58. kapitola

Ve svém bytě už jsem si nepřipadala jako doma. Chodila jsem tam vždycky jen pro nějaké věci a zase zpět ke Coltonovi. Ten si vždycky pokecal s mými spolubydlícími a zase jsme se přemístili k němu. Než jsme vyběhli schody, Colton se musel zastavit jako vždycky u své sousedky, která se mu starala o psa.

Představovala jsem si podle jeho slov nějakou postarší dámu ve věku šedesáti let, ale když mi otevřela dveře pohledná prsatá Latinoameričanka do třiceti let, trochu jsem zůstala zírat. Ještě bych v klidu přešla, že měla v náručí asi dvouletou holčičku a ta se po Coltonovi sápala jako by nejspíš chtěla i maminka, ale ten pohled na Coltona mě totálně vykolejil. Já jsem ji vůbec nezajímala a nereagovala ani na můj pozdrav. Beztak jsem jí zdravila jen kvůli Coltonovi.

Zatímco se loučil s tím malým klíštětem, já jsem se přivítala s Dory. Sousedka na něho ještě pěkně zamrkala a pak ho nechala odejít. Nic jsem neřekla, ale myslela jsem si svoje. Že by ho nejradši snědla pohledem, jsem nenesla moc nadšeně. Stačilo mi pouhé pomyšlení na to, že jsou spolu denně v kontaktu a svíral se mi žaludek.

Colton vytušil, že jsem byla nezvykle zamlklá, protože jsem nad ní přemýšlela celou dobu, kdy jsem se snažila o večeři.

,,Smutná? Zamlklá? Naštvaná?" hádal Colton s nakloněnou hlavou.

,,Dobře. Co ta tvoje kozatá sousedka?" dala jsem si ruce v bok jako nějaká žárlivá manželka a Colton se pousmál.

,,Kozatá? Ani jsem si nevšiml." začal se šíleně smát.

,,Coltone, neprovokuj mě. Málem jí to vypadlo z výstřihu."

,,Ten prcek není můj. Ona je rozvedená." dodal s úsměvem.

,,Na to jsem se neptala."

,,Nic jsem s ní neměl." dobře se bavil.

Radši jsem ztichla, protože on z toho měl náramnou legraci a já byla ještě víc naježená.

,,Žárlíš?" zeptal se mě po chvíli ticha.

,,Měla bych?" otočila jsem se a zeptala se stejně jako on v autě.

,,Kdybych chtěl, tak bych jí za ten rok, co tu bydlí pozval na víno, ale neudělal jsem to."

,,To není odpověď."

Srdce se mi rozbušilo vzteky. Stačilo mi si je dva představit a už ve mně pumpoval hněv, že bych tu prsatici nejradši nacpala do krabice a poslala někam zpátky do Mexika. To nebyl vztek jen kvůli tomu, že měla bezkonkurenčně větší prsa než já, ale spíš protože okatě jela po Coltonovi a ten si hrál, že se přeci nic nestalo. Ještě ho přede mnou mohla pozvat na zmrzku nebo jí mohl pomoct uspat tu malou.

,,Možná máš důvod." krátce se zamyslel a střelil po mně žertovným pohledem.

On to možná myslel z legrace, aby mě vyprovokoval, ale já jsem z toho běsnila. Bylo mi především úzko z toho, že jsem sice věděla, jak chlapa rozpálím a sbalím, ale o vztahu jsem věděla houby. Neměla jsem tušení, jak si chlapa udržet nebo jak se ve vztahu chovat. Měla jsem mu dát najevo, že žárlím nebo jsem měla být v pohodě? Možná jsem měla být naštvaná, aby pochopil, že mě to urazilo. Cítila jsem se jako při testu ve škole, přičemž jsem se na tu látku nepodívala ani z rychlíku.

Vůbec jsem nehrála jeho hru s vtípkem o jeho úžasné sousedce. Tvářila jsem se jako by mi ublížila jeho odpověď nebo možná mě i dohnala k slzám. Otočila jsem se, aby mi nebylo vidět do obličeje a polkla zklamání a rozhořčení. Co jsem dělala špatně?

,,Sam? To byl vtip. Víš to, že jo?" ozvalo se od stolu, kde zrovna někomu odepisoval na textovku.

,,Hmm..." ztěžka jsem se nadechla a krájela dál brambory.

,,V sobotu nás zve můj bývalý spolužák na jeho narozeniny. Šla bys?"

Proč si nevezme tu prsatici z patra níž? Aspoň by se mohl pochlubit, že téhle se vejde jeho pták rozhodně i mezi kozy. Nikdy jsem na svoje prsa nebyla víc naštvaná jako teď. Kdyby to byly pětky jako té nány, rozhodně bych se necítila tak méněcenná. Moje sebevědomí klesalo čím dál tím víc. Nedokázala jsem dostat do postele už pořádně druhého mladého kořena a tím jsem myslela Carsona a teď Coltona. Trvalo mi to neskutečně dlouho až jsem tomu nemohla uvěřit.

,,Sam?" promluvil na mě Colton a mě to trochu probralo z mých negativních úvah.

,,Co?" pokračovala jsem zběsile v krájení a ani mě nezajímalo, že se postavil vedle mě.

,,Stálo se něco? Nemyslíš si, že s ní něco mám, že ne?"

Nastalo ticho. Nepromluvila jsem. Měla jsem mu na to snad kývnout? Prostě měla o prsa navíc a ta byla leckdy pro muže přednější než nějaké dlouhé štíhlé nohy. Prostě mě moje dvojky plus v takové situaci nezachránily.

,,Posloucháš mě?" položil mi prsty na zápěstí a já hned přestala krájet.

,,Jo půjdu s tebou." odvětila jsem mu na otázku, která padla před delší dobou.

,,Podívej se na mě."

S prudkým nádechem jsem odhodila nůž a otočila se k němu čelem. Podívala jsem se mu do očí a zase vydechla.

,,Co se stalo?"

Měla jsem začít brečet, že ta nána má větší prsa než já? Dost trapný důvod.

,,Promiň." objala jsem ho.

,,Já vůbec nechápu, co se v tobě odehrává. Fakt jsi správná ženská." dodal pobaveně.

,,Co mám říkat? Že mě štve, že má ta pipka takovýhle balóny, který žere každý chlap? Asi už jsem na odpis." naznačila jsem mu rukama nejmíň desítky.

,,Zlato, jen jsem si dělal legraci. Nemusíš žárlit ani na její přednosti. Říkal jsem ti, že kdybych ji chtěl, tak by tu místo tebe stála ona, ale stojíš tu ty a jsi přeci oficiálně moje přítelkyně."

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top