O měsíc později....

Emma

Pohybovala jsem se na hranici povolené rychlosti. Ručička pomalu mířila po červených číslech a to jsme jeli po dálnici. S lehkostí jsem jela po poloprázdné pustině a asfaltu.

„Kurva, zpomal! Neumřu v autě!"

Řítila jsem se v novém BMW a nehnula brvou. Jemně se moje ruka přesunula na řadící páku.

„Přiznej to a já zpomalím!"

S hraným úsměvem jsem se obrátila na zadní sedadlo. Ryan se držel zuby nehty potahu. Ještě o maličko jsem zrychlila.

„Bláznivá ženská! Fajn, dovedeš řídit auto stejně dobře jako motorku. Spokojená?!"

Velmi... Pár pohyby jsem jsem zpomalila během pár vteřin a uvedla rychlost do normálu. Ze zadního sedadla se ozvala další nadávka.Zkontrolovala jsem ryanův stav zpětným zrcátkem.

„Říkal jsi něco?"

Chudáček Ryan Reed trucoval. Pousmála jsem se skrytá za svými slunečními brýlemi a užívala si jízdu. Od minulého týdne, kdy se uklidnila většina fám o vztahu mezi mnou hlavním závodníkem motocrossu jsem se stala senzací. Odhalením, že Aaron Emmerson má dceru. Byla jsem nástupce tátovi společnosti a hned druhý den po tiskové konferenci jsem byla na titulních stránkách časopisů a některých novin. Dokonce se mi na internetu založil fanklub, který ale neměl moc pěkné ohlasy. Vztah s oblíbeným závodníkem se nedal moc dobře tajit. Proto mě polovina dívek na planetě nenáviděla a ta druhá... no, asi se neozvala. Po půlhodině jízdy v naprosté tichosti jsem zaparkovala na jedné stráni. Louka, kam oko dohlédne. Vyskočila jsem ze sedadla řidiče jen abych z kufru vytáhla berle a taky velký piknikový koš. K mému překvapení na mě z kufru civělo i něco jiného... něco čtyřnohého.

„Quintone, ty jeden slídívej kocoure! Jak ses tam dostal?!"

Kocour zaprskal a ladně vyskočil z auta na trávu. Koulil na mě s jeho smaragdovýma a kočičíma očima. Chlupatá koule mě následovala s charakteristickým cinkáním kolem auta. Jo, rolnička byla můj nápad. Ryan seděl napůl cesty z auta.

„Co se děje?"

Nemusela jsem odpovídat. Quinton spokojeně vyskočil na reedův klín. Nevděčnej kocour... Ryan se zasmál hlubokým smíchem a popadl jeho berle. Opatrně jsem mu pomohla z auta.

„Tak pojď chlapáku, ten kousek ujdeš."

Quinton skákal v trávě jako zblázněné kotě. Ocasem švihal do výšky a nebýt cinkání, tak by byl v háji. Já s košíkem v ruce a dekou v druhé jsem šla po boku Ryana a koukem oka pozorovala. Zlomená noha znamenala mínus, ale na druhou stranu Ryan každým krokem posiloval ruce a výsledky stály za to. Ano, jsem sobecká mrcha.

„Neměla jsi mu dávat ten zvonek, takhle nic neuloví."

Uniklo mi odfrknutí, jak celé zrzavé stvoření zmizelo ve vysoké trávě.

„Nemusí nic lovit. Doma má neustále plnou misku žrádla."

Zastavila jsem na místě, které vypadalo přijatelně a rozložila deku s košem kus vedle. Pak byl čas dostal Ryana na zem. Do sundání sádry mu zbývalo pět dní a oba jsme se nemohli dočkat. Reed nebyl žádné peříčko. Přísahám Ryan byl skoro na zemi, když to udělal znovu. Strhl mojí váhu sebou a já skončila rozplácla na jeho hrudi. Samozřejmě se ta hrudi okamžitě otřásala smíchem.

„Vždycky mi podlehneš, co?"

Zvedla jsem naštvaně hlavu, ale neubránila se úsměvu při pohledu na Ryana. Poslední dobou se s dobrými zprávami roztrhl pytel. Jeho sestra podstupuje terapie velmi dobře. Stále nedokáže chodit, ale zvládne stát na vlastních nohou, což je úžasný pokrok. Viděla jsem video, které poslali z její léčby a Ryan mohl hrát drsňáka, já viděla ty lesklé oči, když viděl svou sestru stát. Ale zpátky na louku a k tomu namyšlenému úsměvu.

„Podlehnout tobě? Kdo by to mohl udělat?"

Zalíbilo se mi ležet na dece vedle něj, takže jsem se ani neráčila zvednout. Byla polovina léta za námi a stmívalo se. Perfektní čas pro piknik. Chvíli jsme leželi v poklidné souhře. Úsměv na rty mi přineslo rytmické cinkání, které se přibližovalo dokud se kočičí hlava neobjevila na ryanově hrudi. Malé zamňoukání bylo jediným varováním předtím, než se kocour schoulil do klubíčka přímo na reedově hrudníku. To jsem si musela vyfotit. Naznačila jsem Ryanovi ať je zticha a vytáhla mobil. Odcvakla jsem si několik mega-roztomilých záběrů a pak se přesunula fotoaparátem jinam.

„Fakt si musíš znova fotit tu sádru?"

