37.kapitola | NĚMECKO A JEHO OBČANÉ

|1.4.1991|

,,Iljiči,'' pozdravila Minor svého blonďatého kamaráda, který stál před učebnou lektvarů, ,,co ty tady?''

,,Čekám na tebe,'' odvětil a odhodil si své husté vlasy z čela.

,,To je fajn,'' usmála se, ,,ale co tak najednou?'' sjela ho pohledem.

Mladý Loskov se uchechtl. ,,To se musí něco dít, abych za tebou přišel po vyučování?'' pozvedl obočí. ,,A když jsme u toho, jaká byla vůbec hodina?''

,,No... hodina byla-''

,,Slečno Malfoyová,'' ozval se profesor Fominov ode dveří své učebny, ,,zapomněla jste si tu zadání na esej,'' oznámil a s pohrdavým úšklebkem zamířil směrem k ní.

,,To by mě potom zajisté mrzelo,'' ušklíbla se a vytrhla mu malý pergamen z rukou.

,,A co vy tady, Loskove?'' podíval se profesor na znuděného Iljiče, který byl duchem jinde. ,,Neměl jste náhodou souboje na druhé straně školy?''

,,Jo, měl, ale končili jsme dřív,'' odvětil a opřel se k zeď.

,,A proč?'' podivil se.

,,Nevím, neptal jsem se pana ředitele Karkarova proč, jen jsem šel,'' pokrčil nad tím rameny. Lehce přivřel své oči a podíval se za Sergeje Fominova. Hloučkem studentů se k nim prodíral třetí do party.

,,Iane, no konečně,'' zašklebila se, ,,kdes byl celou věčnost?'' zeptala se podrážděná Minor.

,,Mám-li být upřímný, slečno Malfoyová,'' ozval se znovu profesor, ,,v mnohém mi připomínáte vaše dva bratry, sestru, bratrance a sestřenici, kteří tu byli na vyměnném pobytu, otce a dokonce i matku, ale nikdo z nich neměl takové problémy se kontrolovat - projednám s profesorem Karkarovem budoucí následky - proto počítejte se sníženou známkou chování.''

,,Vždyť ani nemluvím s vámi, bylo to na něj,'' kývla hlavou k Tarasovi.

,,To jak se bavíte se spolužáky jen znázorňuje to, jak s autoritami,'' pokrčil nad tím rameny a potěšeně se usmál.

,,Hmm...,'' kývala významně hlavou a přitom samu sebe držela, aby onoho idiota nezabila.

,,Tak já už půjdu, mládeži,'' oznámil a otočil se na podpatku, ,,a Malfoyová, vy se nezapomeňte dostavit na hodiny po škole!'' zvolal a zamířil pryč.

Minor už vytahovala hůlku z kapsy, když v tom ji Iljič zastavil se slovy: ,,Za vraždu nebo vážně zranění dostaneš fakt hodně - to ti za to nestojí.''

,,Sere mě, tak strašně moc mě sere, bastard jeden,'' zašklebila se.

,,To jsem slyšel od Karkarova,'' uchechtl se Ian, ,,minule sis na něj otevřela hubu.''

,,Zničil mi, jak lektvar, tak učebnici - a ještě se tomu smál,'' odvětila, ,,tak by reagoval každej - kdyby byl můj otec naživu, jen by souhlasil.''

,,Serte na to, je to zbytečný téma,'' mávl nad tím Iljič rukou a zašmátral v kapse kožichu, ,,mám trávu - jdem se zhulit?'' pozvedl tázavě obočí.

,,Vole, je pondělí,'' podivil se Tarasov.

,,Chuti je jedno, jakej je den v tejdnu,'' zasmál se.

,,Jo, jdeme,'' přikývla nakonec Minor, ,,potřebuju se odreagovat před hodinama s Karkarovem.''

,,Začínám si myslet, že jsme tě zkazili,'' uchechtl se Ian a prohrábl si vlasy. ,,Musím se ostříhat.''

,,Vždyť vypadáš ještě celkem obstojně,'' odvětila Minor s úšklebkem. ,,Zeptej se nějakejch třeťaček, ty ti určitě řeknou, jak moc ti to sluší.''

,,O čem to mluvíš?'' podivil se.

,,To nevíš, že třetí, čtvrtý a pátý ročníky jsou z vás sedmáku úplně vlhký?'' pozvedla tázavě obočí.

,,Takže i ty?'' oznámil kousavě.

,,Máš dojem, že já jsem vlhká jen z toho, že zamnou přijdeš?'' zasmála se. ,,Merline, ty musíš bejt ale hodně slepej.''

,,Vždyť ony tak nevypadají,'' namítal, když zrovna procházeli okolo houfu třeťaček.

