Připadala jsem si tak zvláštně. Colton přede mnou něco tajil a nechtěl mi vůbec nic říct. Trochu mě to mrzelo, protože jsem s ním chtěla mít vztah na jiné úrovni a takhle jsem si to prostě nepředstavovala.

Čekal mě rozhovor s Carsonem a věděla jsem, že čím víc to budu odkládat, tím to bude horší. Už teď to mělo následky. Bylo nám s Coltonem tak dobře, dokud se neobjevil Carson a všechno nepodělal.

Colton mě posadil na taxíka a s malým polibkem na čelo mě poslal pryč. Ačkoliv jsem byla skoro u bytu, nařídila jsem řidiči, aby mě vzal ke Carsonovi. Možná bylo pozdě večer, ale já jsem s ním potřebovala mluvit.

Carson nebyl doma. Bylo mi jasné, že mě musel hledat, ale já se posadila na schody a čekala na něho. Skoro jsem tam usnula, když jsem zaslechla kroky na schodech. Otevřela jsem oči a střetla se pohledem s Carsonem.

,,No hurá. Kde jsi byl? Čekám tu snad věčnost." postěžovala jsem si.

Beze slova vyšel posledních pár schodů a postavil se ke dveřím, aby mohl odemknout. Koutkem oka se na mě podíval a ještě pořád neřekl ani slovo. Cítila jsem, že věděl, odkud jsem přišla.

Vešla jsem dovnitř a on za mnou jen prásknul dveřmi až se mu celá paže zhoupla ve vzduchu.

,,Co tu děláš tak pozdě? Podle všeho sis vzala věci a vrátila ses k holkám."

,,Holky mi říkaly, že jsi mě sháněl. Byla jsem venku. Asi bychom si měli promluvit."

,,V jednu ráno?" ušklíbl se.

,,Nezdáš se mi unavený."

,,Nezdám, ale jsem. Fakt nemám energii, abych poslouchal tvoje pohádky."

,,Tak já budu stručná a rychlá." postavila jsem se odhodlaně před něho.

,,Co mi chceš vyprávět? Že jsem šlápnul vedle a ty jsi hned utíkala za prvním, co se nachomýtnul?"

,,Tak to úplně nebylo."

,,Ne?" začal se mi smát.

,,Měla jsem pracovní schůzku."

,,Tak pracovní. A proto ses tak vyšňořila? Pro Krista, proč se tě vůbec ptám, když vím, že jsi byla u Coltona." povzdechl si a já se snažila ani nehnout brvou.

,,Colton mě vyhodil. Jsi spokojený?"

,,Tvůj parfém voněl celým jeho bytem." semkl pevně rty a pokývl hlavou.

,,Trochu jsem se napila a měla jsem záchvat odvahy, ale bylo mi to k ničemu."

,,Nic se nestalo? To mi chceš tvrdit?"

,,Nemám potřebu se ti zpovídat. Colton mě sice nechce, ale já s tebou už nevydržím ani den..." začal se nadechovat a chtěl něco říct. ,,...Carsone, já tě mám hrozně moc ráda, ale to nestačí. Nemůžu s tebou být jen na základě fyzické přitažlivosti a zvyku."

,,Obětoval jsem ti hodně a fakt nemluvím o té podělané ledvině, Sam. Tenkrát jsem dal přednost Summer před tebou, ale pak jsem dal přednost tobě před vším... před vším!" zvýšil hlas při posledních dvou slovech.

,,To už bylo pozdě."

,,Jo přišla jsi s tím pitomcem a donutila jsi mě žárlit. Měla jsi cos chtěla. Dostala jsi cos chtěla. Řekni mi, co chceš ode mě teď?"

,,Chci, abychom byli jen přátelé. Carsone, nechci o tebe přijít."

,,Nechtěj mě rozesmát. Kamarádi, co spolu spí?" začal se znovu smát.

,,Ne. Kamarádi, co se na sebe můžou spolehnout. Pomáhají si a dokážou si popovídat o všem."

,,To kvůli Coltonovi?"

,,Ty jsi nic nepochopil? Carsone, ty už máš věk na svatbu a děti a já tě nechci brzdit. Já nejsem holka pro tebe."

,,Najednou? To jsi nevěděla dřív? Čekal jsem tohle na té svatbě. Očekával jsem, že mi povíš, že si půjdeme každý svou cestou a ty jsi udělala přesný opak. Co ode mě čekáš?"

,,Byla to chyba. Promiň."

,,Co ti řekl Colton?"

,,Co chceš slyšet?"

,,Pravdu."

,,Tu chci od tebe taky. Na čem jste se domluvili?"

,,Jak to myslíš?"

,,Slyšela jsem vás, jak se bavíte. Chci vědět, jaká byla domluva mezi tebou a Coltonem."

,,Jen jsem chtěl, aby tě už netrápil."

,,Řekla jsem, že chci pravdu."

,,On ti nic neřekl?"

,,Jen naznačil, že bych si s tebou měla otevřeně promluvit."

,,Aha." začal bloudil pohledem po pokoji, ale můj pohled vůbec nevyhledával.

,,Nechceš mi to říct?"

,,Sam, když to budeš vědět, nic to nezmění. Budeš si o mně myslet to nejhorší a Colton bude ten nejlepší."

,,To není pravda. Udělal jsi toho pro mě tolik, že bych se na tebe nemohla zlobit."

,,Bál jsem se toho. Nebyl jsem si jistý tím, že bych dokázal někomu zachránit život a dát mu něco ze sebe. Colton na mě pořád naléhal a já jsem se toho prostě jen bál. Prostě mě donutil, abych ti tu ledvinu dal a slíbil mi práci, nějaké peníze a tebe." zahleděl se mi do očí a čekal na mou reakci.

,,Proč jsi s tím souhlasil?"

,,Byl jsem bez práce, bez peněz a tebe jsem chtěl. Colton mi stejně říkal, jak mezi námi něco cítil a nechtěl se mezi nás plést. V ten moment jsem si prostě myslel, že tě získám zpátky a ne kvůli té ledvině."

,,Ještě pořád si to myslíš?"

,,Nemyslím si to už dlouho a omlouvám se, že jsem k tobě nebyl úplně upřímný."

,,Nezlobím se na tebe."