|28.6.1991|

,,Rád bych vám všem chtěl popřát hezké a hlavně klidné prázdniny bez žádného úrazu!'' oznámil Albus Brumbál, když byl už skoro u konce své závěrečné řeči. ,,Našim nejstarším studentům ze sedmých ročníku přeji mnoho úspěchů v životě, který nastane hned poté, co opustí bradavické pozemky. Mám pro vás i malou radu, nezoufejte, pokud se nebudou vaše cíle vyvíjet podle vašich představ, vždy to nějak dopadne - to jsem kupříkladu říkal já, když jsem skládal zkoušky NKÚ a OVCE,'' řekl s pobaveným úsměvem. Síni se rozezněl smích. ,,Žijte své životy naplno a nezabírejte se zbytečnostmi. To je snad vše, co jsem chtěl říct. Teď už vás jen čeká dlouhá cesta domů a poté zasloužené volno. Užívejte ho s rozumem!'' S těmito slovy se se svými studenty rozloučil a opět si sedl, zatímco se ostatní začali zvedat.

,,Holky, slibte mi, že budete psát,'' oznámila tmavovlasá Winnonet dojatě. ,,Jinak to nepřežiju!''

,,No to se vůbec neboj, budu ti psát každý den,'' zasmála se Cassiopeia a Níké začala horlivě přikyvovat.

,,Všechny si musíme psát každý den,'' oznámila blonďatá Antonia Ambrosiová, ,,protože bychom to jinak nepřežily.''

Všechny dívky se rozesmály a hromadně objaly. Byly opravdu dobré kamarádky a doufaly, že jim toto přátelství vydrží, co nejdéle.

~

,,Grusi?'' zakřičela Gemini z plných plic do své ložnice. Stála ve sprše. Byla ji strašná zima a nemohla najít ručník.

,,Ano?'' objevil se blondýn ve dveřích a sjel její nahé tělo pohledem. ,,Co se děje? Jsi celá žhavá?'' uchechtl se.

,,Vtipnej jako vždycky,'' ušklíbla se. ,,Potřebuju ručník.''

,,A kde by měl být?'' pozvedl tázavě obočí.

,,Ve skříňce pod umyvadlem,'' odvětila a přejela si dlaněmi po rukou, aby se trochu zahřála. Grus mezitím vytáhl ručník a podal ji ho. ,,Děkuju moc,'' usmála se na něj a políbila ho děkovně na tvář.

,,Nemáš zač,'' zazubil se a opět zamířil do ložnice, aby ji nechal se usušit. Svalil se na postel a z nočního stolku sebral svou hůlku a malý pergamen s nákresem. Chvíli ho pozoroval a poté začal hledat místo na pravé ruce, kam by své nové tetování umístil. Nakonec vybral předloktí, které bylo narozdíl od toho levého o poznání pustější a dal se do práce.

A co že to vůbec tetoval? Ženské nahé tělo. A komu jinému by mohlo patřit, než čarodějce, která mu znovu ukázala smysl života.

,,Co to děláš?'' pozvedla tázavě obočí Gemini, když vyšla z koupelny ve svém černém županu, který nosila pomalu častěji, než oblečení. Jindy by Grus prohodil jejím směrem nějakou nevhodnou poznámku, ale teď ne.

,,Vidíš, ne?'' uchechtl se. Nechtěl moc mluvit, protože by mohl udělat chybu a ta se jen horko těžko odstraňovala - vlastně odstranění bylo i vcelku bolestivé.

Gemini se posadila za něj a náhledla mu přes rameno, aby viděla, co dělá. ,,Vážně?'' zeptala se pobaveně. ,,Čí tělo to je?''

,,Zkus hádat,'' usmál se, když svou práci dokončil. Přejel po novém tetování bříšky svým prstů a pohlédl na svou přítelkyni. ,,Tvoje.''

,,Nemám já náhodou menší prsa?'' zasmála se a začala jeho pravé předloktí zkoumat.

