On s ní spal? Jsem nula. Ryan není na kluky? Takže je se mnou jen z lítosti nebo pro pobavení? Políbila ho! Jak jsem si mohl, jak jsem si kurník mohl myslet, že by mě mohl mít rád? Ale já ho mám rád. Slzy mi tečou proudem a třesu se v koutě v jedné z kabinek. Naštěstí jsou to kabinky na závoru, takže se sem ke mně nikdo nedostane.
Kdo by taky chtěl? Eliote, Eliote! Proč si mě opustil?! Vím, byla to má vina, ale proč jsi musel podlehnout zraněním?

Začnu lomcovat klikou. Zamknul se.
,, Same otevři! " Odpovědí mi je jen vzlykot. Sakra co mám dělat. Neposlouchá mě. Proboha jednou mě fakt zabije. Vlezu do vedlejší kabinky, stoupnu si na stoličku a chytnu se vrchního okraje kabinky. Pomalu se tam začnu soukat, už jsem polovinou těla v Samově kabince. K mému štěstí se mi ale smekne ruka a já tak tvrdě dopadnu před plačícího Sama.
,, Kurva co mi to děláš. " Zaskuhrám a po čtyřech se vydám k té hromádce neštěstí.

Strašně se leknu, když přede mě něco dopadne. Ryan.
To mu stojím za to, aby vyváděl takovéto kaskaderské kousky? Zvednu k němu své uplakané oči. Doufám, že se kvůli mně nezranil. "Co tu děláš?" Zeptám se rozklepaně. "Má pravdu, zasloužíš si někoho lepšího." Kuňknu.

Kráva pitomá.
,, Co to meleš za blbosti? Přece ji nebudeš brát vážně?" Nevěřícně kroutím hlavou a přitáhnu si ho k sobě. Jazykem se mu okamžitě probojuju do úst. Není to žádný jemný polibek. Tenhle polibek je plný mé zoufalosti a snahy mu dokázat, jak moc o něj stojím. Jak úžasný je. Jak moc ho miluju.

Polibek mu nesměle oplácím, ale jsem stále celý vyklepaný, přeci jen na mě i ležel ten cizí člověk, a mé tělo to ještě nepobralo.
Přitisknu se na Ryana a nechám se líbat a objímat. "Ryane, já tě mám moc rád, a nechci, aby se tě dotýkaly a už vůbec ne líbaly tvé bývalky a ani nikdo jiný. Jsi můj." Šeptnu tvrdohlavě. Myslím to vážně.

Usměju se. Je roztomilý, když žárlí. On je vlastně roztomilý ve všem, co dělá.
,, Chceš ukázat, co to znamená, že jsem tvůj? " Zašeptám. Roztřeseně kývne.
Rukou mu sjedu k zipu kalhot a rozepnu ho. Dále vklouznu pod spodní prádlo a uchopím jeho penis do ruky. Pomalu po něm přejedu nahoru a dolů. Jeho sten umlčím polibkem. Nechci, aby kdokoli jiný slyšel jeho dokonalý hlas ovládaný rozkoší. To můžu jen já. Rukou mu začnu mučivě pomalu zpracovávat jeho erekci a jazykem se otírám o ten jeho. Je to dokonalé

Ehm...proč jsem kývl, sakra. To je tak , tak boží, dokonalý. Jeho ruka, jeho ústa a jazyk. Ryan. Pohybuje rukou tak šíleně pomalu. Grr. Takhle mě mučit. Navíc tady. To mu nezapomenu. Kéž by si mě vzal hned, teď a tady. Bože, na co to myslím? On mi úplně zatemňuje mozek. Snažím se nevzdychat a nesténat, ale náhle se za dveřmi něco ozve.
"Ryane, neschovávej se zlatíčko." Zaklepe ta nádhera na dveře. Nenapadne mě víc lepšího, než začít sténat o něco víc a polohlasem, tak aby to slyšela i ona, ale už nikdo víc, začnu opakovat:" Ano, ano Ryane, víc, víc." Jako, kdyby jsme spolu právě spali.

