Pohled Michala:

Probudil jsem se, Marek ještě spal opatrně jsem ho pohladil po vlasech a jemně ho políbil na čelo. Vstal jsem oblékl se a začal připravovat snídani, vyndal jsem talíř a položil na kraj linky. Otočil jsem se k lednici a chtěl vynadat zeleninu, někdo mě ale chytil kolem krku a přiložil mi kapesník na ústa, cítil jsem chloroform, než jsem upadl do bezvědomí podařilo se mi shodit talíř a skopnout židli. Pak už jsem přestal vnímat, to poslední co mi proběhlo hlavou byl Marek. Probudil jsem se přivázaný k židli v nějakém sklepě. Snažil jsem se provazy uvolnit ale nepodařilo se mi to. ,, Nesnaž se jsou dost pevné" ze stínu vyšel člověk o kterém jsem byl přesvědčený že už ho nikdy neuvidím alespoň jsem v to doufal. Byl to můj bývalý nejlepší přítel Milan, aby jste byli v obraze před pěti lety jsem byl účastníkem dopravní nehody, já přežil ale Milanova sestra ne. Díky tomu jsme se odcizili, protože mi to dával za vinu. ,,Ty?" ,, Chyběl jsem ti?",, Proč jsem tady, o co ti jde?" ,,O pomstu, pamatuješ si na mojí sestru, na to jak umřela po tom co jste se vybourali" ,, Byla to nehoda a ty to víš" ,, Neměla s tebou v tom autě vůbec být ale tys jí musel vytáhnout ven, je to tvoje vina" ,,Je to vina toho co do nás narazil, víš že jsem si to dával za vinu taky ale už je to pět let" ,, Jenže Nikol byla jediná rodina kterou jsem měl a když umřela nezbylo mi nic, nakonec ani ty. Připravil jsi mě o rodinu a teď tě já připravím o tu tvojí,jak že se jmenuje tvůj manžel... už to mám Marek docela pěkné jméno" ,,Ani se ho nedotkneš"  ,,Co mi v tom zabrání? Neboj nemám v úmyslu mu ublížit... fyzicky" ,,Co máš v plánu?" ,,Jak moc by ho zničilo, kdyby si myslel že jsi mrtvý?" ,,Ty parchante, ať chceš udělat cokoliv neprojde ti to" ,,To se uvidí". Nevím co má v úmyslu ale je mi jasné že se odtud musím nějak dostat...

Pohled Marka:

Vzbudila mě rána, jako by se rozbil talíř. Vstal jsem a šel se podívat dolů. ,, Míšo?" Žádná odpověď, na zemi jsem viděl rozbitý talíř a převrhnutou židli a na lince byl vzkaz

Unesl jsem Michala, za pár hodin ti zavolám, jestli zavoláš policii tak ho zabiju.

Proboha, někdo Michala unesl a jestli půjdu na policii umře to se nesmí stát. Vždyť já mu řekl že ho nenávidím, co když to byly poslední slova, které ode mě slyšel. Zavolám klukům, musím ho najít. Kluci dorazili rychle Jirka, Daniel a Honza slíbili mi že mi pomůžou s pátráním a nakonec mě přesvědčili že bez policie není šance ho najít, takže jsem je zavolal, ukázal jsem jim dopis a oni řekli že až mi bude volat tak se pokusí zjistit odkud. Netrvalo dlouho a začal mi zvonit mobil ,,Ano?" ,, Marku" ozval se slabý Míšův hlas. ,, Míšo si v pořádku?" ptal jsem se vyděšeně. ,, Zatím je ale dlouho nebude" ,, prosím neubližuj mu, udělám cokoliv" ,, Jediné co chci je aby trpěl stejně jako jsem kvůli němu musel trpět já, kvůli němu umřela moje sestra a je jen jeden způsob jak mu to vrátit" slyšel jsem nabití zbraně a vyděsil se ještě víc ,,Ne prosím nedělej to" ,,Marku miluju tě, slepě jako jsou náboje" křikl a pak se to stalo, ozval se výstřel. ,,Neee Michale neee" sesunul jsem se k zemi a brečel, to není pravda, nemůže to být pravda nestalo se to. On není mrtvý, nemůže být...

Další část, Michal byl unesen, dokonce se ozval výstřel, je opravdu mrtvý nebo Markovi řekl něco co naznačuje opak?