15.kapitola - Jak to bylo?
Ano, tady poprvé jiné pohledy, už vám to dochází, jak to bude?...odteď se bude střídat Ryan s Emmou a Dante se Suze....třeba vám tahle kapitola osvětlí, co se stalo, že se Emma nemohla dostat do pokoje xD
Dante
Musím uznat, že jsem od Aarona nečekal až takhle velkou párty. Vynikající k zakončení minulosti.... Tohle bude vážně kurva perfektní konec.... Seděl jsem u vytvořenýho baru tady nahoře na střeše u bazénu už nějakou chvíli. I ten barman už měl tolik rozumu, aby mi dolíval automaticky....když konec, tak pořádný...Už když jsme s Ryanem dorazili vyhlédnul jsem si první kořist. Jedna byla hnědovláska a přišla s blondýnou. Byly obě tak akorát vysoký a bylo jasný, že mi nebude dělat, žádný problém dostat je. Stačilo jen mrknout a poklepat rukou na bar. Přiběhly, jako na zavolání...jak typické...a snadné.
„Takže, jak se připravuješ na velké turné?...."
Ta blondýna, která seděla na baru po mojí pravici se ke mně dost nepříjemně lísala. Nedivil bych se, kdyby se vrhla na věc hned tady. Zkusil jsme na ní jeden ze svých zaručených úsměvů.
„Myslím, že bychom to spolu mohli zjistit, co říkáš?..."
Jo, tu holku jsem měl na sto procent, a podle toho, jak se mojí pozornosti dožadovala i ta druhá, tak to mám stejně na háku. Dostal jsem do nich taky pár panáků a myslím, že jsem se teď mohl klidně z týhle párty vytratit.
„Dante?...."
Fajn, Aaron má světový načasování..... Uznávám, že alkohol a všechno to pití, už na mě začínalo působit,a to i na ty holky, když se na mě ta bruneta skoro převrátila. Zamrkal jsme na postavu Aarona přede mnou. Nebylo moc častý, aby mě Aaron vyhledával, na to měl oblíbence Ryana.
„Jo, Aarone?...."
Aaron stál přímo přede mnou, a moc nevím na co myslel, když zkouknul holky vedle mě, a i když jsem já nebyl moc nadšený....ušlo to.
„Hledám Ryana...neviděl jsi ho?"
Neříkal jsme to? Ryan je ten oblíbenec. Porozhlédnul jsem se davem. S Ryanem jsme se rozdělili hned na začátku a od tý doby jsem ho neviděl. Zašklebil jsem se na Aarona a přehodil ruce kolem ramen těch holek. Dost pitomě a uboze se zahihňaly.
„Nevím, ale někde tady bude."
Aaronovi už asi konečně došlo, že zrovna teď mám jiný plány, než jít hledat Ryana a otočil se s jednoduchým...„Zkus ho najít a pak přijďte oba do mojí kanceláře." Nevěnoval jsem tomu pozornost a zvednul se tak, že jsem na nohy vytáhl i ty dvě holky. Možná by bylo fajn, kdybych zjistil jejich jména než je odvezu...
„Co kdyby jsme to tady zabalili?"
Mrknul jsem na každou z nich a vzpomínal kudy odejít. Bohužel v tu chvíli jsem dostal dost velkou potřebu si odskočit. Přeci jen nebyl moc dobrej nápad toho vypít tolik.
„Omluvte mě na chvíli. Co kdyby jste šly obě dolů na mě počkat, než vás vyzvednu. Slibuju, že to bude jenom minutka."
