Tak u trošku pozdě, ale tady je druhá část (promiňte u té minulé chybí, že je to první polovina...opravím to ;) A u téhle no, asi moc nadšení nebudete, ale posuďte sami... :)

Suzannah

Připadá mi, jako bych musela zmáčknout stop na ovladači a přetočit si posledních pět minut. Stojím v malé titěrné koupelně, voda tryská z kohoutku do umyvadla a Emma právě říkala něco o odjezdu? Tohle si musím přebrat.... Vysmekla jsem se Emmě ze sevření a chytám jí vlastníma rukama.

„Zopakuj to."

Emma v tu chvíli vypadala, jako bych jí praštila do obličeje. V jejích očích se mísily pocity vinny a naléhání. Vůbec nic jsem nechápala.

„Haló, kočky?...nemáte tam nějakej problém? Jsem dobrej instalatér."

Emma v mém sevření hodila zúženný pohled na dveře od koupelny odkud se ozval Dantův hlas. Úplně jsem na něj zapomněla, ale z nějakýho důvodu byla ta jeho hláška....no, úsměvná. V mžiku jsem nasadila kamennou tvář, když si Emma všimla, že se usmívám a nadzvedla jedno obočí, než zařvala na dveře.

„Ne, jsme v pohodě! A teď vypadni, máme tady vážnou debatu...padej!"

„Hmmm, to vypadá vážně. Jste aspoň oblečený, doufám."

Sledovala jsem, jak Emma skoro zelená vzteky, ale já jsem slzela smíchy. Bylo třeba se vrátit zpátky do reality  a jestli chci uchránit Danteho před Emmou a její náladou, tak je asi nejvhodnější chvíle. Měla jsem celkem jasnou představu o tom, jak se Dante opírá hned vedle dveří, jinak by jeho hlas nebyl tak silný.

„Všechno je v pohodě, Dante. Jdi. Můžeme to vyřešit později. Běž."

Nedokázala jsem se ani podívat na Emmu, protože její výraz byl určitě vražedný, ale nastalo ticho. Samosebou přerušované jen vodou crčící do umyvadla. Rázně jsem kohoutek zavřela, protože už mi to začínalo lézt na nervy.

„Fajn  Beauty, víš, kde mě můžeš najít."

Zatnula jsem zuby a zírala na dveře. Cože mi řekl?... Byly slyšet vzdalující se kroky a pak zvuk zavření dveří, jak Dante odešel. A přesně v tu chvíli začala i Emma ječet.

Emma

Ne-u-vě-ři-tel-ný.... Jsem pryč sotva půl hodiny a co se nestane?...Fakt se Suze smála tolik, až jí málem tekly slzy, kvůli tomu idiotskému vtipu Owense?...to snad není možný. Jakmile Owens vyklidil pole chňapla jsem Suzeininu ruku.

„Co to mělo znamenat?!"

Suze na mě vytřeštila oči a pak jako by se nic nestalo opustila koupelnu a zamířila do její ložnice. Následovala jsem jí.

„Kruci, Suze! Co to mělo bejt?..Co tu vůbec dělal?...a uvědomuješ si, že s tebou flirtoval?!"

V životě jsem neviděla, aby Suze reagovala protočením očí, takže jsem právě nevycházela z údivu, když to udělala.

„Klid, Em. Nic se nestalo...povídali jsme si, a ohledně tamtoho...Dante si ani neuvědomuje, co říká. Je to pro něj přirozený, flirtovat stejně jako dýchat. Beru to."

Byl zázrak, jestli se má brada nedotýkala koberce. Dokonce jsem se musela přidržet dveří, abych nešla k zemi.

„Co jsi to říkala o odjezdu?.."

Tahle věta mě probrala ze šoku a hodila mne do dalšího. Jak jí to mám říct?.... Přešlapovala jsem z jedný nohy na druhou a Suze mě pozorovala. Byla jsem nervózní, jak peklo.

„Emmo?..děsíš mě, když tohle děláš."

Vzdávám to. Suze určitě něco tuší, a z tohohle se nevyvleču. Po zádech jsem dopadla na Suzahninu matrace a dívala se na strop.

„Víš, jak jsem ti říkala, že tu práci od táty nezvládnu sama?...no, tak já mu volala, a on mi řekl, že mi s tím má pomoct Reed, ale je tu pak další problém...ten pitomec odjíždí. Chová se jako idiot, dokonce na mě začal řvát, když jsem tam přišla, byl jako neřízenej stroj, Suze. Sama to do konce neodtáhnu."

Nastalo příšerně trapný ticho, kdy mi bylo hrozně. Co to vůbec dělám?.... Chci pomoc tátovi, chci to dokončit, a zase je tu „on" všechno pokazí. Reed se choval, jako šílenec, když jsem jej našla v jeho autobuse, jak balí všechno do sportovní tašky.

