam a zpět, jak byl jeho dech blízko a horká, rozpálená kůže se tiskla na moje záda.

„Jsi dokonalá, krásná... moje Kráska, Beauty."

V hrudi se mi rozlilo teplo a špetka překvapení. Vzpomněl si? Nikdo mi tohle nikdy neřekl. Dantě mě obrátil čelem k němu a jeho pohled putoval po mém těle. Ani se mě nedotknul, ale i tohle stačilo abych cítila horkou cestičku, kterou jeho oči vytvářely. Nevím, co mě v tu chvíli popadlo, ale položila jsem ruku na jeho nahou hruď. Dante zasyčel a byl to stejný zvuk jako předtím. Polekaně jsem se odtáhla.

„Ubližuju ti?"

Malý, spíš bolestný úsměv se objevil v danteho tváři. Chtělo se mi políbit ten úsměv.

„V jiném slova smyslu než myslíš, ale musím tě varovat. Když budeš pokračovat, tak nevím jak se budu moct ovládat.Nedělej nic na co, nejsi připravená."

Vážný a pevný výraz držel v zajetí moje oči. Vteřiny se zdály jako celé hodiny, ale před očima se mi jako film míhaly zážitky z posledního týdne. Dante měl pravdu, když tvrdil, že my dva byli pár. Ukázal mi sám sebe a já si byla jistá, že chtěl dát sebe na oplátku jemu. Nic nemohlo být takhrozné, jak se zdálo. Vzala jsem Danteho tvář do dlaní a pokusila napodobit jeho hluboký polibek. Myslím, že to zabralo, ale docházel mi dech.

„Já jsem připravená."

Já sama se nepoznávala, ale bylo mi to jedno. Dante vypadal jako při nějakém vnitřním souboji, jeho čelist zaťatá a jeho prsty se mi zarývaly silně do kůže na boku.

„Jsi si jistá, Beauty? Pak už nebude cesty zpět, prosím."

Můj tep uháněl jako o závod, a já zmohla jen na kývnutí. Dantův výraz se během okemžiku změnil. Tvrdě mě políbil a přetočil tak, až mou váhu vtiskl do matrace. Tyčil se nade mnou.

„Nebudeš toho litovat, budu opatrný."

Nakonec jsem se celou dobu ztrácela v jeho polibcích, prsty prozkoumávala i jeho tělo a většinu času cítila jak se červenám, když mi Dante sundal zbytek oblečení. Nakonec jsem ležela nahá uprostřed postele ale s úsměvem na rtech. Obličej nademnou také působil spokojeně, zvlášť jeho forma polibku na nos mi přišla rozkošná.

„Připravená?"

Do očí se mi dostala špetka strachu, ale věděla jsem, že Dante by přestal v okamžiku, kdy bych pronesla půl slova. Uvolnila jsem svoje ztuhlé tělo a vynutila úsměv. Dante sáhl do nočního stolku aby vytáhl stříbrný čtverec. Bála jsem se, přiznávám, ale možná za to mohla něžná slova, nebo cokoliv jiného, abych na bolest zapomněla. Nemyslela jsem na svojí matku, rodinu ani okolí ale jen sebe a na to jak moc si budu tuhle noc pamatovat, tuhle naprostou a šílenou noc. Dante mě opustil jen na chvíli a to z důvodu aby přinesl vlhký ručník z koupelny aby ošetřil má citlivá místa. Divila jsem se, že nemám rudé i prsty u nohou, ale on vypadal klidně. Beze slova nás oba zakryl přikrývkou a držel mě těsně u sebe, cítila jsem se unaveně a v bezpečí.

Dante

Zešílel jsem, já vážně musel... Beauty byla dokonalá. Její tělo, všechno na ní. Blázním, od kdy takhle přemýšlím? Proč mluvím takhle přeslazeně a chovám se jakobych ztratil koule? Bylo to ukradený. tohle byla jedna z nejúžasnějších nocí a od zítřka se všechno změní. Hladil jsem beautin holý bok a prohlížel si její tvář. Spala, hrudník se jí pravidelně zvedal a klesal. Do prdele, já byl v hajzlu. Co do pekla udělala?... Vzpomínal jsem na svoje rodiče. Na úsměvy, které si ti dva mezi sebou vymeňovaly každou volnou chvíli, polibky, které sdílely a hlavně na to, jak mi právě tyhle projevy náklonnosti lezly jako puberťákovi na nervy. Pak už bylo jen pozdě... Na krátký moment jsem očima pohlédl na tetování na mé ruce a pak na spící Beauty. Slova, která jsem jí chtěl říct, ale nenašel jsem odvahu mi prolétala myslí znovu a znovu. Dlouho jsem se díval na její tvář, zkoumal každou křivku, její vlasy, které mě skoro fascinovaly, když se jí rozlévaly po kůži. Muselo se mi to zdát, jak jsem zachytil záblesk na vrcholu hlavy. skoro jako když někomu odrůstají konečky. Zmateně jsem si zapsal poznámku, abych to uítra zjistil, teď mi stačilo, abych Beauty políbil na vrchol jjeí hlavy a alespoň ve spánku, kdy mě nemohla slyšet řekl, co cítím.

„Miluju tě."

Byl jsem ten největší kretén ve vesmíru, ale smál jsem se tichým úsměvem jako idiot, když se pokoj ponořil do tmy a konečně se dařilo usnout i mně.

Suzannah

„Miluju tě."

Těmihle slovy všechno zničil. Spala jsem, ale cítila jsem ten polibek, slyšela ta slova přála si aby to nebyla pravda. Mnohokrát jsem ta slova slyšela vyslovit a byla prázdná, tak prázdná a bezvýznamná. Tahle slova vždy a všechno zkazila. Dante Owens mě nemohl milovat a já netušila, co to láska znamená. Několik slz steklo po mých tvářích na polštář. Silné paže mě zezadu objímaly a já si přála zase usnout. Nejlépe vymazat poslední minuty, než Dante usnul. Nešlo to, nebylo to možné. Ta dvě slova se stala ozvěnou a nechtěla z mojí hlavy. Tím se to pokazilo. Byla to chyba. V hlavě se mi rodil jednoduchý a také velice riskantní plán. Dante mě za to bude nenávidět, možná toho budu litovat, ale nebyl čas, abych tak přemýšlela. Dopřála jsem si posledních několik hodin v teplém a bezpečném objetí, od člověka, kterého jsem možná milovala.

Takže jak je na tom tahle kapitola? Abych to uvedla na pravou míru, myslím, že jsem z toho neudělala erotickou knihu, ale vzala to zlehka, snad vám to nepřišlo moc idealizované, nereálné :/ Prostě by mě zajímal názor jako vždy a no... splnila jsem někomu přání? Suze a Dante spolu, co? Teda  až na ten konec xD Ale já varovala, že to s nima nebude lehký xD Buďte si jistí, že vás mám ráda, protože tu nad tím sedím až do 1:20 a to je dost :P Těším se na vaše komentáře :D

PS: Pokud máte ask, pošlete mi vaše profily, přidám si vás do přátel, abych měla taky pár lidí z komunity :P