Určitě byly trochu podnapilé, ale jasně, že šly. Já jsem se prodíral kolem všech kolem. Cítil jsme dost účinky tequily ve mně. Možná, že tohle byla mnohem kvalitnější než jindy. Jo, idiote nebo bys neměl míchat léky s tequillou....Dorazil jsem, jak se dalo v celku k záchodům, jenže nebylo moc velký překvapení, když jako na potvoru. Bylo všude obsazeno. Kurva.... No, nic...díky tomu, že jsem tady už párkrát byl vím, že ještě na jednom patře jsou záchody. Po paměti jsem před sebou viděl schodiště, ale pak se mi zorný pole začalo solidně zamlžovat a bylo celkem těžký držet se na nohou. Dostal jsem se nahoru po těch schodech a pak nevím, viděl jsem nalevo od sebe dveře, tak jsem je otevřel. Někde vzadu jsem tušil, že to bylo divný...nějak jsem myslel, že Aaron z určitýho důvodu všechno ostatní zamknul..nevadí. V každým případě, mi bylo jasný, že tohle záchody nebudou. Dveřmi jsem vrazil do hromady polštářů, co se všude válely. Byla to určitě Aaronova herna i když k nepoznání. Rozeznal jsme kulečník na kterém byly teď tácy s jídlem a skleničky. Kruci,...Příšerně se mi motala hlava...nebo se možná točil svět, v tu chvíli byly přijatelný obě možnosti. Cítil jsem, jak se mi cosi otřelo dole o nohy, ale když jsem sehnul nic jsem neviděl, jenže pak jsem si všimnul. Na opačný straně pokoje ležela v hromadě polštářů holka a prostě kus holky. Ležela na břiše, sluchátka na uších. Nohou pohupovala do rytmu a před sebou měla nějaký papíry a tužku v ruce. Pěkný.... Kdo by to byl řekl, že tady najdu tak pěkný úlovek? V tu chvíli jsme se vykašlal na ty dvě, co čekaly dole. Tahle si vyžadovala celou mojí pozornost. Zavřel jsem dveře za sebou a pro jistotu jsem otočil i klíčem, když jsem ho nahmatal. Vůbec si toho nevšimla, přes sluchátka asi nic neslyšela. Opatrně jsem obešel pokoj, zezadu.....tiše si pobrukovala. Celkem roztomile. Byla to zrzka s fakt dlouhými vlasy, odhadoval jsem, že kdyby se postavila, tak až na zadek. Vážně o mě vůbec nevěděla, a to jsem stál tak necelý dva metry od ní.
Suzannah
Just close your eyes, and hold your breath...Because it feels right...We'll keep it moving utill we make...it to the other side...And let's enjoy the ride......
Načrtávala jsem. Sice jsem měla sluchátka na uších, jako vždycky, ale pomáhalo to při mém soustředění. Fakt nemůžu uvěřit do čeho jsem to vlezla. Ne, přesněji..kam jsme to vlezla. Jsem právě v domě jednoho z nejbohatších můžu Ameriky a moje nejlepší kamarádka je jeho dcera....úžasný... Což mi dost připomíná....že by Emma mohla být už zpátky. Dojít si na záchod není, tak složitý, ani v tomhle domě. Hodila jsme pohled do prava naproti do Emminy hromady polštářů, ale byla ještě pryč. Sakra... i Quinton alias satanův mazlíček byl pryč. Určitě musel jít s Emmou. Líp pro něj.... Pokračovala jsme dál v dokreslování džínový vesty a nechala to plavat. Když tady Emma nebyla mohla jsem si klidně pobrukovat.
Then show to world a burning light....That never shined so bright....
Začala jsem se smát, když jsem cítila lochtání na nohou a pak pobavení přešlo v čirou hrůzu. To, že jsem lechtivá na nohou vím, ale spíš jak, to že cítím něčí ruce, když mám být sama. Instinktivně jsem vykopla a pak mrštila polštářem dozadu. Sluchátka mi vypadla z uší a já si tiskla další polštář k hrudi a vyděšeně zírala na osobu za mnou. Byl to kluk...a ne jen tak někdo. Tohle byl Dante Owens. Potkat ho jindy. Požádala bych ho o autogram, ale co dělá v tomhle pokoji a jak se sem dostal?.... Pohled mi těkal ke dveřím, a já tak moc doufala, že se každou chvíli otevřou.
„Jak se jmenuješ, Krásko?"
Vytřeštila jsme na něj oči. To fakt udělal?....Vypadal jinak, než na stránkách v časopise. Měl delší vlasy k ramenům a košili spolu s otrhanými džínami, ale něco na něm bylo v nepořádku. Couvala jsem dozadu pomalu, ale on zase udělal krok zpátky.
„Fajn, nevadí i tak ti budu říkat Krásko."
Teď bych brala, kdyby tady byl i ten kocour. Podle mě se spíš ten kluk potácel ke mně a pohled měl skelný, zorničky rozšířené...no, jasně..totálně opilý. vzpomínala jsme na články o něm. Vymetač večírků, hvězda barů a idol všech holek z poloviny států... Narazila jsem zády až do stěny a praštila se trochu do hlavy. Promnula jsme si místo na hlavě a sykla bolestí. Jau....
