Už když se snažil zastrčit klíč do zámku, tak jsem se mu přisála ke krku. Culila jsem se na něho a cupitala před ním. Dory nás nadšeně vítala, ale nás v ten okamžik zajímalo něco jiného. Colton mě začal vášnivě líbat, zatímco jsme se dostali až k jeho posteli. Lehce do mě strčil a já spadla na měkkou matraci.

,,Teda ty umíš zlobit." podotkl zhrublým hlasem.

,,Kde je ta šlehačka? Nemysli si, že půjdu spát bez svého dezertu."

Odběhl do kuchyně a vrátil se se šlehačku ve spreji. Položil ji na noční stolek a s šibalským úsměvem jsem se po kolenou doplazila až k němu.

,,Ty se mi snad zdáš."

Tohle už snad nebyly ani plameny. Celá ložnice by od něho chytla, protože takhle rozpáleného chlapa jsem snad ještě neměla.

Svlékla jsem mu boxerky a on jen zrychleně dýchal. Přehodila jsem si vlasy na jednu stranu a sundala ze spreje víčko. On už byl napumpovaný a připravený na všechno. Moje hrátky ještě ani nezačaly a už byl v oblacích.

Zavřel oči, sotva se ho bílá hmota dotkla na tom nejcitlivějším místě. Lehce jsem olízla trochu a už zaúpěl. Musela jsem se usmát. Nechal mě si hrát jen chvíli a pak mi vzal šlehačku, aby udělal tenký proužek od mého krku k lemu šatů v mém výstřihu. Jazykem klouzal po mé rozpálené kůži a současně mi rozepínal zip šatů, aby mě svlékl. Ty vzápětí spadly na podlahu a já zůstala úplně nahá. Šlehačkou ozdobil i má prsa a prsty zamířil mezi má stehna, aby mě vysvobodil od vibrujícího společníka.

Vlasy mi namotal na dlaň a zatáhl, abych zaklonila hlavu. Chvíli si ještě hrál s jazykem na mém krku, přičemž přidal i zuby.

Už jsem nechtěla tuhle omáčku okolo, ale chtěla jsem ho se vším všudy. Ještě chvíli jsme se dráždili a když už jsem to vážně nemohla vydržet ani já, posadila jsem se na něho. Přivřel vzrušeně oči, ale neustále mě sledoval.

Dlaně mu tančily na mém hrudníku a já už opět neudržela své hlasitější projevy. Celé tělo se mi třáslo a já se nedokázala kontrolovat.

Tahle noc byla dlouhá a o to hůř se nám vstávalo do práce. Zaspali jsme o půl hodiny, takže jsme jeli společně.

Konečně jsem pochopila, odkud věděl tolik o Russelově společnosti. Byli jsme vlastně kolegové a já to ani nevěděla. Vystoupil z auta a před vchodovými dveřmi stál jakýsi chlápek v obleku.

,,Tomuhle říkáš dochvilnost? Jednou se vrátím z Ženevy a ty chodíš pozdě? Děláš si ze mě prdelky?" postavili se jeden druhému.

Nejspíš šlo o nějakého jeho šéfa, protože se tvářil fakt nasupeně. Nenápadně jsem se ho snažila obejít, abych se dostala i já na své místo.

,,A nemyslete si, slečno Douglasová, že jsem si nevšiml i vás." otočil na mě hlavu a já nechápavě civěla na Coltona.

,,To je majitel firmy, Sam." šokoval mě.

,,Ach... já myslela, že je to Russel."

,,To je generální ředitel, slečno. Koukám, že Russel nabírá asistentky a nakecá jim, že je majitel on. To je takovej vocas." vztekle zafuněl a ještě jednou se podíval na Coltona, aby vztyčil ukazováček. ,,...ještě jedno uklouznutí a letíš."

,,Ano. Omlouvám se." sklopil zrak k zemi.

,,A vy pojďte se mnou." otevřel mi majitel dveře a já cupitala nesměle vedle něho.

,,Moc se omlouvám." začala jsem i já.

,,Přijeli jste spolu. Jestli to dobře chápu, tak jste s Coltonem pár?" zaskočil mě otázkou na tělo.

,,Ano." přiznala jsem dost nesměle, když jsme společně vešli do útrob výtahu.

Až nad míru dlouho si mě prohlížel a připadala jsem si divně.

,,Ty vůbec nevíš, kdo jsem?" pobaveně se ušklíbnul a stiskl tlačítko čtvrtého patra.

,,Moc mě to mrzí. Nikdo nás nepředstavil a já se s Russelem nebavila o vedení společnosti."

Až v tenhle moment jsem si uvědomila, že mi začal tykat. Netvářil se nijak naštvaně jako před tím na Coltona. Nechápala jsem, proč jako majitel čekal na Coltona, aby ho jen zbuzeroval.

,,Ty jsi Russelova asistentka? Slyšel jsem, že máme na oddělení nějakou kočku." zrudla jsem a stydlivě se ošila.

Než jsme vystoupili z výtahu, rozvibroval se mu telefon. Vyndal ho z vnitřní kapsy kabátu a na displeji jsem bezpečně přečetla Coltonovo jméno.

,,Zastavím se za tebou později na dílně. Promluvíme si o všem... Ne, nic jsem neřekl. Buď v klidu."