Musím se zasmát. Zlobidlo moje. Zrychlím pohyb ruky takže Sam už sténá na celé kolo. Netiším ho a vychutnávám si ten moment. S hlasitým výkřikem mého jména se mi nakonec udělá do ruky. Zhluboka vydechuje, je celý zarudlý. Kapesníčky nás očistím a pomůžu mu vstát na nohy.
Přitáhnu si ho k sobě, když vycházíme z kabinky. Před kabinkou se setkám s šokovaným výrazem té mrchy. Neodolám. Zakloním Sama a dám mu pořádného francouzáka. Slyším jen odfrknutí a klapot podpatků. Rozesměju se a Sam se ke mě brzo přidá. Zamíříme k pokladně, kde zaplatím, to co si Sam vybral. Ta ženská u pokladny mě nepříjemně propaluje pohledem. Takže jisté je jedno. Sem už nepáchneme. Když konečně dorazíme k autu. Sam už chce nasednout ale já ho zastavím . Škádlivě na něj zamrkám.
,, Takže ty bys chtěl víc? " Musím se čím dál tím víc usmívat, když se ze sebe snaží dostat něco kloudného. Nakonec ho nechám být. Sám nastoupím, nastartuju a vyjedeme směrem domů.

Pane bože, on mi honil v kabince obchodu s oblečením a já kvůli té holce dělal, že to zrovna děláme. Sakra, co to do mě vjelo. Po cestě domů jsem celý rudý díky tomu, co se stalo v obchodě a kvůli tomu, co řekl. Já se za sebe tak stydím. Ale nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Právě naopak, bylo to něco neuvěřitelného.

Konečně dorazíme domů. Okamžitě se rozvalím na pohovce. Tenhle den byl velmi vyčerpávající. Koutkem oka sleduju Sama, jak pobíhá po pokoji a něco hledá. Nemám tušení, co. Pomalu se mi začínají klížit oči. Poslední dobou jsem vážně unavený.
,, Víc Ryane, víc! " Slyším, jak Sam křičí a tak zrychlím a přitvrdím s přírazy do jeho nitra. Slastně sténám nad jeho tělem. Je tak zkurveně dokonalý.
,, Same, Same, Sameeee." Sténám jak nejhlasitěji to jde a on není s výkřiky pozadu.
Probudím se a okamžitě se prohnu pod náporem nečekané slasti.

Když jsme přijeli, začal jsem hledat ty jeho prášky, aby na ně nezapomněl. Nechtěl jsem ho rušit, byl strašně unavený.
Položím na stůl prášek a sklenici s vodou.
Dojdu k pohovce a nestačím se divit. Ryan ze spánku si sundal kalhoty a teď šoustá záhyb pohovky a pokřikuje moje jméno.
Celý zrudnu, když si představím, co se mu asi zdá.
Jen ta myšlenka mě vzrušuje. Pomyšlení, že je ve mně on a s vášní a láskou do mě přiráží, jako teď do gauče.
Cítím, jak jsem z toho tvrdej. Sakra, tak moc bych teď chtěl být na místě toho kusu nábytku.
Náhle zakřičí a udělá se do toho záhybu.
Když uslyším vyděšené a překvapené zalapání po dechu, honem uteču do koupelny, kde se zamču a nechám klíč v zámku. Ani nevím proč, ale dostal jsem strach. Ano, moc bych to s ním chtěl, ale moc se bojím.

Do prdele.
Nic jiného nevystihuje mou situaci líp. Právě jsem. No to ne. Co když to viděl Sam, jak tady...
Kurva, kurva, kurva. Hlavu si zabořím do dlaní. Cítím se tak zatraceně trapně. Tohle není normální a z části je to Samova chyba. To musel říkat, že chce víc? Zadívám se na tu nadílku, kterou jsem obdaroval gauč. Tenhle gauč bude muset pryč a to hodně rychle. Co nejrychleji se to snažím setřít hadrou zpod stolu.
Nechápu proč, když už se mi musel zdát mokrý sen o Samovi tak proč ho muselo doprovázet tohle. Když jsem byl malý, byl jsem často náměsíčný a nikdy jsem neměl klidný spánek ale prostě. Tohle je moc. Seberu kalhoty a rychle se vydám ke koupelně. Vezmu za kliku. Zamčeno. Znervózním.
,, Same? Jsi tam?" Zaťukám.
,, Já bych se potřeboval umýt. " A to hodně rychle.

