Hnědovlasá žena stála na zahradě před Malfoy Manor a hleděla na noční oblohu plnou hvězd.

Povzdechla si a otočila se k obrovskému sídlu za ní. U dveří stál Grus, který na ní celou tu dobu koukal.

Gemini se usmála a rozešla se směrem k němu.

,,Poslední dobou mě sleduješ víc, než Ministerstvo,'' uchechtla se a stoupla si naproti němu. ,,Stalkere.''

Grus se zašklebil. ,,Víš, že to tak není,'' namítal, ,,jen dávám bacha, abyses nezabila.''

Gemini se tiše zasmála. ,,V takový fázi opravdu nejsem,'' pohlédla mu do tváře. ,,Čím to je, že se poslední dobou pořád usmíváš?''

Blondýn nad tím pokrčil rameny. ,,Nejsem v Azkabanu. Moji choleričtí rodiče jsou po smrti, žiju tady a ne v Rusku u svých dvou sester a zjistil jsem, že mám překrásnou dceru-''

,,To zní jako ironie,'' přerušila ho s rukama založenýma na prsou.

,,Není,'' zavrtěl nad tím hlavou, ,,je fakt moc hezká,'' oznámil s úsměvem a poplácal se po hrudi, ,,po tatínkovi.''

Gemini se zplna hrdla zasmála. ,,To je možná důvod, proč se furt šklebí,'' zamumlala.

,,Já to slyšel,'' zašklebil se, díky čemuž hnědovlasou Malfoyovou ještě více rozesmál. ,,Co?''

,,Máš stejnej úšklebek jako ona,'' odvětila a zamířila okolo něj zpět dovnitř.

Ovšem Grus tuhle, podle něj překrásnou chvíli nechtěl přerušit. A proto Gemini na poslední chvíli svou rukou okolo jejího pasu, přitáhl zpět těsně před sebe.

,,Tohle si mám brát jak?'' pozvedla tázavě obočí.

,,Tohle si ber tak, že nechci, abys odešla,'' pohlédl ji do modrých očí a usmál se.

Gemini tedy přikývla. ,,Tak fajn. Zůstanu tu.''

Grus vytáhl z kapsy krabičku cigaret a otevřel ji. ,,Dáš si?''

Gemini přikývla. ,,Jo, děkuju.''

,,Nemáš zač,'' odvětil a pomocí hůlky cigaretu oběma zapálil.

,,Pamatuješ, kam se v Kruvalu chodilo kouřit?'' uchechtla se.

,,Jo,'' přikývl, ,,záchody v osmým patře, ale jedině odpoledne, dopoledne jsou tam profesoři,'' zašeptal a vypustil ze svých úst kouř. ,,I když si to člověk neuvědomuje, v tý škole to bylo vlastně nejlepší.''

,,To je pravda,'' přikývla souhlasně. ,,Teď je všechno jinak; mnohem temnější.''

,,Proč?'' pozvedl tázavě obočí a posadil se na schody do zahrady před nimi.

Gemini si sedla vedle něj. ,,Moje nejlepší kamarády zabil Voldemort. Siriuse dostal do vězení Pettigrew, Madelaine zůstala sama s dvěma dětmi a o Remusovi ani nemluvě,'' zamumlala, ,,nakonec měl pravdu. Jsem srab-''

,,To nejsi v žádným případě,'' přerušil ji Grus s námitkou.

,,Jak si tím můžeš být tak jistej?'' ušklíbla se. ,,Vždycky si viděl jen to, co jsem já chtěla, abys viděl-''

,,Gemini,'' přerušil ji znovu, ,,několikrát jsem byl u toho, když ti tvůj otec držel hůlku pod krkem a tys mu i přesto odporovala,'' podíval se na ni s utrápeným výrazem, ,,říct smrtijedovi, že nikdy nebudeš jako on, může pronést jen opravdový hrdina.''

Gemini sklopila hlavu a několikrát zběsile zamrkala víčky. Pohlédla na nedalekou budovu před nimi.

,,Na to, jakým člověkem můj otec byl, skončil ještě dobře,'' oznámila.

,,Tobě přijdou Dračí spalničky jako dobrá smrt?'' uchechtl se.

,,Podle Luciuse byl ten konec rychlý,'' pokrčila nad tím rameny, ,,člověk jako on měl trpět.''

