Jestli jsem to pochopila správně a podle veselých reakcí všech okolo, kteří se na mě dívali, Colton mě požádal o... no fakt... mezi prsty se třpytil stříbrný kroužek s bílým kamenem. Tak tohle měla být ta pomsta Carsonovi?

Možná se zdálo, že jsem přemýšlela dlouho, ale ve skutečnosti jsem jen pozvedla bradu výš a nechápavě se pousmála.

,,To myslíš vážně?" pošeptala jsem.

,,Vezmeš si mě?"

Chodili jsme spolu pár týdnů a ještě jsme se poslední týden dost pohádali kvůli mojí chybě s Carsonem a on mě právě požádal o ruku?

,,Samozřejmě, že si tě vezmu." vehnalo mi to do očí slzy, i když jsem si vůbec nebyla jistá, jestli to myslel vážně nebo tím chtěl jen naštvat Carsona.

Kroužek na mém prstě seděl jako ulitý a Colton ze mě nespouštěl oči.

,,Mohla bych s tebou mluvit?" pošeptala jsem mu, když jsem ho měla přede všemi obejmout a políbit.

,,Teď to nejde. Ještě bude jedno překvapení."

Ani jsem si v tom všem nevšimla, jak se tvářil Carson. Byl z toho smutný nebo mu to bylo jedno?

Colton mě objal zezadu a nadšeně jsme ještě slyšeli několik gratulací. Teprve v ten moment mi došlo, že to nejspíš myslel vážně. Kde bylo to odtažité chování a hněv? Stačilo mi jeho jedno obětí a už jsem si připadala jako dřív. Otočila jsem hlavu na stranu a jeho rty vyhledaly moje, aby mě mohl v rychlosti ukojit.

,,Taky tě miluju. Tentokrát jsem v tom nejen po uši, ale až po konečky vlasů." pošeptal mi a já ho zamilovaně pozorovala.

Oči mi opět zvlhly, protože ačkoliv to všechno bylo strašně rychlé a já tyhle veřejné žádosti o ruku nesnášela, ta jeho byla poněkud nevšední a milá. Nic přeslazeného a to se mi líbilo.

,,Ty pláčeš?" naklonil se znovu k mému uchu.

,,Nečekala jsem nic takového."

,,Víš, jak bylo těžký dělat naštvaného, abych tě mohl takhle překvapit." líbnul mě do vlasů.

,,To si s tebou vyřídím." pousmála jsem se a to už všichni začali věnovat pozornost přicházejícímu majiteli podniku.

Postavil se na stejné místo jako Colton a nasadil megawattový úsměv.

,,Všechny vás moc vítám a jsem rád, že jste si udělali čas, abyste v tento slavnostní okamžik byli součástí tohoto jmenování. Když jsem skončil vysokou, táta mi vždycky říkal, jak jednoho dne převezmu tuhle firmu. Já jsem s tím počítal a byl jsem si sebou až moc jistý. To se tátovi nelíbilo a tak se rozhodl mi předat takzvaně korunu až si to zasloužím. Byl jsem jmenovaný do funkce majitele až v den, kdy jsem si poctivě odpracoval přesně deset let na dílně. Tenkrát jsem s tím už ani nepočítal, ale on mě jmenoval svým nástupcem, protože ze mě cítil, že to nebudu dělat, abych se dostal do vyšších sfér a užíval si vysokých výdělků. On to udělal, protože jsem chtěl být jako on. Byl mým vzorem a já vždycky doufal, že budu takovým hrdinou i pro svého syna."

,,To je pěkný. Takže my budeme mít nového majitele?" zaskočeně jsem se otočila na Coltona, který se zdálo dobře bavil.

,,Já o tom vím. Vsadím se, že se ti bude líbit."

,,Co to povídáš?"

,,Budeš z něho úplně hotová."

,,Nech si ty vtípky. Jestli je to Russel..."

,,Ten to není, ale sleduj Carsona se Summer až vysloví jeho jméno."

Nechápala jsem, proč bych to měla dělat, ale když se o to Colton tak zajímal, úpěnlivě jsem čekala, kdy Eaton vysloví jméno svého nástupce. I já byla zvědavá, protože mě klidně mohl vykopnout nebo bůhví, o koho se mělo jednat.

,,Můj syn si odpracoval dost a naučil se hodně. Nedal jsem mu zadarmo ani cent a na všechno si musel vydělat. Byt i auto si poctivě splácel a v práci si i ušpinil ruce. Jsem na něho pyšný, že to vydržel a dneska mu můžu konečně předat tento podnik. Pojď prosím ke mně."