,,Tak na zdraví,'' zvedli oba dva sklenku s vodkou do úrovně očí a poté ji vyklopili do svých hrdel.

Iljič položil panáka na bar a rozhlédl se kolem. Věděl, že žádný sedmák mu marihuanu nesebral, protože měl každý svou a když už neměl, tak se zeptal - to bylo takovým nepsaným pravidlem.

,,Myslím, že to bude někdo z mladších ročníků,'' oznámil rozhodně blondýn a pohlédl na Minor.

,,Soudě dle čeho?'' pozvedla tázavě obočí.

,,Dle zkušeností,'' pokrčil nad tím rameny, ,,starší se zeptají, vždycky.''

,,A kdo si myslíš, že to bude?'' ušklíbla se.

Iljič nad tím pokrčil rameny. Rozhlédl se po obrovské místnosti. Uprostřed byl parket a po stranách křesílka se stolky. Většina sedmáků seděla u sebe nalevo od nich, takže se podíval do prava.

,,Není s tebou náhodou támhlenten krypl v ročníku?'' pokýval hlavou v chlapci s pískově hnědými vlasy, který si balil cigaretu a koukal do všech stran, jestli ho někdo nevidí.

,,Jo, je,'' přikývla, ,,Denis a ložnici má naproti vám.''

,,Má trávu,'' oznámil.

,,Seš si jistej, že je tvoje?'' zastavila ho předtím, než se za ním vydal. ,,Může jí mít odkudkoliv.''

,,Jen si s ní popovídám a podle toho uvidím,'' odvětil s úšklebkem.

,,Víš, že když jde o trávu, tak se chováš, jak Bognatov?'' uchechtla se a podala mu dalšího panáka. ,,Tady máš  na posilněnou.''

,,Díky,'' zamumlal a kopl ho do sebe. Poté se zhluboka nadechl a vykročil směrem k nim. V půli se však zastavil a pokynul Minor, aby šla s ním.

,,Když myslíš,'' zasmála se a zamířila k němu. Oba dva se znovu rozešli směrem k Denisovi Abrahamovi, který už si chtěl zapálit.

,,Nazdar,'' pozdravil ho Iljič a opřel se o stůl.

Mladý Zlobovik hlasitě polkl a podíval se na něj. ,,Ahoj?''

,,Kde jsi vzal tu trávu?'' zeptala se ho Minor.

,,No... já...,'' zadrhával se. ,,Když... já....''

,,Představ si, že mi dneska někdo ukradl celkem dost gramů z mojí slušný zásoby a já se snažím zjistit kdo. Nevíte o někom?'' sjel pohledem všechny jeho kamarády nekamarády.

,,No... ne...,'' zavrtěli nad tím hlavou. Rozhodně se nechtěli pouštět do války se sedmákem.

,,Já bych věděl,'' oznámil a probodl ho pohledem.

Denis rázem ztuhl a podíval se na své spolužáky. Věděl, že je nahranej. ,,Nebyl jsi tam, abych se tě zeptal a já-''

,,To tě neopravňuje k tomu mi ji jednoduše ukrást,'' oznámil, když ho držel za lem trička.

Abraham začal rychle přemýšlet, jak by se jeho pěstem mohl vyhnout. ,,Dám ti prachy!'' nabídl.

,,Neříkej a kolik?'' ušklíbl se.

Denis se zamyslel. Asi nakolik mu vystačí kapesné. Nebyl z chudé rodiny. ,,Dva tisíce rublů,'' odpověděl po chvíli.

Minor se uchechtla. ,,Za jedno brko celkem dost.''

,,Nechci s tebou mít problémy,'' pronese Abraham. ,,Ber je, kámo.''

,,Nejsem tvůj kámoš,'' oznámí Iljič, ,,ale fajn, zítra mi ty prachy dáš.''

,,Budeš je mít,'' přikývl. Blondýn ho rázem pustí a jemu se okamžitě uleví. Setře si pot z čela.

,,Tak si to svoje brko za dva tisíce rublů vychutnej,'' uchechtl se Iljič a spolu s Minor zamířil zpět k baru.

