24.kapitola | POKLADY Z PŮDY
Narcissa se podívala s pozvedlým obočím na svého manžela, který seděl jako vždy v čele stolu a vidličkou si míchal čaj.
,,Luciusi, stalo se něco?'' zeptala se starostlivě.
,,Ne,'' zavrtěl nad tím hlavou.
,,Tak v tom případě vyndej tu vidličku z toho šálku po mé babičce,'' odfrkla si a napila se kávy.
Blondýn se nechápavě koukl do čaje. S úšklebkem příbor z hrnečku vyndal a položil ho na stůl.
,,Gemini a Grus se spolu vyspali,'' oznámil.
Madam Malfoyové zaskočilo sousto v krku, až z toho celá zrudla. ,,Co-cože spolu?'' zachraptěla.
,,Já jsem ti říkal, že se mezi nimi něco děje,'' řekl tiše, ,,a teď to vyplulo na povrch. Je to pěkně divný.''
,,A že jsi tohle neříkal o sobě a Afrodité?'' zašklebila se.
,,Nebuď směšná, Ciss,'' mávl nad tím rukou, ,,Afrodit je dávno zamnou.''
,,Takže v minulosti jsi jí měl plnou hlavu?'' zeptala se dotčeně.
,,Jasně, že ne!'' namítal a nervózně se poškrábal na zátylku. Tohle téma opravdu nesnášel.
,,Máš štěstí, že se s ní nevydáš,'' zamumlala a otevřela Denního věštce.
Lucius nad tím proročil očima a odtáhl od sebe talíř s obědem.
,,Kde je vůbec Draco?'' pozvedl tázavě obočí. Teprve teď mu došlo, že u stolu chybí více lidí, než jen jeho sestra a bratranec.
,,Píše dopis Cassiopeie a Carině,'' odvětila, ,,už asi hodinu.''
Blondýn si odfrkl. ,,Carina nám už asi měsíc nenapsala.''
,,A co by nám prosímtě psala?'' ušklíbla se. ,,Je po té druhé části rodiny. Tam bylo naprosto normální se klidně i rok neozvat. Je jako Grus.''
,,Ne, to není,'' namítal, ,,Grus vždy napsal, že se jednoho dne vrátí a potom zmizel Merlin-ví-kam,'' uchechtl se, ,,to je rozdíl.''
,,Hmm...,'' zabručela a znovu si před obličej dala noviny, aby na ní Lucius nekoukal.
Ten nad tím protočil očima a opřel se do židle, která se více podobala křeslu.
,,Dobré dopoledne,'' pozdravila manželský pár Gemini, která se stihla během půl hodiny umýt i převléknout.
,,Nazdar,'' pokynul hlavou její bratr.
Hnědovlasá Malfoyová se posadila hned vedle něj a ušklíbla se. ,,Co ti je?''
Lucius se na ní podíval s nechápavým pohledem. ,,Co je? Co je?'' zopakoval její otázku.
,,No... co je?'
,,Třeba to, že si pod mojí střechou spala s Grusem?'' probodl ji pohledem.
,,Tak hele, ty jeden chcípáku,'' uchechtla se Gemini, ,,to tys byl ten, kdo se jako první vyspal se svojí sestřenicí,'' oznámil a nalila si čaj do šálku. ,,A navíc se to stalo v mojí posteli.''
,,Je to už víc, patnáct let!'' namítal.
,,To je mi úplně jedno,'' zavrtěla nad tím hlavou, ,,prostě se to stalo. To už nevymažeš.''
Její dvojče se zatvářilo otráveně a založilo si ruce na prsou. ,,A jak to teď mezi vámi vůbec vypadá?''
,,Dobře,'' odvětila.
,,Můžeš mi odpovědět normálně?'' ušklíbl se.
,,Nevím, jak to mezi námi je,'' pokrčila nad tím rameny, ,,je to složitý.''
,,Aha...,'' zamumlal, ,,ono je to složitý.''
,,Jo,'' přikývla.
,,Ještě, že moje děti se se svýma bratrancema a sestřenicema nevýdají,'' oddechl si.
,,Tím bych si nebyla tak jistá,'' uchechtla se Gemini a vytáhla z kapsy přeložený pergamen. ,,Cassiopeia se seznámila s Afroditinou dcerou.''
Lucius si promnul spánky. ,,No ty vole,'' zašeptal vyčerpaně, ,,to mě ještě donutí, abych na Vánoce svolal celou rodinu, včetně Madelaine.''
,,Já bych nebyla proti,'' ozvala se Narcissa, ,,Madelaine toho hodně dlužíš.''
