Dorazili jsme s Russelem na recepci a dostali jsme jeden klíč. To mě zarazilo, ale jeho ne.

,,Tak moment. Jeden klíč?"

,,Máme apartmán s dvěma ložnicemi. Co se ti nezdá?"

,,Jaký apartmán? Chci svůj pokoj."

,,Sam, obávám se, že v tuhle doby tu neseženeš jediný volný pokoj." pousmál se, ale já jsem se nedala.

Chlápek na recepci mi jen zopakoval jinými slovy to samé, co Russel. Třásla jsem se vzteky. Dvě noci jsem musela přežít v pokoji, kterou dělila Russelovu ložnici jedna stěna. Samozřejmě, že jsem se zamykala a nikam na večeři s ním nešla, i když jsem umírala hlady.

Ráno jsme spěchali na schůzku do Toyoty. Byla to vlastně šíleně nudná návštěva. Celé dopoledne jsme procházeli výrobní linku, nějaké návrhy a faktury. Po obědě opět prohlídka celého podniku a všech nově vyrobených aut. Nachodili jsme asi padesát mil a myslela jsem večer, že mi nohy upadnou.

Russel mě opět zval na jídlo, ale uzamkla jsem se v ložnici a volala si s Coltonem.

,,Spíš?"

,,Měl bych. Je tu tři ráno, ale čekal jsem až se mi ozveš."

,,Asi mi upadnou nohy. Přísahám, že ze spaní budu mumlat Toyota." zasmáli jsme se.

,,Co Russel?"

,,Ani se neptej. Nacpal nás do jednoho apartmánu s dvěma ložnicemi, ale já se zamykám jako nějaký blázen."

,,Co bys od něho čekala jiného? Kdyby něco zkusil, hned mi dej vědět a něco uvidí."

,,Zatím je neškodný."

,,To jsme dva." zasmál se.

,,Ty, že jsi neškodný?" pobavil mě.

,,Chybím ti?" zvážněl nad otázkou.

Vlastně se mi při tom dotazu sevřelo hrdlo. Kéž by tu byl se mnou. Cítila bych se s ním v bezpečí.

,,Pořád cítím, že se mě dotýkáš."

,,A kde přesně?"

,,Od vlasů míříš přes můj krk... Víš, jak zbožňuju, když mě škrábeš bradou po kůži?"

,,Nemluv takhle detailně nebo se mi to začne líbit."

,,Takže nechceš slyšet, jak mi chybí tvůj jazyk, který to fakt umí roztočit?" povzdechl.

,,Myslím, že nakoupím hromadu šlehačky."

,,Šlehačku? Hmm... to si nechám líbit. Víš, jak ji mám nejradši."

,,O tom mi prosím tě povídej. Jak?"

,,Na špičku bych ti stříkla trošičku. Postupně i po celé délce a přidala bych jazyk."

,,Sam... já se asi zblázním. Přestaň."

,,A co kdybych ti řekla, jak jsem si právě zajela do kalhotek?"

,,Chci být u toho."

,,A co kdybys udělal to samé?"

Z našeho sexy telefonátu nás přerušila rána z vedlejšího pokoje. Otevřela jsem dveře a Russel zrovna dobíhal ke svému vchodu do ložnice.

,,Co se stalo?"

,,Nic." zdál se mi nějaký rudý až měl na čele vystouplé žíly.

Spíš mi připadalo jako by z té večeře nasadil sprinty.

,,Slyšela jsem nějaký hluk." podívala jsem se na spadlou vázu vedle mých dveří.

,,Jen klidně pokračujte v rozhovoru. Zrovna to začínalo být zajímavé." začal se ten dobytek uculovat.

Zvedla jsem k uchu svůj mobil a otráveně musela přerušit náš zajímavý rozhovor.

,,Zlato, ač nerada, tak si tyhle delikátní rozhovory necháme na jindy, protože máme posluchače." začal se smát.

,,Jen mi neříkej, že si ho honil za dveřmi." uhodil nejspíš do černého.

Vrátila jsem se zpátky do uzamčeného pokoje a už jsme toho škádlení nechali.

,,Těším se na víkend, až mě doprovodíš kámošovi na tu oslavu." spustil.

,,Určitě chceš vzít mě?"

,,A koho jiného?"

,,Teď tam nejsem a určitě tam probíhají orgie s tvojí sousedkou." vtipkovala jsem.

,,Podle toho kterou myslíš, poněvadž o dvě patra výš žije taková luxusní kočka, že s ní radši nikdy nejezdím ani ve výtahu, abych se nezamiloval." začal se smát.

,,Takže už mám žárlit i na tuhle? Myslím, že by ses měl přestěhovat někam na samotu." dodala jsem pobaveně.

,,Říká někdo, kdo je v jednom hotelovém pokoji s jiným chlapem a ten ji šmíruje, když si sahá do kalhotek."

,,Kéž bys tu byl ty."

,,Já bych tě nešmíroval." dodal pobaveně.

,,Ne? A jak bys prošel těmi zamčenými dveřmi?"

,,Ty máš zamčeno?"

,,Doslova... já jsem teď totiž ve vlastnictví jednoho chlapa a uvědomila jsem si, že všichni ostatní už mě nezajímají a mají zamčené dveře."

,,Nikdo jiný nemá šanci?"

,,Nemá. Chci být jen jeho."

,,Jestli je to tak, má fakt štěstí."

,,To štěstí mám já, že jsem ho potkala."

,,Tajně doufám, že jsem to já."

,,A chtěl bys?"

,,Nepřál bych si nic jiného."

Nikdy jsem netušila, že by mi něčí přítomnost v ten daný okamžik tak chyběla. Stačilo mi bohatě jen usínat v jeho náručí nebo jen cítit, jak se ke mně zezadu přitulil. Chyběl mi na plné čáře. Bylo to mnohem intenzivnější než s Carsonem. On mě přiváděl k šílenství, ale Coltonova nepřítomnost ze mě dělala osamělou bytost s myšlenkami na nevěru s nějakou sousedku.

Bylo složité poddat se vztahu a věřit tomu druhému na sto procent, i když vám něco uvnitř našeptávalo, že každá žena jednou dokáže muže zlomit. Jen musí umět svádět a nějak vypadat, což ta vyvinutá mrcha uměla.

Ani usnout jsem nemohla, ačkoliv jsem byla vyřízená jako žádost na byt. Převalovala jsem se stále dokola a myslela na všechno okolo. Uvědomila jsem si, že mi nikdo z rodiny nezbyl. Mojí matce jsem byla ukradená a nezajímalo ji nic jiného než Josh a jeho bankovní účet.

Kdyby tu nebyl Colton, vrátila bych se ke Carsonovi jen abych matku rozčílila. Ačkoliv bych byla jen jeho odstrčená milenka, stačilo by mi to. Měla bych ho chvílemi jen pro sebe a matka by pěnila vzteky. Teď už to nešlo. Měla jsem po svém boku Coltona. To byl jediný chlap, který v mém životě znamenal něco víc. Bral mě vážně a myslel všechno, co řekl upřímně. Pokud jsem nebrala mého tátu, který mi toho tolik nasliboval a odešel.