Pohled Marka:

Právě sedíme v letadle, směr Dominikánská republika neboli Karibik, pořád tomu nějak nevěřím plánuji si to tam s Michalem náležitě užít. Během letu si povídáme, vedle nás sedí jedna malá holčička může jí být tak šest nebo sedm. Její Máma sedí přes uličku vedle nás. ,, Nechceš k okýnku" zeptám se jí. ,,Joo" zaraduje se ,, Vám by to nevadilo?" zeptá se ta paní ,, Vůbec ne" Míša se posunul na krajní místo, já seděl uprostřed a holčička u okna ,,jak se jmenuješ?" ,,Vaneska" odpověděla roztomile. ,, Já jsem Marek a tohle je Michal" ,, Ahojky" ,, Ahoj" pozdravil jí Míša. Podíval jsem se na něj a on na mě, oba jsme věděli na co právě ten druhý myslí. Zbývala nám ještě hodina a tak jsem začal dělat něco na notebooku. Aniž bych to tušil, výměna míst která proběhla byla velice zásadní...

Pohled Michala:

Ta holčička je tak roztomilá, Marek byl taky když s ní mluvil. Nemůžu se dočkat až budeme mít vlastní dítě, vím že Marek bude skvělý táta. Už jsme skoro na místě, najednou se letadlo začalo třást, myslel jsem že jsou to jen turbolence ale když se otřesy stupňovaly začal jsem se bát. Z ničeho nic jsme se prudce naklonili doprava, začali jsme padat. S Markem jsme se na sebe podívali, měl strach v očích stejně jako já, chytl jsem ho za ruku ,, Marku, miluju tě" stiskl jsem mu ruku jak jen to šlo ,, Taky miluju" řekl a chytil za ruku Vanessu, která byla taky vyděšená. Zavřel jsem oči a zanedlouho ucítil prudký naráz a ztratil vědomí...

Další část, je trošku kratší ale snad nevadí. Letadlo, kterým kluci letěli havarovalo. Přežili to nebo přežil jen jeden. Co by se stalo kdyby si nepřesedli?