19. kapitola

Soukromí jsem našla až v hotelovém baru. Posadila jsem se na vysokou stoličku a poručila si barmanovi o další víno.

,,Tady to máš." posunula jsem Carsonovi desky po baru.

,,Za jakou cenu? Bylo to nechutný."

,,Carsone, vím, jak ti na tom záleželo. Byla to zčásti i moje chyba, takže jsem ti to dlužila."

,,Vypadala jsi jako jeho děvka."

,,Bylo to nechutný, to ano. A tohle jsem vlastně dělala poprvé."

,,Poprvý?" vysmál se mi.

,,Ano s někým, kdo je mi odporný." dodala jsem důsledně.

,,Sahal na tebe jako bys byla nějaká prodejná děvka. Ono se není čemu divit, chovala ses dost přístupně."

,,Carsone, dělala jsem to pro tebe." zarazil se a přemýšlel.

Nebyl tu jiný důvod, proč bych to jinak dělala.

,,Dělal ti návrhy?" neodlepil oči od desek na baru a vypadal sklesle.

,,Tak nějak, ale to je jedno. Hlavně, že máš ten podpis." položila jsem dlaň na jeho sevřenou pěst.

,,Bylo fakt divný tě pozorovat při takový aktivitě." připustil vážně.

,,Je to jako s klienty na salónu. Dej jim čas a když máš talent dostaneš ho."

,,To není stejné. Měl jsem jet sám." usoudil.

,,Vážně? Tak to bys to neměl, protože řekl, že by to tomu protivnému blbečkovi nepodepsal." prudce ke mně otočil hlavu.

,,To je sráč, ale od mladý holky se oblbovat nechal. No ty vole..." běsnil vzteky až tak, že se zvedl z barové stoličky.

,,Kam jdeš?"

,,Nejradši bych mu dal pěstí. Co si o sobě ten starej idiot myslí?"

Zachránil nás Josh, který Carsonovi právě telefonoval. Jistě byl zvědavý, jak to dopadlo se smlouvou.

,,Jo máme to."

Sice zněl naštvaně jako by mu spíš oznamoval, že nás vypekl, ale chápala jsem ho.

,,No tak už nebuď naštvaný. Důležité je, že to máme a nikomu nemusíme vyprávět, jak se nám to povedlo."

,,Tohle už nikdy nedělej. Jestli se budeš takhle chovat, tak tam vlítnu, hodím tě přes rameno a odnesu tě pryč. Tohle nemáš zapotřebí." mručel dál.

Zasedl zpět k baru a objednal si Ballantinku, kterou do sebe hned nalil. Ještě něco mumlal o Bensonovi naštvaně, když jsem se ho snažila uklidnit. Položila jsem mu dlaň na záda a opřela si bradu o jeho rameno.

,,No tak už nebuď naštvaný. Je to pitomec."

,,Už to nikdy nedělej." opakoval stále dokola.

,,Už se nezlob, Carsone. Mimochodem kdy jedeme na tu vodu?"

,,Zítra jdeme s klukama na paintball, tak to dohodnu." odvětil dost suše.

,,Počkej, paintball? Tam chci taky. Carsone, řekni, že můžu na paintball s vámi, prosím."

,,Ty a paintball? Už tě chci vidět v těch podpatkách."

,,Jen počkej. Ještě budeš zírat." zaculila jsem se na něho a jeho nálada se pomalu, ale jistě začala zlepšovat.

,,Vezmi s sebou nějaký kamarády, aby nevypadalo blbě, že beru jen tebe. Znáš ty rýpavý kecy chlapů z basketu. Tady budou taky a těžko jim vysvětlím, že Summer jsem nikdy nevzal a tebe jo."

,,Jasně Serena s Jacobem půjdou. Zavolám jim."

Nadšeně jsme si o tom povídali ještě asi dvě hodiny, protože paintball měl Carson rád a na vodu jezdil stejně jako já od malička. Měli jsme tedy další společný koníček. Úplně jsem z toho vrněla blahem

Jacob byl z paintballu nadšený, ale Serenu jsem musela přímo dokopávat, že tu bude hodně chlapů, abych nebyla jako jediná holka. To už jí nalomilo a nakonec přišla. Rozdělili jsme se do dvou týmů, kde byl Carson jeden kapitán a Jerry druhý. Vzájemně se bůh ví proč nemuseli a proto bylo jasné, že budou proti sobě.

První výběr si vylosoval Carson a proto, že mi to slíbil, musel si mě vzít. Udělal dobře, protože já už paintball hrála s tátou jako malá každý víkend. Jerry si proto vzal Serenu, aby to bylo vyrovnané. Ještě další tři týpci šli k nám společně s Jacobem, který se celý nadšený postavil vedle mě a něco mi říkal, ale já jsem vnímala, jak si Carson zrovna svlékl svojí koženou bundu do tílka, aby jí vyměnil za vojenský kabát se žlutým praporkem. Všichni jsme se navlékli do stejných kabátů a dali se do taktiky.

Ještě jsme se rozdělili do dvou skupin po třech a každý jsme šli z jedné strany lesa. Já šla samozřejmě s Carsonem a Jacobem.

Na obličejích jsme měli masky, zatímco jsme na sebe posuňky reagovali. I praskání větviček bylo slyšet, když se nedaleko ozvalo první střílení. Neměli jsme tušení, kdo byl out, ale pelášili jsme z těch míst, dokud byl rachot na druhé straně. Vzala jsem to jako první a zahučela hned za menší zídkou do bláta. Už jsem nebyla jen zelená, ale spíš blátivá. Za mnou šel Carson a vymáchal se těsně vedle mě. Musela jsem se začít smát, ale jeho výraz, když si sundal neprůhlednou masku od bláta, moc pobavený nebyl.

Jacob nás obešel a naznačil, že nás jistí, abychom si mohli vyčistit masky. V křoví opodál něco zapraskalo a tak jsem se pomalu přikrčila za kmenem stromu a nasadila si masku. Carson byl o něco pomalejší a ještě s odhaleným obličejem se postavil těsně za mě, až mi dýchal za krk. Vyskočil z křoví Jerry s jeho kamarádem a já prudce zacouvala. Maskou jsem vrazila do Carsona, který zaúpěl a posadil se nárazem na zadek. My s Jacobem jsme se pustili do palby a zneškodnili oba protivníky. Hned byli out, ale to Carson vypadal podobně.

,,Co jsi mu udělala?" pobaveně stál na Carsonem, který si utíral krev z pod nosu.

,,Asi mi zlomila nos." mračil se a vzteky zahodil svojí masku.

K naší smůle to schytal stojící Jacob a já pohotově seskočila vedle Carsona pod smrkovou větev.

Jacob s rukama nad hlavou odcházel a byl také out. Carson se konečně sebral a nasadil si masku, aby se dal do boje.

Přikrčeně jsem se vydala první a jakmile slyšela hlasy a vojenské kabáty s červeným praporkem. Kývla jsem na Carsona, že jde o protihráče a v ten moment si všimli i oni nás. Vypálila jsem dlaň do jeho hrudníku a zatlačila ho za strom, abychom se bránili před střelami.

Vykoukla jsem z druhé strany, zatímco Carson byl těsně za mnou. Uvědomovala jsem si jeho přítomnost až moc. 

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top