,,V žádným případě,'' zakroutil nad tím nesouhlasně hlavou a omotal svou ruku kolem jejího pasu, díky čemuž si ji posadil do klína. ,,Víš, že vy ženský samy sebe v zrcadle vidíte jako odpudivý příšery?''

Gemini jeho kousavá poznámka rozesmála natolik, že ji pomalu tekly i slzy z očí. ,,V tom případě vy chlapi všechno třikrát zvětšujete,'' oznámila a prohrábla mu delší světlé vlasy.

,,No dovol,'' zašklebil se a lehce ji plácl po stehně.

,,Taky si vše dokazujete hrubou sílou,'' pokračovala. ,,Tak nad tím tak přemýšlím - změnil ses ty vůbec?'' zasmála se.

Grus ji pohladil po tváři a přitáhl do něžného polibku. A když se od ní odtrhl, dodal: ,,Moje mladší já by tě akorát zneužilo, že by sis ani nemohla sednout,'' dodal s naprostou lehkostí v hlase jako kdyby předříkával postup k nějakému lektvaru.

,,Sem tam ještě naháníš hrůzu,'' zašeptala a položila mu hlavu na rameno.

,,Ale nikdy už bych ti nedokázal ublížit, Gemini,'' řekl tiše a majetnicky si ji k sobě přitáhl blíž, až si nakonec lehl do hromady polštářů a nechal Gemini, aby se o opřela.

,,I kdyby si musel?'' pohlédla mu do tváře s obavou v očích.

,,I kdybych musel, tak bych to neudělal,'' zavrtěl nad tím hlavou. ,,Vím, že jsem byl grázl a choval se k tobě strašně už od mala, ale jak člověk stárne, pár věcí si začne uvědomovat.''

,,Jako třeba?'' vyzvídala. Přetočila se na břicho a hlavu podepřela dlaněmi.

Grus přemýšlel, jestli to má opravdu říct. Ani jeden z nich to ještě neudělal a to i přesto, že spolu byli už více, jak sedm měsíců. A že to bylo bezpochyby nejkrásnějších sedm měsíců jeho života. Nakonec v sobě našel odvahu a zhluboka se nadechl. Pohlédl do těch laskavých modrých diamantů a zašeptal: ,,Jako třeba to, že tě strašně moc miluju.''

Gemini se v tu ránu rozzářily oči štěstím. Do dnešního dne měla ještě o Grusovi spoustu pochyb, ale ty všechny zmizely jen, co onu větu vyslovil. Pohladila ho po tváři a usmála se. V očích se ji zaleskly slzy. ,,Nevěřila bych, že to někdy řeknu, ale taky tě miluju.''

Grus ji pohladil po zádech a přitáhl do dlouhého a vášnivého polibku, který byl jen třešničkou na dortu tohoto krásného rána. Teď oba cítili, že už jim nic na světě nechybí.

~

Serpens hleděl se závistí v očích na svou mladší sestru, která si s úsměvem na rtech povídala s jejich otcem o uplynulém školním roce. Sem tam se mu v mysli vynořily vzpomínky na jeho rané dětství. Občas si vzpomněl na to, jak si s ním černovlasý čaroděj hrál, když byl malý. Čím starší byl, tím více však začal přemýšlet o tom, že ten usměvavý a šťastný muž z jeho vzpomínek ani nebyl Rabastan Lestrange. Dle jeho matky v jednom kuse pracoval a domů chodil jen spát.

Takže, kdo byl ten tajemný muž s laskavýma očima, který se k němu choval jako k vlastnímu synovi?

Pohlédl na svou matku. Ta zase debatovala se Styx o profesorovi Fominovovi, který pil krev nejen jí, ale i Minor. Ta hned po příjezdu ze školy zmizela Merlin-ví-kam do rozlehlé zahrady.

Připadal si tu sám. Neměl bratra ani bratrance, který by s ním žil. Leonid bydlel na Ukrajině a z druhé části rodiny byli všichni, až na Carinu, moc malí.

