Další den jsem vstávala v deset. Ryan už byl v práci, tak jsem se v klidu nalíčila a oblékla se do černých úzkých džín a k tomu si vzala červenou halenku. Vlasy jsem si nechala vlnité a rozpuštěné. Do uší už jsem potom jen dala velké stříbrné kruhy a šla do práce. Cestou jsem se ale ještě stavila v cukrárně a koupila si kroasanty plněné nugátem. Ty prostě miluju.

,,Hele nejdeš náhodou pozdě?'' rýpla si hned Abby, jak jsem dorazila. Usadila jsem se ke svému stolu, který mám hned naproti ní. Děláme v oddělení reklam, kde vytváříme návrhy na nové výrobky apod.

,,Pět minut. Svět se nezboří a vyhodit mě nemůžou.'' zazubila jsem se na ni a ona zbystřila.

,,Takže si to Ryanovi už řekla? A jak to přijal? A jaký byly vůbec líbánky?'' chrlila na mě nedočkavě otázky, tak jsem zvedla ruku, aby mlčela.

,,Všechno ti řeknu. Jen mě nech usadit a prohlídnout si, co tu mám na práci.'' upozornila jsem ji a tak mi dala na chvíli klid. Jen co jsem to ale vše měla splněné, zase spustila. Po celý den v práci, jsem neměla chvíli klidu. Neustále jsme vše probírali do detailu ohledně líbánek a pak jeho reakci na moje těhotenství. Abby mě ujistila, že to je ok. Jako bych to sama nevěděla. Pochyby jsem měla spíš u sebe. Stále jsem si s dítětem jistá nebyla. Ale potratu jsem se bála.

O dva měsíce později

Kdyby mi někdo řekl, jaké těhotenství je, rovnou bych do toho nešla. Neustále jsem náladová, otékají mi nohy, bolí mě záda. Je to děs. Dokonce i do schodů funím jako parní válec.

,,Na tady máš to kafe ze stáru.'' podala mi ho Abby přes stůl. Okamžitě jsem si ho vzala a napila se. Měla jsem na něho už strašnou chuť.

,,Hele a kde mám ty okurky?'' zajímala jsem se dál a nakukovala přes stůl na její nákupní tašku.

,,To si myslela vážně?'' zeptala se mě nevěřícně, ale na to jsem jen hodila nevrlý výraz. Abby okamžitě vyprskla smíchy.

,,Neboj, tady jsou. Dokonce jsem ti vzala i tu oplatku. Ale řeknu ti, ženská u pokladny mě uklidnila slovy, nebojte, já taky byla těhotná.'' to jsem pro změnu vybuchla smíchy já.

Z pohledu Ryana (Troy)

,,Jak snášíš ty výkyvy nálad?'' zajímal se Jack, když jsme šli z práce. Za celý den jsme neměli ani chvilku, abychom mohli pokecat. Už jsem to ale potřeboval. To těhotenství jsem si totiž představoval jinak. A to jsem přečetl o tom dost knih, abych se na to pořádně připravil...ale zbytečně...na to se připravit zřejmě nedá.

,,Popravdě? Někdy si myslim, že z toho zešílim. Rose je v jednu chvíli naprosto v pohodě a během vteřiny se dokáže naštvat nebo rozbrečet kvůli prkotině.'' svěřil jsem se mu a cítil se vyčerpaně.

,,Na tohle znám jen jeden lék kámo.''

,,Jo a jakej? Pokud vim, tak ty znáš jen to, že máš každý den jinou holku a já rozhodně podvádět nebudu.''

,,No to bych ti i radil. Rose by tě totiž byla schopná za to vykastrovat a to nechceš. Měl jsem na mysli dát si panáka. To je pro tebe pravá medicína na nervy.'' ujasnil mi a vzal mě kolem ramen.

,,Jo, to máš recht. U nás si dáme whisku. Rose dorazí dnes později. Mají uzávěrku a to vždy přichází kolem desáté večer.''

,,No to je paráda chlape. Jdeme na to! Máme čtyři hodiny na to, abychom se zdunili.'' zasmál se a tu svoji náladu hned přenesl na mě.

