9.kapitola | RODINNÁ SETKÁNÍ PO NĚKOLIKA LETECH
Madelaine seděla na okenní římse a dívala se dolů na rušnou ulici v Godrikově dole.
Její děti si hrály dole v obývacím pokoji a pozor na ně dávala chůva, kterou si najala, aby mohla trávit i více času s Remusem, který se Merlin-ví-proč přestěhoval do Londýna a odmítal se vrátit a Carinou.
Ale díky tomu měla teď alespoň chvíli pro sebe. Dívala se na slunce, které se schovávalo za šedivými mraky.
Zřejmě bude pršet. Pomyslela si.
Její perfektní výhled, ale narušila velká černá sova. Dala by i ruku do ohně za to, že ji už někdy viděla nebo alespoň ji podobnou. Sova přistála na venkovním parapetu a začala si ji prohlížet svými žlutými a zajisté i bystrými očky.
Hnědovlasá žena pomalu otevřela okno a převzala si od ní dopis. Otočila ho na stranu, kde byla pečeť a podivila se.
,,Malfoyové?" nadzvedla udiveně obočí a otočila psaní na druhou stranu.
Bylo tam napsáno její jméno, dokonce celé, tak jak ho měla v rodném listu.
Madelaine Malfoyová Bonettová Blacková
Dopisy od nich nevěstí nikdy nic dobrého. Pomyslela si a otevřela ho.
Vypadl na ni velký a popsaný pergamen z obou stran. Začala ho tedy číst. Sem tam se ji udělala vráska mezi obočím, sem tam se ušklíbla, v jednu chvíli měla chuť brečet v druhou smát. To všechno s ní dvě popsané strany pergamenu od jejího bratra dělaly.
A když ho dočetla, položila psaní na parapet a nevěřícně se podívala na stále stojící sovu před oknem.
Říct jim pravdu by byla sebevražda, na druhou stranu, je lepší, kdyby se to dozvěděli od nás, než od někoho jiného. Jsem zmatená.
Nevěděla, co na to odpovědět, ale v jedné věci se s Luciusem shodla. Jejich děti mají právo vědět, kým doopravdy jsou a kým byli i jejich rodiče. Stejně jako se to dozvěděly její děti, stejně by se to měla dozvědět i Carina.
Ze zásuvky u stolu vytáhla nový pergamen a napsala na něj odpověď. Předala ji sově, která poté jako rozvířený prach zmizela.
~
,,Tak, co píše?" zeptala se Narcissa s úšklebkem svého muže. Jeho nápad se ji vůbec nelíbil, ale co s tím nadělala.
Lucius se potěšeně usmál. ,,Souhlasí se mnou," odvětil překvapeně. Ani v to nedoufal.
,,To znamená?" nadzvedla obočí.
,,To znamená, má drahá, že již brzy uvidíme znovu Lupina a dceru mé sestry," otočil se na ni.
Tmavovlasá žena se zamyslela. ,,Jsi si jist, že by si to Gemini přála?"
,,Jednou by se to Carina stejně dozvěděla, myslím, že jako dítě tu pravdu unese lépe, než jako dospělá."
,,Konej, jak chceš, ale já se s Lupinem hádat nebudu," zamračila se a znovu se vrátila ke čtení knihy.
,,To po tobě nikdo nemůže chtít, na hádku ani nedojde, sám nakonec ustoupí, jestli se mne Madelaine zastane a Carina začne být zvědavá,'' usmál se škodolibě. ,,Měl bych navštívit svou drahou sestřičku.''
,,Jakou?''
,,Gemini, jestli to má Carina vědět, tak jedině s jejím svolením,'' oznámil. Tímhle překvapil, jak sebe, tak svou ženu.
,,Najednou ti na tom tak moc záleží? Najednou nechceš jít proti její vlastní vůli?'' podivila se Narcissa, zaklapla knihu, položila ji na stůl a stoupla si před svého manžela.
,,Luciusi, nechceš si to rozmyslet? Cassiopeie a Dracovi můžeme říct lež a ona se to nemusí dozvědět vůbec.''
,,Cisso, já chci alespoň jednou říct pravdu a nelhat, a už vůbec ne vlastním dětem,'' oznámil a políbil ji na tvář. ,,Musím jít.''
,,Jdeš za ní do Azkabanu?'' zeptala se ho, když stál u dveří.
,,Ano.''
,,Nepustí tě tam, nemá povolené návštěvy,'' namítala.