Pokrčila jsem rameny a fotila dál. Bylo to mistrovské dílo. Melanie vymyslela vážně perfektní návrh a já použila speciální barvy. Ryanovi se moc nelíbilo, že se tak dlouhou dobu nemohl hýbat, ale našel se způsob, jak ho přemluvit. Hlavní byl motiv draka, stejný jako na jeho motorce. Vcelku jednoduchý motiv skrýval mnohem víc. Byla tam jména, která pro Ryana něco znamenala a vtipné symboly. Byla to perfektní sádra. Skoro by mi bylo líto jí sundat.

„Tak už dost, jsem napůl invalidní. Máš se mi věnovat."

Schovala jsem mobil zpátky do kapsy šortek a věnovala Ryanovi dlouhý polibek. Nehty jsem klouzala po jeho hrudi až jsem vzbudila Quintona, který se přestěhoval na deku do bezpečného místa. udělal dobře. Vklouzla jsem pod látku reedova modrého trička. Znovu jsem si užívala dotek jeho kůže. Reed zasyčel a zatnul zuby.

„Počkej, až mi sundají tu sádru. Zaplatíš za to všechno."

Svůj slib zakončil jemným kousnutím do mého spodního rtu. Neříkám, že za tu dobu se sádrou jsem nevyužívala příležitostí, kdy mi slavný Ryan Reed nemohl ublížit. Malá schválnost sem, malá schválnost tam.

„Jak je na tom Suzannah?"

A tímhle musí zakončit chvíli, kdy bych mu za chvíli seděla na klíně?! To není fér. Nevrle jsem se zavrtěla na dece a vrátila se do předchozí pozice. Ano, Suze se ozvala a to hned poté, co viděla Ryanovu nehodu v televizi. Od té doby jsme si volaly a psaly, ale vždy se vyhýbaly osobním tématům. Před třemi dny se zeptala na Owense a já nevěděla, co říct. Lhát?

„Je na tom dobře, myslím. Co, Owens?"

I vztahy mezi těmi dvěma se zlepšily. Ryan a Owens spolu komunikovali na určité „chlapské" úrovni. Nic, čemu bych rozuměla. Přitulila jsem se k příjemnému boku.

„ Myslím, že se přes to stále nedostal. Mohla bys mu dát aspoň to číslo. Včera večer jsem ho viděl, jak studuje mapu Chicaga."

Ztuhla jsem a vráska se mi vytvořila mezi obočím. Vážně se mi nelíbilo, kam se tohle obrací a aby se z Owense stal stalker vážně nešlo. Zavrtěl jsem hlavou.

„Víš, že nemůžu. Suze je spokojená, tak jak je..."

„A tohle víš jak?"

Ryan upravil naší pozici, aby jsme si viděli z očí do očí. Myšlenky se mi předháněly v hlavě. Ty hodiny, které jsem protelefonovala se Suze. Zněla šťastně i když měla temnější chvilky.

„Věřím tomu."

Ryan mi vtiskl lehkou pusu na nos, což mě rozesmálo.

„Takže skrytý romantik, jo? Chápeš, že mě třetina tvých fanoušků nenávidí?"

V hrané naštvanosti jsem hrála uraženou. Reed se zasmál hlubokým sexy smíchem.

„Zvyknou si na tebe, hlavně, že když ty nebudeš nenávidět mě."

Pobaveně mu zajiskřilo v očích. Před dvěma měsícem bych nemohla tvrdit, že skončím jako holka Ryana Reeda. Závodníka, kterého jsem nemohla vystát. Někoho, kdo mě vytočil jediným slovem, a srazil mě na motorce. Mohla bych s tím seznamem ještě pokračovat, ale to by trvalo moc dlouho. Spokojila jsem se s blížícím se večerem a oblíbeným kocourem po svém boku.

„Věř mi, to už je dávno za mnou."

Ryanova ruka mě hladila po zádech a byl to takový domácký pocit. Netušila jsem, co se stane až začne školní rok a já se budu muset vrátit nejméně na měsíc do Sydney. Vztahy na dálku se podle statistik rozpadají. V tuhle chvíli to nic neznamenalo. Zatraceně, když jsem mířila letadlem k tátovi, tak jsem Ryanovu fotku roztrhala na malé cucky, teď... bych si jí pověsila na zeď. Byl to stále otravnej idiot ale měl světlé chvilky, kdy jsem viděla milujícího bratra a vášnivého závodníka, kterému občas nakopu zadek na dráze. Při téhle myšlence jsem se neubránila úsměvu.

„Proč se směješ?"

„Nic, jen přemýšlím, kdo z nás je na dráze rychlejší."

Výraz v ryanově tváři nabral hrdý a namyšlený odstín.

„Samozřejmě, že já."

Vyskočila jsem v rychlosti do sedu a přála si smazat ten namyšlený úsměv. Způsob tu byl. Neváhala jsem a Ryana hluboce políbila.

„Nebuď si tím tak jistý."

Zasmála jsem se do jeho rtů a ponořila se do sladkého zapomnění.

THE END

 A máme tu konec. Je to taková krásná idylka, viďte xD A vy jste asi zklamaní kvůli otevřenému konci Suze a Danteho.... bude to v epilogu, který netrpělivě čeká na publikování ale zatím vás nechám napnuté :D Moc a šíleně moc si vážím veškeré podpory, prostě ♥♥♥