Celý se klepu, co když to bude tak moc bolet jako s Morganem nebo otcem? Tenkrát mi tekla krev, a to hodně, byla to nehorázná bolest, která se nedá s ničím srovnat.
Za dveřmi se ozve Ryan. Ale já ven nechci, ani nemůžu. Mám v kalhotech velký problém. Vím, že bych se neměl bát. Vždyť jde o Ryana, ale on by chtěl sex a já, moje tělo, já. Na to nemám. Nedokážu mu dát to, co by chtěl. Jsem strašný přítel. Začnu i brečet. Bože, vážně jsem strašná měkkota a nula. Nejsem schopný mu se mu dát, on mě opustí a půjde za někým, kdo mu dá, za někým lepším.
Můj problém mě bolí, ale i tak se scholím do rohu. Nevydám ani hlasku.

,, Sa-same?" Začínám mít strach, co se stalo? Slyšel mě snad a urazil se nebo nebo se bojí? Já netuším. Myslí si, že bych mu ublížil? Tohle si o mě myslí, že jsem jako Morgan? Slzy mě zaštípou v očích. Zoufale zabuším na dveře.
,, Same prosím otevři, bojím se o tebe, prosím. " Ticho. Začínám propadat panice. Zase zabuším. Co když si zase něco udělal? Nemůžu o něj přijít. Nemůžu.
,, Same." Vzlyknu a znovu zabouchám. Nic. Pořád nic. Vzdálím se a rozeběhnu se proti dveřím. Ani se nepohly a mě bolí celé tělo.

Ryan za dveřmi vyšikuje. Je mi ho líto. Na umyvadle leží žiletka. Bylo by to tak jednoduché, ale to Ryanovi nemůžu udělat. Slíbil jsem mu to. Ozve se velká rána. Natisknu se na dveře. Rád bych otevřel, ale...
"Ryane, Ryane, jsi v pořádku?" Zakřičím přes dveře. Stále se klepu, i když vím, že by mi neublížil.
"Neboj, jsem v pořádku. Běž si vzít ten prášek, co jsem ti položil na stůl." Musím se uklidnit, nechci, aby mě takhle viděl. Se stojákem a celého vyklepaného. Znovu.

,, A až si ho vezmu otevřeš. " Zamumlám a vydám se do kuchyně. Na stole skutečně leží ten odporný prášek. Prášky jsou špatné, nepomáhají a zabíjí. Slíbil jsem to. Slíbil jsem mu , že si je vezmu. Napustím si sklenici vody. Ruka se mi třese. Jí ty prášky taky nepomohly, proč by měli pomoct mě? Kdyby fungovali nebyla by mrtvá. Jenže ony nefungovaly. To ty prášky ji zabily. Kdyby je nebrala určitě by se to nestalo. Kvůli těm práškům se zbláznila a pak udělala to, co udělala. Jenže já takhle nedopadnu. Sam si možná myslí, že mi to pomůže, ale plete se. Ty prášky mi ublíží. Jenže on by to nepochopil. Nikdo to nikdy nepochopil.
Vezmu prášky a spláchnu je do umyvadla a vrátím se ke koupelně.
,, Same, už jsem si je vzal tak otevři."
Nechci lhát, ale takhle to bude lepší. Já to dělám pro něj, nechci, aby se trápil. Někdy se lhát prostě musí, abychom ochránili ty, které milujeme.

Byl moc rychlý, nestihl jsem vůbec nic, ani rozdýchat tu klepavku, ani se zbavit toho druhého problému. Ach jo. Co teď?
"Ryane, ale, ale já nemůžu." Zabručím. Když si ho začnu honit, tak to uslyší, když otevřu, tak to uvidí.

,, Proč bys nemohl? " Zase si začínám zoufat.
,, Same já mám o tebe strach a jestli si myslíš, že bych ti někdy nějak ublížil tak se pleteš. Nikdy bych ti neublížil. Nikdy. Ať už se stalo cokoli tak mi to řekni. Já." Mám mu to říct? Co když řekne, že on mě ne? Co když...
,, Já tě miluju. "

Když to uslyším, tak se rozpláču a svezu po dveřích na podlahu. Já si ho nezasloužím. On je prostě tak dokonalý. Zaslouží si někoho lepšího.
"Já tě taky miluju." Zašeptám. "Já vím, že bys mi neublížil. Jen mám hold strach, ale já hlavně, já, já se stydím..." šeptám dál.