,,Návštěvy z ministerstva, ale ne,'' usmál se a vyšel ven.
~
Lucius kráčel tmavou chodbou k místnosti, kde se ve většině případech konaly schůzky ministerských návštěv s vězni.
Právě tady měl čekat na svou sestru, kterou už dlouhých deset let neviděl. Naposledy při soudním jednání, kdy ji odsoudili k životu tady.
Věděl, že to nebude zrovna dvakrát příjemné posezení. Bude v jedné místnosti se svým dvojčetem, které ho nenávidí, jak kvůli tomu, kdo je, tak kvůli tomu, kým je.
Dovnitř ho pustil bystrozor. Uprostřed stál stůl s židlemi po obou stranách. U stropu se vznášely svíčky, které vydávaly velice slabé světlo, ale rozhodně to bylo lepší, než nic.
,,Už je tady,'' oznámil muž ode dveří, když za nimi slyšel hlasy. ,,Nezní moc příjemně,'' šeptl směrem k Malfoyovi.
Měl pravdu, za dveřmi stála Gemini se spoutanýma rukama za zády a s doprovodem dvou bystrozorů. Nadávkami rozhodně nešetřila. ,,Tady člověka nenechají ani spát!'' křikla na jednoho z nich, div mu neplivla do obličeje.
,,Je den, v noci se spí,'' namítal.
,,Ty vole, a myslíš si, že to v tý tmavý kopce rozpoznám? Udělejte tam okno a pak nebudu spát přes den. Vy ministerský blbci jste taky jen na jedno,'' odfrkla si.
,,Drž už klapačku, Malfoyová,'' okřikl ji a otevřel dveře.
Hned jakmile Gemini spatřila svého bratra, ztuhla a nehodlala se hnout. Bystrozoři ji museli násilím připoutat k židli, poté vyšli ven na chodbu. A Malfoyovi tam zůstali sami dva.
,,Gemini,'' pozdravil ji Lucius. ,,Vypadáš,'' sjel ji pohledem a poté se ušklíbl, ,,dobře.''
,,Víš, jak je potupný tu před tebou sedět v poutech? Ono je vlastně potupný sedět tu za něco, co jsi ani neudělal, a kvůli komu?'' zamyslela se naoko a poté se naklonila ke svému dvojčeti. ,,Kvůli tobě,'' zašeptala nebezpečně a vrátila se zpět na své původní místo. ,,Budeš se mi smát za to, jak jsem dopadla?'' nadzvedla nepříjemně obočí.
,,Ne, jsem tu kvůli jiné věci,'' zavrtěl hlavou. ,,Jsem tu kvůli Carině,'' oznámil.
Gemini ztuhla a nevěřícně na něj pohlédla. Jméno své malé holčičky už dlouho neslyšela.
,,Stalo se jí snad něco?'' zeptala se ho s obavou v hlase.
,,Ne, ale myslím, že je na čase jít s pravdou ven.''
,,A to jako proč? Tebe se to netýká,'' namítala.
,,Myslíš? Dneska za mnou přišla Cassiopeia s Dracem, to je můj syn pokud ho neznáš. Řekla mi, že o tobě ví a chce znát pravdu, já jim nemůžu celý život matlat med kolem pusy a říkat lži,'' promnul si spánky. Měl toho dnes už opravdu dost a jedinou věc, kterou chtěl bylo být už doma u krbu s ohnivou whisky v ruce.
,,Říkáš je celý svůj život, ten zbytek už na tom nic nezmění.''
,,Gemini,'' oslovil ji jejím jménem, což tu skoro nikdo nedělal, až na Siriuse. ,,Carina by na to přišla časem stejně sama. A navíc, Lupin je poslední dobou dost divný. Dnes jsem napsal Madelaine-''
,,Ty jsi ji napsal, po tom všem?'' vyhrkla.
,,Ano, po tom všem,'' přikývl. Moc dobře si na to vše pamatoval. To díky němu skončil Sirius Black ve vězení a tím zkazil i ten poslední fungující vztah původních Pobertů. ,,Abych se vrátil k tomu, co jsem začal. Lupin se přestěhoval Merlin-ví-proč do Londýna. S Carinou si vůbec nerozumí a rozhádal se i s Madelaine samotnou.''
Luciusova slova Gemini bodala do srdce mnohem víc, než nůž. To kvůli ní byl Remus takový. Zlomila ho, zapříčinila mu tím obrovské deprese a dala mu do péče jejich dítě. To vše jen kvůli své sobeckosti.
