Emma

„Fajn...všechno ti odpouštím. Tahle vířivka je božská!"

Vzala jsem dneska Suze vyzkoušet bazén na střeše. Už ráno jsme se převlékly do plavek a vyrazily. Přišlo mi to, jako dobrý plán. Žádné starosti jen relaxovat.

„Pořád nemůžu uvěřit, že jsi srazila Ryana Reeda, Em. To je prostě nemyslitelný. Nevěděla jsem, že ho nenávidíš, až tolik abys ho srazila na motorce.....

Věděla jsem, že tím, že to Suze prozradím mi to bude předhazovat po zbytek mého života.

„Hej, já jsem neřekla, že ho nenávidím a já ho nesrazila.....ten blbec  vjel rychle do zatáčky, to on málem srazil mě. "

Už mě unavovalo, jak to Suze neustále vytahovala a připomínala mi to. Radši jsem se natáhla na lehátku a nechala jí ve výřivce. Nasadila jsem si sluneční brýle a byla rozhodnutá se nehnout z místa dokud nechytnu nějaký ten bronz. Asi po pěti minutách jsem slyšela, jak Suze vylézá z vody a bere si místo na lehátku vedle mně.

„Myslím, že vím, co je tvůj problém...Ryan Reed se ti líbí a žárlíš, protože si pamatuju, jak jsi vyváděla, když se objevil jako vycházející hvězda v časopisech. Uznej, že tvůj táta mu věnoval dost pozornosti....žárlila jsi a zůstalo ti to."

A moje reakce?....Začala jsem se smát na celé kolo, až mě začaly slzet oči a bolet břicho.

„Měla bys být vtipná častěji Suze, je to sranda....já a žárlit na Ryana Reeda, to je tak stupidní. Prosím tě, vždyť ten by si ani sám nedokázal ustlat postel."

Smích mě přešel a já zůstala zírat na klidnou Suze, která seděla na lehátku a ručníkem si sušila vlasy.

„Když myslíš, Em.....jen, že Ryan Reed je někdo, kdo tě dokáže vytočit během pěti vteřin a to jsi s ním ani nemluvila."

Zvedla jsem ukazováček do vzduchu a zvedla se z lehátka.

„Tak za prvé....je spousta lidí, co mě štve. Třeba si pamatuješ na učitele psychologie?...Profesora Andersona?..ten mě štve. Byla jsem naštvaná i na slečnu Seleovou na internátu a to nemluvím o Justinovi Wellsovi, když mě chtěl pozvat na rande."

„Och na toho si pamatuju, byl to ten, co se bál snad i vlastního stínu, pokračuj...."

Pochodovala jsem kolem bazénu ze strany na stranu.

„Za druhé.....mluvila jsem s ním pamatuješ? Měl dost velký zájem o číslo mého pojištění a udání mě na policii. Dokonce jsem ho tam nenechala ležet na zemi, ale snažila se o první pomoc. To je dost, ne? A ze třetí......nevytáčí mě do pěti vteřin."

Tak skončila jsem. Ruce jsem zatínala do pěstí a měla chuť něco rozbít. Stoupnula  jsem si na kraj bazénu a skočila. Voda byla chladnější, ale příjemná. Úplně mě pohltila. Plavala jsem na jeden konec bazénu po jeho dně a zpátky. Vynořila jsem se na kraji naproti Suze, která stále ještě nekončila s vysoušením jejích vlasů. Pak, ale přestala.

„Víš, že to že jsi skočila do toho bazénu jenom potvrzuje, co jsem řekla, že jo.......jak by řekl profesor Anderson dětinsky jsi  utekla od problému debaty a hledala rozptýlení...."

„Zmlkni, Suze!"

Hodila jsem po Suze nafukovací míč, co se mi dostal k ruce....zásah. Někdy bylo celkem složitý vydržet, jaká byla Suze šprtka. Učila se a měla áčka odshora až dolů, což se dost hodilo, když jsem opisovala úkoly, ale někdy to lezlo na nervy.