,,Víš, že se tohohle dá využít?'' podívala se na něj Minor. ,,Kdyby ti měl platit každej za trávu, kterou si mu dal, tak máš spoustu peněz.''

,,Vím,'' přikývl. ,,Ale teď nad tím nechci přemýšlet, jdeme pít.''

,,Tak jo,'' usmála se

Oba dva si sedli zpět k baru. Před nimi se rázem objevila láhev s kruvalským oblíbeným nápojem - vodkou. Nalili si do svých panáku, přiťukli a kopli ji do sebe. A takhle to opakovali znovu a znovu a znovu a znovu, dokud oba neviděli svět v opileckém filtru.

,,Nevíš, kam šel Ian?'' pozvedl Iljič obočí a rozhlédl se po místnosti.

,,Naposledy jsem ho viděla s tou holkou ze Strašnovíru, jak se jenom jmenuje...,'' zamyslela se. ,,Ni-Ni-Nina Seli-dál nevím.''

Blonďatý Loskov se zplna hrdla rozesmál, až se na něj ostatní studenti otočili, jestli je v pořádku. ,,Ty už máš dost,'' sebral ji pánaka, kterého právě naplnila dalším alkoholem a vypil ho místo ní.

Minor na něj koukala s otevřenou pusou. Potom jako blesk slezla z barové židličky a chtěla Iljičovi dát pohlavek za to, že sáhl na její pití.

,,Zas se až tak moc nestalo,'' uchechtl se a ruku chytil dřív, než s ní stačila něco udělat.

,,Ty jsi byl taky naštvanej, když ti někdo sebral trávu,'' oznámila s úšklebkem.

,,Jo, to je fakt,'' přikývl a přivřel oči, ,,když už jsem u toho, mám na ní chuť,'' poškrábal se na zátylku a pomalu se zvedl. ,,Chceš taky?'' pohlédl na Minor.

Zelenovláska téměř okamžitě přikývla a po jeho boku se vydala skrz parket ke dveřím. Iljič šel jako první a razil cestu. Minor zahlédla Rommého s nějakou dívkou nalepenou na něm, jak kdyby ho chtěla sníst a Theoddora s již zmíněnou Dianou, která zde byla nejspíš bez doprovodu.

,,Jdeš?'' otočil se na ni Iljič, když si všiml, že stojí a kouká na své dva spolužáky.

,,Jo,'' přikývla a znovu se rozešla. ,,Jen jsem se divila, že Theoddor je zase s Dianou.''

,,Třeba už s Bognatovem není,'' pokrčil nad tím rameny a otevřel dveře ven.

Na chodbě bylo snad o deset stupňů méně, než uvnitř, takže oběma naskočila husí kůže. ,,Tyvole, to je kosa.''

,,Neříkej,'' uchechtla se mladá Malfoyová a zamířila směrem ke Zlobovické věži, která byla na severu. Oba dva šli tiše, dokud neuslyšeli hluboké hlasy mluvící v angličtině.

Minor jeden z nich okamžitě poznala a rychle chytila Iljiče za paži a odtáhla do nejbližšího rohu. Ústa mu přikryla dlaní a zašeptala: ,,Teď hlavně mlč.''

Hlasy se přibližovaly a Minor věděla, že oba dva budou v háji, jestli je ředitel Karkarov se svou návštěvou uvidí. Stáli za obrovským sloupem a díky slabému světlu pochodně, jejich tmavému oblečení a tělech natisklých na sobě nebyli vidět.

,,Gemini s tím konečně souhlasila, takže bych začal ten přestup konečně řešit,'' oznámil blonďatý Lucius Malfoy, který se sem do Kruvalu přemístil v nočních hodinách, aby Igora nerušil během vyučování. ,,Ta holka je na zabití a potřebuje nad sebou pevnou ruku.''

,,To nebude problém, jen musí složit zkoušky v ruštině,'' odvětil Igor a zastrčil si ruce do kapes. ,,A jestli ji půjde stejně jako zbytku rodiny, nebude to problém.''

,,Dobře,'' přikývl.

,,A taky by to chtělo nějakou malou provizi za rychlé vyřízení,'' oznámil kruvalský ředitel a odkašlal si.