„Moment, takže Reed odjíždí a ty jedeš s ním jestli to chápu správně, jo?"

Zmohla jsem se na přikývnutí a podívala se na Suze. Nevypadal, tak šokovaně, vlastně vypadala celkem v  pohodě, ale mě se kroutili všechny vnitřnosti v těle.

„A Ryan tě nechá jet jen tak s ním?....kam to vůbec jedete?..a proč?"

Ehmmm.... Divný výraz mi zamrznul na rtech. Vlastně nemám odpověď na nic z toho. Stačil mi pohled na Ryana zuřivě balícího si věci a to, jak chce odjet od práce. To jsem nemohla a jestli se chtěl vyvlíct má smůlu...mě se nezbaví. A co se týče toho, proč ještě neodjel to je tak trošku moje vinna..ups.

„Emmo?..proč máš na tváři tenhle výraz?"

Zazubila jsem se na Suze, která si zvědavě a ostražitě tiskla polštář k tělu. Jo, znala tenhle můj výraz až moc dobře. Já se zavrtěla na matraci.

„No, víš, jaký klíče leží v koupelně?....tak trochu jsou to klíče od Ryanovi motorky."

V té chvíli Suze vyvalila oči a já se krčila v sedu....tak trochu jsem potřebovala jistou, že neodjede beze mě a rostla ve mně velká naděje, že nemá náhradní klíč hned po ruce, podle toho, jak vyváděl zřejmě ne.

„To si děláš srandu?!"

Suze po mně hodila polštář, co držela a vyletěla, jak čertík z krabičky, jak se rozběhla do koupelny o chvíli později přiběhla v prstech držela jednoduchý svazek s přívěskem a hodila ho po mně.

„Emmo, tohle je.....nevím, o ti mám říct. Tvůj táta z tebe vyletí z kůže."

Propukla jsem v smích při té představě. Kdepak táta je neškodný, aspoň pro mě. Měla jsem pro Suze na jazyku vtipnou odpověď, ale lhala bych, kdyby se celý náš autobus skoro neroztřásl, jak se otevřely dveře a pak už jsem jen slyšela Reeda, jak se vzteká v našem miniobýváku.

„Okamžitě mi vrať ty klíče, jinak se kurva neznám!"

Vždyť to říkám...Ryan Reed má vážné potíže s chováním....

Ryan

Mám chuť zmlátit každýho, kdo se mi postaví do cesty....Mel....Nemocnice svatýho Ignáce....zkolabovala....složila se. Zatraceně, prostě jí odvezla sanitka.Jedu za ní, nic mě nezastaví a nemám kurva náladu poslouchat princezniny kecy. Nejdřív přijde a nutí mě, abych jí podle Aarona pomohl s tím projektem, ale já na to kašlu. Poslal jsem jí do prdele a ta mrcha mi vzala klíče od motorky. Ubíhá mi čas a přísahám, že z ní ty klíče dostanu, ať chce nebo ne. Svojí tašku, kde mám jen to nejnutnější mám sebou, můžu vyrazit, chybí mi jen ty klíče. Z jednoho z pokojů vzadu vyšla Suzannah. Myslím, že ze mě měla strach, ale nemohl jsem jinak. vydal jsem se přímo za ní bez pozdravu.

„Kde je?!"

V žádným případě nevyslovím její jméno, ale nebylo třeba. Suzannah rozuměla i bez toho a šla mi z cesty, jen se mě snažila odtlačit od dveří rukama. Takže je uvnitř... Co nejlíp, jsem dokázala jsem se pokusil dostat Suzannah z cesty, což možná tak nevypadalo a vzal za kliku. Bylo zavřeno. Zabušil jsem na dveře.

„Tak hele votevři ty dveře, hned! Nemám náladu na tyhle sračky!"

Přísahal bych, že za těma dveřma jsem slyšel smích.

„To jsme dva, vzájemně si vypomůžem...já pojedu s tebou, doděláš se mnou práci a pak si jeď kam chceš, je jedno za jakou z tvých postelových holek jedeš, ale prostě mi pomůžeš."

Ta holka si dělá srandu, já na tohle hraní nemám čas...

„Tak hele nemám náladu vláčet sebou tvůj zadek, takže ti to naposled zopakuju. Vylezeš z tohohle pokoje, dáš mi moje klíče, já odjedu, a tečka!.."

Opřel jsem se těsně u dveří a čekal, až vyjde Emma ven. Ve chvíli, kdy to udělá, jí vyrvu klíče z jejích nehtů. Dveře se ne škvíru pootevřela  a já neváhal popadl jsem ruku, která se objevila ve dveřích a vytáhl postavu ven z pokoje. Řekl bych, že ona se náramně bavila.

