|16.3.1991|

,,Vstávej,'' drcla Afrodité do svého manžela, který spokojeně oddechoval v posteli a nevypadal na to, že by chtěl toto sobotní ráno vůbec vstát. ,,Rabastane, vstávej,'' zopakovala to už poněkud hlasitěji.

,,Mám dovolenou,'' zamumlal do polštáře.

,,To sice ano,'' odvětila s úsměvem a posadila se na okraj matrace, ,,ale slíbili jsme Grusovi, že se stavíme hned po snídani. Prý už přijela i Carina, jak ji vyhodili ze školy.''

Lestrange se uchechtl. ,,Tak snad jí nezabijou dřív, než tam budeme.''

,,Grus ani nezněl v tom dopise rozčíleně, když mi to psal,'' pokrčila nad tím rameny, ,,a ještě doplnil, že už s Karkarovem jedná o jejím přestupu do Kruvalu, takže je nakonec asi nadšený.''

,,Hádám, že Gemini nebude ani náhodou,'' ušklíbl se a pomalu se posadil vedle své manželky ve snaze dostat alespoň jednu pusu.

,,Líbat tě budu, až si vyčistíš zuby,'' oznámila s kamennou tváří a vstala. ,,Snídaně je na stole,'' mrkla na něj a s úsměvem zamířila ven.

Vztah mezi nimi se během několika týdnů zcela změnil. Od té silvestrovské noci, kdy se Rabastan opil a vlastně řekl i to, co nechtěl, se začaly hradby okolo Afroditiných emocí hroutit a on konečně po spoustě letech znovu viděl její úsměvavé a neustále laškující já. A i Afrodité byla překvapená, jak moc milý její manžel je. Jakoby mu někdo vyměnil mozek. Sice měla stále v zadní části mozku brouka, že by ji stále mohl podvést, ale snažila se ho potlačit a myslet na pozitivní věci.

~

Carina se už dobrou půl hodinu nimrala v míchaných vajíčkách a podepírala si hlavu loktem. Zrovna, když zamýšleně koukala na kousek pokrmu na vidličce, rozhodl se ji Lucius svými slovy přerušit: ,,Takže to teď nebudeš ani jíst?'' pozvedl podrážděně obočí.

,,Ne,'' odvětila s nechápavým úšklebkem, ,,jen nemám hlad. To se snad může stát, ne?'' zvedla hlavu od talíře a pohlédla na svého strýce, se kterým byla posledních pár dní na nože. A ono se není ani čemu divit, protože který strýček by byl ochotný své neteři zařizovat v pořadí už druhý přestup kvůli propadnutí? Jen ten, který své neteře a synovce opravdu miluje a o tom začínal Lucius pochybovat.

,,Ne, to je v naprostém pořádku,'' zašklebil se a opět schoval svůj kyselý obličej za obrovské noviny, které četl. Koutkem oka pohlédl na svou sestru, která byla pro změnu na nože s Grusem. A důvod? Carinin přestup do Kruvalu. Gemini byla důrazně proti.

,,Můžu už jít?'' odložila blondýnka vidličku na talíř a pohlédla na své rodiče.

Grus jen mlčky přikývl a napil se kávy. Posledních pár dní se mu opravdu nezamlouvalo, ale co s tím mohl dělat? Jen se dále zkoušet přemlouvat Gemini a být Carině oporou.

,,Kdy že má přijet Afrodité s Rabastanem?'' zeptala se Narcissa, aby trochu změnila téma a uvolnila napětí.

Lucius koukl na své kapesní hodinky a stroze odvětil: ,,Půl deváté.''

,,To je za chvíli,'' pousmála se a pokynula skřítkovi, aby odnesl její talíř ze stolu.

Gemini se podívala na svého přítele a ušklíbla se. Hlavou ji při pohledu na něj projela spousta myšlenek. Ta první byla, že se chce usmířit a ta druhá, že nechce, aby její jediná dcera skončila v Kruvalském institutu. ,,Grusi, můžeme si promluvit?'' pozvedla tázavě obočí.

