47.

"Ale problém se v tom, že on se na sebe zlobí, víš, zlobí se, že nebyl jako nindža a nebo princ a nedokázal ti pomoct a přidělal ti jen starosti." Ozve se náhle Samík. "A, a, a kdy půjdeme za tou plášťovkou, která si kvůli nám plášť sundá? Slíbila, že si budeme hrát." Výskl a já se k Ryanovi víc natisknu, já tam nechci, navíc říkal, že prý tam se mnou nepůjde a přitom slíbil, že mě nenechá samotného.

,,To já mám chránit svou princeznu a to se mi i povedlo, ne? " Usměju se a pohladím ho po vláscích. Kdyby na ty záchody přišel. Nechci ani vědět, jak by to dopadlo.
,,A to sezení, jestli chceš tak půjdu s tebou a počkám na chodbě."

"Ne, ne, ne, já tam nechci být sám." Kňuknu. Stal jsem se na něm plně závislí. Už mě od něj nikdo nedostane.

,,Ta doktorka mě vyhodí, Same. Musíš to zvládnout." Taky ho tam nechci nechávat samotného, ale takhle to pro něj bude nejlepší. Zakňučí a vyhoupne se mi na klín.

"Nevyhodí, já tam s ní nechci být sám, bojím se jí, i Samíkovi přišla děsivá." Argumentuju a pohnu pánví proti němu. "V kolik pojedeme."

,,Ne-nevím." Neměl by se takhle hýbat nebo to nedopadne zrovna nevině. Hlavu mu zabořím do ramene, když se opět pohne.

"A můžeme si pohrát?" Řeknu hravě, chci nás oba přivést na lepší myšlenky, navíc se takhle hezky uvolníme před sezením, mám pocit, že on ho bude mít taky.

,,Já, já to." Zhluboka se nadechnu.
,,Nechci, aby, aby tě to bolelo. Nebo já." Nechci ho zklamat. Jen. Když se na mě smutně podívá. Nechci, aby byl smutný.
,,Mohl bys. Mohl bys být teď nahoře, ty? Já. Pořádně se nedovedu stále moc hýbat." Nervózně se zasměju. Ano, takto to bude nejlepší.
,,Takže jo? Budeš nahoře?"

"Jestli nechceš, nejsi schopen, kvůli tomu zážitku, stačí říct, budeme se jen mazlit." Šeptnu. Rozhodně ho nehodlám do ničeho nutit.

,,Ne, ne." Políbím ho na rty.
,,Prostě teď budeš nahoře, ty." Povalím ho pod sebe a začnu ho líbat. Chci zapomenout na ty cizí doteky a Sam mi může pomoct zapomenout. Ale co když to bude bolet tak jako předtím? Ne, nebude. Jak pro mě tak pro Sama to bude poprvé.

"Já to nechápu, co mám dělat?" Zeptám se nechápavě, tím, že budu nahoře, myslí, že budu poskakovat na jeho penise, nebo myslí ještě něco jiného. Natočím hlavu na stranu a zvědavě se na něj podívám.

,,No já." Zahledím se na něj a začervenám se.
,,To ty budeš, prostě. Ošukáš mě." Nadechnu se a vydechnu. Vypadá překvapeně.
,,Tak měli bychom mít vyrovnaný vztah, ne? "

"Vyrovnaný vztah? Ryane, já, já tě nechápu." Jsem naprosto zmatený. Já, já jsem byl vždycky uke. Nikdy jsem netoužil být nahoře, nevím, jak se to dělá. Nechci mu ublížit, kdybych dělal něco špatně. Ale, ale jestli si to přeje, tak, tak zkusit to můžu, i když se mi do toho moc nechce. Ale vůbec nechápu, jak to myslí s tou vyrovnanosti vztahu. Děsí mě, udělal jsem něco špatně?

,,Prostě nechci, abych to byl vždycky já, co, co to dělá." Zamumlám. Nechci, aby, aby to muselo bolet vždy jen jeho. Nevěřím mu, že ho to nebolí.
,,Uděláš to teda? "

"Tím chceš říct co, že když spolu spíme, tak já se vůbec nezapojím, že to všechno oddřeš jen ty?" Zeptám se mírně popuzeně. Nechci to, ale ani ho nechci zklamat. On toho pro mě udělal tolik, tak proč bych mu jednou nemohl vyhovět já. Mírně roztřeseně mu dám najevo, aby nás přetočil. Udělal tak a já se ocitl na něm. Nádech, výdech, to zvládnu, nádech, výdech, bude to, jako když mu přirážím do úst. Snažím se uklidnit. Dám, teda pokusím se mu dát tu nejlepší péči.