Grus chápavě přikývl. ,,Jeho bratr trpěl až až.''

Gemini se zamyslela. Natáhla do sebe spoustu kouře a když ho znovu vypustila ven, rovnou se i zeptala: ,,Proč je vůbec Afrodit zabila? Měla jsem za to, že byla jejich miláček.''

,,Byla,'' přikývl, ,,ale potom, co v sedmnácti, před posledním rokem ve škole, otěhotněla ji moji rodiče měli za, jak to říct...,'' hledal ta správná slova.

,,Lehkou holku?''

,,Jo... lehkou holku,'' přikývl, ,,takže místo svatby po ukončení školy, se vdala už v létě před posledním ročníkem a stala se Lestrangeovou.''

,,Chudák Rabastan,'' zašeptala Gemini a prohrábla si frustrovaně vlasy.

,,Co jsem se dozvěděl se podvádějí navzájem, takže spíš chudáci děti.''

,,O čem potom takový manželství je, když se navzájem podvádí?''

Grus se zasmál. ,,Že to říkáš zrovna ty.''

,,Víš, že střízlivá bych se s tebou nikdy nevyspala.''

,,Vím,'' přikývla, ,,ale taky vím, že bys nikdy nespala s nikým, kdo by tě nepřitahoval, takže....''

,,Žádný takže, Grusi,'' zasmála se, ,,moje sedmnáctiletý já tě Merlin-ví-proč vyhodnotilo jako přitažlivýho a sexuschopnýho kluka, nic víc v tom nehledej.''

,,Tak fajn,'' zašklebil se Grus, ,,ale líbím se ti.''

Hnědovláska nad tím protočila očima a přiblbě se usmála. ,,Na to si přišel jak, prosímtě?''

,,Jinak bys semnou nespala, to zaprvé,'' oznámila a prohrábl si své blonďaté vlasy, ,,a pokaždý, když mě vidíš se usmíváš jako sluníč-''

,,To není pravda!'' namítala.

,,A co děláš teď, hmm?'' odvětil a se smíchem zavrtěl hlavou. 

,,Sakra,'' zamumlala a típla nedopalek o schody. ,,Víc, než dva důvody mi nestačí.''

Malfoy na ni pohlédl. ,,Ony se časem nastřádají.''

Gemini se uchechtla a otočila se s celým svým tělem čelem k němu. Najednou její pohled zvážněl. ,,Zítra mám v plánu jít za Remusem.''

Grus mlčky přikývl a uhnul pohledem. Neměl ho rád. Neměl rád žádného muže, který ji byl kdy blízký. ,,Co všechno mu řekneš?''

,,Všechno,'' odvětila s pokrčením ramen.

Blonďatý muž zavřel své modré oči. ,,Nikdy ti to neodpustí.''

,,Já vím,'' přikývla, ,,ale má právo to vědět,'' sklopila hlavu. ,,A navíc to on se semnou tenkrát rozešel,'' oznámila tiše, ,,možná, že kdyby mi tehdy řekl, že všechno bude v pohodě a budu se mít kam vrátit, spousta věcí by se změnila,'' řekla skoro neslyšně se slzami v očích.

Tohle ji nebylo nějak příjemné. Jednak mluvila o své nešťastné lásce a druhak se rozbrečela před někým, kdo ji do těch slz před spousty lety nutil svými činy.

Grus si ji k sobě přitáhl blíž a objal ji. Hnědovláska zabořila hlavu do jeho hrudi a snažila se přestat plakat.

,,Děkuju,'' zašeptala.

,,Nemáš zač,'' odvětil blondýn a i nadále ji nepouštěl ze svého objetí.

~

|15.9.1990|

,,Ahoj, tati,'' pozdravil Theoddor svého otce, který seděl za katedrou a zkoumavě si ho prohlížel svýma tmavýma očima.

,,Posaď se,'' ukázal Igor Karkarov na křeslo před ním. ,,Kde je Alexej?'' pozvedl tázavě obočí.

,,Už jde,'' odvětil a odhodil tašku pod své nohy, ,,měl lektvary.''

,,Dobře,'' přikývl.

Theoddor se posadil a zadíval ven z okna na studenou krajinu za oknem. Zatímco jeho otec očima hypotizoval svou manželku, která přerovnávala knihy v poličkách.

