|14.10.1990|

Gruse probudily sluneční paprsky, které dopadaly na jeho světlou tvář. Chvilku trvalo, než se zorientoval a zjistil, že nestrávil noc ve své posteli a že na jeho hrudi leží nahá hnědovlasá žena.

Netrvalo dlouho a probral se úplně. A co jiného mohl při vzpomínce na včerejší večer dělat než se usmívat. Pohladil Gemini po holých zádech, načež se lehce otřásla a vytvořila se ji husí kůže.

Blondýn se opatrně, aby ji neprobudil, vymanil z jejího objetí a sesbíral ze země svoje věci, se kterými se vydal do koupelny.

Ani dnes nemohl vynechat ranní sprchu a Gemini měla tu výhodu, že vchod do koupelny měla přímo z ložnice a nemusela jako Grus chodit přes chodbu.

Mezitím se hnědovláska v posteli probudila a snažila se všude po posteli nahmatat Gruse. Poté se s přivřenýma očima kvůli světlu, kterého bylo v ložnici přebytek, rozhlédla všude kolem, až nakonec pohledem skončila u dveří do koupelny, ze které vycházely zvuky zapnuté vody.

Nechala to být. Rozvalila se zpět do postele a znovu zavřela oči.

Po pár minutách, když už skoro opět usnula, vyšel z koupelny Grus s vlasy, jež mu trčely do všech světových stran, jak byly stále ještě vlhké. Měl na sobě to stejné oblečení, co večer a stejně jako den předešlý měl dobrou náladu.

Posadil se na okraj postele a pohlédl na svou sestřnici, která byla zabalená v černé peřině.

,,Gemini,'' oslovil ji a opatrně do ní drcl, aby ji probral, ,,vstávej.''

,,Kolik je?'' zazívala do polštáře.

,,Něco kolem půl jedenáctý,'' odvětil a s úsměvem se opřel o čelo postele. ,,Měla bys chodit spát dřív, abys byla ráno schopná vstávat,'' uchechtl se.

,,To bys mě musel nechat spát,'' odvětila a pomalu se posadila. Protáhla si ztuhlé svalstvo a znovu zazívala.

,,Když to by sis potom připadala seschlá,'' pokrčil nad tím rameny a s pobaveným výrazem sledoval její reakci.

Gemini si obmotala peřinu kolem svého těla, že ji koukali jen ramena a posadila se vedle něj.

,,Tak na tobě je zase vidět, že jsi už deset let s nikým nespal,'' poplácala ho koleni a zasmála se.

Blondýn se jen usmál a objal ji okolo ramen. ,,Jsem se šetřil,'' oznámil a políbil ji do vlasů.

Gemini tohle malé gesto vytvořilo úsměv na tváři a spokojeně zabořila hlavu do jeho hrudi.

Rázem se ozvalo klepání na dveře, když dotyčnému nešly otevřít, protože byly zamknuté.

,,Ty jsi zamykal?'' zeptala se tiše s pozvedlým obočím. Grus mlčky přikývl.

,,Gemini?'' ozval se hlas jejího dvojčete za dveřmi. ,,Jsi v pohodě?''

Hnědovláska vstala z postele a oblékla si svůj župan, který doteď ležel na zemi, což si Grus užil, protože se mu naskytl pohled na její nahé tělo.

Gemini mu pokynula hlavou, aby byl potichu a rozešla se ke dveřím.

,,Luciusi,'' pozdravila ho, když otevřela dveře, ,,ahoj.''

,,Průser - Grus se ztratil,'' oznámil a bez pozvání vešel dovnitř.

Gemini už ho ani nestihla zastavit, takže když vešel dovnitř a uviděl Gruse sedět v její posteli, jen se na ni otočil s pozvedlým obočím.

,,Co tady dělá?'' zeptal se zmateně. ,,A hlavně odpověz upřímně.''

Gemini se usmála a pohlédla na blondýna v její posteli. ,,Spal tu,'' pokrčila nad tím rameny.

,,A spal i s tebou?'' podivil se.

,,I k tomu došlo,'' odvětil Grus a uchechtl se, ,,ale dostat ji do ní mi trvalo skoro čtyři měsíce.''

Lucius se ušklíbl. ,,A já myslel, že to tehdy bylo jen vinou alkoholu.''

,,Tehdy jo,'' přikývla, ,,teď ne.''