,,A Afrodité by ti nevadila?'' pozvedl tázavě obočí.
,,Pokud ji posadíš tak, aby od tebe byla minimálně dva metry a ode mě tři,'' oznámila s šálkem v ruce, ,,vadit mi tu nebude.''
Na Luciusově tváři byla vidět značná nechuť. ,,A tobě nebude vadit Rabastan?''
,,Já mám se svýma bejvalýma dobrý vztahy,'' usmála se od ucha k uchu, ,,takže rozhodně ne.''
~
,,Mami,'' zatahal malý černovlasý chlapeček za rukáv svou matku, ,,nemůžu najít míč.''
Madelaine se otočila od sporáku a klekla si k němu. ,,Zase si ho ztratil?'' pozvedla tázavě obočí.
,,Asi ano,'' přikývl.
Hnědovlasá žena vypla plotnu a vydala se ven z kuchyně. ,,Vyndám ti další z půdy, jo?''
,,Děkuju,'' poděkoval s úsměvem.
Madelaine se rozešla po schodech do patra a hůlkou otevřela vchod na půdu. Vyšla po vrzajících schůdcích nahoru, až se ji naskytl pohled na spoustu krabic s jejich osobními věcmi.
V rohu byl koš plný míčů právě pro malého Cruxe, který je každou chvíli ztrácel. Madelaine z něj jeden vyndala a hodila ho svému synovi dolů.
,,A hlídej si ho, jo?'' křikla na něj ještě.
Malý Black odhopkal pryč a se vrátila zpět ke krabicím. Jednu z nich otevřela. Byly v ní fotografie.
Hned na první, kterou našla, byla ona s Cruxem, když ji bylo pět. Pamatovala si ten den. Tehdy ji poprvé vzal s sebou na svou pracovní cestu do Portugalska.
Moc se jí tam líbilo. Lidé se tam usmívali bez důvodu a od oceánu tam foukal příjemný vánek.
Jak se tak prohrabovala krabicí narazila na stará alba a dalších spoustu věcí, včetně svých prvních bot.
Nakonec prohrabala úplně všechny, až na tu poslední s nápisem Sirius.
Milovala jeho fotky z dětství, i přesto, že ji několikrát říkal, ať veřejnosti neukazuje fotky, na kterých si žužlá nohy.
Otevřela hned první album, ktereji přišlo pod ruku a hned u první fotografie se usmála.
Jejímu manželovi na ní bylo tak čtrnáct. Okolo ramen držel Jamese s Gemini, nad ním byl Remus a pod ním Peter.
Bylo až příšerné, co čas s těmito tvářemi udělal.
Pokračovala dál a dál, až nakonec narazila na poslední fotografii v albu. Na první pohled vypadalo miminko na ní jako Sirius, ale Madelaine poznala, že to není on.
Otočila fotku na druhou stranu.
,,Serpens Lestrange?'' zeptala se sami sebe. ,,Kde by Sirius sebral fotku nějakýho Lestrange?''
Hlavou ji běhalo několik otázek. Kdo to je? Jak se dostal do Siriusova alba? A hlavně, proč je mu tolik podobný?
Fotografie přehla na půl a zastrčila do kapsy. Rozhodla se vydat k někomu, kdo znal Siriuse snad lépe, než ona sama a strávil s ním posledních deset let.
Za svou sestrou Gemini.
~
Carina vyčerpaně pohlédla na učebnici kouzelných formulí a ušklíbla se. Jen před pár minutami se vrátila z famfrpálového tréninku a nejraději by si šla lehnout.
Několik minut jen seděla na posteli a koukala do blba. V hlavě měla prázdno. V podstatě už spala.
,,Carino?'' oslovila ji její hnědovlasá spolubydlící.
,,Hmm...?'' zabručela.
,,Už máš tu esej na formule?'' zeptala se a zaklapla rozečtenou knihu.
,,Ne,'' zavrtěla nad tím hlavou, ,,ani jsek nezačala.''
Nicolette vykulila oči. ,,Ale víš, že ti to může ovlivnit známku na konci školního roku?!''
,,Já vím,'' přikývla a svalila se do postele, ,,ale teď je mi to jedno.''
,,No to by nemělo,'' namítala, ,,víš, že když neplníš svoje školní povinnosti a máš horší známku jak hrozné, vyhodí tě.''
,,Jasně, jasně...,'' zamumlala a uvelebila se do své peřiny, ,,to budu řešit, až to nastane.''
,,To už by mohlo být pozdě,'' odvětila a znovu otevřela svou oblíbenou knihu.
~
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top