,,Kataríno,'' oslovil ji, ,,rád bych se v tom ještě vyznal.''

,,Vyznáš,'' odvětila černovlasá žena ani se neotočila. Neměla zrovna náladu se s ním hádat.

Krátce po té se rozrazily dveře a v nich stál nejmladší člen jejich rodiny. Dvanáctiletý Alexej. Všechny je pozdravil a posadil se vedle svého bratra.

,,Co se děje?'' pozvedl černovlasý druhák tázavě obočí.

Jeho matka se nasupeně otočila a sežehla ho pohledem. ,,Dnes je výročí úmrtí tvé sestry, Alexeji,'' oznámila a přistoupila ke stolu k Igorovi, ,,bylo jí stejně jako tobě teď, když uhořela v tom požáru, který způsobilo britské ministerstvo.''

Alexej sklopil hlavu a mlčel. Jeho bratr koukal před sebe. Nic neříkal, protože mu to přišlo zbytečné. Stejně tak jako neustále opakování toho, kdo mohl za smrt Natashy Karkarovy onoho záříjového dne roku 1982.

Jednoduše už byla pryč. Osm dlouhých let.

,,Je potřeba památku vaší sestry uctít,'' oznámil Igor, ,,takže se oblékněte do něčeho vhodnějšího, půjdeme návštívit její hrob.''

Oba dva synové přikývli a naráz se zvedli. Theoddor podržel mladšímu Alexejovi dveře, aby mohl vyjít ven a poté zamířil po schodech dolů stejně jako on.

~

Gemini stála před malým domečkem na jednom z londýnských předměstí. Měla ruce v kapsách a přemýšlela, jestli je tohle všechno vůbec dobrý nápad.

Vlasy ji čechral příjemný vítr, který nebyl ani teplý, ani student, zkrátka akorát.

Když se konečně odhodlala jít ke dveřím, ještě déle ji trvalo, než zazvonila. Zavřela proto oči a začala zhluboka dýchat. A když je znovu otevřela, její prst mačkal domovní zvonek.

Dveře ji otevřel hnědovlasý muž s jizvenou tváří. Viděla v něm jen minimum jeho mladšího já.

Sice už nevypadal tak utrápeně jako tehdy, ale i přesto byl smutný.

,,Gemini,'' vydechl ztěžka, ,,jsi to ty?''

Hnědovláska se zmohla na pouhé přikývnutí. Přistoupila k němu a váhavě ho objala.

Vyrojila se v ní vlna emocí a pocitů, ale žádná z nich už se nepodobala lásce. Už cítila jen kamarádství a doufala, že Remus taky.

,,Doufal jsem, že se tu objevíš,'' oznámil Lupin a pustil ji dovnitř, ,,i když jsme se naposledy tak hnusně....''

,,Pohádali?'' doplnila ho. ,,Jo... to nebylo moc hezký.''

Remus přikývl. ,,Půjdeme si asi sednout, že?''

,,Jo... asi jo,'' souhlasila a zamířila po jeho boku do obývacího pokoje.

Narozdíl od Madelainina domu u Remuse nebylo tolik fotografií. Měl sice jednu obrovskou nad krbem, na které byl on s ostatními Poberty a poté jednu malou zarámovanou, na níž byla blonďatá dívenka s tmavě modrýma očima. V rukou svírala hlavu medvěda a smála se.

,,To je Carina, když ji byly dva roky,'' oznámil Remus, ,,jako malá všem plyšákům odtrhávala hlavy a nehorázně se tomu smála.''

Gemini se usmála. Něco podobného dělala malá Afrodita, až na to, že ta trhala hlavy broukům.

,,Přišla jsem si s tebou promluvit, Remusi,'' oznámila s vážným výrazem ve tváři, ,,o všem možném.''

,,To je logické,'' přikývl, ,,a ještě předtím, než začneš. Dáš si něco?''

,,Ne,'' zamítla a posadila se do křesla, ,,ale děkuju.''

,,Za málo,'' odvětil a posadil se před ní. ,,Tak o čem chceš mluvit?''

Gemini si povzdechla. ,,Začnu od začátku,'' oznámila a poškrábala se na zátylku. ,,Pamatuješ na ty výměnné pobyty?''

,,Samozřejmě,'' přikývl, ,,na to se nedá zapomenout.''