„Hej!...Právě jsem se usušila! Tohle tě přijde draho!..."

Myslím, že Suze hledala cokoliv co by v tu chvíli mohla hodit po mně.

„Neruším, dámy?"

Táta šel k bazénu sebejistým krokem. Dneska jsem ho neviděla ani na snídani.

„Vůbec ne, tati.....naopak, zachránil jsi mě před Suze."

Suze si založila ruce v bok a dala mi nenávistný pohled. Jo, tohle si později schytám....Táta byl oblečený do pracovního, ale sebou nesl dva malé talíře určitě svačina od Grety.

„V tom případě nevím, jestli mám být rád nebo ne? Ale podle mě by ti Suzannah moc neublížila."

Suze si už začínala zvykat, že táta je prostě takový...správný otec. Ani se už nečervenala, když jí podal táta jeden talíř a druhý položil na lehátko, kde si sednul. Vytáhla jsem se přes okraj bazénu nahoru.

„Kde jsi byl?"

Táta zrovna ochutnával hroznové víno z mého talíře, když jsem se posadila na kraj.

„Ehm, byl jsem vyzvednout a potvrdit zakázku u firmy co pronajímá autobusy. Podle propočtů jsme zjistili, že budeme potřebovat dva autobusy navíc, které nemáme. Mám i fotky ze všech jestli chceš ukážu ti je.....mám fotky všech, jako dokumentaci, kdyby se něco rozbilo."

Lekla jsem se, když jsem dostala do tváře suchým ručníkem od Suze, ale nechala jsem to být, jak bylo vidět táta to bral s humorem.

„Pěkná trefa, Suzannah."

„Díky, taky si myslím..."

Ha, ha...moc vtipný, aspoň na něco tady jsem...Vylezla jsem z bazénu a sedla si k tátovi na kraj. Hned jsem snědla všechny jahody na talíři a ručník si hodila přes ramena.

„Můžu vidět ty fotky?"

Táta sáhnul do kapsy u košile a vytáhnul tlustou obálku.

„Na co ti budou vidět fotky autobusů?...."

Oou....Táta ztuhnul s obálkou v ruce a dal mi vědoucí pohled. Otřela jsem si ruce do ručníku a do suchých rukou obálku vzala. Suze seděla naproti mně na lehátku a po kouskách mizela i její porce z talíře.

„Myslím, že už půjdu.....a moment, ještě jedna věc. Můžeš za mnou pak přijít budu v kanceláři u počítače, je to důležité, Beruško, ano?"

„Jasně, tati..."

Uhnula jsem tátovi, aby mohl projít a nechat nás se Suze tady nahoře.

„Proč mám teď pocit, že se mi chystáš říct něco, co se mi nebude líbit..už zase, Em?"

Zatím jsem obálku neotvírala a přemýšlela, jak to mám Suze podat.

„Ok, chceš to ve zkrácený verzi, nebo to mám na tebe vybalit?"

Suze se posadila do tureckého sedu a začala si z vlasů splétat cop.

„Vybal to na mě. Žádný kecy okolo, prostě to řekni."

Fajn...

„Víš, jak jsem ti říkala, že mám plány, co budeme dělat? A, že si nemáš dělat starosti?...."

Suze byla úplně soustředěná na svoje vlasy. Prsty jí automaticky zaplétaly pramen za pramenem.

„Jo, no a? Stop! Že nechceš jet někam kempovat? Prosím Em, jen ne kempovat!"

„Ne! Žádný kempování.....jen, něco no jinýho. Víš, koná se obrovský turné, táta spolu s těma co sponzoruje jede taky, má to být trasa po půlce Ameriky....a já tak nějak doufala, že pojedeš taky."

Chtěla jsem konečně otevřít ty fotky, jenže jsem se převrátila na lehátku, když kolem mě Suze proběhla, jako raketa a skočila přímou šipku do bazénu.