,,A kolik by sis představoval?''

,,Dva tisíce galeonů by mohlo stačit,'' odpověděl mu po chvíli.

,,Máš je mít, ale říkám ti, že jestli tu holku nenaučíš pořádku, budeš s náma mít problémy,'' varoval ho s falešným úsměvem na rtech. Igor přikývl.

A právě v tuhle chvíli procházeli okolo řady sloupů, přičemž za jedním z nich byli schovaní právě dva Zlobovici.

Minor zavřela víčka a ještě víc se na Iljiče natiskla, aby nebyla vidět. Ten na tu krátkou chvíli přestal i dýchat. Vycházení ven po večerce se u v Kruvalu krutě trestalo vypráskem a ten nikdo nechtěl zažít.

Když se dva zdatní muži vzdálili a zabočili do vedlejší chodby, Minor s Iljičem konečně opustila svůj úkryt.

,,Mám pocit, že jsem naprosto vystřízlivěla,'' řekla tiše a zhluboka se nadechla.

,,Co tu vůbec dělal tvůj bratranec?'' pozvedl tázavě obočí a prohrábl si vlasy.

,,Slyšel jsi, ne? Řeší s ním ten Carinin přestup,'' pokrčila nad tím rameny. ,,A pojď už, můžou se zase vrátit,'' oznámila a strčila do něj, aby se rozešel.

Zbytek cesty do Zlobovické věže ubýhal v naprostém tichu a rozhlížení se na každém rohu, aby náhodou na Karkarova s Malfoyem znovu nenarazili. Když stanuli před obrazem, který sloužil jako vstup do věže, prsty načrtnuli na plátno znamení berana (v jehož měsíci se právě nacházíme) a vstoupili dovnitř.

Na gaučích leželo pár tvrdě spících studentů, co sem jen dovalili a hned usnuli. Hlasitě sice hlasitě chrápali, ale ani jeden druhého nerušili.

,,Merline, ty vypadaj,'' uchechtl se Iljič s pohledem upřeným na ně nepřestávajíc stoupat do schodů do ložnic. To se mu však vymstilo, protože na předposledním schodě zakopl a spadl na tvrdou zem. Bohužel sebou vzal i Minor.

,,Sakra, seš v pohodě?'' zeptal se ihned a podepřel se lokty.

,,Jo... jen to byla šleha,'' oznámila a promnula si čelo. Pomalu se posadila.

,,Nechtěl jsem tě vzít sebou,'' omluvil se jí a vstal. Nastavil ji ruku a pomohl jí na nohy. ,,A teď se jdem zhulit, už mi to chybí.''

Minor se uchechtla. ,,Tak jo,'' přikývla.

Po pár minutách už seděli opření o rám Iljičovi postele a střídavě si potahovali z ubalené cigarety marihuany. V tu chvíli jim přišlo všechno strašně moc vtipné. Neustlaná postel, učebnice pohozené na zemi, okna, skrz které dovnitř svítil měsíc, dokonce i jejich obličeje jim připadali komické.

,,Když si vezmu, že jedinej důvod, kvůli kterýmu jsem si obarvila vlasy z blond na zeleno, bylo naštvat mojí ségru, tak se chci smát nad svojí naivitou. Afrodité má moc tuhej kořínek, to bych musela být celá zelená,'' rozesmála se.

,,To bys vypadala jako... co je zelený?'' zamyslel se. ,,Tahle tráva nebo kobylky.''

,,Kobylky žerou trávu, takže je dost možný, že jsme nějakou odrůdou kobylek, co ji hulí. Na to nesmíš zapomenout,'' připomněla mu a otočila se k němu čelem. ,,Jak se vůbec máš tam uvnitř pod tou kůží?''

,,Už je to lepší,'' pokýval hlavou a vdechl do sebe další dávku kouře. ,,Myslel jsem, že mi bude domov chybět, ale ani ne.''

,,To je fajn slyšet,'' poplácala ho po rameni, ,,je to na tobě vidět, že se máš líp bez toho magora.''

,,To jo... a co ty?'' pozvedl tázavě obočí a opřel si hlavu o rám postele.

