,,Tak na novou a úspěšnou nemocnici!" zakřičel někdo a pozvedl skleničku se svým drinkem. My ostatní jsem udělali to samé a poté jsem se všichni napili.

Večírek na pláži byl v plném proudu. Na novou nemocnici jsme si připili asi už desetkrát a rozhodně to nebylo naposledy.

,,Jdeme tančit!" zakřičela Hanna a táhle mě na provizorní parket na pláži. Bylo zde spoustu světel a všude to blikalo.

,,Jsem ráda, že jsi mě donutila sem letět," křikla jsem Hanně do ucha, protože hudba hrála tak nahlas, že by mě normálně neslyšela.

,,Nemáš zač," ušklíbla se Hanna. ,,Konečně vím, že nejsi tak nudná, jak se zdáš, ale umíš se i rozjet," křikla na mě a udělala se mnou otočku. Asi jsem se měla urazit za to, že mě nazvala nudnou, ale už jsem si za ty roky zvykla na její upřímnost, tak mi to nevadilo.

,,Víš, že mě kazíš?" zeptala jsem se jí. ,,Ne, že by mi to nějak moc vadilo, ale stejně," řekla jsem a Hanna se zasmála.

,,Já tě nekazím, drahoušku. Já v tobě probouzím tu pravou Chloe," řekla a mrkla na mě. ,,Nezajdeme si pro další drink?" zeptala se mě, ale byla to spíše řečnická otázka, protože nečekala na mojí odpověď a už mě táhla k baru.

,,Co si dáte, dámy?" zeptal se nás barman, když jsme se konečně prodraly k baru. Rozhlédla jsem se po láhvích, které byly vystavěné na polici. Co si mám dát?

,,Namíchej nám nějaké překvapení," mrkla na něho Hanna a začala si na prst namotávat pramínek rudých vlasů. Barman se na ní usmál a šel nám něco připravit.

Najednou mi v kapse zazvonil mobil. Kdybych necítila, jak vibruje, asi bych ho přes ten hluk neslyšela. Vytáhala jsem ho a podívala se na obrazovku. Aaron.

,,Volá mi Aaron, hned budu zpátky," řekla jsem Hanně a ukázala jí telefon. Ona kývla hlavou a posadila se na barovou židli.

,,Ať tě moc dlouho nezdržuje. Řekni mu, že máš důležité jednání," mrkla na mě a já se smíchem přikývla. Potom jsem se protlačila davem pryč na kraj pláže, abych Aaron přes ten křik lidí a hudbu slyšela.

,,Ahoj," pozdravila jsem ho, když jsem hovor příjmula. Bylo to poprvé, co mi zavolal od chvíle, kdy jsem tady na Floridě.

,,Ahoj, zlato!" pozdravil mě nadšeně. ,,Promiň, že ti volám takhle večer, ale chtěl jsem tě slyšet a zeptat se, jak se tam máš," vysvětlil mi a já se musela usmát. Byl takový zlatíčko.

,,Mám se skvěle, je to tu úžasný," řekla jsem. ,,Musíme si sem někdy spolu zaletět," navrhla jsem. Bylo by to určitě skvělé. Jen já, Aaron a Florida.

,,Třeba na svatební cestu," zasmál se. ,,Jsem moc rád, že se ti tam líbí. A co Ryan? Neobtěžuje tě?" zeptal se. Teď už mluvil vážněji.

,,Ryan je prostě Ryan. Ale chová se dobře," odpověděla jsem mu a doufala, že se nebude dále vyptávat. ,,Už budu muset končit, protože máme večírek na oslavu nové nemocnice," řekla jsem mu.

,,Dobře," řekl chápavě. ,,Pozítří tě budu čekat na letišti. Moc se na tebe už těším," dodal a já si dokázala představit, jak se usmívá. Už se mi po něm stýskalo, ale zároveň bych tady dokázala zůstat déle.

,,Já na tebe taky," řekla jsem. ,,Tak ahoj," rozloučila jsem se s ním.

,,Ahoj a miluju tě," zavolal ještě do telefonu, než jsem hovor ukončila. Ještě chvíli jsem tam jen tak stála a přemýšlela. Poté jsem se vydala zpátky na pláž. Ale protože byla už tma, neviděla jsem skoro na cestu. Proto jsem se strašně vyděsila, když jsem vzazila do nějaké osoby, která se schovávala za palmou.

Strašně jsem zaječela, ale ta osoba mi dala ruku na pusu a stáhla mě za palmu. Chtěla jsem se začít bránit, ale dotyčný mě pustil, což mě udivilo.

,,Chloe! To jsem já! Buď prosím potichu," uslyšela jsem Ryanův hlas. Vytáhla jsem z kapsy mobil a posvítila si před sebe. Ryan stál skrčený za palmou a rukou mi naznačoval, ať mlčím.

