120. kapitola

Jediné, co jsem holkám uvedla na pravou míru, byla Carsonova levárna. Došlo i na otázku, kdo mi to řekl a kdy. I to jsem musela připustit, že vím od Coltona, kterého jsem náhodou potkala v New Yorku, ale nic víc ze mě nedostaly. Žádnou pusu ani víc jsem prostě nepřiznala. Prostě jsme se jen ,,kamarádsky" posadili a on mi to jen tak mezi řečí vyklopil.

Tomu, že mezi námi nic nebylo nevěřily, ale já jsem zapírala. Serena obracela oči v sloup a i Jackie cvakala prsty o palec, že kecám.

Mohlo být okolo půlnoci, když jsme se rozloučily a se Serenou se vydaly k taxíku.

,,Už tě nějaký ten pátek znám, Sam. Chápu, že jsi to nechtěla ventilovat před nimi, ale mně lhát nemusíš. Vidím to na tobě. Tvoje oči křičí do okolí, že něco bylo. Co ti přesně řekl a co se stalo?"

,,Přísaháš, že to nikomu nepovíš?"

Ta holka mě měla přečtenou. Všechny mé výrazy, jiskření očí i slova pro ní byly jasným znamením, že jsem se nevyjádřila přesně podle pravdy.

Ještě jsem jí tedy povyprávěla o tom, jak jsem za Coltonem šla na večírek a pak mu prostě vlezla opět do postele. Serena byla nadšená, že jsme zase spolu, ale bála se stejně jako já Carsonovy reakce.

,,Takže nejen, že jsi několik dnů v háji, ale ještě přijdeš od holek ve dvě ráno." zamumlal ospale Carson, když jsem si lehala vedle něho.

,,Zakecala jsem se." zašeptala jsem stroze jako bych svou odpovědí měla někoho budit.

,,Chyběla jsi mi." otočil se čelem ke mně a přehodil si paži přes moje břicho.

,,Dobrou noc." přikryla jsem se až k bradě.

,,Pssst... teď mám náladu na zlobení." přikryl mi ústa dvěma prsty a druhou rukou už mířil k mému zadku.

,,Carsone!" okřikla jsem ho, ale jeho to vůbec nezastavilo.

Naklonil se k mým ústům a chystal se to rozjet, ale já po tom všem, co jsem prožila o víkendu už s ním nechtěla nic mít. Jeho rty nebyly jako ty Coltonovy a až moc si byl jistý sám sebou.

,,Pohraju si s tebou, kotě."

,,Promiň, ale nemám na to náladu." odstrčila jsem jeho ruku.

Otočila jsem se na druhý bok a dělala, že spím. Carson mi to samozřejmě nesežral, ale pochopil moc dobře moje odmítnutí.

,,Stalo se v New Yorku s někým něco, co bys mi chtěla říct?" neodpověděla jsem a dělala, že spím.

Ačkoliv jsem na to zlobení měla náladu, ne s Carsonem. I kdybych si to měla jít udělat sama, byla jsem rozhodnutá, že Carson ani nikdo jiný se mě už nedotkne a já zůstanu věrná svému Coltonovi. Tuhle šanci jsem nehodlala promarnit a čímkoliv ho zklamat. Tahle hranice byla až příliš tenká.

Bylo tak zvláštní porovnat Carsona s Coltonem. Zatímco Carson mi všechny ty nevěry trpěl, Coltonovi stačil jeden cucflek a hraný polibek, aby mě odsoudil a skoncoval se mnou. Carson si sebou byl tak jistý a věřil si ve všem na rozdíl od Coltona, který mě od sebe raději odehnal a nevěřil, že bych se do někoho jako byl on, mohla zamilovat.

,,Sam?" ještě jednou mě zkusil Carson oslovit, ale já jsem zavřela pevně oči a odmítala byť jen zívnout.

Ráno už jsem takové štěstí neměla, aby mě nechal na pokoji. Ihned v kuchyni postával s jeho oblíbeným hrnečkem a posrkával kafe. Ještě jsem si prohrábla mokré vlasy ze sprchy a zamířila k lednici, abych si nalila sklenici mléka.

,,Je všechno v pořádku?" změřil si mě.

,,Proč by nemělo?"

,,Nevím, zdáš se mi jiná a včera mě napadla taková kravina. Už jsi spala a já jsem se tě zeptal, jestli se něco nestalo v New Yorku, co bys mi chtěla říct."

,,A co by to mělo být?" pozvedla jsem obličej a pousmála se jako by se nic nestalo.

,,Nevím. Jako první mě prostě napadl ten tvůj kolega. Vím, že mezi vámi něco proběhlo, tak jsem se prostě jen bál."

,,Carsone, i když mi to nevyšlo s Coltonem, neznamená, že bych si nemohla najít někoho jiného."

Sledovala jsem jeho reakci, protože jsem čekala že bude poněkud prudší.

,,Co?"

,,To byl vtip, Carsone. Musím mazat do práce." zvedla jsem se a popadla jablko, abych se do něho za chůze zakousla.

Carson samozřejmě vtip nepochopil a tvářil se pěkně kysele.

Pozvedla jsem ruku k uchu a z prstů nechala natažený jen palec a malíček, abych jako začala telefonovat.

,,Haló, ostrov lízátek? Mám tu nakyslého fešáka a chtěla bych zase vidět ten jeho sladký úsměv."

Otočil hlavu mým směrem a na úsměv jsem dlouho nečekala.

,,Asi přestávám rozumět tvýmu humoru." 

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top