Ještě než začnete číst mám nový příběh s názvem tajný ctitel tak se můžete mrknout

Pohled Michala:

Držím Marka v náručí, když dovnitř vběhnout doktoři, okamžitě mu dají transfúzi a zkontrolují mu tep ,, tep je velmi slabý musíme ho rychle dostat do nemocnice" ,, můžu s vámi jsem jeho snoubenec" ,, pojďte ale rychle" celou cestu se modlím aby přežil. Dorazíme a okamžitě ho vezou na sál, dovolili mi být v galerii a koukat se. Celou dobu chodím z jedné strany na druhou a jsem nervózní. V hlavě si začnu přehrávat naše vzpomínky na naše oficiální seznámení. flashback
,, Omlouvám se nedával jsem pozor, jsem Marek" ,, Michal". Na náš první polibek ,, tři dva jedna miluju tě" řekli jsme na stejno a on mě políbil.. ale i na naše hádky ,, tys mě podvedl?! ,,Byla to chyba, pořád tě miluju" ,, ale stalo se to a to ti jen tak odpustit nemůžu, už tě nechci vidět sbohem". ,, Víš co mi chybí nejvíc,  ten Marek kterého jsem požádal o ruku a já doufám že se brzy vrátí protože tahle jeho verze už není k vydržení" taky to jak byl šťastný když jsem ho požádal o ruku nebo když jsem mu ukázal náš dům... ,, Marku Hubáčku prokážeš mi tu čest a vezmeš si mě?! ,, Samozřejmě že ano" řekl a políbil mě. ,, Vítej doma lásko" ,, Michale tohle je.." ,, tohle je náš dům" ,, já tě taky skutečně a zároveň neskutečně miluju" ze vzpomínek mě vytrhl křik doktora ,, ztrácíme ho, rychle masáž srdce" přístroje začali vydávat ten hrozný nepřerušovaný zvuk, koukl jsem se na sál a viděl že Marka oživují, bože prosím ať přežije. Jen jsem bezmocně sledoval jak se ho doktoři snaží zachránit. ,,No tak naskoč, naskoč" opakoval jsem pořád dokola a doufal že to pomůže ale v hloubi duše jsem věděl že to nepomůže a pomalu mi začala docházet ta strašná pravda, je pozdě navždy jsem o něj přišel...

Další část, kde Michal vzpomíná na to co spolu zažili. Markovi přestalo bít srdce, znamená to konec?