,,Když jsem byla v Kruvalu, Markus mi začal naznačovat, že někdo z mojí rodiny má o mě zájem,'' začala a Remus na ni nechápavě koukal, ,,tím myslím, že se semnou chtěl vyspat....''

,,A kdo to byl?'' zeptal se s úšklebkem.

,,Grus,'' vydechla z těžka. Věděla, že její bratranec nemá Remuse rád a naopak. Ovšem ještě donedávna nevěděla, že za to mohla žárlivost.

,,Jako... tvůj bratranec?'' podivil se.

,,Ano,'' přikývla, ,,přesně ten.''

,,To je hodně ujetý,'' oznámil.

Gemini tušila, že jakmile mu všechno dopoví, bude jí mít za naprostý odpad a už nikdy ji nebude chtít vidět.

,,A začínal to dávat dost najevo,'' pokračovala, ,,samozřejmě jsem to ignorovala a žila si svým životem. A potom Markus zemřel. Měl pohřeb a na něm byl pochopitelně i Grus,'' sklopila hlavu k zemi, aby se na Remuse nemusela dívat.

Protože ten na ni koukal s tázavým výrazem a v hlavě se snažil zjistit, kam s celým svým vyprávěním míří.

,,Tam mi něco naznačil, ale pořád jsem to ignorovala,'' mávla nad tím rukou. Na chvíli se odmlčela. ,,Až nakonec přijel Kruval na ten ples k příležitosti ukončení výměnných pobytů. A přišly různý večírky a mejdany všude po Bradavicích,'' oznámila s pohledem stále upřeným k zemi. ,,Pamatuješ, jak už jsi ke konci odmítal chodit kvůli zkouškám?''

,,Jo,'' přikývl zmateně. Stále ji nechápal.

,,Na jedné z těch párty, které pořádal Havraspár jsem se strašně moc opila, fakt hrozně moc. A víš, jak to semnou vypadá, když se opiju.''

Lupin přikývl. Vzpomněl si na večery, kdy byla schopná z něj doslova strhat oblečení. ,,Jo, to vím fakt moc dobře.''

,,Potkala jsem Gruse,'' pronesla ty tři slova, kterých se snad nejvíce bála, ,,a začala s ním flirtovat.''

Hnědovlasý čaroděj naproti ní si začal mnout spánky, ale i přesto stále nic neříkal. Poslouchal ji.

,,Ale utnula jsem to a vydala se zpátky do Nebelvírské věže,'' doplnila se.

Remus si myslel, že právě flirt byl koncem vyprávění. Ale mýlil se.

,,Jenomže mě Grus sledoval,'' pokračovala i nadále Gemini, ,,a já se prostě neovládla a políbi-''

,,Cože si ho?'' vyjekl najednou Remus. Byl rudý od vzteku. ,,Ty jsi toho hajzla políbila?''

,,Remusi,'' oslovila svým tichým hlasem, ,,já se s ním tehdy vyspala.''

Lupin na ni koukal s otevřenou pusou. ,,Ale... ale....''

,,Ráno se probudila ve své posteli a na nic si nepamatovala-''

,,Tak jaktože to teď víš?'' přerušil ji.

,,V Azkabanu jsem měla spoustu času vzpomínat a přemýšlet,'' pokrčila nad tím rameny, ,,díky čemuž taky vím, že Carina není tvoje,'' řekla tiše.

,,Cože?'' vydechl šokovaně. ,,Vždyť jsi v tom dopisu psala, že je moje. Že jsi ji pojmenovala po mé matce a-''

,,Já to v té době nevěděla, Remusi,'' přerušila ho. ,,Kdyby ano, Carinu bych ti nikdy nedala do péče právě kvůli tomu, že nejsi její otec.''

,,A kdo jím je?'' vyskočil Remus na nohy. Začal se procházet po obývacím pokoji. ,,Neříkej mi, že ten smrtijed!''

,,Je to on,'' přikývla a také se postavila, ,,nechtěla jsem si to připustit, ale je! Když jsem ho viděla vedle Cariny-''

,,Vždyť Grus Malfoy je mrtvý!'' zakřičel. ,,Zemřel v Azkabanu.''

,,To ano,'' přikývla a rázem si uvědomila, co právě řekla. ,,Myslela jsem tím, že jsem ho viděla na fotografii z dětství a potom se podívala na Carinu,'' opravila se, ,,ona je mu strašně moc podobná.''