,,Klidně,'' odvětil a zvedl se od stolu. Ona dva mlčky vyšli ven z jídelny a zamířili do horního patra do Gemininy ložnice, která byla na konci chodby, což bylo výhodné kvůli tomu, že nechtěli, aby je jejich dcera slyšela.

,,Takže...," začala Gemini a zabouchla za nimi dveře.

,,Tak spusť," popohnal ji Grus a s rukama založenýma na prsou se posadil do černého koženého křesla.

Hnědovlasá Malfoyová se zhluboka nadechla. ,,Chci se usmířit a nebýt s tebou na nože, ale na druhou stranu nechci, aby moje jediný dítě skončilo v Kruvalu."

Grus se uchechtl. ,,Řekni mi jednu věc. Pokud Carina nepůjde do Kruvalu, kam teda? Do Krásnohůlek už se vrátit nemůže, do Bradavic by šla jen přes svojí mrtvolu a do jiných škol nechce kvůli tomu, že jsou daleko," pokrčil nad tím rameny a pohlédl na ní. ,,Chceš, aby byla radši bez vzdělání?"

Gemini se ušklíbla. Nebyla ráda, že ji odvětil rozumnými argumenty, protože se na ně hůř odpovídá. ,,Sám víš, že Kruval je docela silný kafe, obzvlášť pro holku - navíc Malfoye."

,,Já v tom nevidím nic špatnýho. Ta škola není tak strašná, jak ty tvrdíš. Chodil jsem tam sedm let a těžko jsem ho opouštěl. Jen proto, že tam zemřel Markus neznamená, že je ta škola špatná, Gemini," oznámil s bolestným úšklebkem. Na svého bratra nerad vzpomínal, protože mu to připomínalo jeho prohnilé rodiče. ,,V Bradavicích taky zemřela Uršula a nikdo se už nad tím nepozastavuje."

,,Já se jen bojím, že z ní vyroste stejný člověk jako tenkrát z tebe," konstatovala, ,,byl jsi bezcitnej, Grusi, to nemůžeš popřít," pohlédla s úšklebkem.

,,No tak, Gem," zamumlal a zvedl se z křesílka, ,,já byl bezcitnej kvůli rodičům a Voldemortovi - ne škole a lidech v ní."

,,I tak," pokrčila nad tím rameny, ,,Karkarov je strašnej manipulant - nikdy ne-"

,,Karkarov se Voldemorta zřekl stejně jako já, jako Lucius, jako všichni ostatní v naší rodině, takže bych se ho nesnažil obviňovat z toho, že naší dceru bude nějak negativně ovlivňovat. Jí ty hodiny bojových umění a soubojů jen pomůžou," uchechtl se.

,,Proč si to myslíš?" 

,,Miluje famfrpál," odvětil stroze, ,,a pohyb celkově - podle mě je to to, co ona ze všeho nejvíc potřebuje," oznámil a sledoval reakci své sestřenice.

Gemini se zamyslela. Nechtěla si to přiznat, ale Grus měl pravdu. Carina byla spíš jako on, než ona. Milovala pohyb, umění a všechny věci, které byly Gemini cizí. ,,Nerada to říkám, ale asi máš pravdu," řekla tiše a poškrábala se na zátylku.

,,Takže s tím přestupem souhlasíš?" podivil se. Nedokázal uvěřit svým uším, opravdu se mu povedlo ji přesvědčit?

,,Ano," přikývla nakonec, ,,ale, jestli z ní Karkarov udělá Rusáka, tak zmlátím nejdřív tebe a potom i jeho, jasný?" pohlédla na něj s jiskrami v očích.

,,No jo," zasmál se a přitáhl si ji blíž k sobě. Gemini zabořila hlavu do jeho hrudi a usmála se. 