,,Udělej cokoli a uvidíš, jak se budou červenat,'' řekla tiše Minor.

Todorov se zastavil a potěšeně usmál. ,,Tak fajn.''

,,Hele, víš, že jsou pod zákonem?'' uchechtl se Iljič. ,,Ty budou hned.''

,,Ale kecy,'' mávl nad tím rukou a otočil se ke skupince dívek, které ho okamžitě zaregistrovali.

,,Mluvíš z vlastní zkušenosti?'' otočila se Minor na blonďatého Loskova.

,,Vypadám já jako nekdo, kdo spal s třináctiletou holkou?'' zeptal se dotčeně.

,,Člověk neví, co máš v tý trávou vymytý palici,'' pokrčila nad tím rameny a podívala se na Iana, který si momentálně povídal s o čtyři roky mladšími dívkami.

,,Bez trávy bych byl ještě víc v prdeli,'' namítal a podíval se stejným směrem. ,,Tyvole, on to fakt dělá.''

,,Taky tomu nemůžu uvěřit,'' zavrtěla nad tím hlavou.

Mladý Todorov se naposledy na všechny usmál a rozloučil se s nimi. Poté se otočil a nechal rozradostnělé třeťačky samotné. Pomalu se vydal ke svým přátelům a poplácal se na hrudi.

,,Tak co?'' vyzvídal.

,,Teď se ještě porvou o to, s kým si mluvil nejdýl,'' utrousil Iljič tiše.

,,Můžeme už jít?'' zeptala se Minor znuděně.

,,No jo,'' přikývli oba.

Ne na dlouho šli sami. Před schody se k nim připojil Theoddor se svým kamarádem Potěmkinem. Nikdo z nich se ani nesnažil navázat konverzaci, jen Karkarov se Iljiče zeptal, jestli má marihuanu a spokojeně se usmál, když uslyšel ano.

Když konečně vystoupali až do osmého patra, hlasitě si oddechli.

,,Ty schody mě zabíjí,'' zamumlal Theoddor.

,,Bych čekal, že chytač bude mít výdrž,'' uchechtl se Iljič.

,,On ji má, akorát nesouvisí s chozením do schodů,'' oznámil Todorov. ,,Bognatov to furt neví, co?''

,,Co neví?'' podivila se Minor.

,,Se pochlub, ne?'' dloubl do syna ředitele černovlasý sedmák.

,,Vyspal jsem se s Dianou,'' odvětil tiše.

,,Nekecej,'' zasmála se, ,,to se dneska možná i vsadím, že ze sebe vymlátíte duši. Vždyť víš, jak moc si svoje holky hlídá, i když Dianu asi neuhlídal.''

,,Hele, ona to chtěla. Můj nápad do nebyl,'' zvedl ruce nad hlavou a hlasitě se rozesmál. ,,Ale já hodná duše jsem ji prostě musel ulevit.''

,,No jo, to zná-''

,,Theddore!'' zakřičel někdo na černovlasého Karkarova ze schodů. Volaný se otočil a na schodech spatřil svého mladšího bratra s jeho kamarády.

,,No tyvole,'' zamumlal Iljič, ,,mě tu trávu osud nepřeje.''

,,Co chceš, Alexeji?'' pozvedl Theoddor tázavě obočí.

,,Já mám jen jednu otázku,'' pokrčil nad tím rameny, ,,co pořád děláš v tomhle zatuchlým patře s pochybnejma lidma.''

Patra několika Zloboviků se na něj otočila s povytaženým obočím. ,,Cos to řekl?'' zeptal se nevěřícně Ian. ,,Pochybnejma?''

Alexej přikývl. ,,Vždyť jste takový pochybný.''

,,Todorove, ser na to,'' zastavil ho Theoddor, než stačil sejít těch pár schodů, ,,je mu teprve dvanáct, prd ví.''

,,Tak mu to osvětli,'' zašklebil se a podíval se na ostatní. ,,Jdeme?''

,,Jo,'' přikývli Iljič s Minor a Rommém naráz. A tak se vydali do chlapeckých záchodů a Theoddora tam nechali na pospas zvídavých druháků.

,,Vezmeme to rychle, fajn?'' otočil se na ně mladý Karkarov. ,,V tomhle patře jsou klučicí zachody, kam se chodí kouřit, pít a tak dále, a tak dále. Chodíme sem dopoledne a občas i odpoledne, tak abychom nenarazili na profesory. A jestli jeden z vás o něčem cekne, tak dostane. Kapišto?'' pozvedl tázavě obočí.

,,Kapišto,'' přikývla parta čtyř Strašnovírů.

,,A můžeme tam taky?'' zeptal se nedočkavě Valentin. 

