,,To nemůže být pravda" zašeptal si spíš sám pro sebe, než aby ho někdo slyšel a stále zkoumal své lehce průsvitné dlaně.

,,Alej je" ozvalo se mu v hlavě.

,,Celý tvůj dlouhý život je lež"

Tomu nemohl uvěřit. Nedávalo to smysl. Proč by si něco takového vymýšlel. Vše vypadalo tak skutečně.

,,Pokud si stále myslíš, že to nemůže být pravda, kde máš svojí TARDIS? Nebo Marthu?"

Doktor se zamračil.

,,Mám pro tebe ale dobrou zprávu" oznámil mu hlas.

,,Tvé vymýšlení můžu skoncovat, můžu ti ukázat jaký je tvůj život doopravdy, kdo jsi doopravdy"

,,Jak?"

,,Musíš jen chtít"

Po této větě se v Doktorově hlavě rozlilo ticho. Takové, které v hlavě neměl už dlouho. Posadil se na malý schůdek a snažil se přemýšlet. Jeho mysl ale byla prázdná. Znovu se zadíval na své dlaně. Stále přes ně mohl trochu vidět.

Mohlo by to být vše pravda? Probleskla mu hlavou jedna všetečná otázka, byl to však jeho hlas, který ji vyslovil. Zmateně si promnul svá oční víčka. Nad čím to sakra přemýšlím? Ptal se sám sebe. Všechno to co se mi v posledních chvílích děje, musí mít přece i jiné vysvětlení, ale jaké?

Bezmyšlenkovitě se zvedl znovu na nohy. Chvíli se jen mlčky rozhlížel po místnosti a pak se vydal pryč. Proběhl několika místnostmi a chodbami než se dostal ven z lodě. Na tváři ho pošimral chladný vánek. Nabral do plic trochu toho čerstvého vzduchu.

Kde jsi Martho?

Co se to tu děje?

,,Být tebou smířím se rychle s touto skutečností" cukl sebou, když ve své hlavě uslyšel znovu ten zpropadený hlas.

,,Odpověz mi na jednu otázku" zašeptal po krátkém tichu.

,,Kdo jsi?"

Doufal v to, že mu odpoví, nic se ale neozývalo. Hlas umlkl.

,,Jak ti mám věřit, když o tobě nic nevím?" snažil se ho přemluvit.

Zdálo se ale, že na hlas žádné přemlouvání nefunguje. Doktor začínal být zoufalý. Ještě před chvílí měl u sebe svojí společnici a teď je sám. Neví, co se s ní stalo. Nevěděl, zda je v pořádku. Co když?..

Ne! Zahnal pochmurné myšlenky ze své hlavy. Po chvíli si na něco vzpomněl. Vzpomněl si na to, co mu řekla Wastra. Mluvila o nějakém, kdo se za něho vydává.

,,Ty jsi ten Doktor?" vykřikl svůj nápad, byl tak nadšený, že ho konečně něco napadlo.

Hlas v jeho hlavě se hlasitě rozesmál.

,,Nikdo tu není Doktor"

Na to nesouhlasně zakýval hlavou.

,,Já ano"

,,Ne!" vykřikl hlas, tak až Doktorovi zabolela hlava.

,,Řeknu ti, kdo jsem" vydechnul hlas poraženě.

,,Jsem ten poslední zdravý rozum, který ti zbyl"