2.kapitola | NEMANŽELSKÉ DĚTI NALEZENY

Sirius stál před kavárnou, ve které měl schůzku se sestřenicí své manželky.

Byl tam o necelou hodinu dříve. Nerad chodil pozdě, i přesto, že mu to za školních nevadilo.

Zamířil ke dveřím Kennington Lane Cafe a vstoupil do celkem plné kavárny.

Posadil se ke stolu u obrovských oken do ulice a začal pozorovat mudly chodící po chodníku.

,,Dáte si něco?'' zeptala se mile obsluha, když přiběhla k jeho stolu.

Sirius sebou škubl a poškrábal se na zátylku.

,,Máte latté?'' pozvedl tázavě obočí.

,,Ano,'' přikývla mladá žena.

,,Tak to a něco hodně sladkýho,'' odvětil.

,,Dortík nebo čokoládu?''

,,Čokoládovej dortík, prosím,'' poprosil ji a znovu se zadíval ven na ulici.

Mladá žena odešla s úsměvem na rtech zpět k obsluze a začala připravovat jeho objednávku, která už po chvíli stála na stole před černovlasým Blackem.

Byl tak zamyšlený, že si ani nevšiml blonďaté ženy, jež překročila práh kavárny. Kdybyste ji neznali řekli byste si, že je to nějaká sekretářka.

Měla na sobě úzkou černou sukni, která obepínala její hubenou postavu, bílou halenku a vysoké černé podpatky. Jen ty vlasy neměla v drdolu, ale rozpuštěné.

Zamířila se sebevědomým výrazem k černovláskovi, který stále koukal ven.

,,Sirius Black,'' pronesla a sundala si svůj kabát, který pověsila přes židli.

Čaroděj před ní se na ní otočil a sjel ji pohledem. ,,Ahoj, Afrodité,'' pozdravil ji a napil se své skoro již studené kávy.

,,Ráda tě vidím,'' oznámila s úsměvem.

Sirius pozvedl tázavě obočí. ,,Vážně?''

Blondýnka přikývla. ,,Víš, chtěla jsem si připomenout tvůj obličej,'' oznámila.

,,Ale proč?'' podivil se.

,,To mě přivádí k té věci kvůli, které jsme tady,'' odvětila a zadívala se do Siriusových šedých očí. ,,Jen jsem si chtěla zapamatovat, jak jednou bude vypadat náš syn.''

Sirius málem vyprksl kávu na stůl. Koukal na ženu před ní s vykulenýma očima.

,,Cože?!'' vyhrkl.

,,Pamatuješ si na ten večírek pár dní před plesem ve tvém sedmém ročníku?'' pozvedla tázavě obočí.

Sirius přikývl.

,,Vyspali jsme se spolu,'' oznámila a založila si ruce na prsou, ,,a o devět měsíců později se narodil Serpens-''

,,Počkat...,'' přerušil ji mladý Black, ,,to už je dlouhá doba.''

,,Dva roky,'' odvětila s pokrčením ramen.

,,V tý době už jsem byl zadaný,'' zamumlala a frustrovaně si zajel rukou do vlasů, ,,já jsem Mad podvedl,'' zašeptal.

,,Já vím,'' přikývla, ,,já byla už dokonce zasnoubená.''

Sirius znovu vykulil oči. ,,Vážně?''

,,Jo,'' přikývla, ,,víš, jaký to je žít s chlapem, kterej kdy miloval jen sebe a tvojí sestřenici?''

,,Na prd?'' tipl si Sirius.

,,Přesně tak,'' přikývla. ,,Nechci ničit tvůj dosavadní život, ale chci, abys alespoň věděl, že tvoje děti s Madelaine nejsou ty jediné,'' oznámila a začala se přehrabovat ve své kabelce.

Po chvíli z ní vytáhla malou pohyblivou fotku jejího syna, kterou podala Siriusovi.

Mladý Black od ní fotku převzal. ,,Vždycky jsem chtěl mít syna,'' usmál se lehce jako kdyby dočista zapomněl, čí syn to je.

Afrodité chápavě přikývla. ,,Ale asi s někým jiným, že?'' ušklíbla se.

Černovlásek nad tím pokrčil rameny. ,,Můžu si tu fotku nechat?'' zeptal se Sirius.

,,Jo, jasně... je tvoje,'' přikývla a zadívala se ven.

Sirius si mezitím prohlédl tu pohyblivou fotografii s jeho synem. Měl černé vlasy jako uhel, bouřkově šedé oči a doslova identický stejný nos.

