Slastně vydechnu a udělám se do něj, on mě po chvilve následuje. Zmoženě si lehnu na postel.
,,Jsem mrtvý, "hlesnu a zakutám se se Samem pod peřinu. Do pokoje náhle vletí Zen a Tyler. Nechápavě je sleduji, ale to už do pokoje vletí doktorka.
,,Tohle není žádný bordel! Tohle bylo naposledy!" Třískne dveřmi a já si všimnu Zenových doškrábaných zad a rozesměju se.
,,Ty jsi dole, "ukážu na Tylera a dál se chechtám. Zen je k tomu o hlavu menší.

"Ryane, to od tebe není hezké." Vezme si slovo Samík a nafoukne tvářičky.
"Být dole není přece nic špatného, ne? Vždyť my jsme taky dole a nesměješ se nám." Diví se Samík.

,,Ale tak to nemyslím. " Povzdechnu si a zahledím se na zarudlého bratra a lehce červeného Zena.
,,Jen mi kdysi tvrdil, že dole nikdy nebude."
,,Taky zprvu protestoval, "zamumlá Zen a vyslouží si plácnutí do ramene. Uchechtnu se.

"Já to nechápu, tak jak to myslíš, nebo nemyslíš?" Samík to prostě nechápe. Chudák Ryan.
"Jako v seexu Zen je ty a Tyler je my?"

,,Ano, "hlesnu a s rudými tvářemi se na ně snažím nedívat.
,,Strašně jste řvali," vyhrkne Tyler a já si do něj taky rýpnu.
,,Potřebovali jsme přehlušit to vykřikování. Zene, Zene, Ach Zene víc! "

"Aspoň je vidět, jak jsem byl dobrý, ne?" Zeptá se opatrně Zen a Samík vyprskne smíchy. Všichni se na něj, teda na nás nechápavě podívají.
"Takže, pokud to dobře chápu, tak když táta křičel naše jméno, když nám to dělal, tak jsme byli dobří? Tak proč nám teda potom vždycky vynadal a tloukl nás?" 'Bože, Samíku, toto nemůžeš říkat! Kolikrát ti to mám opakovat!'
"Co jsem pochopil špatně, proč se Sam zlobí?" Vzlykne Samík.

Roztřeseně se nadechnu a obejmu Sama.
,,Jenže to bylo špatné, Samíku, teď už je ale dobře. " Začnu se klepat při vzpomínce, kdy křičeli mé jméno. Jsem ubohý. To Sam si prošel peklem a já?

'Musel jsi to připomínat! My nejsme jediní, kdo si to zažil.' Vynadám mu, když uvidím a ucítím Ryanův třas. Nechtěl jsem, aby si na to vzpomněl. 'Obejmi ho taky a omluv se!'
"Promiň Ryane, já nechtěl. Sam se na mě teď zlobí. Mrzí mě to." Vzlykne a obejme našeho Ryana, který se přestane klepat, asi protože ví, že jsem si toho všiml.

,,To nic, "zašeptám a obrátím svou pozornost na ty dva.
,,Jak jste se vy dva. Proč... Co spolu teď vlastně máte?"
,,No my, "hlesne Zen a zmateně se zadívá na Tylera.
,,Já, no..."
,,Nějak se to semlelo, "zasměje se Tyler.

"A jak, povídejte příběh." Znovu se usměje Samík a Zen se zmoženě plácne do čela.
"Víš, jak jsem tě políbil, myslel jsem si, že tě miluju, namlouval jsem si to, protože jsem se zakoukal támhle," usměje se plaše na Tylera, "a on byl mimo moji ligu, snad chápeš, s mým super objímáním jsem ho nechtěl obtěžovat, vyděsit, držel jsem se od něj násilím dál..." klesne mu hlas a obejme Tylera, který po chvilce pokračuje.

,,Vlastně se známe už ze školy, tedy od vidění hlavně, ale často mi pomáhal a teď jsme se potkali tu, on brečel a nějak jsme se začali líbat a nějak jsme skončili v posteli, "vypraví ze sebe Tyler. Usměju se a překulím se na břicho a zahledím se na ně. Zen je skutečně o hlavu menší.
,,Takže Zen ho má většího?"
,,Většího než ty rozhodně. "
,,Kecáš."
,,Měl jsem jeho penis před chvílí v zadku, co myslíš, lžu? "
,,No..." Oba dva dostaneme pořádnou ránu.
,,Za co? "fňuknu.