Taky mě miluje? Uvnitř mě právě vybuchl ohňostroj, ale stále nechápu proč neotevře. Nemá důvod se stydět, když. Ne on mě? . V tu ránu zrudnu a zacuká mi v podbřišku.
,, Tys mě. Tys mě viděl jak. Jak. Při tamté věci?" Prosím řekni ne.

Jen přikývnu a celý zrudnu. Až po chvilce si uvědomím, že on mě vlastně nevidí.
"Jo, viděl." Šeptnu zahanbeně.

,, S-same já. Já se moc omlouvám. Jestli tě to znechutilo tak, tak to chápu. Už se to nebude opakovat. O-omlouvám se. " To ho to tak znechutilo, že přede mnou utekl? Určitě ano.

"Ne, ne, ne..." jsem celý rudý. On si myslí, že mě to znechutilo, přitom je pravda právě opak. Jsem polichocen, že má o mě takový zájem a sny. Strašně mě to vzrušilo. "Ryane, právě naopak... já se tak stydím." Zaúpím si pro sebe.

Nevyznám se v něm. Když ho to teda neznechutilo proč se teda schovává?
,, Já ti nerozumím Same." Povzdechnu si.
,, Otevři a vyřešíme to, jo? Ať se stalo cokoli pomůžu ti s tím. "

"Sakra, Ryane! Postavil se mi z tebe!" Zakřičím naštvaně. Rychle si zakryju pusu. Co jsem to udělal?
Nádech, výdech, nádech, výdech...opakuju si strašně rychle, abych to náhodou nezapomněl. Bože, to je tak trapný. Celý se strašně třesu, ale to asi bude taky kvůli té dlouhodobě stojící erekci.

Zakuckám se. Tohle jsem nečekal.
,, Za to se nemusíš stydět zlato." Stydí se kvůli tomu, že se mu postavil? Postavil se mu kvůli mě? Musím se usmát.
,, Otevři Same. Chci ti pomoct. Dovol mi ti udělat dobře. " Sám slyším, jak můj hlas zhrubl kvůli vzrušení, které mnou prostupuje.

Roztřesenýma rukama pomalu odemču. A celý rudý ještě pomaleji otevřu dveře. Vím, že mám strach bezdůvodně, navíc jsem teď tak moc vysílený z toho třasu, že se Ryanovi doslova zhroutím do náruče.

Zachytím ho, když se mi sesype do náruče. Okamžitě ucítím jeho tvrdou erekci, která mě tlačí do nohy. Je úplně rudý a vyhýbá se mému očnímu kontaktu. Kolenem mu zatlačím na erekci a donutím ho zasténat. Sám cítím, že taky začínám tvrdnout.
Nahnu se k jeho uchu a olíznu ho.
,, Chceš ho vykouřit nebo vyhonit? "

"Já nevím." Zakňučím jako raněné zvíře. Přitulím se k němu a natáhnu se k němu pro polibek. Mile rád mi vyhoví. Strčí mi jazyk do pusy. Mohl by ho využít i jinak.
Prudce vydechnu, když mi v rozkroku pohne kolenem.
"Vykouřit." Šeptnu a s rudým obličejem se mu prosebně podívám do jeho čokoládových očí. Jak já je zbožňuju, jak já ho miluju.

