Pohled Marka:

Dnes jsem se vydal do Prahy, chci se podívat do Zetka. Cestou jsem akorát stihl dostříhat video s Gejmrem. V poslední době mi přijde, že si začínáme rozumět víc a víc. Jeho hlášky jsou prostě dokonalé stejně jako jeho smích. Co se to děje proč mám takovéhle myšlenky? ptal jsem se sám sebe po cestě do Zetka. Byl jsem jimy tak zaneprázdněný, že jsem ani nedával pozor na cestu a do někoho vrazil. ,,Moc se omlouvám nedával jsem pozor" řekl jsem a zvedl hlavu, přede mnou stál kluk, mohlo mu být tak 20-25, měl špinavě blond vlasy a krásné emeraldově zelené oči. ,,Nic se nestalo" odpověděl potichu zastřeným hlasem a prohlížel si mě. ,,Jsem Marek" představil jsem se po chvíli trapného ticha. ,,Michal" řekl váhavě a co možná nejvíce hraplavým hlasem. Ještě jsem si ho jednou pořádně prohlédl a pak jsem se omluvil s tím, že už musím jít. Rozloučili jsme se a já pokračoval směr Zetko ale z nějakého důvodu jsem musel pořád myslet na Michala. Proč se choval tak zvláštně a proč mi ty jeho oči přišly, jako by to byly ty nejkrásnější oči na zemi? Tyhle otázky mě provázely celý den i potom, co jsem úspěšně dorazil domů. V Zetku jsme s Jirkou natočili pár videí ale i on si všiml, že jsem myšlenkami někde jinde. Šel jsem si lehnout a moje poslední myšlenka před tím než jsem usnul byla Uvidím Michala ještě někdy?....

Pohled Michala:

Když jsem dneska ráno vstal rozhodně jsem nepočítal s tím, že narazím na Marka neboli MarweXe. Tak nějak jsme do sebe vrazili a představili se, snažil jsem se co možná nejvíc změnit svůj hlas, aby mě nepoznal. Sice jsme kamarádi a mám ho rád ale nevím jestli mu věřím natolik, aby věděl kdo jsem. Co když mu to dojde? Nemuže mu to dojít pokud se znovu nepotkáme, v tom je ale malý háček asice to, že se s ním chci potkat, chci ho znovu vidět. Ptáte se proč? Protože už delší dobu si na sobě všímám různých věcí, jako například když spolu natáčíme, neunaví mě poslouchat jeho hlas, jeho smích. Ten smích je sice taky trochu šílený jako ten můj ale pro mě je to jako zvonkohra. Když se dívám an nějaké jeho video s webkou, tak se nemůžu přestat dívat do jeho modrých očí. Když jsem ho dneska viděl naživo, přišel mi ještě hezčí, jeho oči ještě modrřejší a jeho hlas ještě melodičtější než na videích. Poté, co jsme se rozloučili a on odcházel jsem se za ním ještě pěknou chvíli díval a v tu chvíli mi to došlo, v tu chvíli jsem si to konečně přiznal něco k němu cítím a není to jen přátelství.....

První část je tu, jak se vám líbí? Omlouvám se, že je tak krátká ale myslím že jako úvod dobrý. ostatní budou delší to se nebojte. Mám v tomto příběhu pokračovat? Bude Marek opětovat Michalovy city? Bude s ním Michal schopen normálně natáčet nebo se prozradí?