,,To jste spolu jako spali pod touhle střechou?'' zašklebil se.

,,No někdo to tu znesvětit musel, když už to v původním Manoru někdo udělal,'' pokrčila nad tím rameny a pokynula hlavou ke dveřím. ,,Jestli je to vše, tak už můžeš jít.''

Její bratr je naposledy oba sjel pohledem, poté zamumlal, ,,Že zrovna vy dva skončíte spolu by fakt nikdo nečekal,'' a odešel pryč. Samozřejmě za sebou nezapoměl zavřít dveře.

,,Nečekal bych, že bys mu to na férovku řekla,'' oznámil obdivně Grus, ,,spíš jsem myslel, že to budeš okecávat.''

Gemini nad tím pokrčila koleny a zamířila zpět k posteli. ,,Nemám důvod to zapírat,'' usmála se a posadila se před něj.

Grus nad tím překvapeně zavrtěl hlavou. ,,Je asi zbytečný říkat, co z tebe vyrostlo, co?''

Hnědovláska přikývla. ,,Je.''

,,Tak já to nebudu říkat,'' mávl nad tím rukou a nahnul se k ní, aby ji políbil.

~

Minor zamířila ven z učebny obrany proti černé magii. V rukou svírala pergamen, na kterém byla žádost od profesora na odpoledne po škole.

Kdyby se tohle stalo před patnácti lety, každý student by se klepal strachy a bál by se o své zdraví. V dnešní době už to byla jen fyzická zátěž, která by se dala přirovnat ke zkouškám tělesné výchovy na konci roku. V mnohem větším měřítku samozřejmě.

Pergamen nasupeně zandala do kapsy od kožichu a zamířila do síně na oběd. Když kráčela chodbou plnou prváků, kteří odcházeli z hodiny přeměňování, u zdi uviděla svou neteř. Styx měla ruce v kapsách a hleděla nepřítomně před sebe.

,,Co se děje?'' zeptala se Minor, když si klekla před ní. Byla snad o dvě hlavy vyšší, než ona.

,,Co?'' trhla sebou. ,,Ou... teto.''

,,Co je, caparte?'' pozvedla tázavě obočí a založila si ruce na prsou.

,,Přeměňování je příšerná věc,'' odfrkla si.

,,Ale je to potřebný,'' namítala.

,,Hmm...,'' zabručela a sklopila hlavu.

,,Jdeš na oběd?''

,,Jo,'' přikývla, ,,a ty?''

,,Taky,'' odvětila a rozhlédla se po chodbě, ,,půjdeš semnou?''

Styx přikývla a zamířila po jejím boku do síně. Celou cestu mlčela, protože ani nevěděla o čem by si se svou tetou měla povídat. Stále měla v hlavě Minoriny hádky se svou matkou, což ji značně odpuzovalo.

,,Co ti je, Styx?'' prolomila to ticho Zlobovická čtvrťačka.

,,Nic mi není,'' namítala a na chvíli se zamyslela, ,,jen mi chybí Níké. Celou tu dobu jsme byly spolu a potom ji pošlou do Bradavic místo Kruvalu? To je pěkně podlé.''

,,Víš, že se tvoji rodiče nedokázali dohodnout,'' snažila se ji povzbudit. ,,Afrodit chtěla Kruval, Rabastan Bradavice, tak udělali kompromis,'' pokrčila nad tím rameny. ,,Jednou budeš ještě ráda.''

,,To si nemyslím,'' odvětila dívenka s odznakem Zloboviku na kožichu.

,,Ale jo,'' poplácala ji po rameni a podívala se před sebe. U vchodu do síně stál Iljič. Vypadal lépe, než kdy dřív. Jeho tváře nebyly tak propadlé a po dlouhé době se zdál plný energie.

A nejspíš na někoho čekal. Minor odhadovala Todorova.

,,Styx?'' pohlédla na svou neteř. ,,Běž napřed, doženu tě.''

Malá Lestrangeová přikývla a zamířila do prava do síně, zatímco Minor dál do chodby.

,,Iljiči,'' pozdravila blonďatého sedmáka s vlasy stáhnutými do drdolu na temeni hlavy, ,,tebe už pustili?''

,,Jo,'' přikývl, ,,konečně.''

,,A nezjistili, že jsi měl trávu, ne?'' pozvedla tázavě obočí.