Zen je celý rudý uzemnil. "Nebavte se o mém penisu." Pískne a obejme Tylera.
"Ale doufám, že jsem tou pusou nezpůsobil žádné problémy." Podívá se na nás omluvně.
"Ne, jen se nás Ryan potom pokusil hodit tobě na krk, kdyby se mu náhodou něco při operaci stalo, víš? On nás chtěl nechat tobě, protože jsi hodný kluk." Snaží se to objasnit Samík. Nejde mu to.

,,Už to nechme být, "zamumlám a obejmu Sama.
,,Stejně ho mám většího než ty!" ukáže na mě Tyler.
,,Nemáš. "
,,Mám."
,,Nemáš! "
,,Mám!"
,,Same, řekni, že to není pravda!"

"Ale my jsme jeho ptáčka neviděli, nemůžeme porovnat, směje se ti Sam." Řekne vysmátě Samík.
"Ale taťka ho měl o dost menšího, takže se nemáš čeho bát." Mele Samík dál a Tyler se Zenem zadržují smích.
"Co? Vždyť je to pravda! Sam mi vysvětloval, že i když ho máš větší, tak nás to na rozdíl od taťky nebude bolet, protože ty to hezky umíš a máš nás rád."

Zabořím hlavu do peřin a dám dlaň na Samova ústa.
,,Už to necháme být. " Kývne a zadívá se na ty dva, kteří tu stojí polonazí.
,,Ehm, Tylere?"
,,Co? "zmateně se na mě zadívá. Teprve teď jsem si toho všiml a prostě...
,,Máš na tváři Zenovo..."
Sam se rozhihňá a Zen zrudne.

"Zenovo bílé zlato." Poučuje Samík. Tyler si honem utře pusu a omluvně se na Zena usměje.

,,Asi byste měli... " poukážu na dveře a oni rychle a úlevně opustí místnost. Zahledím se na Sama a pozvednu obočí.
,,Bílé zlato?"

"Ano, zní to hezky. Já ho mám teďka to tvoje v zadečku." Usměje se Samík a dá Ryanovi dětskou pusinku na tvář.
"Bílé, protože je to bílé a zlato, protože je to tvoje, víš zlato?" Hraje si se slovy a usmívá se.

,,Já měl zas tvoje zlato v puse, "zavrním a povalím ho pod sebe.
,,Zvládneš ještě jedno kolo?" zavrním a přivlastním si jeho rty.
,,Ale budeš muset být potichu. Nesmí nás nachytat. "Políbím mu bradavky a jazykem putuji k jeho chloubě.

"Já nenene." Vypískne Samík a honem pustí ovládání.
"Ale já jo." Oznámím Ryanovi a vrhnu se mu na krk, kde mu vytvořím krásný cucflek a další a další a další a další...
Mírně udiveně se na mě dívá.
"To, aby v nemocnici věděli, že někoho jsi, že na tebe čekám a že tě musí v pořádku vrátit." Usměju se a své dílo olíznu.

Zasměju se.
,,Vrátím se, "nahnu se k jeho krku a začnu mu tam dělat také flíčky.
,,Ty jsi zase jenom můj. Nikdo na tebe nebude sahat." Opět se přesunu k jeho chloubě a začnu si hrát jazykem s jeho špičkou.
,,Tiše, lásko, "zasměju se a plácnu ho po zadečku.

Mírně vyjeknu, když mě jemně plácnul po zadku. Leknul jsem a strčil mu omylem celý svůj penis najednou do pusy. Začal se dusit, ten hnusný kašel. Honem se vysoukám z jeho pusy a on nepřestává kašlat.
Honem se celý nahý zvednu a doběhnu pro vodu a otevřít okno.
"Promiň, promiň, promiň..." šeptám, a zatímco hltavě pije, ho hládím po zádech.

,,V po-pohodě, "vypravím ze sebe a usměju se. Znovu se napiju a opět ho pod sebe povalím.
,,Budeme pokračovat," zachraptím a políbím mu bříško. Prsty do něj s lehkostí vniknu a začnu s nimi pohybovat.
,,Jak to děláš, že jsi pořád tak úzký, "zasténám mu do ucha a otřu se svou špičkou o jeho vstup.

"Nevím, možná pro to, abys měl radost." Usměju se a on se do mě přímo zaboří a zas a znova. Přiráží a já už ani pomalu nestíhám a nezvládám vzdychat, jen stále dokola drmolím jeho jméno do své ruky, kterou se snažím tišit.

Vyhodím si jeho nohu na rameno a začnu ho líbat, abych mu pomohl utišit steny.
,,Teď bych klidně mohl zemřít, "zašeptám a políbím Sama na zpocené čelo. Ležíme vedle sebe v objetí.
,,Prošukal se k smrti." Mávnu rukou a opět ho políbím.