Zářivě se usměju a začnu mu stahovat kalhoty i se spodním prádlem. Okamžitě se mi naskytne pohled na jeho už pořádně oteklou a zarudlou erekci. Vezmu si do úst nejdřív jen špičku a začnu ji sát a cumlat. Rukou mezitím začnu mnout jeho varlata. Slastně sténá a kňučí. Je to pro mě jako rajská hudba. Když se odtáhnu nespokojeně zamručí. To už ale jazykem přejedu po celé jeho délce až ke kořenu a zpátky. Už to moc neprotahuji a vezmu si ho kousek do úst. Můj plán mu pomalu kouřit překazí prudký příraz do mých úst. Nosem se dotýkám jeho podbřišku a jeho penis se zas dotýká mých mandlí, mám ho v ústech úplně celý. Okamžitě se ozve můj dávící reflex, ale podaří se mi ho potlačit. Co nejvíc semknu tváře k sobě, chci aby to pro něj bylo nezapomenutelně. Začnu hlavou pomalu hýbat nahoru a dolů. Na jeho vkus nejspíš až příliš pomalu. Začne mi totiž prudce přirážet do pusy. Oči má zavřené, vůbec nevnímá. Jen si užívá tu slast. Neprotestuju. Dál ho nechávám, aby mi zneužíval ústa. Líbí se mi to. Sice je to celkem těžké a v očích mě pálí slzy, ale je to skvělé. Líbí se mi, když vzdychá a sténá kvůli mě. Líbí se mi, jak mi bez ostychu ošukává pusu.

S výkřikem se mu udělám do pusy. Bylo to báječný.
Až teď si ale uvědomím, co jsem mu právě udělal. Byl jsem tak nedočkavý, tak nadržený. A udělal jsem to, co sám tak nesnáším. Jsem jako Morgan! Byl jsem tak bezohledný. "Promiň, promiň, já, já..." omlouvám se a začnu vzlykat. Mrzí mě to.

,, Co blázníš? " Zasměju se.
,, Bylo to dokonalý." Setřu mu slzy a přitáhnu si ho do polibku.
,, Kdyby se mi to nelíbilo tak to přece nedělám a mimochodem. " Rty se mu otřu o ucho.
,, Chutnáš úžasně."

"Děkuju." Šíleně, ale opravdu šíleně se stydím. Zvedne mě do náručí a odnese do koupelny. Vypadá to, že si dnes dáme vanu.
Ale já jsem hodně unavený. Celý se k němu nalepím jako klíště. Nemám v plánu se ho v nejbližší době pouštět.

Úplně se na mě natiskne a já ho obejmu. Cítím, že jsem vzrušený, ale nechci ho do ničeho nutit, zvlášť když to vypadá, že za chvíli usne. Schválně ho posunu tak, aby nebyl nijak v kontaktu s mým klínem, vážně opět nepotřebuju zažít pocit alá Ryan je zase vzrušený. Abych se přivedl na jiné myšlenky, začnu mu ožužlávat krk. Je tak sladký.

Položím si hlavu na jeho hruď a zvednu k němu pohled. Vím, že je vzrušený. Kdybych to neviděl musel bych být úplně blbej.
Pomalu putuju svou rukou k jeho klínu. Překvapeně se na mě podívá. "Ano, jsem unavený, ale na tebe budu mít vždycky dost energie." Usměju se a začnu rukou pohybovat. Jeho chlouba je celá naběhlá. Potřebuje to.

Zalapám po dechu, když začne rukou pohybovat nahoru a dolů. Zkousnu si ret, abych tu tak moc nevzdychal. Hlavu mám zakloněnou a oči zavřené. Cítím, jak se čím dál víc blížím k vrcholu.

Líbám ho na jeho krásné rty a ve chvíli, kdy se mi udělá na ruku, tak jsem šťastný. Ležím v objetí milované osoby, kterou dokážu vzrušit i uspokojit.
Jsem spokojený a s tím se mi zavřou oči a já se s úsměvem propadnu do říše snů.

Usnul a zase v koupelně. Opět ho zamotám do ručníku a opět ho zanesu do postele, tam ho zakryju a odejdu do kuchyně dát si něco k snědku. Zrovna se natahuju k poličce, když je to tu zase. Zase ta neschopnost se nadechnout. Sesunu se po skříni dolů na zem. Ústa si zakrývám rukou, takže nejde vůbec nic slyšet. Snažím se uklidnit. Dýchat nosem...
Konečně je to pryč. Tohle byl opravdu jen malý záchvat. Odendám ruku z úst. Je celá od krve. Rychle vše opláchnu a uklidím,kdybych si ty prášky vzal určitě by to dopadlo strašně.
Sam. Okamžitě zamířím zkontrolovat Sama. Stále spí. Nic neslyšel. Lehnu si k němu a on se ke mně automaticky natiskne. Obejmu ho a také se pomalu začnu propadat do říše snů.