,,Nic moc,'' pokrčila nad tím rameny, ,,o Vánocích jsem snad nejvíc mluvila s Rabastanem a to jen kvůli jeho debilním kecům.''

,,Jakejm?''

,,Proč pořád někoho nemám, že je to divný a tak,'' odvětila a promnula si zarudlé oči. Ještě, že na nich dnes neměla stíny ani řasenku.

,,Ani se mu nedivím, je to divný,'' uchechtl se.

Minor se na něj podívala s pozvedlým obočím. ,,Co je na tom jako divnýho?''

,,Já nevím, seš hezká, bejt ty, tak bych mrdal od rána do večera, protože by mě hodně lidí chtělo,'' pokrčil nad tím rameny.

,,Děkuju za kompliment,'' ušklíbla se.

,,Já to nemyslel zle,'' usmál se, ,,akorát si v jistejch věcech prostě chladná, bez emocí, bez instinktů, bez zvířecích půdu a-''

,,Protože mě nikdo nenaučil, jak vyjadřovat emoce,'' skočila mu do řeči. Její hlas zněl zklamaně.

,,Tak by tě to měl někdo naučit,'' oznámil a típl cigaretu do popelníku, který měl na nočním stolku.

,,A to by měl bejt kdo? Ty?'' zasmála se.

,,Třeba,'' prohrábl si vlasy. ,,Páč jsem strarší, vzdělanější a partně citlivější.''

,,Vzdělanější si v jakým oboru, prosímtě?'' uchechtla se. Měla pořád dobrou náladu a chuť se smát.

,,Tak různě,'' odvětil a přejel ji dlaní po stehně. Překvapilo ho, že mu ruku nedala pryč a jednu mu nevlepila - protože přesně to očekával.

Zelenovláska se lehce usmála. ,,Třeba?'' zeptala se ho s pozvedlým obočím.

Iljič se zamyslel. Sjel Minor pohledem a nepatrně přivřel oči, tak jak to dělal vždycky, když byl s nějakou dívkou. Pomalu se k ní naklonil a poté ji políbil. Zelenovlasou dívku tím zprvu zaskočil, ne že ne, ale čím déle pokračoval, tím více se jí to zamlouvalo a ona mu začala polibky oplácet. Tím překvapila nejen sebe, ale i blondýna před ní.

Ten si ji k sobě přitáhl do náručí. Chvíli ji nechal, aby na na něm obkročmo seděla a poté i s ní vstal. Na nohou však dlouho nezůstal, protože téměř okamžitě spočinuli na měkké matraci v jeho posteli, kde už pár studentek noc strávilo. Spolu s jejich zábranami padalo na zem i oblečení a jakýkoliv pud sebezáchovy. Ani jeden si v tu chvíli neuvědoval, že ven pustili něco, co několik měsíců potlačovali.

~

Gemini dojedla poslední sousto své skvělé večeře. Odložila vidličku na stůl a napila se vína.

,,Jak vlastně dopadla ta návštěva Kruvalu?'' zeptala se Carina, která konečně začala po několika dnech zase normálně jíst.

,,Vcelku dobře, ale budeš se muset naučit ruštinu,'' oznámil, ,,což doufám nebude problém, když ji všichni z nás, až ma výjimky umíme,'' pohlédl na svou manželku a své děti, ,,máš to v krvi.''

,,Copak vy dva umíte rusky?'' podivila se Carina a Malfoyovská dvojčata sjela nechápavým pohledem.

,,A co si myslíš?'' uchechtla se Gemini. ,,Pro našeho otce to byl druhý domov. Navíc tam žil jeho bratr a zbytek rodiny.''

,,Aha,'' zamumlala, ,,ale i tak je to fajn, že to vyjde.''

,,A taky si Igor řekl o dva tisíce galeonů,'' oznámil. Carině rázem sousto zaskočilo v krku. To byla obrovská částka - tedy na její poměry. ,,To je dobré, čekal jsem mnohem víc.''

,,To jo,'' souhlasila Gemini. Stejně jako její bratr vyrostla v luxusu a nejvyšší vrstvě kouzelnické společnosti, díky čemuž měla trochu jiné představy o slušné částce peněz.