U nás jsme si udělali pohodlí na gauči a zapnuli si MTV. Jack mi vyprávěl o dalších jeho nových holkách, které sbalil během týdne. Nikdy jsem nechápal, kde na to všechno bere energii, ale občas jsem mu jeho život záviděl.

,,Fajn, dost o mém milostném životě. Jaký vůbec je, mít sex s těhulí?'' zajímal se už podnapilí. Celkem se mi motala hlava, ale rozhodně jsem se cítil líp, než střízlivý.

,,Je to jako vždycky. Rose je v posteli neskutečná, jen v poslední době nemá ráda, když jí sahám na prsa. Ale horší je, že poslední týden se mi zdají sny, ve kterých figuruje i ona.''

,,Snad se ti nezdá, že tě podvádí nebo něco podobnýho?''

,,Ne, ale jsem z toho zmatený. Je to vždy tak skutečné, jako bych to opravdu prožil v minulosti.'' svěřil jsem se mu a se zkroušeným pohledem se na něho podíval. Doufal jsem, že mě bude chápat, ale spletl jsem se.

,,Je to jen sen. Bereš to moc vážně.'' zasmál se tomu pobaveně. Naštvaně jsem se zvedl z pohovky a otočil se na něho. Trochu jsem se při tom rychlém pohybu zakymácel.

,,Ty to nechápeš! Co když tohle nejsem já? Co když jsem opravdu takový, jak se mi zdá a Rose je...''

,,Je co Ryane? A jaký bys měl být?'' zvýšil na mě hlas a rozhodil rukama. V tu chvíli mi došlo, že takovéhle reakce měl jen tehdy, když jsem mluvil o Rose.

,,Proč se takhle chováš, když se o ní zmíním?''

,,Co to zase plácáš? Chovám se normálně.''

,,Chováš se jako bys žárlil!'' zvýšil jsem na něho hlas v rozhořčení. Viděl jsem mu na očích, že mi lže. Vždycky když mi lhal, uhýbal pohledem. Teď to taky dělal.

,,Jsi už paranoidní Ryane! Rose je tvoje žena!''

,,To máš teda pravdu Jacku. Je to moje žena a čeká se mnou dítě. Radím ti, aby ses od ní držel dál, netušíš ani trochu, čeho jsem schopný.''

,,Klid chlape. Víš co, radši mi řekni něco o tvých snech, ok?'' ruce zvedl do gesta kapitulace a pak do sebe hodil sklenici panáka. Udělal jsem totéž a pak začal chodit sem a tam. V hlavě jsem si snažil srovnat vše ze snů, ale marně. Bylo těžké to všechno poskládat tak, aby to dávalo smysl.

,,Nevím, kde začít.''

,,Začni, kde chceš. Je jedno, že to nebude dávat smysl.''

,,Je to horší než si myslíš. V těch snech jsem udělal spoustu špatných věcí.''

,,Jakých například?'' zajímal se zapáleně, tak jsem se na něho zadíval. Netrpělivě čekal, až mu to řeknu. V ruce držel sklenici plnou whisky, kterou si dolil a kroužil s ní dokola. Chvíli se zdálo, že obsah se dostane přes okraj přímo na jeho kalhoty od obleku.

,,V těch snech, v těch snech jsem zabil lidi. Některé jsem mučil a líbilo se mi to.'' když jsem to ze sebe dostal, nalil jsem si whisky a obrátil sklenici s obsahem do sebe. Připadal jsem si šíleně. A jak se zdálo, Jack z toho byl mimo. Díval se na mě jako bych se zbláznil.

,,A jakou roli v tom teda hrála Rose? Říkals, že se ti zdá i o ní.'' zeptal se zmateně a radši se napil.

,,Sám přesně nevím, jen...to je fuk. Zapomeň na to. JE to šílený viď?'' zasmál jsem se nad tou šíleností a kopl do sebe dalšího panáka.

,,To ti teda povim, že je.'' ujistil mě a taky se znovu napil. Při tom trochu naklonil hlavu s výrazem, že to je absurdní a hlavně zvláštní. Sledoval jsem, jak pije ze skleničky a při tom mi neuniklo, jak se podíval na fotku Rose, která stála na skříni vedle pevné linky po mé levici.