,,Nezvládá ji,'' pokračoval dál. ,,Nezvládá ji proto, že mu příliš připomíná tebe,'' oznámil s pohrdavým úšklebkem.
,,Luciusi, prestaň,'' zastavila ho se slzami, které ji stékaly po tvářích. ,,Jestli, jestli mi chceš vyčítat moje chyby, buď tak, buď tak laskav a ušetři mě toho,'' zavzlykala.
,,Nechci, jen nechci, aby ta holka dopadla jako ty,'' zkřížil si ruce na prsou. ,,S Lupinem ji utíká život před očima, potřebuje vědět, kým doopravdy je, čí krev ji koluje v žilách, aby byla alepsoň na něco pyšná.''
,,Dobrá,'' vydechla zničeně.
,,Co dobrá?'' podivil se.
,,Řekni ji to, řekni ji, kdo jsem já, kdo je ona, kam vlastně patří,'' řekla tiše.
,,Dobrá, tedy,'' přikývl.
,,Luciusi, já už se odtud nikdy nedostanu, slib mi proto, prosím něco,'' naklonila se k němu. ,,Napiš do seznamu mého dědictví i jednu další věc. Carina měla dostat všechen majetek, až po mé smrti, že?''
,,Ano, měla.''
,,Zmeň to. Nedostane dědictví až po mé smrti, ale až po dovršení plnoletosti,'' zašeptala. ,,Chci aby měla lepší život, než já.''
Lucius vytáhl pergamen a brk. Začal na něj psát to, co mu právě řekla. ,,To je vše?'' nadzvedl obočí.
,,Ne,'' zavřela hlavou.
,,A co je další?''
,,Luciusi, alespoň jednou se zachovej, jako můj bratr a slib mi, že se o ni postaráš ve chvíli, kdy tě bude opravdu potřebovat,'' naklonila se k němu s očima plných slz. ,,Prosím,'' zašeptala skoro neslyšně.
Blondýn na ni dlouhou chvíli koukal a rozmýšlel se.
,,Prosím, Luciusi, je to to nejcennější, co jsem kdy měla.''
,,Slibuju.''
~
Nad Godrikovým dolem právě svítalo. A s vycházejícími paprsky slunce se nad obzorem objevily i čtyři postavy.
,,Otče, kde to jsme?'' zeptala se Cassiopeia.
,,Tady žije moje i vaše příbuzná,'' oznámil směrem ke svým dětem.
Rozešel se probouzející ulicí a všechny domy si pečlivě prohlížel. Zastavil se, až u toho největšího. Na brance bylo úhledným písmem napsáno jméno Madelaine M. B. Blacková.
,,Zajímalo by mě, kde na to vzala," zašeptala Luciusovi Narcissa. Znovu se projevila její zvědavost.
,,Dědictví po tom páprdovi," odfrkl si, ,,a taky majetek Siriuse Blacka."
,,Otče," otočila se na něj černovláska.
,,Ano?"
,,Kdo to je?" zeptala se ho a hlavou kývla k jménu.
,,Má sestra, bohužel," odvětil.
,,Ty máš nakonec dvě?" podivila se.
,,To se brzo dozvíš, teď ustup," odstrčil ji opatrně z cesty a vstoupil na pozemek. ,,Jako kdybych viděl dům Cruxe Weasleyho," zamumlal si pod vousy a podíval se na dveře. Byl na nich jakýsi čudlík, který byl Luciusovi zcela neznámý. Zmáčkl ho a čekal, co se bude dít.
Zevnitř se ozval zvonek. ,,Ach, ti mudlové," zavrtěl nad tím nevěřícně hlavou.
Po chvilce mu otevřela žena, kterou neznal. Nevypadala sympaticky a místo pozdravu Luciuse obdarovala úšklebkem. ,,Co tu pohledáváte?"
,,Přišli jsme za paní Blackovou," oznámil ji se stejným výrazem, jaký měla ona sama.
,,A jméno?" opřela se o futra.
,,Lucius Malfoy."
,,Neznám," odbyla ho.
Madam Malfoyová jen protočila očima nad jejím chováním a přestala poslouchat její otravný hlas. Lucius už chtěl zvyšovat hlas, ale v tom se v chodbě objevila ta, za kterou přišli.
,,Lauren, to je v pořádku, běž," oznámila s úsměvem a popošla k ní.
,,Dobrá," přikývla a naposledy Malfoye sežehla pohledem, poté odešla pryč.