,,Co tady proboha děláš? Chceš mi způsobit srdeční zástavu?" zeptala jsem se ho šeptem, ale tak aby mě slyšel. Co sakra dělá v noci za palmou.

,,Omlouvám se, nechtěl jsem tě vyděsit. Jen se tu schovávám," vysvětlil mi a já se na něho nechápavě podívala. Proč se zrovna on schovává? A před čím?

,,A proč se schováváš? Honí tě snad dikobraz?" zeptala jsem se ho s tichým smíchem. Ryan se zamračil. Vypadá to, že to bude něco vážnějšího než dikobraz.

,,Schovávám se před Olivií. Celý večer se na mě lepí a já už nevím, jak jí mám říct, že jí mám plné zuby," svěřil se mi Ryan a rozhlédl se kolem nás, jestli tady Olivia náhodou není.

,,Něco určitě vymyslíš. Ty jsi na rozchody expert," řekla jsem mu. ,,Třeba jí řekni něco o své minulosti, to určitě zabere," doporučila jsem mu a usmála se na něj.

,,Haha," zasmál se ironicky. ,,Ty si z toho sice děláš srandu, ale netušíš, jak je to vážné," řekl naštvaně a rozhodil rukama.

,,Jsi nájemný vrah, Ryane! Tak při nejhorším vem pistoli a odstřel jí. Určitě se potom uleví spoustu lidem," navrhla jsem mu. Nebylo to tak, že bych Olivii nesnášela, ale občas mi opravdu lezla na nervy.

,,Už nejsem nájemný vrah. Teď mám poctivou práci," řekl mi a opřel se o palmu.

,,Tak to byl dobrej vtip," řekla jsem ironicky a zasmála se. ,,Pokud ti příjde obchod se zbraněmi jako poctivá práce, tak já mám dvě hlavy," řekla jsem.

,,Dobře, uznávám, že to není nejlepší, ale alespoň už nezabíjim lidi," řekl pyšně a já protočila očima.

,,Chápu, že jsi v zabijáckým důchodu, ale můžeš si svojí starou práci trochu oživit a Olivii zabít," navrhla jsem mu. Teď protočil očima on. ,,Pokud nechceš, tak pokračuj dál ve svém schovávání a já jdu slavit," řekla jsem mu a ukázala k místu, kde párty probíhala. Když nic neříkal, vydala jsem se tam.

,,Aaron mě nepozdravuje?" zavolal na mě, když jsem byla už pár metrů od něho. Prudce jsem se zastavila a vrátila se zpátky k němu. Na tváři měl široký úšklebek a ruce složené na prsou.

,,Ty jsi poslouchal můj hovor?!" zeptala jsem se ho naštavně a už mi bylo jedno, jestli jsem potichu nebo ne.

,,Doufám, že mě vezmete s sebou, až sem s Aaronem poletíte," řekl a zasmál se. Já ho praštila do ramene.

,,Nesnáším tě," řekla jsem mu a naštvaně se na něho podívala. Příště až budu s někým volat, ujistím se, že Ryan je na druhý staně států.

,,Tak to ti nevěřím," řekl Ryan a přistoupil ke mě blíž. ,,Snažíš se mě nenávidět, ale zatím se ti to moc nedaří," zašeptal mi do ucha, až mi přeběhl mráz po zádech.

,,A co bych podle tebe měla dělat? Potom, co se mezi námi před lety stalo?" zeptala jsem se ho.

,,Vždyť už teď víš, jak to bylo!" bránil se Ryan. Už také nemluvil potichu, skoro křičel.

,,Ano, vím, proto už se na tebe nezlobím, ale neznamená to, že se po těch letech dáme zase dohromady! Já mám svůj život Ryane! Nový život, do kterého jsi ty neměl patřit, ale ty jsi se prostě musel objevit!" křičela jsem na něho rozčíleně.

,,Tvůj nový život? Mluvíš o tom normálním životě, který žiješ? Máš práci, byt a prince na bílém koni. Je to ale to, co jsi vždycky chtěla?" zeptal se mě a já se na něho překvapeně podívala. ,,Ta Chloe, kterou jsem znal, chtěla dobrodružství! Ne život, který žijí všichni okolo," dodal teď už klidněji.

,,Chceš snad říct, že bys mi mohl nabídnout lepší život, než ten, který mi nabízí Aaron?" zeptala jsem se ho.

,,Myslím si, že ano," souhlasil. ,,Chloe, já tě dnes viděl. Jak jsi byla šťastná, když si mohla dělat věci, které tě baví a mohla jsi udělat něco totálně šíleného. Možná, že jsi s Aaronem spokojená, ale nikdy s ním nebudeš šťastná," řekl smutně. ,,A je mi moc líto, že jsem musel tenkrát před lety odejít, protože přísáhám ti, že kdybychom spolu tenkrát zůstali, tak bych se každý den snažil, abys byla tou nejšťastnější osobou na světě," zašeptal a chytil mě za ruku.