,,Je ti dvanáct, aspoň rok si ještě počkej, mladej,'' uchechtl se. ,,A teď mě omluvte, už musím jít,'' oznámil a zamířil pryč.

,,Tak díky!'' zakřičel na něj jeho mladší bratr ironicky. Doufal, že mu toho řekne víc.

~

,,Gemini, prosím,'' podívala se Madelaine na svou sestru se psíma očima, ,,jsou to jen čtyři týdny.''

,,No právě, měsíc,'' uchechtla se, ,,Meghan s Cruxem mě neznají a já je. A navíc, nevím, jestli by Lucius chtěl-''

,,Znají Carinu, přeci,'' skočila ji do řeči a rychle se napila kávy. ,,Gemini, je to úžasná pracovní nabídka. V Berlíně. Na jejich ministerstvu. Nemůžu tam nejet.''

Gemini se zamyslela a pohlédla na Gruse. Ten mlčky přikývl. ,,Tak fajn.''

,,Děkuju moc,'' vypískla a skočila ji kolem krku, ,,máš to u mě, věř mi.''

,,A kdy je sem chceš přivést?'' pozvedla hnědovlasá Malfoyová tázavě obočí.

,,No, vlastně hned,'' odpověděla po chvíli, ,,za tři hodiny musím být v Berlíně.''

,,A kde je máš?'' zeptal se překvapený Grus.

,,Čekají v hale,'' usmála se nervózně.

,,Tak je sem přiveď, ne? Ukážu jim pokoje,'' usmála se Gemini. ,,A řeknu to Carině s Dracem,'' doplnila se.

,,Ještě jednou moc děkuju,'' objala ji Madelaine, ,,vám oběma.''

,,Za málo,'' mávli nad tím rukou, ,,hlavně si to tam pracovně užij.''

~

,,Dobrý den, paní Blacková,'' pozdravil Madelaine německý Ministr kouzel, Peter Schwarz, s jasným přízvukem, ,,je mi ctí vás přivítat v Německu.''

,,Děkuji mnohokrát,'' poděkovala s úsměvem. ,,Je mi ctí tu být.''

,,A nám je ctí, že nám pomůžete s novými kancelářemi. Pamatuji si vašeho dědu, Cruxe Weasleyho, ten byl špička ve svém oboru a co jsem slyšel, jste po něm,'' usmál se spokojeně.

,,Nechci se tím chvátat, ale děkuji,'' oznámila a po jeho boku se vydala hlavní halou hlouběji do budovy.

,,Seznámím vás s vedoucím odboru pro uplaťňování kouzelnických zákonů a zahraničních věcí, jehož odbor budete mít na starosti předělat,'' oznámil a zmáčkl tlačítko od výtahu. Na rozdíl od Anglie přijel výtah ihned, což Madelaine ocenila kvůli svým podpatkům.

,,A jak se pan vedoucí jmenuje?'' zeptala se zvídavě. Ráda se seznamovala s novými lidmi.

,,Edgar Borgmann,'' odvětil.

Výtah se dal do pohybu. Dva kouzelníci jeli pouze do prvního patra. Madelaine sice plechové paní, co v němčině oznamovala polohu ani slovo, ale dle pana Schwarze, který zamířil ven, zjistila, že už jsou na místě.

,,Támhle je,'' ukázal černovlasý Peter na vysokého hnědovlasého muže, který právě mluvil se svými zaměstnanci. ,,Edgar, komm her!'' zakřičel na něj.

Vedoucí odboru se otočil a s úsměvem na rtech zamířil k nim. ,,Guten tag, Herr Schwarz,'' pozdravil ho v mateřské němčině a potřásl si s ním rukou.

Ministr už dále pokračoval v angličtině. ,,Edgare, tohle je Madelaine Blacková - hlavní architektka,'' představil mu hnědovlasou Angličanku s francouzskými kořeny.

,,Je mi ctí vás poznat, madam,'' pozdravil ji se svou dokonalou Angličtinou, ,,Edgar Bergmann.''

,,Potěšení na mé straně,'' usmála se, ,,Madelaine Blacková.''

,,Hezké jméno,'' usmál se. Zřejmě ne tak dobře znal příslušníky jejího příjmení.

,,No, Edgar vám ukáže celý komplex i nákresy, které udělali někteří němečtí architekti. Můžete je použít, předělat, prostě cokoli,'' oznámil a podíval se na své hodinky. ,,Omlouvám se, už budu muset jít, mám schůzi,'' řekl s usměvem a znovu si s Madelaine potřásl rukou. ,,Mějte se krásně, paní Blacková.''

,,Na shledanou,'' rozloučila se s ním a otočila se na Edgara. ,,Tak se pustíme do práce?''

,,Velmi rád,'' usmál se a pokynul hlavou k chodbě za nimi.

~

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top