,,Vypadáš naprosto dokonale," zašeptal mi Aaron do ucha, když jsem se prohlížela v zrcadle v našem pokoji. Nemohla jsem s ním nesouhlasit. V těch šatech od Ryana jsem vypadala opravdu dobře. Jak mohl vědět, že mi ty šaty tak skvěle padnou?

,,Ani ty nevypadáš nejhůř," řekla jsem škádlivým tónem a otočila se na něj. Měl na sobě šedivý oblek a vypadal úžasně.

,,Děkuju," zasmál se Aaron a jemně mě políbil na tvář, protože mi nechtěl pokazit můj pracný make-up, který jsem si nanášela skoro hodinu. ,,Ty šaty jsou opravdu nádherný. Ani jsem nepostřehl, že sis je koupila," řekl zamyšleně a zadíval se na moje šaty. Na šaty od Ryana.

,,No, víš... Dali mi je zadarmo v práci. Když prý budu mít ten projev, tak abych vypadala sofistikovaně," zalhala jsem mu. Přece jsem mu nemohla říct, že jsou to šaty od mého ex přítele. Vždyť o Ryanovi ani nevěděl. Což bylo jenom dobře.

,,Musím říct, že se teda překonali. Konečně tě za tvojí práci pořádně odměňují," usmál se na mě Aaron a pohladil mě po paži. ,,Vyrazíme?" zeptal se mě.

,,Hned, jen si ještě nanesu rtěnku," řekla jsem mu a on přikývl. Šel čekat do obyváku a já si mezitím na rty nanesla vínovou rtěnku. Poté jsem si ještě překontrolovala účes. Vlasy jsem si stáhla tak, že vypadaly velmi krátké. Byl to pohodlný účes a zároveň hezký. Věděla jsem, že bude pohodlný při tanci.

,,Tak můžeme?" zeptal se mě Aaron, když jsem přišla za ním do obyváku. Usmála jsem se a přikývla.

**********

Ples se konal v jednom drahém hotelu v centru New Yorku. Docela mě to překvapilo. Zajímalo by mě, kdo to platil. Jestli nemocnice anebo Ryan.

Když jsme s Aaronem vstoupili do plesového sálu, bylo zde už hodně lidí. Hned jsem zahlédla Hannu, která se k nám nadšeně vydala. Měla na sobě bíločerné šaty bez ramínek a vypadala opravdu dobře.

,,Panebože Chloe! To jsou ty nejdokonalejší šaty, které jsem kdy viděla! Kde jsi je sakra sehnala?" zeptala se mě Hanna, když k nám přišla a začala si moje šaty prohlížet.

,,Ty jí darovala nemocnice," vysvětlil jí Aaron a já se nervózně usmála. Věděla jsem, že tohle mi Hanna nespolkne.

,,Nemocnice. Aha," řekla trochu podezíravě. Věděla jsem, že tomu nevěří. ,,Co kdybychom se šly spolu podívat na zákusky? Nevadí ti to Aarone?" zeptala se mého přítele.

,,Ne, jen běžte. Dojdu si zatím pro nějaký drink. Chceš taky něco, zlato?" zeptal se mě s úsměvem. Byl tak úžasně milý.

,,Ne, děkuju. Zatím si dám jen nějaký ten zákusek," řekla jsem mu, ale než jsem stačila cokoliv dalšího říct, Hanna mě už táhla pryč. Zastavila se až u stolu s dezerty.

,,Tak to vyklop, puso! Odkud máš ty šaty?" zeptala se mě s tajemným úsměvem. Proč sakra musela být tak zvědavá?

,,Mám je od Ryana," řekla jsem tiše, že jsem si nebyla úplně jistá, že mě slyšela. Ale podle jejího překvapeného výrazu jsem poznala, že mě slyšela.

,,To nemyslíš vážně?! Dneska ti pošle šaty a zítra co? Snubní prsten?" zeptala se mě a trochu na mě křičela. ,,Vždyť si říkala, že mezi vámi nic není!" připomněla mi.

,,Taky, že mezi námi nic není. Ve středu jsem s ním mluvila a řekla jsem mu, že mám přítele, a že s ním nechci trávit svůj volný čas," řekla jsem jí. Potom jsem se otočila ke stolu se zákusky a vzala jsem si jeden malý čokoládový košíček. Měla jsem na něj strašnou chuť.