,,Kdy, že má přijet tvoje sestra a můj bejvalej?" zeptala se ho.

Grus se ušklíbl nad tím pojmenováním a koukl se na hodiny. ,,Plus mínus deset minut."

,,To bohatě stačí," uchechtla se a hladově se vrhla na jeho načervenalé rty. Grus nenamítal, jen ji vzal do náručí a zamířil do obrovské postele uprostřed místnosti.

~

|27.3.1991|

,,Slečno Malfoyová, děláte to naprosto špatně!" okřikl profesor lektvarů zelenovlasou studentku Zloboviku. ,,Je očividné, že zelená barva je vaše oblíbená, ale lektvar má být v barvě krve, ne jinak." 

Minor rozzuřeně oklepala vařečku o kotlík a pohlédla na něj. ,,Poučte mě," procedila skrz zuby. Pohlédla profesoru Fominovi do bledé tváře a poté ukázala na učebnici lektvarů. ,,Všechno dělám tak, jak je tu napsané."

,,Ukažte," nasadil si na svůj obrovský nos brýle a přečetl si text na papíře. ,,Hmm...," zabrblal a ušklíbl se, ,,měla byste si koupit brýle, abyste na písmo viděla," oznámil arogantně a upustil knihu přímo do zelené tekutiny v kotlíku, ,,a také novou učebnici."

Mladá Malfoyová už se nedokázala udržet a z plných plic zařvala, co si o svém nejméně milovaném učiteli už od samého začátku myslela. ,,Vy šmejde!"

Sergej Fominov se pobaveně uchechtl a chytl ji pevně za zápěstí. ,,Od dnešního dne na dobu neurčitou si nic neplánujte po škole, protože si trošku zacvičíte na školním trestu, jasné?" pozvedl své neupravené obočí a stisk ještě zesílil.

Ovšem nejmladší dcera Dyktise a Ninen Malfoyových byla až moc po svém otci a tak na sobě nedala znát ani trochu strachu či bolesti. ,,Naprosto, pane profesore," vyprskla a nestrhla z něj své světlé oči.

,,Začněte od znova," rozkázal a zamířil za ostatními studenty.

,,Ty ses zbláznila, ne?" ozvala se blonďatá dívka od vedlejšího stolu. ,,Takhle se s profesory nemluví," doplnila se důležitě a nezapomněla se přitom napřímit.

,,No jo," plácla se Minor do čela, ,,s profesory se laškuje o lepší známce a když to nejde tak rovnou spí, co? Žádný nadávky, protože to by mě k sobě potom nepustili, že?" zašklebila se a vytáhla z kotlíku svou učebnici lektvarů.

Mariett na ní civěla s otevřenou pusou a vykulenýma očima. ,,Jak to-"

,,Vím?" doplnila ji. ,,Jednoduše - sleduju tvoje chovaní," pokrčila nad tím rameny. ,,Ale neboj se, tvé tajemství je i mé, teda pokud nebudeš dělat problémy," zašeptala a mrkla na ní.

Blondýnka se nejistě poškrábala na krku, na kterém měla již od včerejšího večera malý cucflek a raději si přes něj přetáhla límec kožichu. Poté znovu sjela Minor, kterou z celého srdce nesnášela, pohledem a znovu se začala věnovat své práci.

Zelenovláska se potěšeně ušklíbla. Jedním mávnutím hůlky nechala obsah kotlíku zmizet a sama se posadila na židli u stolu. Podepřela si rukou hlavu a sledovala své zbývající spolužáky, kteří se snažili u profesora se svými výtvory uspět.

~

Ahoj všichni!
Je tu nová kapitola. Na začátku knihy najdete nově vytvořený trailer, ze kterého mám nehoráznou radost, tak pokud jste si toho ještě nevšimli, mrkněte se.

S přáním dobrého dne, Madelaine.