„Suze!...Kruci, Suze!..."

Zvedala jsem se ze země a pozorovala, jak silueta Suze pod vodou plave na úplně opačnou stranu bazénu a zpátky, jako předtím já, než se vynořila zase u hrany. A to si sušila vlasy....

„Jsi v pohodě?..."

Suze byla udýchaná, červená v obličeji a její vlasy, jelikož byly rozpuštěné se vznášely všude kolem ve vodě.

„V pohodě? Emmo! Právě jsi na mě vybalila, že mám jet ne turné s tvým otcem a ještě kdoví s kolika motorkářskýma hvězdama, protože tvůj táta podporuje ty nejlepší závodníky vůbec......přemýšlela jsi vůbec, že bych mohla dostat infarkt, nebo tak něco?...."

Ze Suzanina výrazu jsem vyčetla, že nebyla naštvaná, ale spíš docela nadšená.

„Takže proto jsi skočila do bazénu? Víš, nechci být zlá, ale tohle se hodně podobá dětinskému chování, které by profesor Anderson......co? ááááách!"

Znovu jsem skončila ve vodě, když mě Suze chytila za ruku a stáhla mě k sobě.Byla jsem pod vodou a okamžitě jsem vyplavala na hladinu. Prskala jsem, měla jsem vodu v očích a opět celá kompletně mokrá.

„Za tohle zaplatíš, Suze...tvrdě!"

Suze se vedle mě ve vodě smála, což nebylo moc zábavný. Poslala jsem na ní vlnu vody.

„Hej, Emmo! No, co? Byla jsi otravná!"

Přes okraj bazénu jsem se natáhla pro dvě nafouklá lehátka a hodila je do bazénu.

„Já a otravná?..nikdy!"

Poslala jsem Suze jedno lehátko a lehly jsme si na ně.

„Takže, turné jo?"

Chyběly mi moje brýle, které jsem nechala na kraji bazénu a otočila se k Suze i když jsem viděla, trochu rozmazaně.

„Jo, ale plánovala jsem, že by jsme měly vlastní program. Trasa už je naplánovaná, stačí přespávat v autobuse a nechat se třeba odvézt do města nebo jít na nákupy, nebo cokoliv podle toho, kde budeme. Už se s tím nápadem smiřuješ?"

„Hm, ne zcela, ale dostávám se k tomu. Cestování v autobuse, být ve středu dění turné, volná místa na závodech, večírky a oslavy...to nezní moc, jako já, Em, ale fajn. Pojedu, ale nechci být úplně na očích. V životě jsem žádný obytný autobus neviděla, chci vidět ty fotky."

V dalším okamžiku seskočila Suze do vody a doplavala na kraj, kde se vyšvihla nahoru. Následovala jsem jí o pět minut později jsme seděli na lehátkách a obálka mezi námi.

„Otevři to."

Sáhla jsem po obálce a otevřela jí. Do ruky se mi dostal balíček fotografií. Všechny byly popsány, kdo má jaký autobus......hned jsem našla ten náš. A páni...už jsem s tátou, jako dítě obytné autobusy viděla, ale tohle byl opravdu luxus na druhou.

„No, páni! Děláš si srandu?....to má být náš autobus?"

Suze mi nahlížela přes rameno, jak jsem listovala fotografiemi. Dvakrát jsem zkontrolovala popisek Aaron Emmerson....Byl náš. A byl dokonalý, tolik prostoru a světla s koupelnou, ložnicí a kuchyní s malým obývákem a snad vším, na co jsem si vzpomněla.

„Ok, ok...přesvědčilas mě, jestli mám cestovat v tomhle, tak jedu."

Díky bohu...S nadšením jsem Suze objala a začaly jsme jásat. Tohle bude úžasné.

„Jasně, jen mě znova nehoď do bazénu. Došlo ti, že na to turné jede určitě i Ryan? Nebojíš se, že tě tam uvidí?...."

