Vyklopila jsem do sebe obsah další skleničky a než mi nalil další, musel se jít věnovat nějakému páru opodál. Zůstala jsem sama se svojí depresí a klopila do sebe jednu skleničku za druhou až mě začal i Jessieho kolega krotit.

Nejhorší teprve přišlo. Před půlnocí mě přišel nabalovat nějaký plešoun s pár promilemi a nedal si vymluvit, že fakt nemám zájem. Používal ty trapné kecy, jak mě v tomhle stavu nemůže nechat a abych ho nechala mě rozveselit.

Nestačila jsem obracet oči v sloup a očima prosit Jessieho o pomoc. Bohužel mi to nebylo moc platné. Síla alkoholu už mě pokořovala, když jsem si položila hlavu o ruku na baru. Frajer mě tahal k němu, ale já ještě moc dobře věděla, co dělám. Všechno okolo mě bylo sice rozmazané jako moje myšlenky, ale pořád jsem vnímala, kdo co okolo mě říkal.

,,Sam, zavolám ti taxíka." promluvil na mě Jessie.

,,Nikam nejdu. Chci Coltona."

,,Budu klidně i tvůj Colton, Chaning Tatum nebo Brad Pitt." zašklebila jsem se nad návrhem toho nechutného plešouna.

,,Dobře, jak chceš." vzal do ruky telefon a já jen zavřela opilostí oči.

Zatímco do mě hustil nějaké oplzlosti ten blbeček, neslyšela jsem, kam Jessie volal. Nechtěla jsem žádný taxík. Neměla jsem v tu chvíli ani kam jít a tak jsem čekala, že mě třeba Jessie nechá přespat u sebe.

,,No tak, puso, zalezeme si ke mně do vířivky a budeme zlobit." pošeptal mi do ucha a já se jen zašklebila.

,,Ty umíš zkazit i špatnou náladu." oklepala jsem se a povzdechla si.

,,Zlepším ti náladu. Uvidíš." objal mě okolo ramen a já jsem před jeho objetím uhnula.

,,Kolikrát ti mám říkat, že nemám zájem. Jdi do háje."

,,Tak si spolu dáme ještě jednu skleničku." mávnul na Jessieho.

,,Ona už nebude pít. Čeká na odvoz a už je tady." podíval se kamsi za mě.

Nechtěla jsem žádného taxíka. Radši bych se prospala na baru a počkala do čtvrté ráno, kdy na baru zavírali.

,,Já tě odvezu. Klidně i do nebe, puso." znovu mě vzal okolo pasu a já vzala jeho ruku a odstrčila ji.

,,Polib mi prdel, kreténe."

,,Klidně a umím i víc." zazubil se a já periferně viděla mužskou postavu stojící nad námi.

,,No ty vypadáš." poznala jsem Coltonův hlas až jsem musela několikrát zamrkat, abych se přesvědčila, že to nebyl sen.

,,No konečně. Nevím, co mám dělat dřív. Jestli obsluhovat hosty nebo hlídat, aby nespadla z baru tomuhle blbovi do klína." podotkl Jessie na Coltona.

,,Tak pojď odvezu tě."

,,Nikam nejdu. Nemám náladu na oslavu. U mě v bytě se slaví a já fakt nechci kazit náladu." zamumlala jsem.

,,Vezmi už jí někam." naléhal Jessie.

Nečekala jsem, že mě Colton odvede do auta a posadí na místo spolujezdce. Chtěla jsem si rýpnout, kde má tu svojí prsatou nádheru, ale nakonec jsem svoje kousavé připomínky spolkla asi jako sliny, které se mi sbíhaly na zvracení.

,,Zastav!" přibrzdil mi u krajnice a já vypadla z Range Rovera na všechny čtyř.

Pomohl mi vstát, ale naštěstí mě zvracení přešlo. Chladnější vzduch mě trochu probral a teprve po chvilce jsem si uvědomila, že mě něco lechtalo pod kolenem. Opilecky jsem se podívala na svou nohu a zjistila zdroj. Rozbila jsme si tím pádem koleno a tekla mi krev.

Mojí stabilitu zajišťovala Coltonova ruka, která mě přidržovala za nadloktí. Sice mi nebylo úplně dobře, ale radši bych měla otravu alkoholem a byla poblíž Coltona než být bez něho.

,,Už jsem v pohodě." ujišťovala jsem ho i sebe.

Pomohl mi nasednout zpět a to už jsem usnula opřená o hlavovou opěrku. Probrala jsem se až když mi otevřel dveře a snažil se mě vytáhnout z auta. Postavil mě na nohy a snažila jsem se opřít o bok auta. Cítila jsem šílenou únavu a nohy mě úplně neposlouchaly.