,,Pěkně nevlídná," odfrkl si.
,,Nemá potřebu být milá k cizím lidem, kteří ji za její práci neplatí a jejich ksichty jsou kyselejší, než citrusy," odvětila hnědovlasá žena s úšklebkem. Podotýkala na výraz Narcissy. ,,Luciusi," pozdravila ho potřesením ruky.
,,Madelaine," kývl hlavou na pozdrav.
,,Koho to máš s sebou?" nadzvedla tázavě obočí a pohlédla za něj.
,,To je má dcera. Cassiopeio, to je má sestra Madelaine," oznámil ji.
,,Dobrý den," pozdravila ji s úsměvem.
Její teta se také usmála, ale ne tolik, protože ji dívenka někoho hrozně moc připomínala. Ty vlasy, ty oči, ten postoj, jakoby to už někde viděla. Z přemýšlení ji vytrhl Lucius, který ji právě představoval svého syna.
,,Draco, tohle je Madelaine," ukázal na ženu za ním.
,,Dobrý den," pozdravil ji krapet otráveně. Celý Lucius. Pomyslela si.
,,Výborně, pojďte dál," otevřela dveře dokořán a nechala Malfoyovi vstoupit do haly.
Nechala je si odložit a sama pokračovala do jídelny. Uprostřed stál obrovský oválný stůl, okolo něj bylo osm židlí. Madelaine se posadila na jednu z nich a vyhlížela z okna, kdy dorazí i Remus s Carinou.
,,Trochu zvláštní mít tu tolik židlí, nemyslíš?" ozvala se Narcissa ode dveří. Vypadala nervózně.
,,Dřív měla každá z nich svého majitele. Čtyři z nich jsou mrtví, dva zavření v Azkabanu, jeden nešťastný a jeden už tu sedí," odvětila ji a napila se ze svého šálku s čajem. ,,To jediné zbylo z domu Cruxe Weasleyho," doplnila se.
,,Kdo to byl ten Crux Weasley?" zeptala se černovlasá dívenka. Madelaine už konečně zjistila, komu je tolik podobná - Bellatrix Lenstrageové.
,,Nemanželský syn mého praděda, lépe řečeno prastrýc," odpověděla ji po chvíli.
,,A to to byl Weasley?" podivil se blondýn.
,,Ano, Draco, byl," přikývla.
Poté nastalo naprosté ticho, které rozrazil, až něčí příchod. Byl to malý černovlasý chlapec s bouřkovýma očima. Kdyby nebyl Sirius dospělý, dala by Narcissa ruku do ohně za to, že je to on. Byl naprosto stejný.
,,Mami,'' oslovil Madelaine a rozešel se k ní.
,,Ano, Cruxi?'' usmála se na něj vřele.
,,Můžu jít ven?'' zeptal se, když stál vedle ní a prohlížel si hosty.
,,Samozřejmě, dávej na sebe pozor,'' přikývla a dala mu pusu do vlasů.
Chlapec se ale k odchodu příliš neměl. Ještě chvíli si Malfoye prohlížel a poté se ke své matce nahnul. ,,Kdo to je?'' zašeptal ji do ucha.
,,Povím ti to potom,'' mávla nad tím rukou.
,,Dobře,'' přikývl a jako nimbus vyletěl ven.
,,Tvůj syn?'' zeptal se ji Lucius.
,,Ano,'' přikývl.
,,Připomíná mi jeho otce,'' vložila se do rozhovoru Cissa.
,,To tak většinou bývá, že jsou děti podobné svým rodičům. Tvoje dcera je spíš ale jako Bellatrix,'' ušklíbla se.
,,Má geny Blacků,'' pokrčila nad tím rameny.
Lucius vycítil to napětí a proto se rozhodl změnit téma. ,,Byl jsem navštívit Gemini.''
Madelaine vykulila oči. ,,Cože jsi byl?'' vyhrkla.
,,Stejnou reakci měla i na to, že jsem tě kontaktoval,'' zavrtěl nevěřícně hlavou. ,,U soudu řekla, že si nepřeje, aby její dcera věděla, kdo ona sama je. Teď ale po tolika letech změnila názor,'' oznámil.
,,Já ti nevěřím,'' zavřela hlavou. Věřila by tomu, že Gemini změnila názor, nevěřila tomu, že za ní byl.
,,Tohle mi podepsala, a hádat se nemůžeš, ten podpis je její a moc dobře to víš,'' podal ji popsaný pergamen.
