Remus dopil poslední kapku ze svého šálku s čajem a pohlédl na dívenku na sedačce.

Carina si hrála s obrovský plyšovým medvědem, kterého dostala od Siriuse ke svým druhým narozeninám.

Čím starší byla tím více se podobala rodině jeho milované. Měla ty blonďaté platinové vlasy, tmavé modré oči a kůži bledější, než sníh.

Vypadala jako andílek, ovšem Remus věděl, že jeho dcera je pěkné číslo. Všem svým plyšákům už alespoň jednou amputovala hlavu a ještě se tomu smála.

Takže netrvalo dlouho a i tomuto metr a půl velkému medvědovi utrhla hlavu za doprovodu hlasitého smíchu.

,,Carino,'' povzdechl si Remus a otrhl ji od té lákavě vypadající vaty, kterou by nejraději snědla, ,,kolikrát jsem ti říkal, že není sranda připravovat medvídky o hlavy!''

Blondýnka se zamračila. ,,Ale pjoč?''

,,Co kdyby byl ten medvěd opravdový?'' pozvedl tázavě obočí, načež se jeho dcera ušklíbla.

,,Ale není!'' namítala.

,,Řeknu ti to takhle, Anne,'' začal Remus s vážným výrazem ve tváři

Blondýnečka se zatvářila naštvaně. Neměla ráda, když ji Remus jednou říkal Carino a podruhé Anne.

,,Jestli ještě jednou utrhneš nějakému plyšákovi hlavu, přijde si pro tebe opravdový medvěd a utrhne ti tu tvojí,'' oznámil s cela vážným výrazem ve tváři.

Jeho dcera se na něj podívala s vykulenýma očima, ze kterých o pár vteřin později začaly téct slzy.

Hnědovlasý Lupin tušil, že to možná byla, až moc silná na slova na malé batole a tak se snažil Carinu zase uklidnit.

,,Ale to se nestane, pokud jim nebudeš trhat hlavy,'' přitáhl ji do svého objetí.

,,Mé-méďa je zlej!'' zavzlykalo batole a zabořilo hlavu do hrudi svého otce.

,,Jen, když mu utrhneš hlavu,'' namítal Remus.

Carina se na něj podívala a svýma malýma ručičkama si promnula oči. ,,Takže když nebudu hlavy medvědům tjhat, tak oni nebudou hlavy tjhat mně?''

,,Ne,'' zavrtěl nad tím Remus hlavou.

Carina přestala plakat. Hnědovlasý čaroděj ji položil zpět na zem a sledoval její kroky, které vedly k medvědovi.

,,Fuj ble!'' zakřičela Carina a ukázala na něj svým malinkatým prstíkem, ,,chcípni!''

Remus se najednou zděsil. ,,Kdo tě to hnusný slovo naučil?''

Carina s úsměvem zakřičela: ,,Chcípni Flordemonte!'' a otočila se kolem své osy.

,,Aha...,'' prohrábl si Remus frustrovaně vlasy, ,,takže Sirius,'' zamumlal podrážděně.

,,Sijius! Sijius! Sijius!'' křičela radostně malá Carina. Poté se otočila zpět na medvědovu hlavu na zemi. Odkopla ji na druhý konec místnosti a pronesla: ,,Fuj ble!''

~

Lucius rychle vběhl do jídelny, kde už na něj čekala celá jeho rodina, kromě dětí, protože tato večeře byla organizační a to znamenalo, že děti měli ke stolu zákaz vstupu.

,,Co ti to tak trvalo?'' pozvedla Narcissa tázavě obočí. Vypadala vyděšeně.

Blondýn se snažil propadnout dech. ,,Gemi-Gemini dneska za-zavřeli do Azkabanu za vra-vraždu Ninen a Dy-Dyktise,'' vykoktal ze sebe udýchaně.

Všichni najednou ztuhli. Každý z toho měl jiné pocity.

Rabastanovi to bylo líto, protože věděl, že Geminina hezká tvářička bude Azkabanem narušena.

Zatímco jeho manželce se ulevilo, že nikdo nezjistil, že to ona učinila poslední soud nad životy jejích rodičů.

Grus by nejraději vstal a odešel, protože tušil, že tahle událost by se oslavovala a on toho nechtěl být součástí.

A Narcissa, která nevěděla o vraždě v rodině Malfoyových zhola nic jen nevěřícně koukala na svého muže a snažila se pochopit, jak by se z nejmírumilovnější dívky jakou kdy poznala mohlo stát vraždící monstrum.

,,Poslali ji tam bez soudu,'' doplnil se Lucius, když už dokázal konečně normálně dýchat, ,,takže jsou si na sto procent jisti, že to byla ona.''

,,Není to ona - to víme všichni,'' namítala Grus.

Jeho sestra po něm hodila vražedný pohled. Blondýn se ovšem nedal.

,,Proč něco neuděláš, Luciusi?'' pozvedl tázavě obočí.

,,Proč bych měl něco dělat?'' podivil se.

,,Chceš ji bezdůvodně zničit život?'' pozvedl tázavě obočí a pod stolem stiskl ruce v pěst.