Iljič zavrtěl hlavou. ,,Podle nich jsem prodělal celkové vyčerpaní organismu - nic spojenýho s návykovýma látkama.''

,,To je dobře,'' oddechla si. ,,A na koho čekáš?''

,,Vlastně na tebe,'' odvětil, ,,a Todorova.''

,,A kde je?''

,,Před dvaceti minutama dokončoval nějakou esej v knihovně,'' pokrčil nad tím rameny, ,,takže kdo ví.''

Minor chápavě přikývla a opřela se vedle něj. ,,Jsem ráda, že jsi v pohodě. Duchů už tu je dost a další by byl přespočet.''

,,Myslíš Markuse?'' pozvedl tázavě obočí. ,,Ten je ti pořád v patách, ne?''

,,Jo,'' přikývla, ,,ten je úplně všude. Včera mi přes rameno kontroloval esej z obrany.''

Iljič se ušklíbl. ,,Byl to tvůj bratr, ne?'' pozvedl tázavě obočí. ,,Tak se stará.''

,,Ale já nechci, aby se staral.''

,,Tak hele,'' ozval se hlas bledého ducha před nimi, ,,máš to blbý, někdo se o tebe musí starat.''

Markus se vznášel nad nimi. Bylo skrz něj vidět. Vypadal jako obláček kouře či páry. Na rtech měl buď úšklebek nebo škodolibý úsměv.

Minor nad tím protočila očima. ,,Když už jsi tady, bratře, mohl bys prosím najít Iana Todorova?''

Markus se zašklebil. ,,Že jsi to ty,'' odvětil a na chvíli zmizel. Objevil se snad po pěti vteřinách s úsměvem na rtech. ,,Už jde!''

~

Níké Lestrangeová kráčela po boku své snědé kamarádky do skleníků na hodinu bylinkářství.

Winnonet Rosierová byla vskutku zajímavou dívkou, se kterou si rozuměla už první den v Bradavicích, hned co je obě dvě poslal Moudrý klobouk do Zmijozelu.

Níké přišel zajímavý její původ.

Její otec byl Nicolas Rosier, vlivný politik (a také smrtijed, kterého ovšem nikdo nikdy neusvědčil) a její matka René Rosierová, dcera jednoho z nejznámějších čarodějů v Africe, Bobona Akmala. To znamenalo, že byla mulatkou, která toho více zdědila po své mámě, než-li otci. Neměla sourozenece a její život byl jedním slovem pohádka.

Kdyby ty dvě ovšem věděli, že jejich rodiče, konkrétně Winnonetina matka a Níkéin otec, se znali mnohem víc, než by si kdokoli dokázal představit.

,,Nechybí ti tu tvoje sestra?'' pozvedla černovláska tázavě obočí.

,,Strašně moc,'' přikývla souhlasně, ,,ale hodně si dopisujeme.''

,,A líbí se jí v Kruvalu?'' vyzvídala nadále.

,,Studuje tam moje teta a můj bratranec, takže sama tam rozhodně není,'' usmála se.

,,Vy jste úplně všude,'' uchechtla se. ,,Ty jsi tady, ještě s Cassiopeiou. Styx s těmi ostatními v Kruvalu. Nemáte ještě někoho v Krasnohůlkách?''

,,Z naší části určitě ne, ale myslím, že dcera Gemini Malfoyové tam studuje, ale nejsem si jistá,'' pokrčila nad tím rameny, ,,u nás doma se o nich moc nemluví.''

,,Taky bych chtěla mít takhle zajímavé rodiné vztahy,'' oznámila s úsměvem.

,,Vždyť máš!''

,,A co je na mém původu zajímavého?'' podivila se.

,,Ta Afrika?'' zasmála se pobaveně. ,,Tu tu nikdo v genech nemá.''

,,Hmm...,'' zamyslela se, ,,to je pravda.''

~

Ahoj všichni!
Já jsem si myslela, že jsem minulou kapitolu vydala někdy před čtyřmi dny a teď na to tak koukám a najednou vidím datum prvního ledna. Fakt jsem dvanáct dní nic nevydala?

Objevila se nám tu dvojčata Styx a Níké a také nová postava, Winnonet Rosierová, tímto všechna čest naší úžasné Jamieně, která ji vytvořila.

S přáním dobrého dne, Madelaine.