Celý ho sjela pohledem a poté vrátila Luciusovi. ,,Fajn. A co jinak říkala?'' nadzvedla zvědavě obočí.
,,Už nic. Byla unavená a hlavně zničená.''
Madelaine probodla Luciuse pohledem a poté se znovu napila čaje.
,,A potkal jsi tam i-''
,,Blacka?'' doplnil ji a ona lehce přikývla. ,,Ne, ale podle Gemini, už se z té cely ani nic neozývá, občas s ní prohodí pár slov a jinak sedí a kouká do zdi,'' pokrčil nad tím rameny. ,,Zbláznil se, nejspíš.''
,,Nikdy ti to neodpustím,'' řekla tiše s pohledem upřeným na něj. ,,Víš kolika lidem si pro svůj blahobyt zničil život?'' nadzvedla podrážděně obočí.
,,Upřímně? Ne, nevím.''
Cassiopeia a Draco, kteří je po celou dobu poslouchali se občas i zděsili toho, co slyšeli. Věděli, že jejich otec není žádný anděl, i když se mu jeho vzhled podobal, ale i tak je to zasáhlo. Vždy ho viděla jako čestného muže. A nyní tu poslouchá, kolik lidských životů zničil. Nelíbilo se ji to.
~
,,Tati, pojď, Madelaine nás čeká,'' opřela se Carina o futra a pohlédla na Remuse. V rukou svírala dopis od její tety.
Hnědovlasý muž se neochotně zvedl ze sedačky a položil knihu na stůl.
,,Už jsme tam měli být, tak trochu rychleji,'' popoháněla ho.
,,A proč nás chce vůbec vidět?''
,,Prý s námi potřebuje něco probrat, hlavně se mnou,'' sjela pohledem dopis od zhora až dolů, ,,a prý přijede její bratr,'' pozvedla lehce obočí.
,,Cože?'' vyhrkl a vytrhl ji psaní z ruky.
,,Vždyť ona nemá bratra,'' zamračila se Carina.
,,No, nemá,'' přikývl nervózně Remus.
~
,,Ahoj,'' pozdravila Madelaine Carinu a pustila ji dovnitř. Hned za ní stál dívčin otec. ,,Remusi.''
,,Mad,'' kývl hlavou na pozdrav. ,,Proč je tu Malfoy?'' zeptal se ji šeptem, protože před nimi byla stále jeho dcera.
,,Chtěl s námi něco vyřešit,'' odvětila. Když viděla, jaký odpor v Remusovi byl, jen nad tím protočila očima. ,,Carino, běž do jídelny,'' pokynul blondýnce.
Ta přikývla a pomalu zamířila pryč. Po chvilce už tam byli opět sami.
,,Mluvil s Gemini. Změnila názor, chce, aby se o ni Carina dozvěděla,'' otočila se k němu.
,,Nemůžeme mu věřit,'' namítal.
,,Můžeme, podepsala mu svolení. Ukázal mi ho a ten podpis je rozhodně její.''
,,Já nechci, aby se to dozvěděla, nechci, aby byla jako ona.''
,,Nebuď sobec. Je to její život, nemáš právo ji diktovat, co má a nemá dělat,'' oznámila mu.
~
Mezitím se Carina objevila v jídelně, kde byli Malfoyovi. Hned jakmile ji Lucius uviděl, ztuhl. Nevypadala jako její matka. Vypadala jako někdo, koho neměl rád ještě víc. Jeho sestřenici Afroditu. Ten obličej, ty rysy, a zajisté až dospěje, bude mít i stejné křivky, jako ona.
Carina si je všechny pečlivě prohlédla a poté se rozhodla pozdravit. ,,Dobrý den.''
,,Dobrý, Carino,'' pozdravil ji blondýn.
,,Odkud mě znáte, pane?'' nadzvedla obočí a doufala, že se ona tajemná rodina představí.
,,Lucius Malfoy,'' představil se.
,,Těší mě,'' potřásla si s ním rukou.
Narcissa na ni koukala snad ještě překvapeněji, než Lucius, neměla ráda Afroditu, ale zároveň ji byla Carina sympatická.
,,Tohle je moje žena, Narcissa, dcera a syn, Cassiopeia a Draco,'' dopředstavil i zbytek rodiny.
,,Těší mě,'' usmála se na ně. ,,A co tu děláte?'' zeptala se jich.