Remus se opřel o křeslo a začal zhluboka dýchat.

,,Jedenáct let jsem vychovával cizí dítě. Staral se o něj i přesto, že mě bylo mizerně. Dával mu všechno, co jsem v sobě měl. Až nakonec zjistím, že je to vlastně dítě Gruse Malfoye?'' zeptal se sám sebe a prohrábl si frustrovaně vlasy. ,,Jak jsi jen mohla Gemini?'' zeptal se s bolestným úšklebkem. ,,Říkala si, že mě miluješ.''

Gemini se na něj podívala se slzami v očích. ,,Alkohol je zlo, Reme.''

,,To tě neomlouvá,'' namítal, ,,vůbec ne!''

Hnědovláska o kousek poodstoupila. ,,Kdybych byla střízlivá, v životě bych se s ním nevyspala. Měla jsem tebe.''

,,Ano,'' uchechtl se, ,,měla. Už, díky Merlinovi, nemáš.''

Malfoyová na něj pohlédla. ,,Remusi, omlouvám se ti, strašně moc se ti omlouvám,'' zašeptala. ,,Nikdy jsem ti nechtěla ublížit.''

Remus jakoby ji neposlouchal. ,,Takže proto si podepsala ty papíry ohledně Cariny. Chtěla jsi, aby skončila u Malfoyů. U vlastní krve,'' zašklebil se.

,,Je to její rodina,'' namítala.

,,Vždycky jsi říkala, že to není tvoje rodina!'' zakřičel. ,,Nenáviděli tě.''

,,Omyl! Stará generace mě nenáviděla-''

,,Čert to vem. Všichni jsou stejní!''

Gemini několikrát zběsile zamrkala, aby potlačila slzy, které se jí vehnaly do očí.

,,A ty za nimi i potom, co tě nemilosrdně poslali do Azkabanu, lezeš...,'' zavrtěl nad tím nevěřícně hlavou.

Podíval se na fotku Cariny Malfoyové nad krbem. Přistoupil k ní a vzal ji do ruky. Poté udělal to, co Gemini absolutně nečekala. Rozpřáhl se a vší silou ji hodil proti zdi.

Hnědovlasá Malfoyová se ušklíbla. Věděla, že to dělal jen ze vzteku a ponížení. Každý muž by se tak zachoval, ne-li hůř.

,,Já už půjdu.''

,,To bude nejlepší,'' zamračil se, ,,před vším utéct.''

Gemini se na podpatku otočila čelem k němu. Probodla ho pohledem. ,,A co teda chceš? Omluvila jsem se ti, řekla ti, že toho lituju. Co víc chceš řešit?''

Remus sklopil hlavu. ,,Přitahoval tě, co?'' pozvedl tázavě obočí. ,,Myslím tím Gruse. Musel se ti líbit, jinak bys s ním nespala.''

Gemini nechtěla odpovědět. Jen lehce pokývala hlavou.

Remus nad tím nevěřícně zavrtěl hlavou a zamířil pryč z obývacího pokoje. ,,Běž pryč,'' ukázal na vchodové dveře, ,,prosím.''

S těmito slovy zmizel z místnosti. Potřeboval to vše vstřebat. Vydýchat. Byl to obrovský šok.

Gemini se obrátila na místo, kde bylo roztříštěné sklo, ve kterém ležela fotografie dvouleté Cariny.

Pomalu a opatrně ji sebrala a přejela přes papír bříšky svých ukazováčků. Tak strašně moc litovala toho, že tehdy utekla a nebyla u toho, když její dcera rostla. Teď už bylo pozdě. Objevila se znovu v jejím životě, až před bouřlivou pubertou, na kterou se netěšila ani náhodou, protože pokud by byla Carina jako zbytek její rodiny, měla by i s ostatními dost práce s odháněním nápadníků.

Zastrčila fotku do kapsy a setřela si slzy z tváří. Sjela obývací pokoj pohledem a zamířila ven ke dveřím.

V hloubi duše doufala, že se ji Remus Lupin ještě někdy ozve a dokáže se ji po tom všem podívat do očí.

~

Ahoj všichni!
Tahle kapitola není mojí oblíbenou. Jednak nerada píšu hádky. Druhak se nám právě rozpadl ship Remini.

S přáním dobrého, Madelaine.