,,Tohle jsi mu řekla a on ti potom dal šaty?" zeptala se mě nechápavě. Přikývla jsem a strčila si košíček do pusy. Byl opravdu skvělí. ,,Tak jsou tu dvě možnosti. Buď je Ryan úplný magor a nebo je do tebe totálně zamilovanej," řekla mi svojí teorii. Při druhé možnosti jsem se zakuckala. Hanna mě musela poplácat po zádech, abych se neudusila.

,,Rozhodně ta první možnost. Ryan mě totiž rozhodně nemiluje," řekla jsem a trochu se zasmála. Bylo to absurdní. Pokud by mě totiž miloval, tak by mě před šesti lety neopustil.

,,Můžeš lhát mě i sobě, ale já ti přece něco říkala o bývalých klucích," připomněla mi a významně se na mě podívala.

,,Jenže já nikomu nelžu! Mezi mnou a Ryan už nic není a ani nebude!" řekla jsem trochu rozzlobeně. Štvalo mě, že si Hanna o mě myslí, že bych mohla s Ryanem něco mít. Vždyť mám přece Aarona!

,,Fajn, já tě jen varovala," řekla Hanna a dala ruce do obranného gesta. ,,Jestli mě teď omluvíš, půjdu si sehnat nějakého kluka. Já bohužel nemám takový štěstí, že se o mě ucházejí rovnou dva kluci," rýpla si do mě a ušklíbla se. Než jsem jí na to stihla cokoliv odpovědět, rychle odkráčela pryč.

Povzdychla jsem si. Abych zahnala ty divné myšlenky o mě a Ryanovi, které mi Hanna nasadila do hlavy, rozhodla jsem se, že si dám další čokoládové košíčky. Bohužel mě někdo vyrušil. Sakra.

,,Vypadáš naprosto božsky," ozval se za mnou velmi znamý hlas, který bych poznala všude. I po těch letech. Pomalu jsem se otočila a spatřila jsem Ryana. Měl na sobě dokonale padnoucí černý oblek. Uvědomila jsem si, že ho v obleku vidím vlastně poprvé v životě. Bylo to zvláštní vidět ho bez jeho kožené bundy a vytahaného trička. Ale musela jsem uznat, že vypadal opravdu dobře.

,,Díky," řekla jsem jednoduše. Nevěděla jsem, jestli ho mám taky pochválit. Cítila jsem se najednou bezradná. I když bylo okolo spoustu lidí, cítila jsem se, jako bych tu byla jen já a on.

,,Věděl jsem, že ti ty šaty dokonale padnou," usmál se na mě a sjel mě pohledem od hlavy až k patě.

,,Jsou nádherné, ale nemusel jsi mi je kupovat. Hádám, že byly opravdu drahé," řekla jsem mu.

,,S tím si nedělej starosti. Chtěl jsem ti udělat radost," řekl a přistoupil ke mě o něco blíž. Ucítila jsem jeho vůni, která se za těch pár let trochu změnila, ale pořád jsem podle ní dokázala poznat toho Ryana s koženou bundou, který mě měl chránit.

Už zase jsme naproti sobě stáli a koukali se navzájem do očí. Ani jeden z nás nic neříkal. Ryanův pohled byl takový klidný a příjemný. Ale i přesto všechno, jsem se v jeho blízkosti necítila svá.

,,Chloe! Konečně jsem tě našel!" zvolal někdo za mnou a já se na něho otočila. Tím jsem přerušila můj a Ryanův oční kontakt. Uviděla jsem Aarona, který se k nám s úsměvem blížil. V ruce měl skleničku šampaňského.

,,Promiň, trochu jsem se zapovídala," řekla jsem a snažila se od Ryana odejít, co nejdál, aby ho Aaron neviděl. Bohužel si ho všiml.

,,Nepředstavíš nás?" zeptal se s milým úsměvem Aaron. Usmíval se, protože ještě nevěděl, o koho jde. Rozhodla jsem se je představit, co nejrychlej a co nejméně bolestivěji. Jak když strháváte náplast.

,,Ryane, tohle je můj přítel Aaron Wilson. Aarone, tohle je sponzor naší nemocnice Ryan Davis," představila jsem je. Ryan a Aaron si podali ruce. Aaron se stále usmíval, ale Ryan se na Aarona trochu mračil.

,,Rád tě poznávám. Je milé, že jsi se rozhodl investovat tolik peněz do této nemocnice," řekl Aaron a přitáhl si mě rukou k sobě. Nechtěl tím Ryana provokovat, ani mu ukázat, kdo ke komu patří, ale Ryana to značně naštvalo, za což jsem byla docela ráda. Jen ať ví, že mám úžasného přítele.