„Smůla svoje klíče nenajdeš, dej mi pět minut, to mi stačí."

Pořád jsem držel její ruce. Ona fakt vůbec nic nechápe. V mém zorném poli se objevila postava Suzannah. Připomínala raněné zvíře s jejíma rozšířenýma očima, ale v tuchle chvíli jsem jí hodlal tak trochu využít. Kývl jsem jejím směrem.

„A to tu necháš jen tak svojí kamarádku Emmo? Co jsi to za BFF?"

Měl jsem chuť vítězně zařvat, když jsem zahlídl ten lesk v očích za brýlemi. Udeřil jsem na citlivý místo, musel jsem jen víc přitvrdit.

„Pokud vím, tak vy dvě už máte plány, ne?..."

Zabíralo to, Emmě se v očích zračilo zklamání, když se dívala na Suze a přitom se snažila pohledem zabít mě. Smůla, puso..to nepůjde, tak lehko.  

„Ne, to je v pohodě. Můžu si objednat letenku do Chicaga a hned zítra odletět, nemusíš si o mě dělat starosti."

Skvělý, myslel jsem, že moje plány se řítí do háje ve chvíli, kdy sebou Emma cukla.

„Ne, ne, ne! Nechci aby tohle zničilo naše prázdniny. Zavolám tátovi, budeš mít všechno k dispozici..Viktor tě odveze kamkoliv budeš chtít, jen na týden až se vrátím. Odjíždíš na týden, ne?"

Pohled skrz brýle se zabodl do mě a já jen zavrtěl hlavou. Tohle jde pěkně špatným směrem...do háje, ale přikývl jsem se zatnutou čelistí.

„Ale já tu nechci obtěžovat. Vrátím se domů, bude to tak...."

„Stop! Zapomeň na to, objednám ti na celý týden léčebné kůry, půjdeš do obchoďáku, nebo do nějakýho muzea, galerie, k sakru já nevím, hlavně neodjížděj, Suze. A tenhle pitomec by mě už mohl pustit, protože to začíná být otravný."

Strnul jsem a pustil Emminy ruce, popravdě už mi nedošlo, že jí držím. Těkal jsem pohledem mezi těma dvěma. Je jasný, že tahle malá, protivná, blondcka zůstane na mým krku. Vyprosí si to u Aarona, já to prost vím, není nic, co by pro tuhle princeznu neudělal, ale když se dívám na Suzannah nevypadá, jako by měla koule to tady vydržet celej tejden. Je spíš jako vyděšený štěně mezi vlky. Sežerou jí zaživa a i Emmě to muselo být jasný. V kapse mi zavibroval můj mobil s textovkou....bylo to od mámy. A ty slova co napsala mi stačily, abych se rozhodl.

Máma: Vezou jí na sál :(

Odtáhl jsem se od stěny. Jedem... Není jiná možnost, a jestli mám kvůli Mel vydržet jet s touhle princeznou půl dne fajn, kvůli ní to udělám. Možná to tahle nafintěná holka vzdá dřív než dorazíme do nemocnice. Emma a Suze se o něčem dohadovaly, ale mě to kurva nezajímalo. Vtrhl jsem mezi ně a zvedl slečně panovačné bradu vzhůru hezky z očí do očí. Zúžila svoje oči přímo na mě. Vypadala jako kočka, jen aby začala syčet a prskat jí chybělo. Smál jsem se jí do ksichtu, i když uvnitř se mi svíral žaludek nervozitou za Mel.

„Zbal se princezno, máš deset minut...odjíždíme."

Jen krok zpátky mě uchránil od jejích nehtů, než mě mohla něco udělat. Bylo to konečný, jestli se do deseti minut neukáže před autobusem beru si Danteho stroj a je mi jedno, co to bude stát. Pod nohama mi křupal štěrk, každá vteřina byla jako hodina. Vezou jí na sál... a když jsem na mobilu zkontroloval čas, tak uplynuly pouze dvě minuty. Dvě zpropadený minuty, a jak jsem tam stál, tak jsem se rozhlížel. Všichni tyhle lidi, nebyly pro holky jako je Suzannah....naprosto bez rozumu jsem vytáhl telefon a vytočil číslo, jak jsem to přiložil k uchu ten kretén to zvedl až na třetí zazvonění.

„Kde hoří?"

Neměl jsem náladu na vtipy, ne v tuhle chvíli, kdy už jsem měl jet po hlavní třídě přes povolenou rychlost.

„Sklapni....věci se zkomplikovaly a potřebuju někoho, kdo se postará o Suzannah."

Mohl jsem si jen představovat ten perverzní úsměv.