,,Tak to vůbec nemyslím." Začneme se navzájem svlékat a líbat. Je to příjemné, ale divné. Je divné, když to je on, kdo má náhle navrch. Brzy už jsme oba nazí a já cítím nervozitu a a strach. I tak jsem už ale vzrušený a on na tom není jinak, vyděšeně vyjeknu, když ucítím tlak na svém pozadí.

Jemně sjedu rukama na jeho zadek. Jsem celý nesvůj, klepu se, ale pro něj se snažím ovládat. Vidím v jeho očích strach. Políbím ho na rty. Opatrně do něj strčím jeden prst a čekám, až si zvykne a potom přidám druhý. Volnou ruku předělám na jeho naběhlý penis a jeho honěním odvedu pozornost od svých prstů. Líbám ho a moc se snažím.

Vzdychnu, když mi začne přejíždět po erekci, stále ale cítím ten tlak. Bude to bolet. Určitě to bude zase bolet, ale musím to vydržet. Zvládnu to. Chci, aby, aby Sam byl šťastný a aby si nemyslel, že, že bych ho nikdy nenechal být nahoře. Teď to prostě vydržím a bude to v pohodě. V očích mě zaštípou slzy, když se tlak zvýší. Zvládnu to.

"Ryane, já, já..." začnu, vůbec se mi to nelíbí, vidím, že ho to bolí, že nechce, tak proč to dělá?
Začnu těmi dvěma prsty hledat jeho uzlinku rozkoše. Náhle se překvapeně
nadechne a prohne se v zádech. Našel jsem ji.

Ta slast byla tak nečekaná a omamná, bylo to skvělé. Sam začne prsty přirážet na to jedno místo a já se můžu zbláznit. Takže přece jen to tolik nebolí? Jenže tohle jsou pořád jen prsty, až do mě zasune svůj penis tak, tak to bude zase bolet. Hlasitě sténám, mému tělu se to líbí, ale mé mysli nikoli. Ale. Já. Já to potřebuju. Potřebuju se zbavit vzpomínek na ty cizí ruce. Potřebuju Sama, který mi ukáže, že, že to může být i hezké. Ale i tak. Bojím se a mé tělo to ví. I přes tu slast se celý třesu.

"Ryane..." oba se klepeme, ne že ne, už v něm mám tři prsty a on sténá na celý pokoj. Je to tak divné, to já chci, aby se o mě staral, aby do mě přirážel. Asi si ale chce udělat na toto nějakou hezkou vzpomínku, jen doufám, že se mu to nebude líbit zas tak moc.
Mám pocit, že už je dostatečně připravený, tak opatrně vyndám prsty, a roztáhnu mu nohy. Jemně ho pohladím po vnitřních stranách stehen a vměstnám se mezi ně. Pohladím Ryana po tváři, ve které je jednoznačně strach. "Když ti to bude nepříjemné, tak řekni, přestanu, a teď se uvolni, mysli jen a jen na mě."

Jen kývnu. Cítím jak se o mě otírá jeho penis. Zrychleně dýchám. Když do mě začne zasouvat snažím se myslet jen na něj, ale hrozně to bolí. I přes přípravu to pořád bolí. Zadívám se mu do tváře. Má slastí přivřené oči. Já to vydržím. Vždyť pak to bude v pohodě, ne? A Sam si to alespoň vyzkouší a nebude si myslet, že, že jsem sobecký. Náhle táhle zasténá a zadívá se na mě. Ty oči mě děsí.

Překvapí mě, jak je úzký. Taky jsem tak úzký? Je to strašně divný pocit, neříkám, že se mi nelíbí, ale přijdu si špatně.
Zasunu se do Ryana až po kořen a čekám, až si zvykne. Dívám se mu do očí, je vyděšený a já se bojím, že důvod jeho strachu jsem já. Tyčím se nad ním tak, jak on vždycky nade mnou.
Teď mu dám ochutnat ty nejlepší pocity, které s ním zažívám. "Aby bylo jasný, toto dělám jednou a na posled." Vydechnu tiše a pomalu nasměřuju svůj penis na to jeho slastné místečko a jemně, opravdu jemně se k němu začnu pohybovat. Dělám to velmi pomalu, aby si jeho pozadí zvyklo.