,,Mami?'' oslovil Afrodité, která se na něj s úsměvem podívala. Jestli něco milovala, byly to zajisté její děti (a poslední dobou i její manžel).

,,Ano, zlato?''

,,Mohl bych si s tebou o něčem popovídat?'' pozvedl tázavě obočí. ,,O samotě,'' doplnil šeptem.

,,No jistě,'' přikývla a zvedla se ze sedačky. Omluvila se Styx (ta si přisedla k Níké a Rabastanovi a začala si povídat s nimi) a zamířila se svým synem do horního patra, kde měl pokoj. Serpens se posadil na postel a sklopil hlavu. ,,Stalo se něco?'' strachovala se.

,,No, ne - teda ano - teda...,'' brblal stále dokola.

,,Serpensi, víš, že mě to můžeš říct?'' usmála se na něj a posadila se vedle něj, aby ho mohla obejmout kolem ramen. ,,Mluv.''

,,Víš, občas si vzpomenu na svoje dětství, když jsem byl opravdu hodně malý a často v těch vzpomínkách narážím na jednoho muže,'' začal a pohlédl do nejistých očí své matky. ,,Trávil semnou spoustu času a nemyslím si, že by to byl zrovna otec, sama si říkala, že nebyl moc doma, a proto mě to zaráží,'' řekl tiše.

Afrodité sklopila hlavu a pohlédla na špičky svých bot. Tušila, že jednou svému synovi pravdu bude muset říct, ale nečekala, že tak brzo. ,,Víš, Serpensi, já....''

,,Neboj se, mami, řekni to,'' usmál se a lehce stiskl její ruku.

,,Ten muž, na kterého si pamatuješ je tvůj... skutečný táta,'' zašeptala.

Mladému Lestrangeovi, teď už vlastně bezejménovi, spadla brada. ,,A-a-a kdo to-to je?'' vykoktal jen.

,,Nemyslím si, že to chceš slyšet, nedopadlo to s ním zrovna růžově,'' oznámila a zastrčila si pramínek vlasů za ucho.

,,To je mi jedno,'' mávl nad tím rukou.

,,Je to... Sirius Black,'' zašeptala, aby je nikdo neslyšel.

,,Jako-jakože ten vrah?'' podivil se. ,,Vždyť v mých vzpomínkách je hodný a milý a-''

,,Vždycky takový byl, jen byl ve špatný čas na špatném místě,'' objala ho.

,,A nebyla náhodou teta Madelaine vdaná za Siriuse Blacka?'' pozvedl tázavě obočí.

,,Ano, byla,'' přikývla.

,,A ona to ví?'' ptal se dál. Afrodité znovu přikývla. ,,Takže Meghan s Cruxem jsou moji nevlastní sourozenci?''

,,Ano,'' šeptla.

Poté nastalo asi tří minutová chvíle ticha, během které nově nabité informace Serpens vstřebával. ,,A jak se to vůbec stalo, mami?'' zeptal se nakonec.

,,Byla to nehoda,'' odvětila, ale když viděla, jak se tváří, svou odpověď pozměnila. ,,Tím nechci říct, že bys byl chyba, to ne, jen mi bylo teprve šestnáct, když se to stalo a já na to nebyla úplně připravená. Tvůj otec, teda Rabastan, byl z toho celý rozčarovaný, protože si představoval, že budeme cestovat za jeho prací a to s miminkem moc ne-''

,,On to neví?'' skočil ji do řeči.

,,Ne, naštěstí ne,'' zavrtěla nad tím hlavou, ,,a ocenila bych, kdybys mu to neřekl. Konečně se věci mezi mnou a Rabastanem vyřešili. Skončila spousta špatných věcí a jsme konečně normální pár. Tohle by byl akorát hřebík do rakve.''