,,Ona si ho zničila sama, Grusi,'' odvětil a posadil se do čela stolu, ,,tím, že odtud utekla a-''

,,Tak to fakt nesouhlasím,'' skočil mu Rabastan do řeči, načež si od své ženy zasloužil rozhněvaný pohled.

,,Jak se tý krvezrádkyně můžeš zastávat?'' zeptala se ho znechuceně.

Mladý Lestrange se ušklíbl. ,,A nemůžu snad?''

,,Neměl bys,'' procedila skrz zuby.

Rabastan nad tím protočil očima a nechal Afroditu Afroditou. Poté pohlédl na Luciuse. ,,Souhlasím s Grusem.''

Syn Abraxase Malfoye se zašklebil. ,,A to mám místo člověka, jež si svůj osud vybral sám poslat do Azkabanu někoho, kdo se celý svůj život držel etikety a všech přísných pravidel - včetně manželství?'' pozvedl tázavě obočí.

,,Moment,'' ozvala se najednou Narcissa, ,,ty víš, kdo to byl?'' pozvedla překvapeně obočí a pohlédla na něj.

Malfoy znervózněl. Zrovna své ženě lhát nechtěl.

,,Vyřešíme do později, Ciss,'' zamumlal a hodil po ní omluvný pohled.

Rabastan věděl, že Lucius mluvil o jeho ženě. Také věděl, že ho Afrodité nemiluje. A o to víc chtěl znovu vidět Gemini.

,,Možná bych takovýho člověka chtěl poslat do Azkabanu,'' pokrčil nad tím rameny a zašklebil se.

Afrodité se na něj dotčené podívala. ,,Co prosím?''

Rabastan si odfrkl. ,,Já vlastně ani nemám hlad,'' oznámil. Položil sklenku s vínem zpět na stul, že na kterém už měl dávno nandané jídlo a zvedl se od stolu.

,,Kam jdeš?'' zeptala se ho rozzuřená blonďatá Lestrangeová.

,,Pryč,'' oznámil ani se neotočil. Jen vešel do haly a z té se přemístil neznámo kam.

,,Šťastný manželství, jak tak koukám,'' uchechtl se Grus.

Afrodité se na něj podívala s úšklebkem. ,,Nejradši bych ho zabila...,'' procedila skrz zuby a s agresí odhodila vidličku před sebe.

Grus mezitím topil to ticho, které najednou převládlo v místnosti ve skleničce s vínem.

Bylo zřejmé, že se Gemini zastali ti, kteří se dostali dál, než na první metu. Ovšem narozdíl od Rabastana o tom, že mezi Grusem s Gemini něco proběhlo věděli jen ti, kterých se to týkalo.

~

Lily Potterová si znovu přečetla titulní stranu Denního veštce. Nemohla tomu všemu, co psali uvěřit.

,,Vždyť-vždyť to-to není ani možné...,'' vykoktala a položila noviny na stůl.

Bystrozor naproti ní se netvářil nadšeně jako vždy, když Ministerstvo chytlo nějakého hledaného. Tohle ho mrzelo.

,,Obávám se, že je,'' oznámil Alastor Moody a posadil se do čela stolu. ,,Malfoyovi se ještě nevyjádřili, ale jak je znám tak tuším, že ještě Ministerstvu poděkujou,'' odfrkl si.

,,A kdo ji chytil?'' zeptal se ho James Potter, jež svou manželku objímal kolem ramen.

,,Pověřili tím Pastor-''

,,Kingsley ji chytil?'' skočil mu do řeči naštvaný Sirius Black, který by nejraději zorganizoval záchranou misi do Azkabanu.

,,Sice ho tím pověřili, ale Pastorek s tím nesouhlasil - měl jiný případ,'' odvětil podrážděně.

Nesnášenlivosti, když mu někdo skákal do řeči.

,,S největší pravděpodobností ji chytili jen díky tomu, že byla na stejném místě jako smrtijedi s nimiž bojovala.''

,,A je nějaká možnost, že se ještě dostane ven?'' zeptal se ho Arthur Weasley, ktery seděl vedle něj a celou dobu se tvářil více, než sklesle.

Sice Gemini osobně neznal, ale z vyprávění to byla velice milá dívka, která se jen narodila do špatné rodiny.

,,Ta holka to má spočítaný,'' mávl nad tím rukou, ,,jestliže fakt zabila tak vlivný čaroděje jako byli Dyktis a Ninem Malfoyovi, zkejsne v Azkabanu na doživotí.''

Tahle jeho věta situaci moc nepomohla. Spíše naopak, celou ji zhoršila.

Lily začala plakat, protože její nejlepší kamarádka byla uvězněná v Azkabanu a ona neměla sebemenší šanci ji ještě někdy vidět.

James se na Moodyho podíval naštvaným výrazem. Nikdy nepochopil, jak může i ty nejsmutnější zprávy oznámit s ledovou tváří.

Možná proto byl tak dobrý bystrozor. Nedával své emoce najevo.

~