„O sladkou Suzannah?...můžeš se spolehnout.

Zavrčel jsem do telefonu. Tohle nemůže dopadnout dobře. Ne když je tenhle blbec pod abstinenční výzvou a chytne toho magora amok.

„Nemyslím to, na co myslíš. Nic se jí nesmí stát, jinak nám Aaron nakope prdel...postarat neznamená zatáhnout jí do postele, blbče. Žádný triky, žádnej flirt....nic, rozumíš?"

V telefonu bylo ticho a to mě dost štvalo, kdy konečně poslechne?

„A objímání je povolený?..jen se ujišťuju."

Protočil jsem oči v sloup.

„Ne, není."

„A co když jí bude zima a moje hruď bude jediný zdroj tepla, co mám pak dělat?"

Nemělo to cenu. Dante si vždycky najde něco. Ale byl to asi jedinej člověk komu se dala tahle holka svěřit. Zaslechl jsem, jak jednoduchý batoh dopadl do prachu před autobus a potřeboval to skončit.

„Tak poslouchej, až se vrátím, tak Suzannah bude v pořádku, ani se jí nedotkneš jinak se vlastnoručně postarám o tvojí kastraci, jasný?"

„To mu klidně zopakuj."

Trhl jsem sebou, když se za mými zády ozval hlas Emmy. Jsem si celkem dost jistej, že to Dante podle smíchu slyšel a típnul to dřív, než se idiot mohl znovu vyjádřit. Emma měla vlasy svázané do drdolu na vrcholu hlavy, brýle nahradily čočky a měla bílou kombinézu s helmou pod paží a batohem na zádech. Poznal jsme tu kombinézu. Aaron jich měl několik u sebe, na to jsem povytáhl obočí a v příštím okamžiku po mě švihla lesklým kovem. Mými klíči.

„Nemusíš mi děkovat, no tak vyrážíme ne?"

Měl jsem chuť jí vysvětlit pravidla týhle hry. Já tu udávám pravidla a tohle prostě neskončí dobře. Popadl jsem svojí příruční tašku a následoval jí. Nepřekvapilo mě, když zamířila do zadněji zaparkovaných strojů a vyvedla ven stejnou motorku, kterou jsem si pamatoval. Jak to, že jsem si toho nevšiml?... Lidi kolem zírali. Spíš teda na ní, ale ona si jich nevšímala. Skoro obřadně přejížděla po laku stroje a kontrolovala brzdy, nádrž a sedadlo....teprve pak nastartovala a do prdele ten zvuk. Lhal bych, kdybych neviděl, jak se tý holce při tom zvuku nezaleskly oči. Je to Aaronova dcera....o tom nebylo pochyb.

„Tak, naskoč...ubíhá nám čas, ne?"

Odvrátil jsem se, když si nasadila helmu a černým sklem si zakryla oči. Ladně nasedla na vrnící stroj a její zadek se tam přesně usadil. Dal jsem si o něco víc načas s kontrolou a teprve pak udělal to samý. Nasedl, připoutal svou tašku s věcmi a nastartoval. Vrnění motoru se mi rozběhlo celým tělem a byl to úžasnej pocit. Rozjel se přidal rychlost a chtěl vypadnout.  Za zvuku druhého motoru za mnou jsem opustil celý areál a vjel na hlavní silnici Už jedu Mel.... Ve zpětným zrcátku jsem viděl ji na bílý motorce a bílý kombinéze, zatím se držela dobře, ale tohle bylo pro padavky. Přidal jsem rychlost. Uvidíme, jak dobře umí princezna řídit.... a pak už jen sledoval cestu před sebou a předjížděl pomalé kamiony, auta a dodávky. 

A je to....dokončení 32.kapitoly :D Co vy na to?...ano já vím, Kdy už konečně budou spolu?!...:D :DNebojte a uznejte, Emma a Ryan jsou na cestách ve dvou, a jedou za Ryanovou sestrou?...jsou sami :D A co se týče Suze a Danteho?....co se stane, když dostane Dante na starost hlídat rezervovanou Suzannah? :D Těšte se...teď se to rozjede ;) Budu ráda komentáře a votes, vždycky mi to pomůže ;)

PS: Vytvořila jsem no, knihu Návrhy a jiné....Najdete ji v mém profilu a přidávám tam své nápady na nové povídky, které bych v budoucnu ráda napsala a ještě další věci, tak se na to můžete mrknout ;)

PPS: Na obtázku je přibližně Emmina motorka ;)

PPPS: Stále beru návrhy na obsazení, tak kdo má tip sem s ním, opravdu nevím, nebo mi napište do soukromých zpráv, jestli se stydíte :) Je težké najít postavu, která by seděla :D