,,Neřeknu mu to, jen to bude zvláštní říkat mu tati, když jím není a bude i zvláštní, když mi budou říkat Lestrangi, když v sobě nemám jejich krev,'' oznámil skleskle, ,,protože já jsem vlastně Black.''

,,Ale pořád v sobě máš Malfoye, zlato, a taky Blacka,'' políbila ho do vlasů. ,,A i kdyby ne, jsi hlavně můj, i když musím uznat, že se o tebe tenkrát Sirius staral ukázkově.''

,,A řekneš to někdy Rabastanovi?'' pozvedl tázavě obočí.

,,Někdy ano, ale ne teď.''

Serpens chápavě přikývl a vtáhl svou plakající maminku do objetí. Nechtěl ji rozbrečet. ,,Mám tě rád, mami, moc.''

,,Vždyť já tebe taky, zlatíčko.''

~

,,Iljiči?'' zaklepala Minor na dveře od malé chatky na okraji rozlehlých zahrad. Nikdo se zevnitř neozýval, i když věděla, že tam musí její kamarád lomeno milenec být. Nakonec vytáhla klíč a odemkla, aby mohla vstoupit dovnitř.

Rozhlédla se po místnosti a pohlédla na rozbordelařenou postel. Dozajista v ní Iljič spal. Založila si ruce v bok a nasupeně přivřela oči. Její tok myšlenek přerušilo hlasité přemístění za ní a následné chycení okolo pasu a vtáhnutí dovnitř.

,,Loskove, ty jeden kreténe,'' zasmála se zelenovlasá dívka a otočila se k němu čelem. Blondýn svou nohou zabouchl dveře, aby si nikdo nevšiml, že vevnitř někdo je.

,,Člověk by čekal, že na mě budeš milá,'' usmál se a sjel svou rukou z pasu níž k jejímu pozadí, které lehce zmáčkl.

,,Chabý,'' odfrkla si a vjela mu rukou do světlých dlouhých vlasů. ,,Řekni mi, jakou vlasovou kosmetiku ty používáš, že máš tak hebký a kvalitní vlasy?''

Chlapec před ní se rozesmál a přitáhl si ji k sobě blíž. ,,Je někde v koupelně.''

,,Hmm...,'' zabručela a naoko zamýšleně na něj pohlédla. ,,Ty se mě snažíš nalákat do koupelny a při první možnosti mě ohnout o umyvadlo, ne?'' uchechtla se a lehce ho od sebe odstrčila. ,,Tebe ten Kruval doslova zkazil.''

,,Za to ty jsi počestná dívka,'' odvětil a svalil se do křesla před krbem. Pomocí hůlky rozdělal oheň, ne kvůli teplu, ale světlu. Byla už tma.

,,Já jsem byla, dokud jsem tě s Ianem neodtáhla na ošetřovnu,'' oznámila a podívala se ven z okna, ,,protože potom jsme se začali bavit a já hulit,'' zašeptala.

,,Pojď sem, Minor,'' pokýval Iljič hlavou. Mladá Malfoyová k němu pomalu přistoupila a nakonec si sedla do jeho klína. ,,Aspoň vidíš, co všechno se dá během roku změnit.''

,,Pravda,'' přikývla. ,,Ještě před rokem bych si myslela, že jsem asexuál.''

,,Proč?'' zeptal se pobaveně a pohladil ji po stehně.

,,Protože se mi nikdo nelíbil, nikdo mě nepřitahoval, prostě nic,'' pokrčila nad tím rameny, ,,vlastně se ani žádnej kluk o nic nesnažil.''

,,Protože máš image ledový královny,'' pohladil ji po bocích, načež se Minor lehce usmála a přejela mu dlaní po hrudi. ,,Ale je snadný dostat se přes ten počáteční led, když víš, jak na to.''

Minor ho pohladila po tváři, na které rostlo už celkem husté strniště. ,,Co vlastně bude teď, když si dokončil školu?''

