Dorazila jsem do práce s dost špatnou náladou. Kolega mě hned u vchodu zastavil s kelímkem z kavárny, ale já jsem potřebovala nutně být sama a litovat sama sebe. Co jsem si zatraceně myslela? Že se se mnou Colton vyspí a už budeme zase ten pohádkový pár jako před tím? Tohle jsem prostě musela čekat.

Uklidňovalo mě jen to, že po mně pořád toužil a když mi dával tu pusu, tak byl naprosto střízlivý. Ačkoliv mě Colton žádal, abych se nepokoušela o nějaké hry, já jsem byla jiného názoru. O víkendu měla být svatba Spencera a Tracy, takže jsem doufala, že tu bude a sám.

,,Jsi v pořádku?" přeslechla jsem zaklepání, když přišel vyzvídat Sean.

Nic nebylo v pořádku a zrovna on byl ten poslední, komu jsem měla náladu se svěřovat se svými problémy s láskou. S tím svým výrazem hodného strejdy mě rozčiloval jako nájem.

Nehodlala jsem se chovat mile a s úsměvem ho upozornit, že nemám náladu na rozhovory. Natvrdo jsem ho poslala pryč, že chci být sama, abych se uklidnila než přijdou klienti.

O polední pauze jsem byla tak vytočená, že jsem místo oběda zvolila možnost promluvit si s Coltonem osobně. Jeho řešení po textovkám mě dohánělo k šílenství.

Na dotazy tipu ,,ahoj Sam, jak se máš?" jsem ani nereagovala a vyběhla schody ke Coltonovi do kanceláře. Sekretářka za stolem nebyla a tak jsem pootevřenými dveřmi prostě vešla. Musela jsem se prudce nadechnout, abych se uklidnila. Colton už nebyl můj snoubenec, ale mé sebeovládání zažívalo perné chvilky, když mu seděla sekretářka na stole s nohou přes nohu a culila se jako by ho chtěla sníst.

On se netvářil nijak rozvášněně nebo nadšeně, ale už jen ten pohled mi stačil, abych se rozčílením celá roztřásla.

Odkašlala jsem si, aby si mě všimli a ta nána sesedla ze stolu, aby na mě hodila milý úsměv. Pěkně jsem ji zpražila.

,,Padej!"

,,A tohle má být co?" rozhodil Colton pobaveně rukama.

,,Máš oblibu v psaní esemesek?" popošla jsem až k jeho stolu a on vstal.

,,Dobře. Je fajn, že jsi tu. Ujasníme si to..."

Toho jsem se bála. Byla jsem v módu ,,zoufalství", protože mi bylo naprosto jasné, co se chystal udělat.

,,...očividně nám tohle naše kamarádství moc nesvědčí a nefunguje to tak, jak by mělo. V pondělí se tedy vracím do New Yorku." dodal a moje srdce se málem zastavilo pod náporem šoku.

,,Na tohle debilní kamarádství ti už od začátku seru a ty to víš. Děláš mi to schválně. Všechno bylo schválně. Neměl ses ani nikdy vracet, Coltone. Nejsem žádná tvoje děvka, kterou použiješ a zase odhodíš." strčila jsem do něho a on se zarazil.

,,Řekněme, že to byl sex na rozloučenou." pousmál se.

Možná bych mu za to vrazila facku, ale Carson ve dveřích byl rychlejší.

,,Co? Ty jsi s ním spala?"

Colton i já jsme se prudce otočili ke dveřím a než jsem se vzpamatovala, Carson zmizel se zhrzeným a zlomeným výrazem.

,,Doufám, že z toho máš radost..." zacouvala jsem pár kroků. ,,...pochopila jsem naprosto, co jsem pro tebe znamenala. Kdyby tu můj táta ještě byl, tak by ti rozbil hubu. Jenže teď už tu není nikdo, kdo by mě chránil a komu by na mě záleželo. Buď šťastnej v New Yorku."

Vyběhla jsem z kanceláře Coltona a vydala se za Carsonem. Snažila jsem se cestou k němu něco vymyslet, ale neměla jsem tušení co. Opět jsem se měla omlouvat a slibovat, že jsem s Coltonem skončila a nezáleží mi na něm? To byla největší kravina, kterou jsem opakovala stále dokola.

Carson běsnil vzteky a já mu neměla pořádně co říct.

,,Kdy?" spustil.

,,Co?"

,,Kdy se to stalo?" zvýšil hlas.

,,Carsone, to není důležitý."

,,Není důležitý? Do hajzlu, ten sráč se tě dotýkal a nemá to být důležitý? Kolikrát mi ještě řekneš, že to bylo naposledy a že se to nikdy nestane? Sam, mám tě fakt rád, ale nebudu náhrada za toho kreténa. Ať už jsem ti ublížil jakkoliv, tohle jsem si nezasloužil, nemyslíš?"

,,Až skončím v práci, tak si přijdu pro věci." hlesla jsem smutně.

,,Myslel jsem, že jsi chytrá, ale jsi přesně jako všechny ty naivní holky, co vlezou chlapovi do postele a ten je hned po tom vykopne."