,,On je mi fakt podobnej,'' vydechl překvapeně. ,,Nepřipadá to tvýmu manžílkovi podezřelé?''

,,Jako Rabastanovi?'' uchechtla se. ,,Moje matka byla Blacková, takže i já mám logicky jisté rysy vaší rodi-''

,,Třeba oči,'' skočil ji Sirius do řeči.

Afrodité se ušklíbla ještě víc. ,,Jo třeba.''

Mladý Black strčil fotku do vnitřní kapse své kožené bundy a nervózně se na ženu před ním podíval.

,,A jak se ti vůbec daří?'' pozvedl tázavě obočí.

Blondýnka si odfrkla. ,,Mám tři děti, můj muž je zaneprázdněn svou prací. Moji rodiče jsou po smrti a všichni si myslí, že je zabil někdo z nás,'' odvětila s pokrčením ramen. ,,Jak bych se asi mohla mít?''

,,Páni,'' zamumlal, ,,to je zajímavý.''

,,A co ty?'' změnila Afrodité téma.

Sirius se narovnal. ,,Já mám manželku a dceru,'' odvětil, ,,a jsem šťastnej.''

Blonďatou Lestrangeovou tohle celkem ranilo. ,,Pořád nechápu, jak se můžeš mít i přesto, že tě vydědili a vyškrtli z rodu tak moc dobře...,'' povzdechla si.

,,Taky nevím,'' pokrčil nad tím rameny. ,,Taky jsem si myslel, že se budu mít hůř, než vy - ale mýlil jsem se.''

Afrodité přikývla. ,,Diktovali mi život so posledního puntíku,'' odfrkla si. ,,Vlastně ani Rabastana nemiluju, ale miluju naše děti - a to je zásadní problém - nemůžu ho opustit, protože bych bez něj děti nezvládla už vůbec.''

,,Hmm...,'' zabručel, ,,copak ty nemáš peníze?''

,,Jasně, že mám,'' přikývla souhlasně, ,,ale jde o společenské postavení - mladá matka bez manžela je odpad.''

,,To je dost zastaralý,'' zamračil se.

,,To říkám taky,'' založila si ruce na prsou, ,,ale tomu idiotovi je to jedno.''

~


,,Kde jsi byla?'' pozvedl Rabastan tázavě obočí, když stál opřený o futra jejich ložnice.

Afrodité seděla před zrcadlem a rozčesávala si své dlouhé blonďaté vlasy. ,,Do toho ti nic není,'' odvětila s nezájmem.

,,Já si myslím, že je,'' namítal a rozešel se k ní, ,,takže se ptám znovu, kde jsi byla?''

,,V Anglii,'' pokrčila nad tím rameny a pohlédla na jeho odraz v zrcadle.

,,A co jsi tam dělala?'' podivil se.

Afrodité položila hřeben na toaletní stolek a s úšklebkem se zvedla. ,,Byla se podívat na hrob Abraxase Malfoye.''

Rabastan na ni koukal s vykulenýma očima. ,,To jako proč?''

,,Byl to můj strýc,'' odvětila, ,,a mě vychovávali k úctě ke své rodině-''

,,To bych chtěl vidět,'' uchechtl se Rabastan.

Blondýnka ho propodla pohledem. ,,Jestli máš něco proti mojí rodině můžeš jít,'' založila si ruce na prsou a naštvaně na něj pohlédla.

Mladý Lestrange se ušklíbl. Sundal si své sako a povolil kravatu, kterou měl okolo krku. ,,Nic proti ní nemám - vlastně mám vaší rodinui docela rád.''

,,Hlavně některé její členy, že?''

Rabastan si začal rozepínat knoflíky od své bílé košile. ,,Taky máš svoje oblíbence, ne?''

Afrodité se ušklíbla. ,,Mám,'' přikývla, ,,a myslím, že tě nepřekvapí, že ty mezi nimi rozhodně nejsi,'' vyprskla.

,,Tak to pozor,'' namítal Rabastan a přistoupil k ní, ,,mám tě rád - hezčí manželku leckdo nemá.''

Afrodité se lehce uvolnila. Rabastan věděl, jak na ní. Dostatečný přísun lichotek stačil na, aby ho neproklela.

Černovlasý Lestrange si svou manželku přitáhl za boky k sobě blíž a pohlédl ji do očí.

,,Nesnáším tě,'' zamumlala Afrodité.

,,S tím už se nějak vyrovnám,'' odvětil s pokrčením ramen a vrhl se hladově na její rty.

~

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top