,,Asi nic,'' odvětil. ,,Jeden můj kámoš mi sice nabízel nějakej kšeft, ale nejsem si tím jistej, proto-''

,,Jakej?'' skočila mu do řeči.

,,Je v tom tráva,'' poškrábal se na zátylku, načež se Malfoyová tiše zasmála. ,,Co je?''

,,Pamatuješ, jak jsem si dělala z Todorova srandu, že dřív, než on bude mít svoje casino já budu mít pod palcem kouzelnický podsvětí a ty budeš dealer?'' dloubla ho do ramene.

,,Jo,'' přikývl.

,,Asi bych na sobě měla začít pracovat,'' prohrábla si vlasy, až jimy Iljiče polechtala v obličeji.

,,V kolik odtud budeš chtít odejít?'' pozvedl tázavě obočí a podíval se na hodiny nad krbem.

,,Chceš se mě už zbavit?'' podivila se.

,,Právě naopak,'' usmál se a přitáhl si ji do polibku.

,,V tom případě jak dlouho budeš chtít,'' zašeptala a znovu ho políbila.

~

Už tři hodiny probíhal zápas mezi Montroseskými strakami a Holyheadskými harpyjemi. Střílel se jeden gól za druhým a o napínavé chvíle nebyla nouze. Ovšem chytači těchto dvou týmu měli podobné schopnosti a tak stále nedokázali zlatonku ulapit.

Carina seděla spolu se svou matkou na tribuně a fandila, jak mohla. Vždycky ji udivovalo, kolik lidí famfrpál miluje. A hlavně kolik lidí miluje ty hráče! Celý stadion křičel jméno kapitána, Kiliana Zeba, černovlasého střelce, který Straky několikrát připravil na Mistrovství světa, že se ostatní týmy ani nedokázaly rozkoukat a už měly gól.

,,Vypadá to, že chytač Strak, Wodrow Sparkles, spatřil zlatonku! Ale harypyje Mary Douglesová je mu v pátách! Tohle bude ještě napínavé!'' křičel komentátor, který si musel po celou dobu zápasu udržet svou nestrannost, což bylo opravdu složité.

,,WO-DROW, WO-DROW, WO-DROW!'' povzbuzovali svého chytače fanoušci. Carina se svou matkou jen s úžasem sledovala všechny kouzelníky na tribunách. Bylo to šílené. Všichni křičeli, tleskali, pištěli, ale hlavně povzbuzovali.

,,Už to skoro je!'' zakřičel komentátor a poté se z plných plic rozkřičel na celý stadion: ,,WODROW SPARKLES CHYTIL ZLATONKU! MONTROSESKÉ STRAKY ZVÍTĚZILI NAD HOLYHEADSKÝMI HARPYJEMI DVĚ STĚ PADESÁT KU DEVADESÁTI!''

Hráči obou týmů si mezi sebou potřásli rukama a přátelsky poplácali po ramenou. Poté už jen ve svých formacích létali kolem tribun a vychutnávali si svou výhru.

,,Víš, mami,'' otočila se Carina na hnědovlasou Gemini, která stále tleskala, ,,jednou bych tam chtěla létat s nima,'' pokynula hlavou ke Strakám.

,,To je hezký sen,'' usmála se a objala ji kolem ramen, ,,ale těžko splnitelný.''

,,John Bradly si to taky myslel a podívej, kde je teď,'' pokynula hlavou k hnědovlasému brankáři Strak, který se právě smál na všechny strany a povídal si s kapitánem družstva. ,,To samý říkala i Madam Maxime,'' zašklebila, ,,ale počkej, já ty čarodějnici ukážu, že to zvládnu!''

~

Tak a teď už jen Epilog!
Touhle kapitolou jsem tak nějak chtěla uzavřít pár drobných kapitol, které jsem v téhle knize načala - Gruse s Gemini, Serpense se Siriusem a taky Iljiče s Minor. A taky Carininu lásku k famfrpálu.

Snad se vám kapitola líbila, s přáním dobrého dne, Madelaine.