,,To už ti řekněme my,'' ozvala se ode dveří Madelaine s Remusem za zády. Ten vypadal naštvaně a dotčeně. Madiny slova ho ranila.
Posadili se ke stolu a Lucius na svou sestru kývl, aby začala. ,,Carino, pamatuješ, co jsme ti řekli o tvé matce?" zeptala se blondýnky.
,,Ano," přikývla zmateně.
,,Nebyla to pravda. Nebyla to bystrozorka, nebyla mudlorozená a už vůbec není mrtvá," pustila se do vyprávění. Její neteř na ni nechápavě koukala. ,,Jmenuje se," na chvíli se odmlčela a nejistě pohlédla na Luciuse, ,,Gemini Hydrus Malfoyová."
Carina otevřela pusu dokořán. Ta čarodějka, která zabila vlastní matku, strýce a tetu má být její máma? Ta, co je zavřená na doživotí v Azkabanu? Ta, co pochází z rodu, který měl blízko k Vy-víte-komu?
,,Lucius je její dvojče," doplnila se.
,,A, a, a ty jsi její sestra nebo ne?" nadzvedla zmateně obočí.
,,Ano, ano jsem," přikývla.
,,Merline," zamumlala Carina skoro neslyšně. ,,Takže, takže, on je můj strýc," ukázala na Luciuse, ,,ona moje teta, on můj bratranec a ona moje sestřenice?"
,,Ano," přikývli všichni.
Byla zmatená a překvapená. Myslí ji létalo spousta otázek. Proč ji to tajili? Proč ji to její táta tajil tolik let? Nakonec se otočila ke svému otci. ,,Proč jsi mi to neřekl dřív?"
,,Kdyby bylo po mém nikdy bych ti to neřekl," odvětil s pokrčením ramen.
,,A proč?" podivila se.
,,Tvoje matka mi zlomila srdce, zbaběle utekla a když se znovu objevila jen mi dala tebe, nic víc. A zřejmě zabila svojí rodinu, kterou nesnášela a celá léta říkala, jak není jejím členem, ale tímhle si svoje příjmení právem zasloužila. Nechci abys skončila jako ona, co hůř, jako oni," pokynul hlavou k Malfoyovým a zvedl se ze židle a zamířil pryč.
Lucius s Narcissou ho obdarovali úšklebkem. A Cassiopeia s Dracem jen nechápavě hleděli na svého nově objeveného strýce.
,,Kam jdeš?" zeptala se ho Carina.
,,Pryč, a ty bys měla taky," oznámil ji. ,,Já se tě jen snažím ochránit před tím, co by ti mohlo ublížit."
,,Vážně?" ušklíbla se. ,,Nedaří se ti to a víš proč?" položila mu otázku, na kterou odpověděl nesouhlasným zavrtěním hlavou. ,,Protože mě nechráníš před tebou samotným," řekla mu s nenávistným úšklebkem, obešla ho a zmizela v druhém patře.
,,Vidíš, Remusi," ozvala se Madelaine. ,,Dovol, abych ti zopakovala má slova. Nediv se, až tě ta holka začne nenávidět stejně Gemini svoje rodiče, protože k tomu bude mít důvod. A vidíš, co se stalo? Tvoje dcera tě tímhle zavrhla, jsi na sebe pyšnej?" nadzvedla obočí.
,,Madelaine, pořád jsem její otec, musí se vrátit domů. Jsem její zákonný zástupce," namítal.
,,Gemini taky utekla od svých rodičů ke Cruxovi."
,,Ale jí bylo patnáct, navíc měla kam jít. Proč by byla u tebe? Je tu dost často,"
,,Abych řekl svůj názor," ozval se Lucius. ,,Myslím, že jí bude všude lépe, než u tebe, není u tebe šťastná. Stejně jako Gemini v Malfoy Manor."
Remus se zatvářil ublíženě. Vždy se snažil být dobrým rodičem, ale on sám měl jen matku a ta už je několik let po smrti. Neměl žádný vzor. Po dlouhé chvíli ticha se znovu otočil k odchodu. Zastavil se až u dveří. ,,Sbohem."
~
Ahoj všichni,
původně jsem chtěla udělat z Luciuse trochu hajzlíka, ale těch tu bude tolik, že ho prostě musím dát k těch hodnějším, aby si odčinil své hříchy z prvního dílu.
Jak se vám zatím příběh líbí? Jak si myslíte, že dopadne shledání Malfoyových s Madelaine a Remem?
S přáním dobrého dne, Madelaine.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top