,,Potěšení je na mé straně," řekl Ryan a snažil se, aby to neznělo ironicky. ,,Jsem rád, že konečně poznávám toho, s kým Chloe chodí. Rád si svého nástupce prohlídu osobně," řekl Ryan s úšklebkem. Zděšeně se na něho podívám. Co to sakra vyvádí?

,,Nástupce?" zeptá se Aaron trochu zmateně. Podívá se nejdříve na Ryana a potom na mě. Já raději sklopím oči k zemi.

,,Chloe se nezmínila? Já jsem její bývalý přítel," vysvětlí Ryan Aaronovi a já mám sto chutí Ryana na místě odprásknout.

,,Ne, Chloe se o tom nikdy nezmínila," řekl Aaron a zamračně se na mě podíval. Musela jsem něco udělat. A to teď hned.

,,S Ryanem to byl jen takový letní románek, nic víc. Nezmínila jsem se o tom, protože to pro mě nebylo nijak důležité," řekla jsem Aaronovi a mávla nad tím rukou. Potom jsem se podívala na Ryana. Netvářil se nijak ublíženě. Dokonce vypadal, že si celou situaci velmi užívá.

,,Ale no tak, Chloe! To, co jsme spolu zažili, rozhodně nebyl jen letní románek," mrknul na mě Ryan a zářivě se usmál na Aarona. ,,Tenkrát to byla jízda," dodal a ušklíbnul se. Měla jsem chuť ho něčím praštit.

,,A proč jste se rozešli?" zeptal se Aaron, který se zdál celý nesvůj. Docela jsem ho chápala. Na jeho místě by mi taky nebylo dobře z těch Ryanových keců.

,,Chloe šla na vysokou a já jsem nepatřil do její budoucnosti," řekl Ryan. Znělo to, jako kdybych já mohla za náš rozchod. To už mě opravdu naštval. Jenže místo toho, abych na něho začala křičet nebo říkat, že lže, přistoupila jsem na jeho hru.

,,Jo, máš pravdu. Do mojí budoucnosti jsi nepatřil. Byl jsi moc... nevyspělej. A to tvoje akné k tomu moc nepřispívalo," řekla jsem a sladce se usmála. Ani jsem ten úsměv nemusela předstírat, protože při představě Ryana s beďarama po celém obličeji, jsem se usmát musela. Docela by mě zajímalo, jestli Ryan někdy akné vůbec měl. Nebo byl vždy bezchybný?

,,Přírodě neporučíš," pokrčil Ryan rameny a zašklebil se na mě. ,,Ale o tom si promluvíme, až ti začne růst knírek," mrknul na mě a já protočila očima. Ach, ten jeho zvrácený humor.

,,Asi bych se měla jít připravit na ten projev. Pomůžeš se mnou, zlato?" obrátila jsem se na Aarona. Chtěla jsem změnit téma a navíc jsem už chtěla vypadnout od Ryana.

,,No, rád jsem tě poznal, Aarone. Snad ti to s Chloe výjde. A dej si na ní pozor, je děsně vášnivá," řekl Ryan Aaronovi a poslední slova k němu zašeptal. Samozřejmě, že tak, abych ho slyšela.

,,Měj se," rozloučila jsem se ledově s Ryanem a dala se na odchod. Aarona jsem táhla za ruku za sebou. Byla jsem na Ryana tak naštvaná, že jsem si už nebyla vůbec jistá, že ten prejev zvládnu.

,,Chloe, promiň, že ti to musím říct, ale ten tvůj ex přítel je vážně idiot. Chápu, proč jsi ho nechala," řekl mi Aaron, když jsme se zastavili u baru. Potřebovala jsem se něčeho napít.

,,Jo, je to idiot," souhlasila jsem s ním. Potom jsem se otočila k číšníkovi, který k nám přišel. ,,Potřebuju drink. Dejte mi prosím něco silnýho," řekla jsem mu. On přikývl a odešel. Tenhle večer vůbec nezačal dobře.

________________________

• A je tu první část plesu! Ještě bude samozřejmě jedna. Vždyť Chloe si ještě nezatančila s Ryanem. Myslíte si, že po jejich rozhovoru s ním ještě promluví? :-)

• Pokud se vám část líbila, budu ráda, když mi napíšete komentář a dáte vote :-) Jste skvělí!

- Eli