Pohled Michala:

Ten polibek byl tak překrásný, byl jemný ale zároveň vášnivý. Nechtěl jsem ho přerušit bohužel kvůli nedostatku vzduchu jsem musel. ,, Páni to bylo.... úžasný" Dořekl za mě Marek. Nastalo mezi námi příjemné ticho, oba jsme se topili v očích toho druhého a každý měl své myšlenky. Mě se pořád vracela ta jedna konkrétní, ta které se tolik obávám. Budu mu muset říct pravdu, popravdě jsem to chtěl udělat hned jakmile přišel ale rozmyslel jsem si to. Teď mu to říct nemůžu a ani nechci, nechci tuhle chvili zničit. Bože prosím ať to pochopí nemůžu o něj přijít, teď už ne....

Pohled Marka:

To co jsem si tak dlouho přál se mi konečně splnilo. Konečně už vím, že Michal cítí totéž, jsem šťastný ale pořád mám takový zvláštní pocit, že mi neříká vše, má tajemství které mi nechce říct. Ať je to cokoliv nemůže to na mých citech nic změnit, skousnu všechno jen ne lež, může mi říct cokoliv jen ne lež nebo to že mi lhal. V tom případě bych potřeboval dost času, abych mu začal zase věřit. Protože právě teď mu věřím, víc než komukoli jinému, dokonce víc než sobě. Prosím nezklam mě....

Další část, vím je kratší ale je to příprava na tu další moc důležitou. Doufám že i tak se vám líbí. Chcete tu další ještě dnes?