,,Vždyť to je strašně moc,'' namítala Carina.

,,Lidi jsou schopný říct si o větší provize,'' odvětil a napil se vína, ,,s tím už mám zkušenosti.''

,,Hmm...,'' zabručela. I tak se ji to zdálo moc. Představa, že se bude řediteli lépe živořit díky penězům od jejího strýce byla opravdu nepříjemná.

Gemini už nadále jejich konverzaci neposlouchala. V hlavě ji stále běhala slova, která ji napsala její matka do odpovědi na její dopis.

Chápu jeho i tvé rozhořčení, ale nechte si vše vysvětlit. Dejte mi druhou šanci - stejně jako jste ji dostali vy.

Tak strašně moc se jí ona slova zavrtala v hlavě, až si nakonec řekla, že svého bratra prostě musí přemluvit. ,,Luciusi?'' oslovila ho.

,,Ano?'' odvětil a zvedl hlavu od talíře.

,,Potřebuju s tebou něco probrat,'' oznámila.

,,Jestli sis ten přestup rozmysle-''

,,Ne, to ne,'' přerušila ho s protočením panenek, ,,je to něco úplně jiného.''

,,Počká to po večeři?'' zeptal se otráveně.

,,Ne,'' odvětila nekompromisně. Chtěla to už mít z krku.

,,Tak pojď,'' oznámil a zvedl se ze židle. Zamířil do salónku, který byl hned vedle. Posadil se do křesílka a pokynul své sestře, aby mluvila.

,,Odepsala jsem naší matce a přišla mi odpověď,'' oznámila. Lucius už měl chuť znovu vstát a odejít, ale byl znovu zatlačen do sedačky. ,,Prosí nás o druhou šanci.''

,,A proč by si ji měla zasloužit, prosímtě?'' podivil se. ,,Matkou roku fakt nebyla.''

,,My jsme taky od dostali druhou šanci. Já jsem se dostala z Azkabanu. Ty jsi mohl i po tom všem, cos udělal v klidu a bez starostí žít. A naše matka nám chce všechno vysvětlit. Byla by slušnost ji alespoň vyslechnout.''

,,Já k tomu pořád nemám důvod. Jak by mi chtěla vysvětlit, že na mě byla zlá, protože jsem nebyl jako její rodina?'' pozvedl tázavě obočí. ,,Kdo by tohle udělal?''

,,Dělal jsi mi to samý, protože jsem nebyla jako vy,'' odvětila se sklopenou hlavou. ,,A vidíš? Dostal si ode mě druhou šanci na to stát se bratrem, kterým jsi měl vždycky být a celkem se ti to daří.''

,,Ty jsi taky nebyla sestrou roku-''

,,Ty jsi zapomněl na to, jak jsem si kolikrát vzala na triko průsery, který jsi zavinil ty? I když jsem potom od našeho otce dostala na hubu?'' založila si ruce na prsou. ,,Vlastně i díky mě si zdědil tohle všechno, původně to mělo být moje,'' pokračovali.

Lucius kýval hlavou. Jedním mávnutím ruky ji umlčel. ,,Ne, na to se nedá zapomenout, Gem,'' zavrtěl nad tím hlavou. ,,Jen se obávám, že se vůbec nezměnila.''

,,Třeba jo,'' pokrčila nad tím rameny. ,,Nikdy nevíš, jak moc se dokáže lidská osobnost změnit vlivem negativ.''

,,Tebe jednou tvůj optimismus zabije, Gemini,'' oznámil a zvedl se. Tentokrát ho brunetka nechala.

,,Já vím,'' přikývla s úsměvem. Lucius poté udělal něco, co by nikdy nečekala, že provede. Přitáhl ji k sobě a objal ji. Najednou pocítila teplo. Ne vnější, ale vnitřní. Udělalo ji to hroznou radost, že její mladší bratr, který na tom byl s emocemi podobně jako kus špalku najednou dokázal projevit něco jako sourozeneckou lásku. Jestli se tomu tak dá v jejich případě říkat.

~