Když anděl Azirafal v podobě bratra Francise sklonil ústa ke hřbetu ruky démona Crowleyho v podobě chůvy Astoretové, oba si uvědomili, že se jedná o speciální a vzácnou chvíli, přestože neznali horoskop Země. Alexandre Cabanel, kterého setkání s Crowleym v zapadlé pařížské hospůdce inspirovalo k vytvoření jednoho z nejkontroverznějších děl své kariéry, by zachycení tohoto momentu pojmenoval Pokušitel a had nebo Pokušení Evy, podle toho koho by se zrovna snažil v akademické obci rozzlobit.

______________

(Pozn. autora: Crowley viděl malbu Padlý anděl jen jednou ve svém životě. Následně se majestátně opil a rozhodl se, že s umělci se už nikdy přátelit nebude. Toto rozhodnutí ještě několikrát během své existence porušil.)

____________

Pak se rty letmo otřely o bledou kůži.

Hned nato se bratr Francis spěšně narovnal. Stále ale držel chůvinu ruku, jako by to byla ta nejkřehčí ozdoba v místnosti. Jeden druhému se dívali do očí, jako by tam nalezli odpověď na dlouho položenou otázku, která musela být velmi důležitá, protože si ani jeden z nich nevšiml téměř neznatelně růžového nádechu na tvářích chůvy Astoretové.

Pak Warlock se smíchem zatleskal a řekl, že chce udělat řetěz z karamelek a kokosek. O dvacet let později se Warlock svému psychologovi svěří, že až se na něj někdo podívá tak, jak se na sebe dívali ti dva, tak se ožení.

Když ta vzácná a speciální chvíle pominula, Crowleymu, než stihl tu myšlenku zapudit, problesklo hlavou, že znal anděly, kteří padli pro míň.

Azirafal na druhou stranu hloubal nad tím, jak dostat karamelky a kokosky na stejný řetěz, aniž by se přilepil i k těm, a jak zařídit, aby se to dalo i potom sníst.