„Jsi v pořádku?...počkej, pomůžu ti."
Natáhla jsem ruce vpřed. Co si pamatuju, tak v žádný knížce nikdy nepsali, že je dobrý pustit si namol zlitýho kluka k tělu.
„Stop, už ani krok!....Jestli se ještě víc přiblížíš, tak začnu křičet."
Nevím, jestli ho to zajímalo, nebo mě vůbec vnímal, ale zastavil.Teď bod číslo dvě. Vypadnout pryč.
„Já jsem Dante, Dante Owens, víš Krásko...možná, že mě znáš, jsem totiž závodník..."
„Já vím, kdo jsi."
Proč jsem to musela říkat, nechápu, ale v tu chvíli jsem slyšela, jak někdo lomcuje klikou u dveří. Možná to může být Emma. Neslyšela jsme přes hudbu a dveře, jestli někdo volá.Kdo zamknul?..... Jeden pohled na osobu pře mnou a všechno zapadlo dohromady. On snad ani nevnímal, že někdo lomcuje dveřmi, protože mě nespouštěl z dohledu. Bylo to jasné rozběhla jsem se ke dveřím, a byla jsem i skoro u nich. Ruka mi sklouzla k zemi jen pár centimetrů od ní, než mě ten magor chytil za druhou ruku. Nepřemýšlela jsem. prostě jsem se otočila a mířila, jak mě to učila máma. Moje dlaň dopadla cíleně na jeho tvář. Ozval se pleskavý zvuk a moje ruka pálila, jako čert, ale on mě pustil. Držela jsem si ruku a zírala na červený otisk, co se mu začal na tváři objevovat i on po chvíli zvednul ruku a přiložil si jí na tvář. Vypadal docela překvapeně a taky dezorientovaně. Ukročila jsem pryč, když na mě zíral, a pak beze slova odemknul dveře a vypotácel se z pokoje pryč. Vrávoral a motal se, když šel po schodech dolů, já jsem si ale stále držela ruku a dveře za sebou rychle zabouchla. Přemýšlela jsem, jestli se to vůbec stalo, ale pulzování v mojí ruce to dokazovalo. Doufala jsem, že všechno nějak zmizí. Lehla jsem si zpátky na místo, ale i přes sluchátka jsem nic nevnímala. Zírala jsem do prázdna, dokud jsem neslyšela bouchnout dveře a Emma vrazila do pokoje, jako fúrie pomsty.
„Suzannah Bayerová, co si krucinál myslíš, že děláš?"
Přikrčila jsem se. Už dlouho jsme neviděla Emmu zuřit.
„Hej co ti je?..já si říkala, kde jsi?"
Vážně jsem si myslela, že mě na místě uškrtí.
„Kde jsem? Mohla jsem být, tady kdyby někdo nezamkl dveře, víš? jak jsi mi to mohla udělat? Kvůli tomu jsem potkala blbce-Ryana Reeda a teď už ví, že jsem tátova dcera."
Emma křičela a já tak nesnáším, když má někdo na mě vztek.
„Suzie, copak ti táta neříkal, že jsi to neměla dělat?....."
Neměla jsem to dělat, ale táta tam taky schovával věci, tak proč ne, já?...
„Larisso, nech jí. Nemá to cenu. Když se neumí chovat, tak ponese následky. Je to tak Suzannah?...Když už jsi nedokázala pomoct mi, tak by jsi mě měla poslouchat. Jsem tvůj otec a ty mě budeš poslouchat, rozumíš?....."
Já nechtěla, aby se tatínek zlobil. Nechtěla jsem aby křičel na maminku...a to jenom kvůli mně....
„Ok, Suze?...promiň. Omlouvám se, já jsem nechtěla. Prosím, byla jsem naštvaná. Ale už je to v pohodě. Suze?...."
Dívala jsem se dolů na svoje ruce. Ach to snad ne, proč už znova. Vydržela jsme, tak dlouho bez toho, abych měla záchvat. Emma mi ještě něco říkala, ale já nemohla. Rozběhla jsem se pryč, rovnou do cesty ke koupelně. Musela jsme ze sebe smýt všechny vzpomínky.
PS: Slova z písničky jsou Lovers on the sun..to je ta, kterou jakoby Suzannah poslouchala :)
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top