To mě napadlo....Pokrčila jsem rameny.

„No, jo....ale já nemám v plánu se kolem toho všeho zdržovat. Brzo ráno vždycky někam vyrazíme a vrátíme se večer. Ostatní ani nemusí vědět, že tam jsme navíc, nevím, jak to plánuje táta, ale někomu by mohlo dojít, že jsem jeho dcera."

Koukla jsem po Suze, která se dost zvláštně usmívala a přemýšlela. Kdo ví co plánovala.

„Fajn, ale to není fér Em, musíme jít aspoň na jeden závod. Chci to vidět, možná dostanu i pár autogramů a spoustu fotek Em, to budou záběry...když budeme cestovat s nimi musíme se aspoň trochu zapojit. Nebudeme muset ani platit. A počkat....kdo všechno o tobě vlastně ví...Viktor, Greta, ten bodyguard na letišti, kdo dál?.."

Zamyslela jsem se.

„...ještě Marcus, je něco jako můj strýček, a věděli to i vedení na škole..to je asi všechno. "

„Chápeš, že jsi vlastně neexistující?"

Musela jsem odvrátit pohled k hladině bazénu. Táta mě chtěl jenom chránit. Moc dobře věděl, že bych ztratila soukromí, možnosti, které bych mít nemohla. Vím, že mu trhalo srdce pokaždé, když četl nebo mu někdo řekl jestli nechce děti.....jen mě chránil. Kvůli mojí matce. Jemu popularita změnila život a vzala lásku...mou matku.

„Em?..já nevěděla omlouvám se."

Co?...Došlo mi, že jsem zapomněla na Suze. Opatrně se na mě dívala i když jsem nic neřekla.

„Ne, to je v pohodě...máš pravdu. Nikdo o mě vlastně neví. Táta to tak zařídil."

Víc, jsem to nerozebírala. Suze vstala a začala sbírat svoje věci. Vždycky poznala, kdy je čas to ukončit.

„Ok, mohly by jsme už jít nehodlám si ty vlasy sušit znova,  už takhle strávím věky fénováním."

Posbíraly jsme věci a šly se převléct. Vzala jsem si oblečení na doma a vyšla z pokoje. Ze Suzenina pokoje byl slyšet zvuk, jak si suší vlasy. Nechala jsem to tak.....neuvidím jí minimálně 20 minut. Oblečená do tepláků a trička s mokrými vlasy v culíku a mými brýlemi jsem se rozhodla zajít do tátovi pracovny, jak chtěl. Stála jsem pře dveřmi...ticho. Zaklepala jsem a pak vešla dovnitř. Táta nenáviděl papírování, ale všechno měl vždycky srovnané a od Grety i uklizené. Našla jsem ho, jak sedí za stolem a prohlíží si nějaké papíry.

„Potřeboval jsi něco?"

Táta vzhlédnul od papírů a začal všechno na stole přerovnávat.

„Ano, pojď vyber si nějaké místo....."

Posadila jsem se na sedačku v rohu pokoje. Čekala jsem, co od táty přijde, ale začala ve mě narůstat obava, když  se táta zády opřel o svůj stůl a založil si ruce na hrudi. Tenhle postoj jsem si pamatovala z doby, kdy jsem něco provedla a táta mi pak dával kázání.

„Tati, stalo se něco?...."

„Ne.Samozřejmě, že ne. Proč si to myslíš?"

Pokrčila jsem rameny, ani mi nedošlo, jaks e tátova pracovna změnila. Na stole byly moje fotografie a to i na stěnách a policích. Usmála jsem se, nad tím co jsem viděla.

„Věci se mají tak, Beruško. Na začátek slavnostního zahájení turné bych měl zorganizovat párty.....a ta párty by měla být u nás v domě a já potřebuju vědět, co si o tom myslíš."

Všechen vzduch byl mimo moje plíce. Párty?....

