42. kapitola
Nastoupili jsme na jachtu plnou nóbl lidí, kteří se bavili se skleničkou šampusu. Colton se rozhlížel, ale mě zajímal spíš jeho zadek. V tom obleku mu to vlastně docela slušelo. Jakto, že jsem ho vůbec nezajímala?
Zastavil se a já do něho zamyšleně narazila. Na poslední chvíli mě čapnul za nadloktí, abych to na těch podpatkách ustála. Zatímco on sledoval kohosi v davu, já se pevně držela jeho pevné ruky. Možná měl menší bříško, ale záda i ruce nevypadaly, že by se jim nikdy nevěnoval.
,,Támhle ve fialové košili." civěl tím směrem dál.
Já jsem však měla plné plíce jeho parfému a zatraceně mě přitahoval. Jestli jsem si doteď myslela, že Carson mi udělal jizvu na duši a dlouho se jiného nedotknu, tady mi vypsalo tělo výjimku.
,,Musíš se k němu dostat blíž, abys s ním mohla prohodit pár slov."
,,Žádný problém. Počkej tady." s nádechem jsem se vydala za tím blonďákem a pár úsměvů od cizích frajerů jsem obdržela, sotva jsem je míjela.
Naše oběť stála s dalšími lidmi a já se vetřela jako smrad mezi něho a druhého muže středního věku. Můj sexy pohled, letmé doteky i řečičky, kterými bych rozehřála i zmrzlinu, zabraly. Měla jsem ho během patnácti minut. Odsunul si mě stranou od lidí a jeho oči jiskřily jako by byl připojený do zásuvky.
Vlastně jsem na něho hned vybalila, že bych ráda byla jeho asistentkou a on nadšeně souhlasil. Nezajímalo ho, co mám za školu tak, jako velikost mých košíčků. Netušila jsem zdaleka, jak dokáže někoho takového rozvášnit pár přeslazených slov. Měla jsem vyhráno a mohla jsem se vrátit ke Coltonovi, který právě očumoval nějakou vyhublou kudrnatou zrzku. To nemyslel vážně. Jestli tahle byla jeho typ, tak jsem se mohla jít zahrabat.
,,Hovoříš právě s novou asistentkou Russela Prestona." zářivě jsem se culila na Coltona, který však sdílel moji radost, ale ta zrzka byla zkrátka důležitější.
,,Gratuluju. Dej mi ještě chvíli." povstal a šel za ní.
To bylo poprvé, kdy mě někdo nechal stát v davu a šel se věnovat jiné. Ta pihovatá nána se na něho culila a nakrucovala se až se mi dělaly mžitky. Zklamaně jsem se posadila na bar a můj telefon se ozval. Přijatá textovka mě probrala. Odesílatel byl Carson.
,,Chci tě vidět. Kde jsi?"
Naivně jsem doufala, že mi chtěl říct, jak beze mě nedokáže být a tak jsem mu poslala adresu přístavu a číslo jachty. Během dvaceti minut už jsem ho zahlédla u zádě a tak jsem vystřelila jeho směrem.
,,Máš mě tu." rozpažila jsem a zabouchala si vzápětí na hrudník.
,,Nepůjdeme do klidu?" navrhnul a já se jen ohlédla po Coltonovi, který si mě na poslední chvíli všiml.
Sešla jsem s Carsonem z jachty a očividně už měl něco v žíle. Střízlivý rozhodně nebyl.
,,Co po mně chceš?"
,,Sam, co zajít ke mně?" naklonil se a položil mi rty na krk.
Odklonila jsem se a odstrčila ho.
,,Nemáme vyřešené mezi sebou nic a ty chceš jít k tobě?"
,,Neříkej, že to nechceš." znovu se pokusil mě políbit, ale uhnula jsem.
,,Kde máš Summer?"
,,Chci tebe." zachroptěl.
,,Je pozdě."
,,Nikdy není pozdě. Miluješ mě, ne?" pousmál se.
,,Jsi ubožák." vrazila jsem do něho.
,,A ty taková moje nymfomanka."
,,Jdi do prdele."
,,Hledáš si tady další oběť, aby ti roztáhl nohy?" věnovala jsem mu facku.
,,Sam už tu nemusí nikoho hledat. Je tu se mnou." vložil se do toho Russel a objal mě okolo pasu.
,,Aha." začal se smát.
,,Nějaký problém?" podíval se na mě Russel a mávnul na nějaké gorily opodál.
,,Já nemám problém. Jdu." kapitulovaně odkráčel a ve mně se všechno kroutilo.
,,Nebyl to náhodou Carson Drake z Joshova podniku?"
,,Ano. Jen mě využil před svatbou, ale já už nejsem ta hloupá naivka jako dřív."
,,Někdy jsou muži pěkní parchanti. Zvu tě na skleničku."
Neměla jsem tušení jestli bylo horší pozorovat, jak Carson odcházel nebo jak Colton nabaloval tu ošklivku, zatímco mně se věnoval chlap, o kterého jsem ve skutečnosti neměla zájem vůbec.
Klopila jsem do sebe jednu skleničku za druhou a vlastně už mi bylo všechno jedno.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top