,,Proč mi to teď říkáš, když víš, že teď už s tím nemůžu nic dělat?" zeptala jsem se ho a z očí mi ukápla slza. Ryan mi jí jemně setřel palcem ruky.

,,Nechci ti tím ubližovat," řekl a pohladil mě po tváři. ,,Jen jsem chtěl, abys to věděla," zašeptal a podíval se mi do očí.

,,Ale ty mi tím ubližuješ, Ryane! Každý den, co tě vidím, se mi vrací vzpomínky a každá myšlenka na minulost mě trhá na kusy," přiznala jsem.

,,Myslíš, že mě neubližuje, když vidím, jak si s Aaronem?" zeptal se mě. Já jsem uhnula pohledem.

,,Promiň, ale já tohle teď řešit nemůžu," řekla jsem mu a vydala jsem se pryč. Ryan mě však doběhl a zastavil mě.

,,Chloe, počkej," řekl a chytil mě za předloktí. Já se mu však vytrhla. Chtěla jsem od něho co nejrychleji pryč. To co mi řekl, mě tak píchalo u srdce, že jsem myslela, že to nevydržím.

,,Musíme být rozumní, Ryane. Promiň," řekla jsem a potom rychle odešla pryč.

**********

Když jsem se vrátila na bar, Hanna tam stále seděla a pila drink, který nám objednala. Nevypadal však, že by se nudila, protože se vesele bavila s barmanem, který hltal každé její slovo.

,,Chloe! Kde jsi byla tak dlouho? Už jsem myslela, že budu muset vypít i tvůj drink," řekla mi vesele a podala mi do ruky skleničku. Hned jsem jí do sebe kopla. ,,Stalo se něco?" zeptala se mě teď už vážně, když viděla můj výraz.

,,Jsem strašně unavená, půjdu na pokoj. Klidně tady zůstaň. Popovídáme se až ráno," řekla jsem jí a ona soucitně přikývla. Věděla jsem, že něco tuší. To by jinak nebyla Hanna, kdyby mě tak dobře neznala.

,,Vyspi se do krásy," usmála se na mě. Já jsem přikývla a vydala jsem se k hotelu, který byl jen pár set metrů od pláže.

Když jsem došla k mému pokoji, odemkla jsem ho kartou a vešla jsem dovnitř. Zabouchla jsem za sebou dveře a svalila se na postel. Bylo mi jedno, že mám na sobě ještě šaty a jsem neodlíčená. Myslela jsem, že se prospím, ale někdo zaťukal na dveře.

S neochotným zamručením jsem se zvedla z postele a šla jsem otevřít. Jaké bylo moje překvapení, když jsem za dveřmi uviděla stát Ryana.

,,Co tady děláš?" zeptala jsem se ho. Nevěděla jsem, proč přišel a ani jsem to raději nechtěla vědět.

,,Už nechci být rozumný," řekl a já se na něho nechápavě podívala. Ryan mi však nevysvětlil, co tím myslí. Místo toho udělal krok ke mě a spojil naše rty. Poté mě vtáhl do pokoje a zavřel za námi dveře. Ani na vteřinu se však ode mě neodtáhl.

Byl to úžasný pocit po tolika letech cítit jeho teplé rty na těch mých. I když jsem se za to nenáviděla, začala jsem spolupracovat a vychutnávala každou sekundu.

Můj mozek mi říkal, ať s tím přestanu, ale já nechtěla. Ryan mě začal líbat intenzivněji a já mu polibky vracela. Bylo to pro mě jako droga a já potřebovala víc a víc. Dala jsem mu ruku na zátylek a přitáhla jsem si ho k sobě blíž.

Po chvíli mi však došlo, co dělám. Tohle bylo špatné i když se mi to tak líbilo. Ale rozhodně jsem to nemohla nechat zajít dál.

,,To nejde, Ryane," zašeptala jsem mezi polibky a pokusila se od něho odtáhnout, i když mě to stálo všechnu sílu.

,,Proč?" zeptal se mě a opřel své čelo o to moje. Sledovala jsem jeho rty a přála si, abych je mohla znovu políbit. Ale to jsem nemohla.

,,Je tady něco, co jsem ti neřekla," zašeptala jsem a odtáhla jsem se od něho ještě víc. ,,Já a Aaron jsme zasnoubení," řekla jsem mu a on se na mě překvapeně podíval.

___________________________

• Ahojte! Co říkáte na novou část? Kdo tušil, že Chloe a Aaron jsou zasnoubení? Párkrát jsem to nenápadně naznačila, tak mě zajímá, kdo si toho všimnul 😉

• Moc děkuju za všechny komentáře a votes ❤❤

- Eli