„Já vím, že je to narychlo, ale pro organizátory to není žádný problém. Už jsem párty pořádal. Samozřejmě nechávám otevřená jen přízemní patro. Nebude to nic divokého. Oslava pro všechny jezdce na novou sezonu. Pozvu několik svých přátel a ostatní sponzory....."

Nějak jsem si nedokázala představit párty skoro dospělých kluků, která není divoká..já viděl jen alkohol, hudbu, tanec, holky, drogy a spousty nepořádku po celém domě. Byla jsem na dost párty na škole, abych věděla, že taková párty, která není divoká neexistuje.

„Proč se ptáš mě?.....Mně to může být přeci jedno."

Táta si povzdechnul a posadil se vedle mě na sedačku.

„Protože by jsi k tomu, taky měla něco říct. Souhlasíš s tím. Vím, jak oslavy vás mladých vypadají věř mi."

Obočí mi vyjela snad navrch hlavy, což se táta usmál.

„Ale no, tak Emmo. Nejsem včerejší. Ano, každý si může přivést společnost, ale netoleruji, aby v mém domě si bral někdo někoho na pokoj, žádné drogy ani nic podobného. Pití nemůžu zabránit, ale tohle ano. Všichni budou pít i když někdo se před svými sponzory chce ukázat v lepším světle...a někomu je to jedno."

Dodal táta se smíchem a znovu se na mě podíval.

„A co k tomu mám dělat,já?"

„No, napadlo mě, že by jsi se spolu se Suzannah mohla připojit. Do ničeho tě nenutím, ale pokud by jsi chtěla. Bude tam Marcus, který by měl přijít už na začátek, ale mohla by jsi se představit i ostatním."

Zatřásla jsem hlavou. Pěkná představa, ale šílená.

„Kdy plánuješ tu párty? Myslela jsem, že za tři dny odjíždíme?"

Táta teď vypadal na vážkách, což nebylo nic dobrého.

„Měla by být zítra."

Zítra...zítra!....Civěla jsem na tátu snad půl minuty, než jsem vyskočila ze sedačky.

„Zítra! To přeci...to nedává smysl. Jak chceš stihnout přípravy na zítřek?..."

Táta mávnul rukou.

„Jsem na tohle připravený. Stačí pár telefonátů a všechno je připravené."

Byla jsem v šoku. To znamená, že ani ne za 24hodin bude tenhle dům plný k prasknutí hlasitou hudbou, opilými lidmi a ještě ke všemu bohatou společností...no, skvělý.

„Jsi naštvaná, že ano?"

Trhla jsem pohledem k tátovi. Nevím, jak jsem na tohle měla reagovat. Opatrně jsem se sesunula zpátky vedle táty.

„Já nevím, jen je to moc rychlý. Nemám náladu se s nikým bavit, navíc Suze nesnáší párty a večírky. Nevím, jestli by někdo z těch tvých hvězd reagoval dobře na novinku, že máš dceru."

Táta si mě přitáhnul do náruče.

„To nevadí, Beruško..jsem hlavně rád, že jsi zpátky. Je to na tobě..můžeš se Suzannah zůstat v pokoji nahoře ve staré herně, jestli jsi tam byla je tam kulečník. Můžete si zahrát, nebo zkuste shlédnout nějaký film. Do toho patra by nikdo neměl jít. Můžete tam zamknout. Ostatní pokoje bude zamčené taky včetně tě vašich...nechci aby je někdo využíval na něco jiného než jsou."

Tvář se mi při tátových slovech stáhla do grimasy odporu. Měla jsem možnost se vyhnout rozruchu..dobře beru. Žádné seznamování ani alkohol a líbající se páry kolem, když vydržím v tom pokoji. Vstala jsem ze sedačky a šla ke dveřím.

„Kam jdeš?.."

Zastavila jsem se s rukou na klice a otočila se přes rameno k tátovi.

„Říct tu novinu Suze a začít se stěhovat....."