,,J-já taky." Zamumlám a začnu tiše vzdychat. Je to strašně divné. Ten pocit je sice příjemný ani to moc nebolí ale štípe to. Ruce mu položím za krk a posadím se. Tím se do mě dostane ještě hlouběji a já bolestně syknu.
,,Promiň, že, že jsem tě do toho nu-nutil." Nechtěl to celou dobu dělat stejně jako já.

Obejmu ho a přitisknu se k němu. Toto je na mě moc náročné. "Chceš, chceš to dodělat, nebo, nebo se prohodíme?" Špitnu. Upřímně, je mi příjemnější, když už, tak ošukávat jeho pusu, ale tohle? Ani jednomu z nás to nevyhovuje, ani si to pořádně neužije.

,,Prohodit a, Same, já, já se omlouvám. Nechtěl jsem tě nutit." Vzlyknu a odtáhnu se od něj, čímž ze mě vyjde i jeho penis.
,,Nevěřil jsem ti, že, že tě to nebolí a taky, taky jsem se chtěl zbavit těch vzpomínek. Pořád na sobě cítím jeho ruce a, a vždyť se na mě podívej. Pořád jsou tam vidět ty otisky rukou. " Přejedu si rukou po bocích.
,,Jsem strašný sobec, "zašeptám.

"To jsi měl říct hned." Řeknu svůdně. "A sobec nejsi, víš proč? Protože mě teď dovedeš na vrchol, spolu." Šeptnu a obejmu ho.

Usměju se přitisknu ho k sobě.
,,Vůbec si tě nezasloužím." Políbím ho a prstem přejedu po jeho vstupu.
,,Jsi to nejlepší, co mě kdy mohlo potkat." Prstem do něj lehce proniknu a začnu s ním různě hýbat. Druhou rukou mu začnu přejíždět po penisu.

Protože v tomto vztahu jsem já ten sobec. Můj zadek vítá jeho prsty a můj penis jeho ruku. Konečně nějaká péče pro mě.
"Moc tě miluju, straně moc." Vzdychnu, když se do mě konečně zasune jeho krásný penis. Toto je mnohem lepší, než být v něm.

Slastně vydechnu. Tohle je tisíckrát lepší. Pohybuju se v pomalém tempu a líbám ho na hruď, na tvář. Užívám si jeho steny i jeho těsnost. Náhle mě zprudka zatahá za vlasy.

"Zrychli!" Zasténám a nakloním se k němu pro polibek.
Vyhoví mi, vyhoví mi naprosto ve všem a konečně zrychlil a zintenzivnil přírazy.
Slastně vzdychám a prohýbám se v zádech.

Mé tělo protestuje. Zase mě začínají bolet všechny ty rány a podlitiny. Nedbám na to a dál do něj prudce přirážím. Je to naprosto skvělé. Cítím, že se blížím k vrcholu a Sam na tom není jinak.

Vidim, že je unavený, je mi to líto. Oba se po chvilce s výkřikem jména toho druhého uděláme.
Zůstaneme vedle sebe ležet, teda on zůstane ležet a já ho začnu líbat úplně všude, žádné místečko nevynechám.
Udiveně se na mě podívá. "Jsi můj a chci si tě pořádně očistit, úplně od všechno." Široce se usměju a postupuju v líbání jeho obličeje, na krk, hrudník a bříško mi zabere trošku víc času, protože se i po cestě hraju a nechávám za sebou znaménka lásky.

Jen si užívám jeho péči a na tváři mám šťastný úsměv. Začnu se smát, když mi přejede dlaněmi po chodidlech.
,,T-to lechtá, "směju se a snažím se vyprostit.

Taky se začnu smát, ale potom se ozve dupot po schodech, já zkamením. Oba jsme nahý, ze mě kape sperma, Ryana už jsem stihl očistit. Ve chvíli, kdy někdo zběsile otevře dveře, Ryan rychle zareaguje a hodí přes nás peřinu.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top